Softwarová studia: Porovnání verzí

 
(Není zobrazeno 37 mezilehlých verzí od 5 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
 
'''Softwarová studia''' jsou vznikající interdisciplinární obor, který zkoumá softwarové systémy a jejich sociálně kulturní dopady.
 
'''Softwarová studia''' jsou vznikající interdisciplinární obor, který zkoumá softwarové systémy a jejich sociálně kulturní dopady.
 
[[File:Typing computer screen reflection.jpg|thumb|225x225px]]
 
[[File:Typing computer screen reflection.jpg|thumb|225x225px]]
Konceptuální základ tomuto poli dal '''Marshall McLuhan''' svým důrazem na roli médií samotných, raději než na obsah mediálních platforem. První odkazy na zkoumání kódu z pohledu kulturní praxe v eseji ''Es gibt keine Software '''''Friedricha Kittlera''', kterou dále rozvíjí ve své práci ''There is no software, ve'' které vyjadřuje nesouhlas myšlenkou, že software nám práci s výpočetní technikou usnadňuje, ale radějí by upřednosťoval práci v co nejnižších programovacích jazycích (Fortran, Assembler), nebo rovnou práci s ICT na úrovni změn elektrického napětí v samotných součástkách.
+
Konceptuální základ tomuto poli dal '''Marshall McLuhan''' svým důrazem na roli médií samotných, raději než na obsah mediálních platforem. První odkazy na zkoumání kódu z pohledu kulturní praxe v eseji ''Es gibt keine Software '''''Friedricha Kittlera'''<ref>Kittler, Friedrich (1993). "Es gibt keine Software". Draculas Vermächtnis: Technische Schriften. Leipzig: Reclam. pp. 225–242.</ref>, kterou dále rozvíjí ve své práci ''There is no software<ref>Kittler, Friedrich (1995). "There is no software". CTheory.net. Retrieved 2013-01-19.</ref>, ve'' které vyjadřuje nesouhlas myšlenkou, že software nám práci s výpočetní technikou usnadňuje, ale radějí by upřednosťoval práci v co nejnižších programovacích jazycích (Fortran, Assembler), nebo rovnou práci s ICT na úrovni změn elektrického napětí v samotných součástkách.
  
Na tyto autory nepřímo navazují '''Lev Manovich''' svým ''Language of New Media'' a '''Matthew Fuller''' esejí ''Behind the Blip: Essays on the culture of software''.
+
Na tyto autory nepřímo navazují '''Lev Manovich''' svým ''Language of New Media''<ref>Manovich, Lev (2001). The language of new media. MIT Press. pp. xxxix, 354. ISBN 0-262-13374-1.</ref> a '''Matthew Fuller''' esejí ''Behind the Blip: Essays on the culture of software''<ref>Fuller, Matthew (2003). Behind the Blip: Essays on the culture of software. Autonomedia. p. 165. ISBN 1-57027-139-9.</ref>.
 +
 
 +
==Software v kontextu softwarových studií==
 +
 
 +
[[Informační technologie]] a sociokulturní rovina společnosti se navzájem ovlivňují a toto spojení dalo vzniknout počítačové kultuře<ref name="manovich"> MANOVICH, Lev. <i>Jazyk nových médií</i>. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2018.</ref>. Můžeme říci, že v současnosti je převažující kulturní formou software. Jako příklad uveďme jakým způsobem počítače ovlivňují naši společnost konkrétně způsobem distribuce, prezentace a správy dat, počítačovými programy nebo [[HCI]] <ref name="manovich"/>
 +
 
 +
Pokud chceme softwarová studia definovat jako obor je potřeba formulovat předmět výzkumu a vymezit  základní pojmy. Nejdůležitějším a ústředním termínem je zajisté software, přesněji softwarové dílo <ref name="horakova">HORÁKOVÁ, Jana. <i>Úvod do softwarových studií: Multimediální elektronický výukový materiál</i>. Brno: Masarykova Univerzita, 2014. ISBN ISBN 978-80-210-7214-5. Dostupné také z: https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/ff/ps14/software/web/index.htm</ref>. Omezit pojem softwarové dílo pouze na předmět autorského práva byl nebyl pro potřebu softwarových studií dostatečný, proto se podíváme na tento pojem z několika různých pohledů.
 +
 
 +
'''1.''' Softwarové dílo jako systém, který reprezentuje vztah mezi uživatelem a procesy a daty skrz [[uživatelské rozhraní]].
 +
 
 +
'''2.''' „Softwarové dílo je třeba chápat na pozadí dalších systému pracujících na podobných principech … [a proto] může být chápáno jako jedna z podob realizace principu kombinatorské hry se symboly, ať už v podobě plnění přesně definovaného sledu úkonů, nebo pohrávání si s principem nezáměrnosti nebo náhody.“
 +
 
 +
'''3.''' „Softwarové dílo je procedurální systém, v rámci kterého se mohou uplatňovat různé operační logiky.“<ref name="horakova"/> Operační logika je nový pojem, který označuje opakující se vzorce chování a vzájemné působení prvků systému, které mohou být zasazeny do širšího společenského a kulturního kontextu.
 +
 
 +
==Historie==
 +
 
 +
Do počátku 21. století se o softwaru uvažovalo hlavně ve spojení s [[computer science]] a jinými technickými disciplínami. Až v roce 2001 '''Lev Manovich''' poprvé použil pojem softwarová studia (nebo také teorie softwaru)ve své knize „Jazyk novým médií“1. Je podstatné zmínit, že uvedená problematika má svůj původ u [[Marshall McLuhan]]. Softwarová studia se stala předmětem nových médií, ze kterých se poté vyčlenila na samostatnou vědní disciplínu, která se zaměřuje na technické aspekty pouze okrajově a hlavní pozornost se zaměřila na hledisko informační teorie a jejího využití.<ref name="horakova"/>
 +
 
 +
Výčtem zmíníme důležité mezníky v historii softwarových studií:
 +
 
 +
'''2002''' Software Studies Workout
 +
 
 +
'''2007''' Založení Software Studies Initiative
 +
 
 +
'''2008''' První publikace s termínem softwarová studia v názvu
 +
 
 +
'''2011''' První odborné periodikum o softwarových studiích
 +
 
 +
==Důležitá jména==
 +
 
 +
'''Matthew Fuller''' - Je profesorem Cultural Studies na University of London. Zabývá se teorií médií, software studies, kulturní ekologií a teorií.<ref><i>Professor Matthew Fuller</i>. London: University of London, 2019. Dostupné také z: https://www.gold.ac.uk/media-communications/staff/m-fuller/</ref>
 +
 
 +
'''Lev Manovich''' - Profesor informatiky na The Graduate Center při City University of New York. Zaměřuje se na na digitální studia a novomediální umění a teorie.<ref name="horakova"/>
 +
 
 +
'''Noah Wardrip-Fruin''' - Profesor Computational Media na University of California, kde je jednou z vůdčích osobností Expresivee Intelligence Studio, které je největším technologickým místem pro studium a výzkum her.<ref><i>Noah Wardrip-Fruin</i>. 2013. Dostupné také z: https://games.soe.ucsc.edu/people/noah-wardrip-fruin</ref>
 +
 
 +
==Odkazy==
 +
===Reference===
 +
 
 +
<references />
 +
 
 +
===Použitá literatura===
 +
 
 +
* FULLER, Matthew. Software studies: a lexicon. Cambridge, Mass.: MIT Press, c2008. Leonardo books. ISBN 978-0-262-06274-9. Dostupné také z: http://www.loc.gov/catdir/toc/ecip081/2007039724.html
 +
* VEE, Annette. <i>Coding literacy: how computer programming is changing writing</i>. Cambridge: The MIT Press, [2017]. Software studies. ISBN 978-0-262-03624-5.
 +
* WARDRIP-FRUIN, Noah. <i>Expressive processing: digital fictions, computer games, and software studies</i>. Cambridge: MIT Press, c2009. Software studies. ISBN 978-0-262-01343-7.
 +
 
 +
===Externí odkazy===
 +
 
 +
*[https://mitpress.mit.edu/books/series/software-studies Software Studies - The MIT Press]
 +
*[http://lab.softwarestudies.com/ Software Studies Initiative]
 +
*[https://monoskop.org/Software_studies Monoskop - Software Studies]
 +
 
 +
===Zdroje obrázku===
 +
 
 +
Wikimedia https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Typing_computer_screen_reflection.jpg
 +
 
 +
===Související články===
 +
 
 +
* [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]
 +
* [[Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění]]
 +
* [[Literatura a nová média]]
 +
* [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]
 +
* [[Sociální média]]
 +
* [[Současné umění a nová média]]
 +
* [[Vizuální studia a nová média]]
 +
 
 +
===Klíčová slova===
 +
 
 +
software, software studies, [[nová média]], softwarové dílo
 +
 
 +
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
 +
[[Kategorie:Nová média a digitální kultura]]

Aktuální verze z 1. 2. 2019, 08:56

Softwarová studia jsou vznikající interdisciplinární obor, který zkoumá softwarové systémy a jejich sociálně kulturní dopady.

Konceptuální základ tomuto poli dal Marshall McLuhan svým důrazem na roli médií samotných, raději než na obsah mediálních platforem. První odkazy na zkoumání kódu z pohledu kulturní praxe v eseji Es gibt keine Software Friedricha Kittlera[1], kterou dále rozvíjí ve své práci There is no software[2], ve které vyjadřuje nesouhlas myšlenkou, že software nám práci s výpočetní technikou usnadňuje, ale radějí by upřednosťoval práci v co nejnižších programovacích jazycích (Fortran, Assembler), nebo rovnou práci s ICT na úrovni změn elektrického napětí v samotných součástkách.

Na tyto autory nepřímo navazují Lev Manovich svým Language of New Media[3] a Matthew Fuller esejí Behind the Blip: Essays on the culture of software[4].

Software v kontextu softwarových studií

Informační technologie a sociokulturní rovina společnosti se navzájem ovlivňují a toto spojení dalo vzniknout počítačové kultuře[5]. Můžeme říci, že v současnosti je převažující kulturní formou software. Jako příklad uveďme jakým způsobem počítače ovlivňují naši společnost konkrétně způsobem distribuce, prezentace a správy dat, počítačovými programy nebo HCI [5]

Pokud chceme softwarová studia definovat jako obor je potřeba formulovat předmět výzkumu a vymezit základní pojmy. Nejdůležitějším a ústředním termínem je zajisté software, přesněji softwarové dílo [6]. Omezit pojem softwarové dílo pouze na předmět autorského práva byl nebyl pro potřebu softwarových studií dostatečný, proto se podíváme na tento pojem z několika různých pohledů.

1. Softwarové dílo jako systém, který reprezentuje vztah mezi uživatelem a procesy a daty skrz uživatelské rozhraní.

2. „Softwarové dílo je třeba chápat na pozadí dalších systému pracujících na podobných principech … [a proto] může být chápáno jako jedna z podob realizace principu kombinatorské hry se symboly, ať už v podobě plnění přesně definovaného sledu úkonů, nebo pohrávání si s principem nezáměrnosti nebo náhody.“

3. „Softwarové dílo je procedurální systém, v rámci kterého se mohou uplatňovat různé operační logiky.“[6] Operační logika je nový pojem, který označuje opakující se vzorce chování a vzájemné působení prvků systému, které mohou být zasazeny do širšího společenského a kulturního kontextu.

Historie

Do počátku 21. století se o softwaru uvažovalo hlavně ve spojení s computer science a jinými technickými disciplínami. Až v roce 2001 Lev Manovich poprvé použil pojem softwarová studia (nebo také teorie softwaru)ve své knize „Jazyk novým médií“1. Je podstatné zmínit, že uvedená problematika má svůj původ u Marshall McLuhan. Softwarová studia se stala předmětem nových médií, ze kterých se poté vyčlenila na samostatnou vědní disciplínu, která se zaměřuje na technické aspekty pouze okrajově a hlavní pozornost se zaměřila na hledisko informační teorie a jejího využití.[6]

Výčtem zmíníme důležité mezníky v historii softwarových studií:

2002 Software Studies Workout

2007 Založení Software Studies Initiative

2008 První publikace s termínem softwarová studia v názvu

2011 První odborné periodikum o softwarových studiích

Důležitá jména

Matthew Fuller - Je profesorem Cultural Studies na University of London. Zabývá se teorií médií, software studies, kulturní ekologií a teorií.[7]

Lev Manovich - Profesor informatiky na The Graduate Center při City University of New York. Zaměřuje se na na digitální studia a novomediální umění a teorie.[6]

Noah Wardrip-Fruin - Profesor Computational Media na University of California, kde je jednou z vůdčích osobností Expresivee Intelligence Studio, které je největším technologickým místem pro studium a výzkum her.[8]

Odkazy

Reference

  1. Kittler, Friedrich (1993). "Es gibt keine Software". Draculas Vermächtnis: Technische Schriften. Leipzig: Reclam. pp. 225–242.
  2. Kittler, Friedrich (1995). "There is no software". CTheory.net. Retrieved 2013-01-19.
  3. Manovich, Lev (2001). The language of new media. MIT Press. pp. xxxix, 354. ISBN 0-262-13374-1.
  4. Fuller, Matthew (2003). Behind the Blip: Essays on the culture of software. Autonomedia. p. 165. ISBN 1-57027-139-9.
  5. 5,0 5,1 MANOVICH, Lev. Jazyk nových médií. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2018.
  6. 6,0 6,1 6,2 6,3 HORÁKOVÁ, Jana. Úvod do softwarových studií: Multimediální elektronický výukový materiál. Brno: Masarykova Univerzita, 2014. ISBN ISBN 978-80-210-7214-5. Dostupné také z: https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/ff/ps14/software/web/index.htm
  7. Professor Matthew Fuller. London: University of London, 2019. Dostupné také z: https://www.gold.ac.uk/media-communications/staff/m-fuller/
  8. Noah Wardrip-Fruin. 2013. Dostupné také z: https://games.soe.ucsc.edu/people/noah-wardrip-fruin

Použitá literatura

  • FULLER, Matthew. Software studies: a lexicon. Cambridge, Mass.: MIT Press, c2008. Leonardo books. ISBN 978-0-262-06274-9. Dostupné také z: http://www.loc.gov/catdir/toc/ecip081/2007039724.html
  • VEE, Annette. Coding literacy: how computer programming is changing writing. Cambridge: The MIT Press, [2017]. Software studies. ISBN 978-0-262-03624-5.
  • WARDRIP-FRUIN, Noah. Expressive processing: digital fictions, computer games, and software studies. Cambridge: MIT Press, c2009. Software studies. ISBN 978-0-262-01343-7.

Externí odkazy

Zdroje obrázku

Wikimedia https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Typing_computer_screen_reflection.jpg

Související články

Klíčová slova

software, software studies, nová média, softwarové dílo