Telekomunikace: Porovnání verzí
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 32: | Řádek 32: | ||
Název pochází z řeckého slova ''téle''=''daleko'' a ''vize''=''vidět''. | Název pochází z řeckého slova ''téle''=''daleko'' a ''vize''=''vidět''. | ||
Jedná se koncové zařízení, které příjmá televizní vysílání. | Jedná se koncové zařízení, které příjmá televizní vysílání. | ||
− | Televize výrazně přispívá k socializaci společnosti a nejvíce se rozvinula během 30. let 20.století. | + | Televize výrazně přispívá k socializaci společnosti a nejvíce se rozvinula během 30. let 20.století.<ref>Wikipedia: the free encyklopedia[online]. Dostupné z:https://cs.wikipedia.org/wiki/Televize</ref> |
==Galerie== | ==Galerie== | ||
<gallery> | <gallery> | ||
Řádek 41: | Řádek 41: | ||
===Reference=== | ===Reference=== | ||
<references/> | <references/> | ||
+ | |||
=== Externí odkazy === | === Externí odkazy === | ||
*[https://www.ctu.cz Český telekomunikační úřad] | *[https://www.ctu.cz Český telekomunikační úřad] |
Aktuální verze z 18. 3. 2016, 13:08
Sdělovací technika, tzv. telekomunikace je sdělování informací na dálku. Telekomunikace vychází z řeckého slova téle neboli vzdálený. Tato komunikace může probíhat mezi dvěma subjekty nebo vychází i od jednoho odesílatele k většímu množství příjemců.
Obsah
Druhy telekomunikace:
- telegrafie
- dálnopis
- telefonie
- telefax
- mobilní telefonie
- rozhlas
- televize
Telegrafie
Telegrafie je telekomunikační metoda umožňující přenést psanou zprávu na velkou vzdálenost.
- optický telegraf- Optický telegraf vynalezl Robert Hook ve Velké Británii. Vynález fungoval na principu trojúhelníkového terče nacházejícího se uprostřed dřevěné brány. Trojúhelník byl posouván pomocí lan a kladek a ke každé poloze bylo přiřazeno písmeno a číslo. Tak bylo možné signalizovat na větší vzdálenost. Jeho vynález se bohužel tolik neuchytil.
- elektrický telegraf- r. 1844 vytvořil americký malíř Samuel Morse tzv. Morseův telegraf. Morseův telegraf využívá pouze dva stavy signálu vysílače – vysílá/nevysílá, svítí/nesvítí. Střídání a změny stavů lze zachytit zrakem či sluchem a smysly mohou tyto signály rozpoznat jako krátké a dlouhé/tečky a čárky. Každé písmeno a číslo má svou sérii teček a čárek, následně lze tedy zprávu dekódovat.
Dálnopis
Dálnopis je zařízení umožňující bezobslužný datový přenos zpráv po speciálních linkách. Nejvíce používán byl ve zpravodajství, kde byla zpráva přijímána na několika stanicích a bylo možné předávat je mezi několikero redakcemi.
Telefonie
Název vznikl ze dvou řeckých slov téle=vzdálený a fóné=hlas. Telefon funguje na principu předávání zvuku (hovoru) pomocí elektrických signálů. Mikrofon prvního telefonu měl být vyroben z pivní bečky a měl připomínat lidské ucho, příjmač byl vyroben z pletacích jehlic a krabice. Do telefonu se muselo mluvit se správnou hlasitostí a zvuk byl velmi zkreslený. Současně se telefony vyvíjejí za účasti většího počtu lidí, nemají tedy jednoho vynálezce.
Telefax
Telefax (někdy nazýván jen „fax“) je zařízení, které přenáší statický obraz pomocí telefonní linky. Fax skenuje neboli čte obrázky či texty obvykle velikosti A4 a rozkládá je na pixely (body) a následně je pošle pomocí binární formy na druhý faxový přístroj. Druhý fax zprávu vytiskne na papír nebo ji uchová v elektrické formě. Binární soustava se používá v digitálních metodách, jelikož její symboly 0 a 1 odpovídají jednoduše rozdělitelným stavům elektrického obvodu jako vypnuto a zapnuto.
Mobilní telefonie
Zařízení, které není díky použití rádiových vln vázáno na elektrickou přípojku (zásuvku) nazýváme mobilním telefonem, zkráceně mobilem. Máme možnost komunikovat nejen přes mobilní sítě, ale zařízení nám umožňují také posílat SMS (služba krátkých textových zpráv, z anglického spojení slov short message service), MMS (multimediální zprávy, z anglického spojení multimedia messaging service) nebo připojení se na internet.[1]
Rozhlas
Rozhlasem neboli více používaným rádiem nazýváme telekomunikační zařízení pro jednosměrný přenos zvuku na dálku. Jako přenosové médium slouží https://cs.wikipedia.org/wiki/Elektromagnetick%C3%A9_vlny nebo metalické linky, například místní rozhlas. Zařízení funguje na principu převádění zvuku tvořeného signály různých frekvencí, které jsou převáděny na elektrické signály. Tyto signály mají ale velmi nízké frekvence, takže se opět převádí na frekvence vyšší, které se následně převádí pomocí vysílačů na elektromagnetické vlny. Území na kterém se vysílá je pokryto signálem, který je vysílán určitým množstvím vysílačů.
Televize
Název pochází z řeckého slova téle=daleko a vize=vidět. Jedná se koncové zařízení, které příjmá televizní vysílání. Televize výrazně přispívá k socializaci společnosti a nejvíce se rozvinula během 30. let 20.století.[2]
Galerie
Odkazy
Reference
- ↑ ŠTĚDROŇ BOHUMÍR, Kocour Vladimír. Technologické prognózy a telekomunikace.
- ↑ Wikipedia: the free encyklopedia[online]. Dostupné z:https://cs.wikipedia.org/wiki/Televize
Externí odkazy
- Český telekomunikační úřad
- Historie televize
- Technický vývoj televize
- Počátky rádiového vysílání
- Historie telekomunikace
Doporučená literatura:
- 1. Historie televize v Československu, STRASMAJER, Vladimír. Historie televize v Československu. 1. vyd. Praha: SPN, 1978, 55 s.
- 2. Telekomunikace a umělá inteligence, ŠTĚDROŇ, Bohumír. Telekomunikace a umělá inteligence: Telecommunications and artifical intelligence : habilitační přednáška. V Praze: České vysoké učení technické, 2013, 55 s. ISBN 978-80-01-05382-9.
- RŮŽIČKOVÁ, Anna. Telekomunikace v osmdesátých letech. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací, 1973, 102 s. SIVO.
- KUBÍČEK, Zdeněk. Urbanistické zásady komunikační sítě. 1. vyd. Brno: Ústav architektury a územního plánování, 1953, 66 s. Původní práce vědeckých pracovníků ÚAÚP, skupiny Brno.
- ŠTĚDROŇ, Bohumír a Vladimír KOCOUR. Technologické prognózy a telekomunikace. 1. vyd. Praha: Sdělovací technika, 2014, 102 s. ISBN 978-80-86645-24-7.
Klíčová slova
telekomunikace, telefon, mobil, televize, rádio