Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google): Porovnání verzí

Řádek 1: Řádek 1:
Vyhledávání relevantních [[Informace|informac]]<nowiki/>í je v dnešní době jedním z největších problémů, neboť kvůli relativně snadnému zveřejňování [[dokument]]<nowiki/>ů a [[Informace|informac]]<nowiki/>í v prostředí webu dochází k velkému nárůstu [[Informace|informac]]<nowiki/>í a [[dokument]]<nowiki/>ů a o to složitějšímu vyhledávání. Vyhledávání [[Informace|informac]]<nowiki/>í zároveň patří mezi základní informační znalosti, a proto i znalost činnosti vyhledávacích nástrojů na [[internet]]<nowiki/>u a jejich užití patří mezi základy funkční [[gramotnost]]<nowiki/>i, kterým by měla být věnována patřičná pozornost. <ref><i>ČERNÁ, Zuzana. Principy vyhledávání infromací na Internetu. RVP [online]. 2011 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/s/Z/14533/PRINCIPY-VYHLEDAVANI-INFORMACI-NA-INTERNETU.html/.</i>.</ref>
+
== Vyhledávání informací na webu ==
 +
Vyhledávání relevantních [[Informace|informací]]<nowiki/> je v dnešní době jedním z největších problémů, neboť kvůli relativně snadnému zveřejňování [[Dokument|dokumentů]]<nowiki/> a informací v prostředí webu dochází k velkému nárůstu informací a dokumentů a o to složitějšímu vyhledávání. Vyhledávání informací zároveň patří mezi základní informační znalosti, a proto i znalost činnosti vyhledávacích nástrojů na [[Internet|internetu]]<nowiki/> a jejich užití patří mezi základy funkční [[Gramotnost|gramotnosti]]<nowiki/>, kterým by měla být věnována patřičná pozornost. <ref><i>ČERNÁ, Zuzana. Principy vyhledávání infromací na Internetu. RVP [online]. 2011 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/s/Z/14533/PRINCIPY-VYHLEDAVANI-INFORMACI-NA-INTERNETU.html/.</i>.</ref>
  
== Vyhledávání na webu  ==
+
== Povrchový a hluboký web ==
[[Informace]] ve webovém prostředí jsou dostupné v různých úrovních zpřístupnění. Rozeznáváme dva typy webu a to takzvaný volný, či [[povrchový web,]] který je veřejně přístupný, běžně indexovaný a takzvaný [[hluboký web]] (někdy také skrytý), který vyhledávací stroje nejsou schopny indexovat.<ref name="SOUČEK">SOUČEK, Martin. Informační věda. Informační věda. [online]. [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.</ref>
+
Informace ve webovém prostředí jsou dostupné v různých úrovních zpřístupnění. Rozeznáváme dva typy webu a to takzvaný volný, či [[Povrchový a hluboký web|povrchový web]], který je veřejně přístupný, běžně indexovaný a takzvaný [[Povrchový a hluboký web|hluboký web]] (někdy také skrytý), který [[Vyhledávače, vyhledávací nástroje|vyhledávací stroje]] nejsou schopny indexovat.<ref name="SOUČEK">SOUČEK, Martin. Informační věda. Informační věda. [online]. [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.</ref>
  
 
=== Povrchový web ===
 
=== Povrchový web ===
Pojmem [[povrchový web]] je myšlena ta část webu, která je běžným vyhledávačem indexovaná a kterou dokáže daný vyhledávací nástroj prohledat. Nevýhodou povrchového webu je, že v něm můžeme najít [[Informace|informac]]<nowiki/>e, které jsem často neaktuální, v zásadě se na ně nemůžeme stoprocentně spolehnout.   
+
Pojmem povrchový web je myšlena ta část [[Www|webu]], která je běžným [[Vyhledávače, vyhledávací nástroje|vyhledávačem]] indexovaná a kterou dokáže daný vyhledávací nástroj prohledat. Nevýhodou povrchového webu je, že v něm můžeme najít informace, které jsem často neaktuální, v zásadě se na ně nemůžeme stoprocentně spolehnout.   
  
Proces zpracování stránek, které využívají vyhledávače povrchového webu, se skládají ze tří modulů robota, indexu a vyhledávacího modulu. Základem činnosti vyhledávacích strojů jsou roboti – program, jež prochází po jednotlivých odkazech, všechna slova nalezená v navštívených webových stránkách, jsou ukládány do indexu. Cílem vyhledávačů je aktuálnost, proto se roboti s určitou periodicitou na již navštívené stránky vracejí a zjišťují změny v jejich obsahu. Případné změny jsou aktualizovány. <ref name="SOUČEK" />
+
==== Vyhledávače povrchového webu ====
 +
 
 +
Vyhledávače povrchového webu se skládají ze tří modulů:<br />
 +
 
 +
1. [[Vyhledávače, vyhledávací nástroje|robota]],<br />
 +
2. [[Vyhledávače, vyhledávací nástroje|indexu]]<br />
 +
3. [[Vyhledávače, vyhledávací nástroje|vyhledávacího modulu]].<br />
 +
 
 +
Základem činnosti vyhledávacích strojů jsou roboti. Program, který prochází po jednotlivých odkazech, všechna slova nalezená v navštívených webových stránkách ukládá do indexu. Cílem vyhledávačů je aktuálnost, proto se roboti s určitou periodicitou na již navštívené stránky vracejí a zjišťují změny v jejich obsahu. Případné změny jsou aktualizovány. <ref name="SOUČEK" />
  
 
Robot může být speciální počítačový program, který opakovaně sbírá, odesílá a zpracovává data. Zjednodušeně lze říci, že robot na webu prohledá webová sídla a poté zobrazí seznam výsledků, které odpovídají požadavkům uživatele.  Index pomáhá tomu, aby mohly být informace fulltextově vyhledávány. Během indexace jsou například vyřazena stop slova. Proces indexace tvoří vytvoření seznamu klíčových slov dané stránky. Ke každému slovu, které je součástí indexu, je připojen seznam odkazů na webové stránky. Struktura uchovávaných údajů v indexu závisí na konkrétním vyhledávacím stroji a především na jeho dotazovacím jazyku.  Vyhledávací stroj je reprezentován vlastním uživatelským rozhraním, ve kterém uživatel zadává dotazy. <ref><i>MEDKOVÁ, Milena. Informace a Internet. Informační věda. [online]. 2009. [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1128.</i>.</ref>   
 
Robot může být speciální počítačový program, který opakovaně sbírá, odesílá a zpracovává data. Zjednodušeně lze říci, že robot na webu prohledá webová sídla a poté zobrazí seznam výsledků, které odpovídají požadavkům uživatele.  Index pomáhá tomu, aby mohly být informace fulltextově vyhledávány. Během indexace jsou například vyřazena stop slova. Proces indexace tvoří vytvoření seznamu klíčových slov dané stránky. Ke každému slovu, které je součástí indexu, je připojen seznam odkazů na webové stránky. Struktura uchovávaných údajů v indexu závisí na konkrétním vyhledávacím stroji a především na jeho dotazovacím jazyku.  Vyhledávací stroj je reprezentován vlastním uživatelským rozhraním, ve kterém uživatel zadává dotazy. <ref><i>MEDKOVÁ, Milena. Informace a Internet. Informační věda. [online]. 2009. [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1128.</i>.</ref>   
Řádek 18: Řádek 27:
 
* Seznam   
 
* Seznam   
 
=== Hluboký web  ===
 
=== Hluboký web  ===
Druhým typem webu je takzvaný [[neviditelný web]], někdy také nazývaný [[hluboký web]]. V něm jsou ukryty [[dokument]]<nowiki/>y a [[informace]], které jsou běžnými vyhledávači obtížně vyhledatelné. Dynamické stránky tvoří největší část hlubokého webu, přítomné [[informace]] jsou dynamicky generované, rychle se mění jejich obsah stránek, a proto je jejich indexace pro normální vyhledávače složitá. Dalším problémem je, že webové stránky jsou roboty indexovány na základě vzájemného propojení. Problémem jsou tedy nepropojené stránky, stejně jako stránky soukromé, u kterých je vyžadována registrace, případně vstup je chráněn heslem. Robot tedy zvládne indexaci pouze u vstupní stránky.  Vyhledávací nástroje pro hluboký web Mimo seznamy zdrojů hlubokého webu (např. na stránkách knihoven) se můžeme setkat s portály, které poskytují informace o databázích. <ref><i>HAVLOVÁ, Anna. Systémová analýza hlubokého webu. Znojmo, 2008. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Martin Souček.</i>.</ref>
+
Druhým typem webu je takzvaný neviditelný web, někdy také nazývaný hluboký web. V něm jsou ukryty dokumenty a informace, které jsou běžnými vyhledávači obtížně vyhledatelné. Dynamické stránky tvoří největší část hlubokého webu, přítomné informace jsou dynamicky generované, rychle se mění jejich obsah stránek, a proto je jejich indexace pro normální vyhledávače složitá. Dalším problémem je, že webové stránky jsou roboty indexovány na základě vzájemného propojení. Problémem jsou tedy nepropojené stránky, stejně jako stránky soukromé, u kterých je vyžadována registrace, případně je vstup chráněn heslem. Robot tedy zvládne indexaci pouze u vstupní stránky.   
 +
 
 +
==== Vyhledávací nástroje pro hluboký web ====
 +
 
 +
Mimo seznamy zdrojů hlubokého webu (např. na stránkách knihoven) se můžeme setkat s portály, které poskytují informace o databázích. <ref><i>HAVLOVÁ, Anna. Systémová analýza hlubokého webu. Znojmo, 2008. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Martin Souček.</i>.</ref>
  
 
V České republice mezi ně patří:     
 
V České republice mezi ně patří:     
Řádek 25: Řádek 38:
 
* Elektronická knihovna časopisů   
 
* Elektronická knihovna časopisů   
 
* Infozdroje.cz   
 
* Infozdroje.cz   
Zahraničními nástroji pro [[hluboký web]] jsou například:   
+
 
 +
Zahraničními nástroji pro hluboký web jsou například:   
 
* Beaucoup   
 
* Beaucoup   
 
* Bubl   
 
* Bubl   
Řádek 33: Řádek 47:
 
* The Internet Public Library   
 
* The Internet Public Library   
 
* Librarians' Index to the Internet  
 
* Librarians' Index to the Internet  
=== Modely vyhledávání informací ===
+
 
Sklenák rozlišuje tři základní způsoby používané uživateli během vyhledávání [[Informace|informac]]<nowiki/>í, aby byl uživatel schopen najít požadovanou [[Informace|informac]]<nowiki/>i co nejefektivněji: [[hunting]], [[grazing]] a [[browsing]].     
+
== Modely vyhledávání informací ==
 +
Sklenák rozlišuje tři základní způsoby používané uživateli během vyhledávání informací, aby byl uživatel schopen najít požadovanou informaci co nejefektivněji: hunting, grazing a browsing.     
  
 
==== Hunting ====
 
==== Hunting ====
[[Hunting]], což je metoda typická pro online systémy. Dotazy jsou formulovány v okamžiku bezprostřední [[Informační potřeba|informační potřeb]]<nowiki/>y uživatele. Takový dotaz je následně upravován, upřesňován, jsou využívány [[rešeršní strategie]].   
+
Hunting, což je metoda typická pro online systémy. Dotazy jsou formulovány v okamžiku bezprostřední [[Informační potřeba|informační potřeby]] uživatele. Takový dotaz je následně upravován, upřesňován, jsou využívány [[rešeršní strategie]].   
  
 
==== Grazing ====
 
==== Grazing ====
[[Grazing]] je druhým způsobem, který slouží k vyhledání [[Informace|informac]]<nowiki/>í ve vybraných informačních zdrojích (např. databázích) v určitých časových intervalech, grazing bychom mohli přirovnat k průběžné [[Rešerše|rešerš]]<nowiki/>i (Selective Dissemination of Information). Uživatel dostává touto cestou pravidelný přísun aktuálních [[Informace|informac]]<nowiki/>í podle zadaného tématu.
+
Grazing je druhým způsobem, který slouží k vyhledání informací ve vybraných informačních zdrojích (např. databázích) v určitých časových intervalech, grazing bychom mohli přirovnat k průběžné [[Rešerše|rešerš]]<nowiki/>i (Selective Dissemination of Information). Uživatel dostává touto cestou pravidelný přísun aktuálních informací podle zadaného tématu.
  
 
==== Browsing ====
 
==== Browsing ====
[[Browsing]] neboli prohlížení se používá v situacích, kdy uživatel nemá přesnou představu o tom, co vlastně hledá. Uživatel zadá nekonkrétní dotaz, který následně zpřesňuje. <ref><i>ČERNÁ, Lenka. Trendy ve vyhledávání na Internetu. Brno, 2006. Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví. Vedoucí práce Petr Škyřík.</i>.</ref>  
+
Browsing neboli prohlížení se používá v situacích, kdy uživatel nemá přesnou představu o tom, co vlastně hledá. Uživatel zadá nekonkrétní dotaz, který následně zpřesňuje. <ref><i>ČERNÁ, Lenka. Trendy ve vyhledávání na Internetu. Brno, 2006. Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví. Vedoucí práce Petr Škyřík.</i>.</ref>  
  
Modely vyhledávání samy o sobě nezaručí efektivní nalezení požadované [[informace]]. Je třeba, aby se uživatel postupně naučil, jak používat jednotlivé dotazovací možnosti vyhledávacích nástrojů a využil [[rešeršní strategie]].     
+
Modely vyhledávání samy o sobě nezaručí efektivní nalezení požadované informace. Je třeba, aby se uživatel postupně naučil, jak používat jednotlivé dotazovací možnosti vyhledávacích nástrojů a využil rešeršní strategie.     
  
=== Vyhledávače, vyhledávací nástroje ===
+
== Vyhledávače, vyhledávací nástroje ==
Pro vyhledávání informací na webu lze různé vyhledávací nástroje jako jsou [[předmětový katalog]], vyhledávací stroj a metavyhledávač.     
+
Pro vyhledávání informací na webu lze použít různé vyhledávací nástroje, jsou to například předmětový katalog, vyhledávací stroj a metavyhledávač.     
  
 
==== Předmětový katalog  ====
 
==== Předmětový katalog  ====
[[Předmětové katalog]]<nowiki/>y jsou velké databáze, nebo adresáře, které jsou nejčastěji víceoborové a polytematicky zaměřené. Dříve byly [[předmětové katalog]]<nowiki/>y udržovány výhradně ručně. Dnes fungují na principu hierarchie, snaží se o zpřístupnění pomocí strukturovaných záznamů, pokrývají tedy i menší část webového prostoru než vyhledávací stroje. [[Předmětové katalog]]<nowiki/>y můžeme využít například při vyhledávání [[Informace|informac]]<nowiki/>í o firmách, výrobcích. Cílem [[předmětových katalog]]<nowiki/>ů bylo odlišit se od webových robotů, kteří dokumenty chápou jen jako soubory jednotlivých slov. Jako příklad [[předmětových katalog]]<nowiki/>ů můžeme uvést portál Seznam.cz nebo Yahoo.com.       
+
Předmětové katalogy jsou velké databáze, nebo adresáře, které jsou nejčastěji víceoborové a polytematicky zaměřené. Dříve byly předmětové katalogy udržovány výhradně ručně. Dnes fungují na principu hierarchie, snaží se o zpřístupnění pomocí strukturovaných záznamů, pokrývají tedy i menší část webového prostoru než vyhledávací stroje. Předmětové katalogy můžeme využít například při vyhledávání informací o firmách, výrobcích. Cílem předmětových katalogů bylo odlišit se od webových robotů, kteří dokumenty chápou jen jako soubory jednotlivých slov. Jako příklad předmětových katalogů můžeme uvést portál Seznam.cz nebo Yahoo.com.       
  
 
==== Vyhledávací stroje  ====
 
==== Vyhledávací stroje  ====
[[Vyhledávací stroj]]<nowiki/>e umožňují automatizovaný sběr dat za pomoci robotů, kteří prostřednictvím hypertextových odkazů prohlížejí jednotlivé webové stránky. Vyhledávací stroje umožňují hypertextové vyhledávání, zároveň po zadání dotazu procházejí velké množství webových stránek. Do vyhledávacích nástrojů lze zařadit například [[Google]], [[Jyxo]], nebo [[Alta Vista]].       
+
Vyhledávací stroje umožňují automatizovaný sběr dat za pomoci robotů, kteří prostřednictvím hypertextových odkazů prohlížejí jednotlivé webové stránky. Vyhledávací stroje umožňují hypertextové vyhledávání, zároveň po zadání dotazu procházejí velké množství webových stránek. Do vyhledávacích nástrojů lze zařadit například [[Google]], Jyxo, nebo Alta Vista.       
  
 
==== Metavyhledávače  ====
 
==== Metavyhledávače  ====
[[Metavyhledávač]]<nowiki/>e jsou trendem posledních let, neboť tyto posílají dotaz uživatele do různých heterogenních zdrojů, kdy každý z těchto zdrojů má vlastní vyhledávací systém. Vyhledávání tedy probíhá ve více zdrojích, aniž bychom se museli učit rozdílné způsoby při formulování dotazů u jednotlivých vyhledávacích systémů. Většina metavyhledávačů dokáže zkombinovat výsledky a odstranit duplicity. Příkladů [[metavyhledávač]]<nowiki/>ů je mnoho, například Dogpile, Globalsearch, případně Metacrawler. <ref><i>MEDKOVÁ, Milena. Informace a Internet. Informační věda. [online]. 2009. [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1128.</i>.</ref>
+
[[Metavyhledávač|Metavyhledávače]] jsou trendem posledních let, neboť tyto posílají dotaz uživatele do různých heterogenních zdrojů, kdy každý z těchto zdrojů má vlastní vyhledávací systém. Vyhledávání tedy probíhá ve více zdrojích, aniž bychom se museli učit rozdílné způsoby při formulování dotazů u jednotlivých vyhledávacích systémů. Většina metavyhledávačů dokáže zkombinovat výsledky a odstranit duplicity. Příkladů metavyhledávačů je mnoho, například Dogpile, Globalsearch, případně Metacrawler. <ref><i>MEDKOVÁ, Milena. Informace a Internet. Informační věda. [online]. 2009. [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1128.</i>.</ref>
  
 
== Google ==
 
== Google ==
[[Google]] je v dnešní době asi jeden z nejvíce využívaných vyhledávačů na [[internet]]<nowiki/>u. Tento vyhledávací nástroj nabízí mnoho funkcí a služeb, které nám mohou pomoci, abychom snadněji, rychleji a efektivněji nalezli požadované relevantní, nejlépe však pertinentní [[informace]].
+
[[Google]] je v dnešní době asi jeden z nejvíce využívaných vyhledávačů na[internetu. Tento vyhledávací nástroj nabízí mnoho funkcí a služeb, které nám mohou pomoci, abychom snadněji, rychleji a efektivněji nalezli požadované relevantní, nejlépe však pertinentní informace.
  
 
== ZDROJE ==
 
== ZDROJE ==

Verze z 21. 6. 2015, 22:43

Vyhledávání informací na webu

Vyhledávání relevantních informací je v dnešní době jedním z největších problémů, neboť kvůli relativně snadnému zveřejňování dokumentů a informací v prostředí webu dochází k velkému nárůstu informací a dokumentů a o to složitějšímu vyhledávání. Vyhledávání informací zároveň patří mezi základní informační znalosti, a proto i znalost činnosti vyhledávacích nástrojů na internetu a jejich užití patří mezi základy funkční gramotnosti, kterým by měla být věnována patřičná pozornost. [1]

Povrchový a hluboký web

Informace ve webovém prostředí jsou dostupné v různých úrovních zpřístupnění. Rozeznáváme dva typy webu a to takzvaný volný, či povrchový web, který je veřejně přístupný, běžně indexovaný a takzvaný hluboký web (někdy také skrytý), který vyhledávací stroje nejsou schopny indexovat.[2]

Povrchový web

Pojmem povrchový web je myšlena ta část webu, která je běžným vyhledávačem indexovaná a kterou dokáže daný vyhledávací nástroj prohledat. Nevýhodou povrchového webu je, že v něm můžeme najít informace, které jsem často neaktuální, v zásadě se na ně nemůžeme stoprocentně spolehnout.

Vyhledávače povrchového webu

Vyhledávače povrchového webu se skládají ze tří modulů:

1. robota,
2. indexu
3. vyhledávacího modulu.

Základem činnosti vyhledávacích strojů jsou roboti. Program, který prochází po jednotlivých odkazech, všechna slova nalezená v navštívených webových stránkách ukládá do indexu. Cílem vyhledávačů je aktuálnost, proto se roboti s určitou periodicitou na již navštívené stránky vracejí a zjišťují změny v jejich obsahu. Případné změny jsou aktualizovány. [2]

Robot může být speciální počítačový program, který opakovaně sbírá, odesílá a zpracovává data. Zjednodušeně lze říci, že robot na webu prohledá webová sídla a poté zobrazí seznam výsledků, které odpovídají požadavkům uživatele. Index pomáhá tomu, aby mohly být informace fulltextově vyhledávány. Během indexace jsou například vyřazena stop slova. Proces indexace tvoří vytvoření seznamu klíčových slov dané stránky. Ke každému slovu, které je součástí indexu, je připojen seznam odkazů na webové stránky. Struktura uchovávaných údajů v indexu závisí na konkrétním vyhledávacím stroji a především na jeho dotazovacím jazyku. Vyhledávací stroj je reprezentován vlastním uživatelským rozhraním, ve kterém uživatel zadává dotazy. [3]

Nejčastěji používané vyhledávače povrchového webu jsou:

  • Google
  • Yahoo
  • Ask
  • Bing
  • Seznam

Hluboký web

Druhým typem webu je takzvaný neviditelný web, někdy také nazývaný hluboký web. V něm jsou ukryty dokumenty a informace, které jsou běžnými vyhledávači obtížně vyhledatelné. Dynamické stránky tvoří největší část hlubokého webu, přítomné informace jsou dynamicky generované, rychle se mění jejich obsah stránek, a proto je jejich indexace pro normální vyhledávače složitá. Dalším problémem je, že webové stránky jsou roboty indexovány na základě vzájemného propojení. Problémem jsou tedy nepropojené stránky, stejně jako stránky soukromé, u kterých je vyžadována registrace, případně je vstup chráněn heslem. Robot tedy zvládne indexaci pouze u vstupní stránky.

Vyhledávací nástroje pro hluboký web

Mimo seznamy zdrojů hlubokého webu (např. na stránkách knihoven) se můžeme setkat s portály, které poskytují informace o databázích. [4]

V České republice mezi ně patří:

  • Portál Science, Technology, Medicine
  • Jednotná informační brána
  • Elektronická knihovna časopisů
  • Infozdroje.cz

Zahraničními nástroji pro hluboký web jsou například:

  • Beaucoup
  • Bubl
  • CompletePlanet
  • DataMiningResources
  • Deep Web Technologies
  • The Internet Public Library
  • Librarians' Index to the Internet

Modely vyhledávání informací

Sklenák rozlišuje tři základní způsoby používané uživateli během vyhledávání informací, aby byl uživatel schopen najít požadovanou informaci co nejefektivněji: hunting, grazing a browsing.

Hunting

Hunting, což je metoda typická pro online systémy. Dotazy jsou formulovány v okamžiku bezprostřední informační potřeby uživatele. Takový dotaz je následně upravován, upřesňován, jsou využívány rešeršní strategie.

Grazing

Grazing je druhým způsobem, který slouží k vyhledání informací ve vybraných informačních zdrojích (např. databázích) v určitých časových intervalech, grazing bychom mohli přirovnat k průběžné rešerši (Selective Dissemination of Information). Uživatel dostává touto cestou pravidelný přísun aktuálních informací podle zadaného tématu.

Browsing

Browsing neboli prohlížení se používá v situacích, kdy uživatel nemá přesnou představu o tom, co vlastně hledá. Uživatel zadá nekonkrétní dotaz, který následně zpřesňuje. [5]

Modely vyhledávání samy o sobě nezaručí efektivní nalezení požadované informace. Je třeba, aby se uživatel postupně naučil, jak používat jednotlivé dotazovací možnosti vyhledávacích nástrojů a využil rešeršní strategie.

Vyhledávače, vyhledávací nástroje

Pro vyhledávání informací na webu lze použít různé vyhledávací nástroje, jsou to například předmětový katalog, vyhledávací stroj a metavyhledávač.

Předmětový katalog

Předmětové katalogy jsou velké databáze, nebo adresáře, které jsou nejčastěji víceoborové a polytematicky zaměřené. Dříve byly předmětové katalogy udržovány výhradně ručně. Dnes fungují na principu hierarchie, snaží se o zpřístupnění pomocí strukturovaných záznamů, pokrývají tedy i menší část webového prostoru než vyhledávací stroje. Předmětové katalogy můžeme využít například při vyhledávání informací o firmách, výrobcích. Cílem předmětových katalogů bylo odlišit se od webových robotů, kteří dokumenty chápou jen jako soubory jednotlivých slov. Jako příklad předmětových katalogů můžeme uvést portál Seznam.cz nebo Yahoo.com.

Vyhledávací stroje

Vyhledávací stroje umožňují automatizovaný sběr dat za pomoci robotů, kteří prostřednictvím hypertextových odkazů prohlížejí jednotlivé webové stránky. Vyhledávací stroje umožňují hypertextové vyhledávání, zároveň po zadání dotazu procházejí velké množství webových stránek. Do vyhledávacích nástrojů lze zařadit například Google, Jyxo, nebo Alta Vista.

Metavyhledávače

Metavyhledávače jsou trendem posledních let, neboť tyto posílají dotaz uživatele do různých heterogenních zdrojů, kdy každý z těchto zdrojů má vlastní vyhledávací systém. Vyhledávání tedy probíhá ve více zdrojích, aniž bychom se museli učit rozdílné způsoby při formulování dotazů u jednotlivých vyhledávacích systémů. Většina metavyhledávačů dokáže zkombinovat výsledky a odstranit duplicity. Příkladů metavyhledávačů je mnoho, například Dogpile, Globalsearch, případně Metacrawler. [6]

Google

Google je v dnešní době asi jeden z nejvíce využívaných vyhledávačů na[internetu. Tento vyhledávací nástroj nabízí mnoho funkcí a služeb, které nám mohou pomoci, abychom snadněji, rychleji a efektivněji nalezli požadované relevantní, nejlépe však pertinentní informace.

ZDROJE

  1. ČERNÁ, Zuzana. Principy vyhledávání infromací na Internetu. RVP [online]. 2011 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/s/Z/14533/PRINCIPY-VYHLEDAVANI-INFORMACI-NA-INTERNETU.html/..
  2. 2,0 2,1 SOUČEK, Martin. Informační věda. Informační věda. [online]. [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.
  3. MEDKOVÁ, Milena. Informace a Internet. Informační věda. [online]. 2009. [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1128..
  4. HAVLOVÁ, Anna. Systémová analýza hlubokého webu. Znojmo, 2008. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Martin Souček..
  5. ČERNÁ, Lenka. Trendy ve vyhledávání na Internetu. Brno, 2006. Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví. Vedoucí práce Petr Škyřík..
  6. MEDKOVÁ, Milena. Informace a Internet. Informační věda. [online]. 2009. [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1128..

Související články

Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy
Povrchový a hluboký web
Internet
Metavyhledávač
Vyhledávače, vyhledávací nástroje
Google