Neurofyziologie a kontinuita: Porovnání verzí
Řádek 100: | Řádek 100: | ||
Zpět na rozcestník: [[Osvojování_řeči|Osvojování řeči]] | [[Portál:Fonetika|Fonetika]] | Zpět na rozcestník: [[Osvojování_řeči|Osvojování řeči]] | [[Portál:Fonetika|Fonetika]] | ||
+ | [[Kategorie: Fonetika|*]] |
Aktuální verze z 2. 1. 2015, 10:32
- v 80.l. vznikla vědecká disciplína „diskurzní analýza“
- zjistilo se, že vědecký diskurz není objektivní – účastníci sledují své vlastní cíle, není to o hledání pravdy
- možná, že spory jsou jen kvůli tomu, že jsou nejasné pojmy?
- problém zaujatosti – i když chci něco správně vyzkoumat, mám snahu dokázat, že moje hypotéza je správná
- → např. vědci, kteří zastávají nekontinuálnost, nevidí drobné pokroky ve vývoji
- ve vývoji jsou zlomy a zvraty – je potřeba definovat, co to vůbec je
- když se objeví rys nové fáze, je stará fáze již ukončena?
- - → nová fáze může začít, až když je předchozí naplněna
- - každá fáze podléhá jiným zákonitostem
- - jednotlivé fáze jsou odděleny maturačními zlomy
- - termín genová předprogramovanost
- Jakobson nazývá přechod od žvatlání k prvním slovům zlomem
- - × reálně to žádný zlom není, je to jen metafora vyjádření důležitosti toho vývoje
- další zlom se týká mentálních reprezentací
- - dítě má nejdříve mentálně reprezentována celá slova a teprve zkušeností získává schopnost vydělovat ze slov jednotlivé segmenty
- Chomsky – vývoj řeči je rozvoj spojitý, obohacování podle sady pravidel (jazyk jako takový je vrozený)
- další názor – dítě řeč zná, ale v mluvení mu překáží nedokonalá motorika, či něco na ten způsob
- longitudinální studie – jsou potřeba + je třeba častější pozorování × je to drahé a časově náročné
- vývoj je spojitý, ale ne rovnoměrný
- - např. během 1. roku života dítě ztrojnásobí svou váhu, dál už mnohem míň → spojitost je křivka
- - při narození váží mozek 1/8 váhy dítěte × u dospělého asi 1/40
- - je otázka, zda se děti nerodí „dřív“ proto, že mají velkou hlavu (v porovnání s opicemi je těhotenství poměrově mnohem kratší)
Neuron
- tvoří se před narozením ve středu mozku, pak musí doputovat do šedé kůry mozkové
Stavba
- tělo
- vlákno axon
- - myelinové pouzdro – izolant – když se poruší, uniká vzruch (elektřina) i pryč – špatné (např. při skleróze)
- axonová zakončení tvoří bílou kůru mozkovou
- - bílá hmota roste ještě do 9 měsíců věku, vylepšují se pouzdra
- z těla vybíhají pak ještě krátké nožičky, mezi nimi elektrochemické? vzruchy – synapse (funkční spojení)
- v raném věku běhají vzruchy pomaleji (špatná pouzdra) a jen do obecných oblastí mozku
- v prvních 2 letech odumírá velké množství neuronů (fakt moc)
- pak se odumírání zpomaluje a ustaluje se asi v 7 letech
- synapse se vytvářejí i během odumírání
- jejich počet kulminuje mezi 1–2 roky věku (asi o 50% víc než dospělý)
- pak jejich počet klesá až do puberty, tam se stabilizuje
- instinkty – už předem propojené synapse, které se vývojem nemění
- méně instinktů znamená větší adaptabilnost, ale i zranitelnost
- schopnost empatie – je hodně připravená, jen se musí doupravit
- metabolická aktivita mozku
- - měří se spotřebou glukózy a kyslíku
- - v 10 měsících dosahuje úrovně dospělých, pak víc, nejvíc ve 4 letech
- naučení jazyka je pro přežití výhodné co nejdříve, ale je to nákladné
- mozek je původně univerzální (možná i pro 4D prostor či 2D čas?)
- - dítě má možnost pospojovat si neurony, aby to odráželo realitu
- - v určité fázi vývoje musí přijít nějaký podnět, jinak se už ta určitá schopnost nevyvine (pokud se dítě do 12 let nenaučí mluvit, nenaučí se to už nikdy)
- - když se člověk začne učit cizí jazyk až po 5–6 letech, neodnaučí se cizí přízvuk
- plasticita mozku – schopnost naučit se něco určitého navíc, co se třeba jiní nenaučí
Lateralita
- kontralaterální = levá hemisféra ovlivňuje pravou část těla a naopak
- většina lidí má Brockovo centrum v levém spánkovém laloku (i leváků)
- dnešní modely slyšení jsou smíšené (do nějakého centra na jedné straně? jdou zvuky z obou uší)
- většina prozodických funkcí je vpravo, ale část vlevo
- teoreticky je každé slabice přiřazen nějaký svazek neuronů – když slyšíme nějakou slabiku, některé synapse se spojí, jiné ne, podle toho se slabika identifikuje
- když tu slabiku chceme říct, většina aktivních neuronů bude stejná
- každá slabika musí zaznít několiktisíckrát, aby se jí mohly přiřadit neurony
- test – dítěti (4–5 měsíců) se pustí zvuk [a:/i:] a k tomu obrázek obličeje → když to nesouhlasilo, poznaly to
- děti, které nevidí, produkují méně labiál
- 3 měsíční dítě mění broukání podle toho, jakou tvář vidí (jen obrázek toho, že se něco vyslovuje)
- na jednu stranu má periodizace smysl, na druhou stranu se období musí prolínat
- období se pojmenovávají podle toho, co převažuje
Reference
- Sovák, M. (1984): Logopedie předškolního věku. Praha: SPN.
- Vihman, M. M. (1996): Phonological development. Oxford: Blackwell. (kap. 3-4)
- Owens, R. E. (2000): Language development: an introduction. Boston, London: Allyn&Bacon. (kap. 2, 4, a 8)
- Fitch, W. T. (2000): The evolution of speech: a comparative review. Trends in cognitive sciences, roč. 4, č. 7, s. 258-267.
- Škodová, E. - Jedlička, I. a kol. (2003): Klinická logopedie. Praha: Portál. (část III)
Zpět na rozcestník: Osvojování řeči | Fonetika