Problematika alternativních škol a didaktických přístupů. Modernizace obsahu vzdělání a jejich odraz v základních školských dokumentech.: Porovnání verzí
m (→Typy AŠ) Značka: editace z Vizuálního editoru |
|||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | + | <br /> | |
| − | == Alternativní škola (vzdělávání) == | + | ==Alternativní škola (vzdělávání)== |
| − | + | <br /> | |
| − | * nejednotnost vymezení | + | *nejednotnost vymezení |
| − | * je obecný termín označující takové školní vzdělávání, které je odlišné od vzdělávání nabízeného státem nebo jinými tradičními institucemi; AŠ jsou obvykle spojeny s radikálními koncepcemi vzdělávání, jako je např. odmítání formálního kurikula či formálních metod výuky | + | *je obecný termín označující takové školní vzdělávání, které je odlišné od vzdělávání nabízeného státem nebo jinými tradičními institucemi; AŠ jsou obvykle spojeny s radikálními koncepcemi vzdělávání, jako je např. odmítání formálního kurikula či formálních metod výuky |
| − | * občas jako synonymum soukromé školy (školy fungující mimo sektor veřejných škol, např. církevní školy) či školy, kde se platí školné (za poplatky se nabízejí zvláštní služby) | + | *občas jako synonymum soukromé školy (školy fungující mimo sektor veřejných škol, např. církevní školy) či školy, kde se platí školné (za poplatky se nabízejí zvláštní služby) |
| − | * odlišují se částečně svými cíli, učebními obsahy, formami učení, organizací školního života a spoluprací s rodiči (nabízejí jinou možnost učení) – uplatňují nestandartní, inovativní, experimentální formy, obsahy či metody vzdělávání | + | *odlišují se částečně svými cíli, učebními obsahy, formami učení, organizací školního života a spoluprací s rodiči (nabízejí jinou možnost učení) – uplatňují nestandartní, inovativní, experimentální formy, obsahy či metody vzdělávání |
| − | * vznikly z kritiky vůči tradičním (veřejným) školám a jsou považovány za reformní školy; vliv na vznik měl také rozvoj vědy, techniky a lidského poznání (informační exploze) | + | *vznikly z kritiky vůči tradičním (veřejným) školám a jsou považovány za reformní školy; vliv na vznik měl také rozvoj vědy, techniky a lidského poznání (informační exploze) |
| + | |||
| + | <br /> | ||
| + | ===Standardní škola=== | ||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
= reprezentuje zavedené normy; je to tzv. předepsaný vzor | = reprezentuje zavedené normy; je to tzv. předepsaný vzor | ||
| − | === Odlišnost AŠ může spočívat v jiných === | + | ===Odlišnost AŠ může spočívat v jiných=== |
| − | * způsobech organizace výuky nebo života dětí ve škole | + | *způsobech organizace výuky nebo života dětí ve škole |
| − | * kurikulárních programech (změny v obsahu či cílech vzdělávání) | + | *kurikulárních programech (změny v obsahu či cílech vzdělávání) |
| − | * parametrech edukačního prostředí (např. jiné uspořádání učebny, jiná komunikace s žáky, častost komunikace s žáky, apod.) | + | *parametrech edukačního prostředí (např. jiné uspořádání učebny, jiná komunikace s žáky, častost komunikace s žáky, apod.) |
| − | * způsobech hodnocení výkonu žáků (např. slovní hodnocení) | + | *způsobech hodnocení výkonu žáků (např. slovní hodnocení) |
| − | * vztazích mezi školou a rodiči | + | *vztazích mezi školou a rodiči |
| − | == Historie AŠ == | + | ==Historie AŠ== |
Zakladatelem reformní linie byl '''O.Decroly'''. Založil ''„Školu životem pro život“'' (pracovní výchova, respektování zájmů dítěte). | Zakladatelem reformní linie byl '''O.Decroly'''. Založil ''„Školu životem pro život“'' (pracovní výchova, respektování zájmů dítěte). | ||
| Řádek 30: | Řádek 30: | ||
Jedním ze zakladatelů ''Společnosti pro novou výchovu'' byl '''A.Férriére'''. Napsal dílo: ''„Činná škola“''. Jeho zásady: | Jedním ze zakladatelů ''Společnosti pro novou výchovu'' byl '''A.Férriére'''. Napsal dílo: ''„Činná škola“''. Jeho zásady: | ||
| − | * vychovatel se musí vžít do osobnosti dítěte, aby mohl rozvinout všechny jeho schopnosti | + | *vychovatel se musí vžít do osobnosti dítěte, aby mohl rozvinout všechny jeho schopnosti |
| − | * každá výchova by měla probíhat podle zájmu dítěte | + | *každá výchova by měla probíhat podle zájmu dítěte |
U nás byl nejvýznamnějším představitelem '''V.Příhoda'''. | U nás byl nejvýznamnějším představitelem '''V.Příhoda'''. | ||
| − | == Vlastnosti a funkce AŠ == | + | ==Vlastnosti a funkce AŠ== |
Každá AŠ má své specifické rysy. Obecné rysy shodné pro všechny AŠ: | Každá AŠ má své specifické rysy. Obecné rysy shodné pro všechny AŠ: | ||
| − | * je zaměřena pedocentricky (zaměřeno na individualitu | + | *je zaměřena pedocentricky (zaměřeno na individualitu |
| − | * je aktivní (rozhovory, skupinové a individuální práce, projektové vyučování, kreativní umělecká činnost, atd.) – rozvoj aktivity a odpovědnosti žáka | + | *je aktivní (rozhovory, skupinové a individuální práce, projektové vyučování, kreativní umělecká činnost, atd.) – rozvoj aktivity a odpovědnosti žáka |
| − | * komplexní výchova dítěte (nejen intelektuální ale i emoční a sociální rozvoj) | + | *komplexní výchova dítěte (nejen intelektuální ale i emoční a sociální rozvoj) |
| − | * formy a postupy vzdělávání jsou utvářeny společně žáky, učiteli i rodiči | + | *formy a postupy vzdělávání jsou utvářeny společně žáky, učiteli i rodiči |
| − | * princip „z života pro život“ (zapojení žáků do světa práce) | + | *princip „z života pro život“ (zapojení žáků do světa práce) |
| − | * flexibilita rozvrhu a organizace dne | + | *flexibilita rozvrhu a organizace dne |
| − | * učitele je v roli poradce (partnera) | + | *učitele je v roli poradce (partnera) |
| − | * žák rozhoduje o pořadí plnění úkolů | + | *žák rozhoduje o pořadí plnění úkolů |
| − | * důraz na vnitřní motivaci (touha objevovat) | + | *důraz na vnitřní motivaci (touha objevovat) |
| − | * důraz na spolupráci ve skupinách | + | *důraz na spolupráci ve skupinách |
| − | * využití prostorů mimo třídu (školu) | + | *využití prostorů mimo třídu (školu) |
| − | * důraz na rozvoj tvořivosti a iniciativy | + | *důraz na rozvoj tvořivosti a iniciativy |
| − | === Funkce === | + | ===Funkce=== |
| − | # '''Kompenzační''' – nahrazení nedostatků standardních škol | + | #'''Kompenzační''' – nahrazení nedostatků standardních škol |
| − | # '''Diverzifikační''' – pluralita vzdělávání | + | #'''Diverzifikační''' – pluralita vzdělávání |
| − | # '''Inovační''' – prostor pro experimentování a inovaci vzdělávání | + | #'''Inovační''' – prostor pro experimentování a inovaci vzdělávání |
| − | == Typy AŠ == | + | ==Typy AŠ== |
'''1. Klasické reformní školy''' | '''1. Klasické reformní školy''' | ||
| − | * '''Waldorfská škola''' – zakladatelem byl R.Steiner; 12-ti letá škola integrovaného typu; základní stupeň tvoří 1.-8. ročník, vyšší stupeň 9.-12. ročník (+mateřská škola); podřízena tomu, aby podněcovala a rozvíjela aktivitu dítěte, jeho zájmy a potřeby; obsah vzdělávání je rozdělen časově do určitých bloků, v nichž se žáci zabývají soustavně po určitou dobu týmiž předměty; důraz je kladen na esteticko-výchovné a pracovní předměty; žáci nejsou hodnoceny známkami, ale jejich výkony se oceňují charakteristikami (+doporučení pro další rozvoj žáka); učitelé plánují výuku ve spolupráci s žáky (a rodiči); princip harmonické spolupráce (namísto soutěživosti); | + | *'''Waldorfská škola''' – zakladatelem byl R.Steiner; 12-ti letá škola integrovaného typu; základní stupeň tvoří 1.-8. ročník, vyšší stupeň 9.-12. ročník (+mateřská škola); podřízena tomu, aby podněcovala a rozvíjela aktivitu dítěte, jeho zájmy a potřeby; obsah vzdělávání je rozdělen časově do určitých bloků, v nichž se žáci zabývají soustavně po určitou dobu týmiž předměty; důraz je kladen na esteticko-výchovné a pracovní předměty; žáci nejsou hodnoceny známkami, ale jejich výkony se oceňují charakteristikami (+doporučení pro další rozvoj žáka); učitelé plánují výuku ve spolupráci s žáky (a rodiči); princip harmonické spolupráce (namísto soutěživosti); |
| − | * '''Montessoriovská škola''' – zakladatelka M.Montessori; základní východisko je vytvářet takové edukační prostředí, které umožňuje normální, přirozený vývoj dětí; důraz na senzitivní fáze (úkolem je připravovat podněty a prostředky specifické pro tyto fáze); zásadní roli hrají specifické pomůcky (ke cvičení činností praktického života; pro rozvoj smyslů, řeči, matematických schopností, atd.); vychovatel ustupuje do pozadí; důraz na vnitřní tvořivost dítěte; heslo: „Pomoz mi, abych to mohl udělat sám“; slučování dětí různého věku (nerozdělování podle ročníků); kosmická výchova (vztah člověka a přírodního prostředí); projektové vyučování | + | *'''Montessoriovská škola''' – zakladatelka M.Montessori; základní východisko je vytvářet takové edukační prostředí, které umožňuje normální, přirozený vývoj dětí; důraz na senzitivní fáze (úkolem je připravovat podněty a prostředky specifické pro tyto fáze); zásadní roli hrají specifické pomůcky (ke cvičení činností praktického života; pro rozvoj smyslů, řeči, matematických schopností, atd.); vychovatel ustupuje do pozadí; důraz na vnitřní tvořivost dítěte; heslo: „Pomoz mi, abych to mohl udělat sám“; slučování dětí různého věku (nerozdělování podle ročníků); kosmická výchova (vztah člověka a přírodního prostředí); projektové vyučování. Současné pedagogické přístupy inspirované Montessori a waldorfskou pedagogikou zdůrazňují také význam přímého kontaktu dítěte s přírodou. Přirozené prostředí poskytuje dětem množství podnětů pro samostatné objevování, rozvoj zvídavosti a smyslového vnímání. Společně strávený čas v přírodě může podporovat nejen poznávání okolního světa, ale také vztah dítěte k životnímu prostředí a jeho vnitřní motivaci k učení.<ref>Dvedeti.cz, ''Jak probudit dětskou zvídavost k přírodě: Montessori, Waldorf a společný čas'', Dostupné z: https://www.dvedeti.cz/jak-probudit-detskou-zvidavost-k-prirode-montessori-waldorf-a-spolecny-cas</ref> |
| − | * '''Freinetovská (pracovní) škola''' – zakladatel C.Freinet; idea: „Z života – pro život – prací“; nutnost vybavit třídu pracovními koutky z oblasti přírodních věd a techniky, domácích prací, umělecké tvorby a jazykové komunikace; | + | *'''Freinetovská (pracovní) škola''' – zakladatel C.Freinet; idea: „Z života – pro život – prací“; nutnost vybavit třídu pracovními koutky z oblasti přírodních věd a techniky, domácích prací, umělecké tvorby a jazykové komunikace; |
| − | * '''Jenská škola''' (jenský plán) – zakladatel P.Petersen; rozdělení podle věkových skupin, ne podle ročníků; týdenní pracovní plán skupiny; „školní obytný pokoj“ – místnost, na jejímž vytváření se podílí děti; | + | *'''Jenská škola''' (jenský plán) – zakladatel P.Petersen; rozdělení podle věkových skupin, ne podle ročníků; týdenní pracovní plán skupiny; „školní obytný pokoj“ – místnost, na jejímž vytváření se podílí děti; |
| − | * '''Daltonská škola''' – zakladatelka H.Parkhurst; princip svobody žáka a jeho vlastní odpovědnosti; každý má svůj plán na jeden měsíc (žák postupuje svým tempem a je zodpovědný za úspěch učení); důraz na spolupráci a osobní zkušenosti; střídání mezi výukou v rámci celé třídy a individuální prací na úkolech; | + | *'''Daltonská škola''' – zakladatelka H.Parkhurst; princip svobody žáka a jeho vlastní odpovědnosti; každý má svůj plán na jeden měsíc (žák postupuje svým tempem a je zodpovědný za úspěch učení); důraz na spolupráci a osobní zkušenosti; střídání mezi výukou v rámci celé třídy a individuální prací na úkolech; |
'''2. Církevní školy''' | '''2. Církevní školy''' | ||
| Řádek 80: | Řádek 80: | ||
České alternativy: Zdravá škola (škola podporující bio-psycho-sociální zdraví); Otevřená škola; Začít spolu; Projektové vyučování; Čtením a psaním ke kritickému myšlení; | České alternativy: Zdravá škola (škola podporující bio-psycho-sociální zdraví); Otevřená škola; Začít spolu; Projektové vyučování; Čtením a psaním ke kritickému myšlení; | ||
| + | |||
| + | <br /> | ||
| + | |||
| + | == Reference == | ||
| + | <references /> | ||
Aktuální verze z 9. 3. 2026, 14:04
Obsah
Alternativní škola (vzdělávání)
- nejednotnost vymezení
- je obecný termín označující takové školní vzdělávání, které je odlišné od vzdělávání nabízeného státem nebo jinými tradičními institucemi; AŠ jsou obvykle spojeny s radikálními koncepcemi vzdělávání, jako je např. odmítání formálního kurikula či formálních metod výuky
- občas jako synonymum soukromé školy (školy fungující mimo sektor veřejných škol, např. církevní školy) či školy, kde se platí školné (za poplatky se nabízejí zvláštní služby)
- odlišují se částečně svými cíli, učebními obsahy, formami učení, organizací školního života a spoluprací s rodiči (nabízejí jinou možnost učení) – uplatňují nestandartní, inovativní, experimentální formy, obsahy či metody vzdělávání
- vznikly z kritiky vůči tradičním (veřejným) školám a jsou považovány za reformní školy; vliv na vznik měl také rozvoj vědy, techniky a lidského poznání (informační exploze)
Standardní škola
= reprezentuje zavedené normy; je to tzv. předepsaný vzor
Odlišnost AŠ může spočívat v jiných
- způsobech organizace výuky nebo života dětí ve škole
- kurikulárních programech (změny v obsahu či cílech vzdělávání)
- parametrech edukačního prostředí (např. jiné uspořádání učebny, jiná komunikace s žáky, častost komunikace s žáky, apod.)
- způsobech hodnocení výkonu žáků (např. slovní hodnocení)
- vztazích mezi školou a rodiči
Historie AŠ
Zakladatelem reformní linie byl O.Decroly. Založil „Školu životem pro život“ (pracovní výchova, respektování zájmů dítěte).
Dalším představitele byl P.Petersen. Kniha: „Nové výchovy v rámci neoevropského kulturního hnutí“. Odsoudil: dělení předmětů na hlavní a vedlejší, intelektuální povahu školy, systém zkoušení, vydávání vysvědčení, operování se strachem žáka a omezování pohybu ve škole. Jeho koncepce se stala teoretickým základem AŠ.
Jedním ze zakladatelů Společnosti pro novou výchovu byl A.Férriére. Napsal dílo: „Činná škola“. Jeho zásady:
- vychovatel se musí vžít do osobnosti dítěte, aby mohl rozvinout všechny jeho schopnosti
- každá výchova by měla probíhat podle zájmu dítěte
U nás byl nejvýznamnějším představitelem V.Příhoda.
Vlastnosti a funkce AŠ
Každá AŠ má své specifické rysy. Obecné rysy shodné pro všechny AŠ:
- je zaměřena pedocentricky (zaměřeno na individualitu
- je aktivní (rozhovory, skupinové a individuální práce, projektové vyučování, kreativní umělecká činnost, atd.) – rozvoj aktivity a odpovědnosti žáka
- komplexní výchova dítěte (nejen intelektuální ale i emoční a sociální rozvoj)
- formy a postupy vzdělávání jsou utvářeny společně žáky, učiteli i rodiči
- princip „z života pro život“ (zapojení žáků do světa práce)
- flexibilita rozvrhu a organizace dne
- učitele je v roli poradce (partnera)
- žák rozhoduje o pořadí plnění úkolů
- důraz na vnitřní motivaci (touha objevovat)
- důraz na spolupráci ve skupinách
- využití prostorů mimo třídu (školu)
- důraz na rozvoj tvořivosti a iniciativy
Funkce
- Kompenzační – nahrazení nedostatků standardních škol
- Diverzifikační – pluralita vzdělávání
- Inovační – prostor pro experimentování a inovaci vzdělávání
Typy AŠ
1. Klasické reformní školy
- Waldorfská škola – zakladatelem byl R.Steiner; 12-ti letá škola integrovaného typu; základní stupeň tvoří 1.-8. ročník, vyšší stupeň 9.-12. ročník (+mateřská škola); podřízena tomu, aby podněcovala a rozvíjela aktivitu dítěte, jeho zájmy a potřeby; obsah vzdělávání je rozdělen časově do určitých bloků, v nichž se žáci zabývají soustavně po určitou dobu týmiž předměty; důraz je kladen na esteticko-výchovné a pracovní předměty; žáci nejsou hodnoceny známkami, ale jejich výkony se oceňují charakteristikami (+doporučení pro další rozvoj žáka); učitelé plánují výuku ve spolupráci s žáky (a rodiči); princip harmonické spolupráce (namísto soutěživosti);
- Montessoriovská škola – zakladatelka M.Montessori; základní východisko je vytvářet takové edukační prostředí, které umožňuje normální, přirozený vývoj dětí; důraz na senzitivní fáze (úkolem je připravovat podněty a prostředky specifické pro tyto fáze); zásadní roli hrají specifické pomůcky (ke cvičení činností praktického života; pro rozvoj smyslů, řeči, matematických schopností, atd.); vychovatel ustupuje do pozadí; důraz na vnitřní tvořivost dítěte; heslo: „Pomoz mi, abych to mohl udělat sám“; slučování dětí různého věku (nerozdělování podle ročníků); kosmická výchova (vztah člověka a přírodního prostředí); projektové vyučování. Současné pedagogické přístupy inspirované Montessori a waldorfskou pedagogikou zdůrazňují také význam přímého kontaktu dítěte s přírodou. Přirozené prostředí poskytuje dětem množství podnětů pro samostatné objevování, rozvoj zvídavosti a smyslového vnímání. Společně strávený čas v přírodě může podporovat nejen poznávání okolního světa, ale také vztah dítěte k životnímu prostředí a jeho vnitřní motivaci k učení.[1]
- Freinetovská (pracovní) škola – zakladatel C.Freinet; idea: „Z života – pro život – prací“; nutnost vybavit třídu pracovními koutky z oblasti přírodních věd a techniky, domácích prací, umělecké tvorby a jazykové komunikace;
- Jenská škola (jenský plán) – zakladatel P.Petersen; rozdělení podle věkových skupin, ne podle ročníků; týdenní pracovní plán skupiny; „školní obytný pokoj“ – místnost, na jejímž vytváření se podílí děti;
- Daltonská škola – zakladatelka H.Parkhurst; princip svobody žáka a jeho vlastní odpovědnosti; každý má svůj plán na jeden měsíc (žák postupuje svým tempem a je zodpovědný za úspěch učení); důraz na spolupráci a osobní zkušenosti; střídání mezi výukou v rámci celé třídy a individuální prací na úkolech;
2. Církevní školy
U nás po listopadu 1989. Vyučují se předměty jako je náboženství a latina. Důraz na cizí jazyky (učí je dříve než na státních školách). Uplatňování ideologických principů (etika, tradice, postoje). Příprava pro takové profese, které nejsou pokryty standardními školami (příprava pro charitativní a náboženskou činnost, atd.).
3. Moderní alternativní školy
České alternativy: Zdravá škola (škola podporující bio-psycho-sociální zdraví); Otevřená škola; Začít spolu; Projektové vyučování; Čtením a psaním ke kritickému myšlení;
Reference
- ↑ Dvedeti.cz, Jak probudit dětskou zvídavost k přírodě: Montessori, Waldorf a společný čas, Dostupné z: https://www.dvedeti.cz/jak-probudit-detskou-zvidavost-k-prirode-montessori-waldorf-a-spolecny-cas
Zdroje
Průcha, J. (2004). Alternativní školy a inovace ve vzdělávání. Praha: Portál.