Neuropsychologie ve světě a u nás: Porovnání verzí
(Založena nová stránka: * pojem neuropsychologie poprvé použil '''William Osler''' (1913) * běžným se stal s '''Karlem Lashleyem''' (1936) - hypotéza '''ekvipotenciality mozku''' ("mass …) |
|||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | + | '''pojem neuropsychologie''' | |
| + | * poprvé použil '''William Osler''' (1913) | ||
* běžným se stal s '''Karlem Lashleyem''' (1936) - hypotéza '''ekvipotenciality mozku''' ("mass action") | * běžným se stal s '''Karlem Lashleyem''' (1936) - hypotéza '''ekvipotenciality mozku''' ("mass action") | ||
* v roce 1949 píše '''Hebb''' "''The organization of behavior: a neuropsychological theory''" | * v roce 1949 píše '''Hebb''' "''The organization of behavior: a neuropsychological theory''" | ||
| − | * '''Heinrich Kluwer''' (1957) - „''Behavior mechanism in monkeys''“ - předpokládá, že by se problematikou mohli zabývat i neuropsychologové, termín „neuropsychologie“ však ve své publikaci – poprvé vydané v roce | + | * '''Heinrich Kluwer''' (1957) - „''Behavior mechanism in monkeys''“ - předpokládá, že by se problematikou mohli zabývat i neuropsychologové, termín „neuropsychologie“ však ve své publikaci – poprvé vydané v roce 1933 – ještě nepoužil |
| − | + | '''dějiny vývoje neuropsychologie''' | |
| + | * zpočátku spojována především s neurologií, případně neurochirurgií | ||
| + | * hlavně lokalizační práce (Brodmann) | ||
| + | * poté i funkční přístup (Broca - 1860, Wernicke - 1874) | ||
| + | '''psychologie a psychofyzika''' | ||
| + | * Binet, Ebbinghaus, Fechner, Stern, Wundt, Binet, Henri | ||
| + | '''tvorba psychologických testů''' | ||
| + | * Binet, Simon, Cattel, Galton, Spearman | ||
| + | '''psychotechnika''' | ||
| + | * Lurija - vliv duševního rozechvění na motorický projev a rozvoj objektivního měření prožívání emocí | ||
| + | '''vliv I. světové války''' | ||
| + | * hlavně práce experimentální, týkající se diagnostiky a terapie (rehabilitace) | ||
| + | * vojáků, kteří utrpěli zranění hlavy a mozku | ||
| + | * Popelreuter, Goldstein, Kleist | ||
| + | * později Zangwill, Ettlinger, McFie, Piercy, Warrington(ová), Wyke | ||
| + | '''výzkum primátů''' | ||
| + | * Lashleyova a Yerkesova laboratoř | ||
| + | * Blum, Clark, Hebb, Nissen, Riesen, Sperry, Semmes | ||
| + | '''Halstead (1947)''' | ||
| + | * ''Mozek a inteligence'' | ||
| + | * soubor testů | ||
| + | * spolu s Reitanem vytvořili světoznámou diagnostickou baterii | ||
Verze z 28. 4. 2014, 12:53
pojem neuropsychologie
- poprvé použil William Osler (1913)
- běžným se stal s Karlem Lashleyem (1936) - hypotéza ekvipotenciality mozku ("mass action")
- v roce 1949 píše Hebb "The organization of behavior: a neuropsychological theory"
- Heinrich Kluwer (1957) - „Behavior mechanism in monkeys“ - předpokládá, že by se problematikou mohli zabývat i neuropsychologové, termín „neuropsychologie“ však ve své publikaci – poprvé vydané v roce 1933 – ještě nepoužil
dějiny vývoje neuropsychologie
- zpočátku spojována především s neurologií, případně neurochirurgií
- hlavně lokalizační práce (Brodmann)
- poté i funkční přístup (Broca - 1860, Wernicke - 1874)
psychologie a psychofyzika
- Binet, Ebbinghaus, Fechner, Stern, Wundt, Binet, Henri
tvorba psychologických testů
- Binet, Simon, Cattel, Galton, Spearman
psychotechnika
- Lurija - vliv duševního rozechvění na motorický projev a rozvoj objektivního měření prožívání emocí
vliv I. světové války
- hlavně práce experimentální, týkající se diagnostiky a terapie (rehabilitace)
- vojáků, kteří utrpěli zranění hlavy a mozku
- Popelreuter, Goldstein, Kleist
- později Zangwill, Ettlinger, McFie, Piercy, Warrington(ová), Wyke
výzkum primátů
- Lashleyova a Yerkesova laboratoř
- Blum, Clark, Hebb, Nissen, Riesen, Sperry, Semmes
Halstead (1947)
- Mozek a inteligence
- soubor testů
- spolu s Reitanem vytvořili světoznámou diagnostickou baterii