Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy: Porovnání verzí
m (rekategorizace) |
|||
(Není zobrazeno 9 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
== Bibliometrie == | == Bibliometrie == | ||
− | + | ||
− | + | '''Bibliometrie''' je vědní obor zabývající se kvantitativní analýzou dokumentů vznikajících v rámci vědecké komunikace, který vychází z předpokladu, že zkoumané dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání. Bibliometrické výzkumy směřují k formulaci kvantitativních zákonitostí souvisejících s formální a sémantickou strukturou dokumentů (např. Bradfordův zákon, Lotkův zákon, Zipfův zákon atd.). Bibliometrie se chápe jako součást [[informetrie]] anebo scientometrie, prakticky se však s těmito disciplínami výrazně překrývá.<ref>ŠVEJDA, Jan. Bibliometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003-a [cit. 2014-06-08]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000344&local_base=KTD.</ref> | |
=== Historie === | === Historie === | ||
'''1917''' - '''[[F. J. Cole]]''' a '''[[N. B. Eales]]''' publikovali práci pro výzkum oboru anatomie – ''The History of Comparative Anatomy Part I. A statistical analysis of the literature''. (Historie komparativní anatomie, část I. Statistická analýza literatury). Byla to pravděpodobně první práce, která popisovala literaturu pomocí počtů a grafických ilustrací řazeno podle roku a zemí původu.<ref name="drake">DRAKE, Miriam A. Encyclopedia of library and information science. 2nd ed. New York: Marcel Dekker, c2003, 4 v. ISBN 08247208064-.</ref> | '''1917''' - '''[[F. J. Cole]]''' a '''[[N. B. Eales]]''' publikovali práci pro výzkum oboru anatomie – ''The History of Comparative Anatomy Part I. A statistical analysis of the literature''. (Historie komparativní anatomie, část I. Statistická analýza literatury). Byla to pravděpodobně první práce, která popisovala literaturu pomocí počtů a grafických ilustrací řazeno podle roku a zemí původu.<ref name="drake">DRAKE, Miriam A. Encyclopedia of library and information science. 2nd ed. New York: Marcel Dekker, c2003, 4 v. ISBN 08247208064-.</ref> | ||
− | '''1923''' - Knihovník britského patentového úřadu '''[[E. W. Hulme]]''' sestavil statistickou analýzu vývoje vědy, nazvanou - ''Statistical Bibliography in Relation to the Growth of Modern Civilization'' (Statistická bibliografie ve vztahu k růstu moderní civilizace). Jeho analýza byla založena na originálních záznamech z třinácti sekcí Anglického mezinárodního katalogu vědecké literatury – ''English International Catalogue of Scientific Literature''. | + | '''1923''' - Knihovník britského patentového úřadu '''[[E. W. Hulme]]''' sestavil statistickou analýzu vývoje vědy, nazvanou - ''Statistical Bibliography in Relation to the Growth of Modern Civilization'' (Statistická bibliografie ve vztahu k růstu moderní civilizace). Jeho analýza byla založena na originálních záznamech z třinácti sekcí Anglického mezinárodního katalogu vědecké literatury – ''English International Catalogue of Scientific Literature''.<ref name="drake"/> |
− | '''1927''' – '''[[P. L. K. Gross]]''' a '''[[E. M. Gross]]''' publikovali výzkum založený na citacích, který zjišťoval, jaké časopisy o chemii by měly odebírat malé univerzitní knihovny. Tato studie je považována za první citační analýzu, ačkoliv to v podstatě není citační analýza v dnešním smyslu slova. | + | '''1927''' – '''[[P. L. K. Gross]]''' a '''[[E. M. Gross]]''' publikovali výzkum založený na citacích, který zjišťoval, jaké časopisy o chemii by měly odebírat malé univerzitní knihovny. Tato studie je považována za první citační analýzu, ačkoliv to v podstatě není citační analýza v dnešním smyslu slova.<ref>GROSS, P.L.K., GROSS, E.M., College Libraries and Chemical Education, Science, 66, 1927, 385-389.</ref> |
− | '''1969''' - '''[[Alan Pritchard]]''' zavedl nově pojem bibliometrie v jeho stati ''Statistical Bibliography or Bibliometrics?'', čímž nahradil do té doby užívaný termín “[[statistická bibliografie]]”. | + | '''1969''' - '''[[Alan Pritchard]]''' zavedl nově pojem bibliometrie v jeho stati ''Statistical Bibliography or Bibliometrics?'', čímž nahradil do té doby užívaný termín “[[statistická bibliografie]]”.<ref>Pritchard, Alan, Statistical Bibliography or Bibliometrics?, In: Journal of Documentation, 25(4) Dec 1969, 348-349.</ref> |
=== Zákony === | === Zákony === | ||
Řádek 16: | Řádek 16: | ||
==== Bradfordův zákon ==== | ==== Bradfordův zákon ==== | ||
− | Bibliometrický zákon popisující rozptyl dokumentů v určité vědní oblasti. Stanovuje závislost mezi celkovým počtem dokumentů (nejčastěji časopisů) a rozložením dokumentů týkajících se konkrétní tematické oblasti; ze zákona vyplývá, že maximální počet relevantních článků je soustředěn v minimálním počtu časopisů tvořících tzv. jádro oboru. ( | + | Bibliometrický zákon popisující rozptyl dokumentů v určité vědní oblasti. Stanovuje závislost mezi celkovým počtem dokumentů (nejčastěji časopisů) a rozložením dokumentů týkajících se konkrétní tematické oblasti; ze zákona vyplývá, že maximální počet relevantních článků je soustředěn v minimálním počtu časopisů tvořících tzv. jádro oboru. <ref>JONÁK, Zdeněk. Bradfordův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003-a [cit. 2014-06-08]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000441&local_base=KTD.</ref> |
'''[[Samuel Clemens Bradford]]''' (1878 - 1948) byl americký knihovník a jeden ze zakladatelů bibliometrie. Zákon byl formulován v roce 1934 na základě řešení rešeršního problému v oblasti geofyziky. | '''[[Samuel Clemens Bradford]]''' (1878 - 1948) byl americký knihovník a jeden ze zakladatelů bibliometrie. Zákon byl formulován v roce 1934 na základě řešení rešeršního problému v oblasti geofyziky. | ||
Řádek 22: | Řádek 22: | ||
==== Zipfův zákon ==== | ==== Zipfův zákon ==== | ||
− | Zákon, vyjadřující vztah mezi pořadím klíčových slov uspořádaných podle frekvence jejich výskytů. Jsou-li slova dlouhého textu seřazena podle pořadí klesající četnosti jejich výskytu v textu tak, že nejčastější slovo má pořadí (rank) r=1, druhé nejčastější má rank r=2 atd., potom součin pořadí (r) a četnosti (f) pro každé slovo textu bude přibližně táž konstanta C, která závisí na délce textu. Zipfův zákon vyjadřuje skutečnost, že základ lexiky vytváří relativně malý počet silně frekventovaných slov. ( | + | Zákon, vyjadřující vztah mezi pořadím klíčových slov uspořádaných podle frekvence jejich výskytů. Jsou-li slova dlouhého textu seřazena podle pořadí klesající četnosti jejich výskytu v textu tak, že nejčastější slovo má pořadí (rank) r=1, druhé nejčastější má rank r=2 atd., potom součin pořadí (r) a četnosti (f) pro každé slovo textu bude přibližně táž konstanta C, která závisí na délce textu. Zipfův zákon vyjadřuje skutečnost, že základ lexiky vytváří relativně malý počet silně frekventovaných slov.<ref>JONÁK, Zdeněk. Zipfův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003-d [cit. 2014-06-08]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000497&local_base=KTD.</ref> |
'''[[George Kingsley Zipf]]''' (1902-1950) byl americký lingvista a filolog, který studoval statistické jevy v různých jazycích. Zipfův zákon byl odvozen ze studia knihy [[Odysseus]] od [[J. Joyce]] – Zipf spočítal, že v knize je 29 899 různých slov. Na základě tohoto zákona jsou také zkonstruovány dnešní slovníky rešeršních slov a nevýznamových (stop) slov, jež jsou základem pro automatické vyhledávání. | '''[[George Kingsley Zipf]]''' (1902-1950) byl americký lingvista a filolog, který studoval statistické jevy v různých jazycích. Zipfův zákon byl odvozen ze studia knihy [[Odysseus]] od [[J. Joyce]] – Zipf spočítal, že v knize je 29 899 různých slov. Na základě tohoto zákona jsou také zkonstruovány dnešní slovníky rešeršních slov a nevýznamových (stop) slov, jež jsou základem pro automatické vyhledávání. | ||
==== Lotkův zákon ==== | ==== Lotkův zákon ==== | ||
− | Zákon vyjadřující vztah mezi počtem autorů a jimi publikovaných článků. Zjišťuje, že na každých 100 autorů publikujících jeden článek připadá 25 autorů, kteří publikují dva články, 11 autorů, publikujících 3 články a 6 autorů, kteří publikují 4 články. Na základě Lotkova zákona lze předem určit, kolik autorů publikuje více článků, pokud známe počet autorů, kteří publikovali jeden článek. Uplatňování tohoto zákona je významným prostředkem k měření produktivity vědecké práce. ( | + | Zákon vyjadřující vztah mezi počtem autorů a jimi publikovaných článků. Zjišťuje, že na každých 100 autorů publikujících jeden článek připadá 25 autorů, kteří publikují dva články, 11 autorů, publikujících 3 články a 6 autorů, kteří publikují 4 články. Na základě Lotkova zákona lze předem určit, kolik autorů publikuje více článků, pokud známe počet autorů, kteří publikovali jeden článek. Uplatňování tohoto zákona je významným prostředkem k měření produktivity vědecké práce.<ref> |
+ | JONÁK, Zdeněk. Lotkův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003-c [cit. 2014-06-08]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000510&local_base=KTD.</ref> | ||
'''[[Alfred J. Lotka]]''' (1880 - 1949) byl americký matematik, fyzický chemik a statistik. Zákon byl zformulován při srovnávání publikační činnosti chemiků a fyziků. | '''[[Alfred J. Lotka]]''' (1880 - 1949) byl americký matematik, fyzický chemik a statistik. Zákon byl zformulován při srovnávání publikační činnosti chemiků a fyziků. | ||
Řádek 54: | Řádek 55: | ||
=== Definice === | === Definice === | ||
− | *Metody matematické a statistické analýzy vědeckého výzkumu, především v přírodních vědách. ( | + | *Metody matematické a statistické analýzy vědeckého výzkumu, především v přírodních vědách.<ref>JONÁK, Zdeněk. Scientometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003-b [cit. 2014-06-08]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000002793&local_base=KTD.</ref> |
*Zkoumá z širšího úhlu pohledu zákonitosti vědecké produktivity a její výslednou prospěšnost. | *Zkoumá z širšího úhlu pohledu zákonitosti vědecké produktivity a její výslednou prospěšnost. | ||
Řádek 60: | Řádek 61: | ||
*Zaměřuje se na klasifikaci současné i vyvíjející vědy. | *Zaměřuje se na klasifikaci současné i vyvíjející vědy. | ||
− | *Je součástí obecnější vědy – scientologie (věda o vědě). | + | *Je součástí obecnější vědy – scientologie (věda o vědě).<ref name="blanka">JELÍNKOVÁ, Blanka. Problémy bibliometrie. Vedoucí práce Michal Lorenz. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví, 2005.</ref> |
*Dnes je nejvíce využívána pro hodnocení vědy pro rozdělování finančních zdrojů ve vědě. | *Dnes je nejvíce využívána pro hodnocení vědy pro rozdělování finančních zdrojů ve vědě. | ||
Řádek 74: | Řádek 75: | ||
==== Citační analýza ==== | ==== Citační analýza ==== | ||
− | Matematicko-statistická bibliometrická metoda, která kvantifikuje vztahy mezi autory, dokumenty a vědními obory na základě bibliografických citací a bibliografických referencí. Zkoumá citovanost dokumentů, četnosti citací v dalších pracích apod. Jako aplikovaná metoda má citační analýza význam pro optimalizaci informačních toků a pro profilování knihovních fondů; je také základem citačního mapování vědy pomocí konstrukce citační sítě. (Švejda, 2003b) Při interpretaci výsledků citační analýzy je třeba přihlížet k možnostem a omezením této metody (např. odhlédnutí od přemíry autocitací). Cílem citační analýzy by mělo být stimulování originality výzkumu, zvýšení mezinárodní odezvy národních publikací a zvýšení kvality. Citační analýza se používá při orientaci ve struktuře fondů dokumentů a odhadů jejího vývoje, při plánování tvorby informačních systému, při hodnocení kvality informačních zdrojů a při stanovování kritérií pro výběr relevantních dokumentů. | + | Matematicko-statistická bibliometrická metoda, která kvantifikuje vztahy mezi autory, dokumenty a vědními obory na základě bibliografických citací a bibliografických referencí. Zkoumá citovanost dokumentů, četnosti citací v dalších pracích apod. Jako aplikovaná metoda má citační analýza význam pro optimalizaci informačních toků a pro profilování knihovních fondů; je také základem citačního mapování vědy pomocí konstrukce citační sítě. (Švejda, 2003b) Při interpretaci výsledků citační analýzy je třeba přihlížet k možnostem a omezením této metody (např. odhlédnutí od přemíry autocitací). Cílem citační analýzy by mělo být stimulování originality výzkumu, zvýšení mezinárodní odezvy národních publikací a zvýšení kvality. Citační analýza se používá při orientaci ve struktuře fondů dokumentů a odhadů jejího vývoje, při plánování tvorby informačních systému, při hodnocení kvality informačních zdrojů a při stanovování kritérií pro výběr relevantních dokumentů. <ref name="blanka"/> |
==== Publikační analýza ==== | ==== Publikační analýza ==== | ||
− | Matematicko – statistická bibliometrická metoda, která se zabývá kvantitativním měřením produkce publikací. Publikační analýzou nejčastěji vyhodnocujeme | + | Matematicko – statistická bibliometrická metoda, která se zabývá kvantitativním měřením produkce publikací. Publikační analýzou nejčastěji vyhodnocujeme<ref>INGWERSEN, Peter, LARSEN, Birger. Advanced publication and citation analysis [ppt prezentace]. Danmarks Biblioteksskole. 2007, [cit. 2008-09-20]. Studijní materiál ke kurzu Information Seeking and Information Retrieval Theories.</ref>: |
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
+ | * geografickou oblast, | ||
+ | * vědní oblast, | ||
+ | * časovou periodu, | ||
+ | * typ vědecké literatury, | ||
+ | * autora v oboru nebo zemi, | ||
+ | * časopisy v oboru, | ||
+ | * instituce. | ||
Publikační analýza je důležitým základem pro citační analýzy. Bez ní by výsledky citačních analýz byly nepřesné nebo bychom si mohli odvodit špatný závěr. Např. v daném regionu to vypadá, že nejsou dostatečně citováni někteří vědci z určitého oboru. Musíme však nejdříve zjistit publikační analýzou, zda se v daném oboru v té zemi vůbec cituje. | Publikační analýza je důležitým základem pro citační analýzy. Bez ní by výsledky citačních analýz byly nepřesné nebo bychom si mohli odvodit špatný závěr. Např. v daném regionu to vypadá, že nejsou dostatečně citováni někteří vědci z určitého oboru. Musíme však nejdříve zjistit publikační analýzou, zda se v daném oboru v té zemi vůbec cituje. | ||
− | == | + | == Odkazy== |
+ | === Reference === | ||
<references /> | <references /> | ||
− | DRAKE, Miriam A. Encyclopedia of library and information science. 2nd ed. New York: Marcel Dekker, c2003, 4 v. ISBN 08247208064-. | + | === Použitá literatura === |
+ | |||
+ | * DRAKE, Miriam A. Encyclopedia of library and information science. 2nd ed. New York: Marcel Dekker, c2003, 4 v. ISBN 08247208064-. | ||
− | GROSS, P.L.K., GROSS, E.M., College Libraries and Chemical Education, Science, 66, 1927, 385 | + | * GROSS, P.L.K., GROSS, E.M., College Libraries and Chemical Education, Science, 66, 1927, 385-389. |
− | HULME, E.W., Statistical Bibliography in Relation to the Growth of Modern Civilization, Grafton, London, 1923. | + | * HULME, E.W., Statistical Bibliography in Relation to the Growth of Modern Civilization, Grafton, London, 1923. |
− | INGWERSEN, Peter, LARSEN, Birger. Advanced publication and citation analysis [ppt prezentace]. Danmarks Biblioteksskole. 2007, [cit. 2008-09-20]. Studijní materiál ke kurzu Information Seeking and Information Retrieval Theories. | + | * INGWERSEN, Peter, LARSEN, Birger. Advanced publication and citation analysis [ppt prezentace]. Danmarks Biblioteksskole. 2007, [cit. 2008-09-20]. Studijní materiál ke kurzu Information Seeking and Information Retrieval Theories. |
− | JELÍNKOVÁ, Blanka. Problémy bibliometrie. Vedoucí práce Michal Lorenz. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví, 2005. | + | * JELÍNKOVÁ, Blanka. Problémy bibliometrie. Vedoucí práce Michal Lorenz. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví, 2005. |
− | JONÁK, Zdeněk. Bradfordův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003-a [cit. 2014-06-08]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000441&local_base=KTD. | + | * JONÁK, Zdeněk. Bradfordův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003-a [cit. 2014-06-08]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000441&local_base=KTD. |
− | JONÁK, Zdeněk. Scientometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003-b [cit. 2014-06-08]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000002793&local_base=KTD. | + | * JONÁK, Zdeněk. Scientometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003-b [cit. 2014-06-08]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000002793&local_base=KTD. |
− | JONÁK, Zdeněk. Lotkův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003-c [cit. 2014-06-08]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000510&local_base=KTD. | + | * JONÁK, Zdeněk. Lotkův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003-c [cit. 2014-06-08]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000510&local_base=KTD. |
− | JONÁK, Zdeněk. Zipfův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003-d [cit. 2014-06-08]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000497&local_base=KTD. | + | * JONÁK, Zdeněk. Zipfův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003-d [cit. 2014-06-08]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000497&local_base=KTD. |
− | Pritchard, Alan, Statistical Bibliography or Bibliometrics?, In: Journal of Documentation, 25(4) Dec 1969, 348-349. | + | * Pritchard, Alan, Statistical Bibliography or Bibliometrics?, In: Journal of Documentation, 25(4) Dec 1969, 348-349. |
− | ŠVEJDA, Jan. Bibliometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003-a [cit. 2014-06-08]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000344&local_base=KTD. | + | * ŠVEJDA, Jan. Bibliometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003-a [cit. 2014-06-08]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000344&local_base=KTD. |
− | ŠVEJDA, Jan. Citační analýza. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003-b [cit. 2014-06-08]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000347&local_base=KTD. | + | * ŠVEJDA, Jan. Citační analýza. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003-b [cit. 2014-06-08]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000347&local_base=KTD. |
− | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]] |
Aktuální verze z 2. 4. 2015, 11:25
Bibliometrie
Bibliometrie je vědní obor zabývající se kvantitativní analýzou dokumentů vznikajících v rámci vědecké komunikace, který vychází z předpokladu, že zkoumané dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání. Bibliometrické výzkumy směřují k formulaci kvantitativních zákonitostí souvisejících s formální a sémantickou strukturou dokumentů (např. Bradfordův zákon, Lotkův zákon, Zipfův zákon atd.). Bibliometrie se chápe jako součást informetrie anebo scientometrie, prakticky se však s těmito disciplínami výrazně překrývá.[1]
Historie
1917 - F. J. Cole a N. B. Eales publikovali práci pro výzkum oboru anatomie – The History of Comparative Anatomy Part I. A statistical analysis of the literature. (Historie komparativní anatomie, část I. Statistická analýza literatury). Byla to pravděpodobně první práce, která popisovala literaturu pomocí počtů a grafických ilustrací řazeno podle roku a zemí původu.[2]
1923 - Knihovník britského patentového úřadu E. W. Hulme sestavil statistickou analýzu vývoje vědy, nazvanou - Statistical Bibliography in Relation to the Growth of Modern Civilization (Statistická bibliografie ve vztahu k růstu moderní civilizace). Jeho analýza byla založena na originálních záznamech z třinácti sekcí Anglického mezinárodního katalogu vědecké literatury – English International Catalogue of Scientific Literature.[2]
1927 – P. L. K. Gross a E. M. Gross publikovali výzkum založený na citacích, který zjišťoval, jaké časopisy o chemii by měly odebírat malé univerzitní knihovny. Tato studie je považována za první citační analýzu, ačkoliv to v podstatě není citační analýza v dnešním smyslu slova.[3]
1969 - Alan Pritchard zavedl nově pojem bibliometrie v jeho stati Statistical Bibliography or Bibliometrics?, čímž nahradil do té doby užívaný termín “statistická bibliografie”.[4]
Zákony
Bradfordův zákon
Bibliometrický zákon popisující rozptyl dokumentů v určité vědní oblasti. Stanovuje závislost mezi celkovým počtem dokumentů (nejčastěji časopisů) a rozložením dokumentů týkajících se konkrétní tematické oblasti; ze zákona vyplývá, že maximální počet relevantních článků je soustředěn v minimálním počtu časopisů tvořících tzv. jádro oboru. [5]
Samuel Clemens Bradford (1878 - 1948) byl americký knihovník a jeden ze zakladatelů bibliometrie. Zákon byl formulován v roce 1934 na základě řešení rešeršního problému v oblasti geofyziky.
Zipfův zákon
Zákon, vyjadřující vztah mezi pořadím klíčových slov uspořádaných podle frekvence jejich výskytů. Jsou-li slova dlouhého textu seřazena podle pořadí klesající četnosti jejich výskytu v textu tak, že nejčastější slovo má pořadí (rank) r=1, druhé nejčastější má rank r=2 atd., potom součin pořadí (r) a četnosti (f) pro každé slovo textu bude přibližně táž konstanta C, která závisí na délce textu. Zipfův zákon vyjadřuje skutečnost, že základ lexiky vytváří relativně malý počet silně frekventovaných slov.[6]
George Kingsley Zipf (1902-1950) byl americký lingvista a filolog, který studoval statistické jevy v různých jazycích. Zipfův zákon byl odvozen ze studia knihy Odysseus od J. Joyce – Zipf spočítal, že v knize je 29 899 různých slov. Na základě tohoto zákona jsou také zkonstruovány dnešní slovníky rešeršních slov a nevýznamových (stop) slov, jež jsou základem pro automatické vyhledávání.
Lotkův zákon
Zákon vyjadřující vztah mezi počtem autorů a jimi publikovaných článků. Zjišťuje, že na každých 100 autorů publikujících jeden článek připadá 25 autorů, kteří publikují dva články, 11 autorů, publikujících 3 články a 6 autorů, kteří publikují 4 články. Na základě Lotkova zákona lze předem určit, kolik autorů publikuje více článků, pokud známe počet autorů, kteří publikovali jeden článek. Uplatňování tohoto zákona je významným prostředkem k měření produktivity vědecké práce.[7]
Alfred J. Lotka (1880 - 1949) byl americký matematik, fyzický chemik a statistik. Zákon byl zformulován při srovnávání publikační činnosti chemiků a fyziků.
Další zákony
Priceův zákon druhé odmocniny - tvrdí, že počet kvalitních vědců z celkového množství je roven druhé odmocnině tohoto celkového počtu vědců.
Garfieldův zákon koncentrace - tvrdí, že každá vědecká oblast má svůj určitý počet základních časopisů.
Senguptův zákon růstu - zabývá se články, které se stále více objevují i v časopisech z jiného vědního oboru.
Indikátory
Impakt faktor – určuje kvalitu časopisu v daném oboru; vyjadřuje počet citací získaných časopisem na články publikované časopisem ve dvou předcházejících letech.
H-index - číslo h, které udává počet publikací, které byly alespoň h-krát citovány (h=5, 5 jeho publikací bylo nejméně 5x citováno), může být aplikován pro hodnocení autorů, časopisů i výzkumných institucí.
SJR (SCImago Journal Rank) – vyjadřuje vliv průměrného článku časopisu; berou se v potaz citace získané články publikovanými časopisem za předešlé tři roky; citace mají váhu podle toho, jakou hodnotu SJR má časopis, z kterého citace pochází.
SNIP (Source Normalized Impact per Paper) - měří kontextuální citační dopad pomocí hodnoty citace podle celkového počtu citací v dané vědní oblasti; zohledňuje rozdíly v citačním chování a v pokrytí databáze v jednotlivých oborech.
Eigenfactor Score – vyjadřuje míru důležitosti časopisu pro vědeckou komunitu; je to odhad procenta času, který stráví uživatelé s daným časopisem.
Article Influence - vyjadřuje míru průměrného vlivu každého článku v časopise za pět let po jeho publikování.
Scientometrie
Definice
- Metody matematické a statistické analýzy vědeckého výzkumu, především v přírodních vědách.[8]
- Zkoumá z širšího úhlu pohledu zákonitosti vědecké produktivity a její výslednou prospěšnost.
- Zaměřuje se na klasifikaci současné i vyvíjející vědy.
- Je součástí obecnější vědy – scientologie (věda o vědě).[9]
- Dnes je nejvíce využívána pro hodnocení vědy pro rozdělování finančních zdrojů ve vědě.
Historie
D. J. de Solla Price (1922 – 1983) – zakladatel scientometrie – formuloval Priceův zákon druhé odmocniny.
Scientometrie dnes nejvíce využívá ke sběru dat ISI Web of Science a databázi Scopus. Objevují se však i nové databáze – Google Scholar, PubMed, CSA Illumina aj.
Citační a publikační analýza
Definice
Citační analýza
Matematicko-statistická bibliometrická metoda, která kvantifikuje vztahy mezi autory, dokumenty a vědními obory na základě bibliografických citací a bibliografických referencí. Zkoumá citovanost dokumentů, četnosti citací v dalších pracích apod. Jako aplikovaná metoda má citační analýza význam pro optimalizaci informačních toků a pro profilování knihovních fondů; je také základem citačního mapování vědy pomocí konstrukce citační sítě. (Švejda, 2003b) Při interpretaci výsledků citační analýzy je třeba přihlížet k možnostem a omezením této metody (např. odhlédnutí od přemíry autocitací). Cílem citační analýzy by mělo být stimulování originality výzkumu, zvýšení mezinárodní odezvy národních publikací a zvýšení kvality. Citační analýza se používá při orientaci ve struktuře fondů dokumentů a odhadů jejího vývoje, při plánování tvorby informačních systému, při hodnocení kvality informačních zdrojů a při stanovování kritérií pro výběr relevantních dokumentů. [9]
Publikační analýza
Matematicko – statistická bibliometrická metoda, která se zabývá kvantitativním měřením produkce publikací. Publikační analýzou nejčastěji vyhodnocujeme[10]:
- geografickou oblast,
- vědní oblast,
- časovou periodu,
- typ vědecké literatury,
- autora v oboru nebo zemi,
- časopisy v oboru,
- instituce.
Publikační analýza je důležitým základem pro citační analýzy. Bez ní by výsledky citačních analýz byly nepřesné nebo bychom si mohli odvodit špatný závěr. Např. v daném regionu to vypadá, že nejsou dostatečně citováni někteří vědci z určitého oboru. Musíme však nejdříve zjistit publikační analýzou, zda se v daném oboru v té zemi vůbec cituje.
Odkazy
Reference
- ↑ ŠVEJDA, Jan. Bibliometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003-a [cit. 2014-06-08]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000344&local_base=KTD.
- ↑ 2,0 2,1 DRAKE, Miriam A. Encyclopedia of library and information science. 2nd ed. New York: Marcel Dekker, c2003, 4 v. ISBN 08247208064-.
- ↑ GROSS, P.L.K., GROSS, E.M., College Libraries and Chemical Education, Science, 66, 1927, 385-389.
- ↑ Pritchard, Alan, Statistical Bibliography or Bibliometrics?, In: Journal of Documentation, 25(4) Dec 1969, 348-349.
- ↑ JONÁK, Zdeněk. Bradfordův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003-a [cit. 2014-06-08]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000441&local_base=KTD.
- ↑ JONÁK, Zdeněk. Zipfův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003-d [cit. 2014-06-08]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000497&local_base=KTD.
- ↑ JONÁK, Zdeněk. Lotkův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003-c [cit. 2014-06-08]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000510&local_base=KTD.
- ↑ JONÁK, Zdeněk. Scientometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003-b [cit. 2014-06-08]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000002793&local_base=KTD.
- ↑ 9,0 9,1 JELÍNKOVÁ, Blanka. Problémy bibliometrie. Vedoucí práce Michal Lorenz. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví, 2005.
- ↑ INGWERSEN, Peter, LARSEN, Birger. Advanced publication and citation analysis [ppt prezentace]. Danmarks Biblioteksskole. 2007, [cit. 2008-09-20]. Studijní materiál ke kurzu Information Seeking and Information Retrieval Theories.
Použitá literatura
- DRAKE, Miriam A. Encyclopedia of library and information science. 2nd ed. New York: Marcel Dekker, c2003, 4 v. ISBN 08247208064-.
- GROSS, P.L.K., GROSS, E.M., College Libraries and Chemical Education, Science, 66, 1927, 385-389.
- HULME, E.W., Statistical Bibliography in Relation to the Growth of Modern Civilization, Grafton, London, 1923.
- INGWERSEN, Peter, LARSEN, Birger. Advanced publication and citation analysis [ppt prezentace]. Danmarks Biblioteksskole. 2007, [cit. 2008-09-20]. Studijní materiál ke kurzu Information Seeking and Information Retrieval Theories.
- JELÍNKOVÁ, Blanka. Problémy bibliometrie. Vedoucí práce Michal Lorenz. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví, 2005.
- JONÁK, Zdeněk. Bradfordův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003-a [cit. 2014-06-08]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000441&local_base=KTD.
- JONÁK, Zdeněk. Scientometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003-b [cit. 2014-06-08]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000002793&local_base=KTD.
- JONÁK, Zdeněk. Lotkův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003-c [cit. 2014-06-08]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000510&local_base=KTD.
- JONÁK, Zdeněk. Zipfův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003-d [cit. 2014-06-08]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000497&local_base=KTD.
- Pritchard, Alan, Statistical Bibliography or Bibliometrics?, In: Journal of Documentation, 25(4) Dec 1969, 348-349.
- ŠVEJDA, Jan. Bibliometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003-a [cit. 2014-06-08]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000344&local_base=KTD.
- ŠVEJDA, Jan. Citační analýza. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003-b [cit. 2014-06-08]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000347&local_base=KTD.