Darknet: Porovnání verzí

m (Doplnění referencí)
Značky: editace z Vizuálního editoru, možná chyba ve Vizuálním editoru
m
Řádek 14: Řádek 14:
 
* Ochrana disidentů
 
* Ochrana disidentů
 
* Whistleblowing a úniky zpráv
 
* Whistleblowing a úniky zpráv
* Kybernetický zločin
+
* Kybernetický zločin (komunikaci teroristů)
 
* Prodej zakázaného materiálu
 
* Prodej zakázaného materiálu
 
* Sdílení souborů (pornografie, důvěrné soubory, ilegální a padělaný software atd.)
 
* Sdílení souborů (pornografie, důvěrné soubory, ilegální a padělaný software atd.)
  
 
== Freenet a další příklady ==
 
== Freenet a další příklady ==
 +
 +
Jednou z prvních temných sítí byl v roce 2000 Freenet. Mezi jeho nevýhody patřila pomalost, obtížnost použití a malá nabídka obsahu. Úplná anonymita byla obtížná a navíc bylo těžké ji sladit s přísunem nového obsahu. Ian Clarke, programátor z Irska, který software vytvořil, tvrdil, že primární účel jeho temné sítě byla ochrana politických oponentů nedemokratických režimů.
  
 
== Odkazy ==
 
== Odkazy ==

Verze z 7. 11. 2015, 10:08

Darknet (dark net) je termín užívaný pro sítě dostupné pouze skrze specifický software, autorizaci či konfiguraci často za užití nestandardních komunikačních protokolů a portů[1]. Fred von Lohmann ve své právní analýze definoval Darknet jako „kolekci sítí a ostatních technologií, jež lidem umožňují nelegálně sdílet digitální souboru chráněné copyrightem prakticky beze strachu z odhalení.“[2]

Původ termínu

V listopadu 2002 ho použili bezpečnostní inženýři Microsoftu ve významném článku The Darknet and Future of Content Distribution. V následujících několika letech inženýři široce definovali temné sítě jako „kolekci sítí a technologií sloužících ke sdílení digitálního obsahu“. Od té doby se termín uchytil a to i v mainstreamových médiích. V poslední době je termín užíván pro rozlišení privátních anonymních sítí od svých veřejných předchůdců.[3]

Užití

Cílem Darknetů je vytvořit uzavřenou síť pro bezpečnou komunikaci. Podstatou Darknetu je ochrana před detekcí a proniknutím do sítě vládou nebo korporacemi. Uživatel může anonymně nahrávat a stahovat obsah. Zatímco první temné sítě čelily mnoha technickým problémům, kvůli nimž byly neefektivní a těžko použitelné, současné konkurují tradičním P2P sítím.[3]

Temné sítě mohou být použity pro nejrůznější účely[1]:

  • Zajištění lepší ochrany soukromí občanů
  • Ochrana disidentů
  • Whistleblowing a úniky zpráv
  • Kybernetický zločin (komunikaci teroristů)
  • Prodej zakázaného materiálu
  • Sdílení souborů (pornografie, důvěrné soubory, ilegální a padělaný software atd.)

Freenet a další příklady

Jednou z prvních temných sítí byl v roce 2000 Freenet. Mezi jeho nevýhody patřila pomalost, obtížnost použití a malá nabídka obsahu. Úplná anonymita byla obtížná a navíc bylo těžké ji sladit s přísunem nového obsahu. Ian Clarke, programátor z Irska, který software vytvořil, tvrdil, že primární účel jeho temné sítě byla ochrana politických oponentů nedemokratických režimů.

Odkazy

Reference

  1. 1,0 1,1 Darknet. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-10-20]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Darknet
  2. LOHMAN von, Fred. Measuring the Digital Millennium Copyright Act Against the Darknet: Implications for the Regulation of Technological Protection Measures. Loyola of Los Angeles Entertainment Law Review. 2004, 24(4). Dostupné z: http://digitalcommons.lmu.edu/elr/vol24/iss4/4
  3. 3,0 3,1 WOOD, Jessica A. The Darknet: A Digital Copyright Revolution. Richmond Journal of Law & Technology [online]. University of Richmond, 16(4). ISSN 1091-7322. Dostupné z: http://jolt.richmond.edu/v16i4/article14.pdf

Souvisejíci články

Gatekeeping
Digitální stopa

Klíčová slova

počítač, internet, world wide web, anonymita