Darknet: Porovnání verzí
m (Doplnění referencí) Značky: editace z Vizuálního editoru, možná chyba ve Vizuálním editoru |
m |
||
Řádek 14: | Řádek 14: | ||
* Ochrana disidentů | * Ochrana disidentů | ||
* Whistleblowing a úniky zpráv | * Whistleblowing a úniky zpráv | ||
− | * Kybernetický zločin | + | * Kybernetický zločin (komunikaci teroristů) |
* Prodej zakázaného materiálu | * Prodej zakázaného materiálu | ||
* Sdílení souborů (pornografie, důvěrné soubory, ilegální a padělaný software atd.) | * Sdílení souborů (pornografie, důvěrné soubory, ilegální a padělaný software atd.) | ||
== Freenet a další příklady == | == Freenet a další příklady == | ||
+ | |||
+ | Jednou z prvních temných sítí byl v roce 2000 Freenet. Mezi jeho nevýhody patřila pomalost, obtížnost použití a malá nabídka obsahu. Úplná anonymita byla obtížná a navíc bylo těžké ji sladit s přísunem nového obsahu. Ian Clarke, programátor z Irska, který software vytvořil, tvrdil, že primární účel jeho temné sítě byla ochrana politických oponentů nedemokratických režimů. | ||
== Odkazy == | == Odkazy == |
Verze z 7. 11. 2015, 10:08
Darknet (dark net) je termín užívaný pro sítě dostupné pouze skrze specifický software, autorizaci či konfiguraci často za užití nestandardních komunikačních protokolů a portů[1]. Fred von Lohmann ve své právní analýze definoval Darknet jako „kolekci sítí a ostatních technologií, jež lidem umožňují nelegálně sdílet digitální souboru chráněné copyrightem prakticky beze strachu z odhalení.“[2]
Obsah
Původ termínu
V listopadu 2002 ho použili bezpečnostní inženýři Microsoftu ve významném článku The Darknet and Future of Content Distribution. V následujících několika letech inženýři široce definovali temné sítě jako „kolekci sítí a technologií sloužících ke sdílení digitálního obsahu“. Od té doby se termín uchytil a to i v mainstreamových médiích. V poslední době je termín užíván pro rozlišení privátních anonymních sítí od svých veřejných předchůdců.[3]
Užití
Cílem Darknetů je vytvořit uzavřenou síť pro bezpečnou komunikaci. Podstatou Darknetu je ochrana před detekcí a proniknutím do sítě vládou nebo korporacemi. Uživatel může anonymně nahrávat a stahovat obsah. Zatímco první temné sítě čelily mnoha technickým problémům, kvůli nimž byly neefektivní a těžko použitelné, současné konkurují tradičním P2P sítím.[3]
Temné sítě mohou být použity pro nejrůznější účely[1]:
- Zajištění lepší ochrany soukromí občanů
- Ochrana disidentů
- Whistleblowing a úniky zpráv
- Kybernetický zločin (komunikaci teroristů)
- Prodej zakázaného materiálu
- Sdílení souborů (pornografie, důvěrné soubory, ilegální a padělaný software atd.)
Freenet a další příklady
Jednou z prvních temných sítí byl v roce 2000 Freenet. Mezi jeho nevýhody patřila pomalost, obtížnost použití a malá nabídka obsahu. Úplná anonymita byla obtížná a navíc bylo těžké ji sladit s přísunem nového obsahu. Ian Clarke, programátor z Irska, který software vytvořil, tvrdil, že primární účel jeho temné sítě byla ochrana politických oponentů nedemokratických režimů.
Odkazy
Reference
- ↑ 1,0 1,1 Darknet. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-10-20]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Darknet
- ↑ LOHMAN von, Fred. Measuring the Digital Millennium Copyright Act Against the Darknet: Implications for the Regulation of Technological Protection Measures. Loyola of Los Angeles Entertainment Law Review. 2004, 24(4). Dostupné z: http://digitalcommons.lmu.edu/elr/vol24/iss4/4
- ↑ 3,0 3,1 WOOD, Jessica A. The Darknet: A Digital Copyright Revolution. Richmond Journal of Law & Technology [online]. University of Richmond, 16(4). ISSN 1091-7322. Dostupné z: http://jolt.richmond.edu/v16i4/article14.pdf
Souvisejíci články
Klíčová slova
počítač, internet, world wide web, anonymita