Základní prvky informační ekonomiky: Porovnání verzí
(Založení stránky) |
m (První text) |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| + | Jak ve sv�tle vývoje sv�tové ekonomiky a zejména sektoru informa�ních technologií a | ||
| + | internetu v posledních dvou desetiletích, jak byl nazna�en v p�edchozích dvou kapitolách, | ||
| + | vymezit samotný pojem „informa�ní ekonomika“? N�které charakteristiky informa�ní | ||
| + | ekonomiky byly již obecn� nazna�eny v kapitole 1.1. Jedná se o ekonomiku, v níž díky | ||
| + | velkému rozvoji informa�ních a komunika�ních technologií vzr�stá její propojenost, | ||
| + | zvyšuje se její komplexita, vzr�stá množství informací v ní generovaných a | ||
| + | zpracovávaných, což vše v d�sledku vede k vyšším nárok�m na schopnosti jednotlivých | ||
| + | ekonomických subjekt� efektivn� informace vyhodnocovat a tedy na znalostní bázi t�chto | ||
| + | subjekt�. | ||
| + | |||
| + | Manuela Castellse (1993: | ||
| + | str. 16-20), který již na po�átku 90. let analyzoval hlavní trendy, jež vedly k utvo�ení | ||
| + | ekonomiky, již sám nazval „informa�ní“. Castells zd�raz�uje 5 atribut� sou�asné | ||
| + | ekonomiky: | ||
| + | 1. Stále více d�ležitá úloha aplikované znalosti a informace (vzr�stá zásadn� spolu | ||
| + | s rostoucí komplexitou a produktivitou ekonomiky); | ||
| + | 2. Posun od materiální produkce k �innostem zpracování informací (v pom�ru k HDP i | ||
| + | struktu�e zam�stnanosti); | ||
| + | 3. Zásadní transformace v organizaci produkce a ekonomických �inností obecn�. Posun | ||
| + | od standardizované masové produkce k flexibilní zákazníkem ur�ované produkci a | ||
| + | od vertikáln� integrovaných, rozsáhlých organizací k vertikální desintegraci a | ||
| + | k horizontálním sítím mezi ekonomickými jednotkami (neznamená nutn� v�tší roli | ||
| + | malých a st�edních podnik� v ekonomice, naopak – velké korporace m�ní svou vnit�ní | ||
| + | strukturu sm�rem k decentralizovaným a flexibilním sí�ovým strukturám a jsou | ||
| + | schopny dále koncentrovat ekonomickou moc); | ||
| + | 4. Globalizace ekonomiky. A�koli národní státy jsou stále zásadním faktem, s nímž je | ||
| + | t�eba po�ítat p�i analýze ekonomických struktur a proces�, je d�ležité, že základní | ||
| + | jednotkou ekonomického zkoumání, stejn� jako referen�ním rámcem ekonomických | ||
| + | |||
| + | strategií, už nem�že být jen národní ekonomika. Konkurence je globální, nejen pro | ||
| + | velké korporace, ale také malé a st�ední podniky, které se do sv�tových trh� zapojují | ||
| + | pomocí svého napojení na sít�. Sv�tová ekonomika je tak stále více jedinou jednotkou; | ||
| + | 5. Revoluce v IT, spolu s navazujícím zásadním pokrokem ve v�deckém zkoumání | ||
| + | v dalších oblastech (biotechnologie, nové materiály, obnovitelné zdroje atd.) | ||
| + | transformují materiální základnu našeho sv�ta. Pokrok v telekomunikacích vytvo�il | ||
| + | materiální infrastrukturu pot�ebnou pro utvo�ení globální ekonomiky (podobn� jako | ||
| + | železnice byly základní infrastrukturou pro utvá�ení národních trh� v 19. století). IT | ||
| + | ovliv�ují pak také produktivitu práce ve všech oborech (nejen v IT sektoru), metody | ||
| + | výroby a �ízení, umož�ují decentralizaci a flexibilitu fungování firem – vytvá�ení | ||
| + | sí�ových vazeb firemních jednotek. | ||
| + | |||
==Zdroje== | ==Zdroje== | ||
===Reference=== | ===Reference=== | ||
Verze z 7. 7. 2016, 09:28
Jak ve sv�tle vývoje sv�tové ekonomiky a zejména sektoru informa�ních technologií a internetu v posledních dvou desetiletích, jak byl nazna�en v p�edchozích dvou kapitolách, vymezit samotný pojem „informa�ní ekonomika“? N�které charakteristiky informa�ní ekonomiky byly již obecn� nazna�eny v kapitole 1.1. Jedná se o ekonomiku, v níž díky velkému rozvoji informa�ních a komunika�ních technologií vzr�stá její propojenost, zvyšuje se její komplexita, vzr�stá množství informací v ní generovaných a zpracovávaných, což vše v d�sledku vede k vyšším nárok�m na schopnosti jednotlivých ekonomických subjekt� efektivn� informace vyhodnocovat a tedy na znalostní bázi t�chto subjekt�.
Manuela Castellse (1993: str. 16-20), který již na po�átku 90. let analyzoval hlavní trendy, jež vedly k utvo�ení ekonomiky, již sám nazval „informa�ní“. Castells zd�raz�uje 5 atribut� sou�asné ekonomiky: 1. Stále více d�ležitá úloha aplikované znalosti a informace (vzr�stá zásadn� spolu s rostoucí komplexitou a produktivitou ekonomiky); 2. Posun od materiální produkce k �innostem zpracování informací (v pom�ru k HDP i struktu�e zam�stnanosti); 3. Zásadní transformace v organizaci produkce a ekonomických �inností obecn�. Posun od standardizované masové produkce k flexibilní zákazníkem ur�ované produkci a od vertikáln� integrovaných, rozsáhlých organizací k vertikální desintegraci a k horizontálním sítím mezi ekonomickými jednotkami (neznamená nutn� v�tší roli malých a st�edních podnik� v ekonomice, naopak – velké korporace m�ní svou vnit�ní strukturu sm�rem k decentralizovaným a flexibilním sí�ovým strukturám a jsou schopny dále koncentrovat ekonomickou moc); 4. Globalizace ekonomiky. A�koli národní státy jsou stále zásadním faktem, s nímž je t�eba po�ítat p�i analýze ekonomických struktur a proces�, je d�ležité, že základní jednotkou ekonomického zkoumání, stejn� jako referen�ním rámcem ekonomických
strategií, už nem�že být jen národní ekonomika. Konkurence je globální, nejen pro velké korporace, ale také malé a st�ední podniky, které se do sv�tových trh� zapojují pomocí svého napojení na sít�. Sv�tová ekonomika je tak stále více jedinou jednotkou; 5. Revoluce v IT, spolu s navazujícím zásadním pokrokem ve v�deckém zkoumání v dalších oblastech (biotechnologie, nové materiály, obnovitelné zdroje atd.) transformují materiální základnu našeho sv�ta. Pokrok v telekomunikacích vytvo�il materiální infrastrukturu pot�ebnou pro utvo�ení globální ekonomiky (podobn� jako železnice byly základní infrastrukturou pro utvá�ení národních trh� v 19. století). IT ovliv�ují pak také produktivitu práce ve všech oborech (nejen v IT sektoru), metody výroby a �ízení, umož�ují decentralizaci a flexibilitu fungování firem – vytvá�ení sí�ových vazeb firemních jednotek.
Zdroje
Reference