Nervový vzruch: Porovnání verzí
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | '''Nervový vzruch''' vzniká | + | '''Nervový vzruch''' vzniká podrážděním smyslového orgánu, přenášející vzruch, který putuje dostředivou (senzorickou) drahou do [[Centrální nervová soustava|centrální nervové soustavy]]. Tam se vzruch vyhodnotí a odstředivou (motorickou) drahou jde do výkonného orgánu, který se zachová podle vyhodnocení. |
| + | *Aby došlo k vyvolání vzruchu, musí podnět splňovat určitou specifikaci (modalita podnětu -vzruch musí odpovídat receptoru)<ref>Králíček, P. (c2011). Úvod do speciální neurofyziologie. (3., přeprac. a rozš. vyd., x, 235 s.) Praha: Galén.</ref> | ||
| + | '''Receptory rozdělujeme na:''' | ||
| + | # [[Exteroreceptory|exteroreceptory]] | ||
| + | # [[Interoreceptory|interoreceptory]] | ||
| + | # [[Chemoreceptory|chemoreceptory]] | ||
| − | + | * Zároveň je vyvolání vzruchu podmíněno i určitou kvalitou i kvantitou podnětu (síla a délka trvání podnětu) | |
| − | + | *Vznik vzruchu podmíněn kvalitou nervového systému, fungováním synapse, kvalitou a kvantitou vzruchu, schopností regenerace | |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
=== Membránový potenciál === | === Membránový potenciál === | ||
| − | Membránový potenciál je rozdíl elektrického potenciálu mezi dvěma stranami biologické membrány | + | '''Membránový potenciál''' je rozdíl elektrického potenciálu mezi dvěma stranami biologické membrány([[neuron#synapse|synapse]]) |
| − | V klidovém stavu membránový potenciál dosahuje hodnot -50 až -90 mV (-70 mV) dáno rozležením iontů (intracelulární (K+ a A- = bílkoviny a organické aminokyseliny) a extracelulární (Na+ a Cl-))vlivem vzruchové aktivity dojde ke změně rozložení iontů na membráně,což otevře sodíkové kanály a stoupá propustnost pro Na+ ,který putuje po koncentračním spádu do nervové buňky. Dojde k přepólování membrány a zvýšení koncentrace kladných iontů uvnitř buňky. Změna napětí na membráně může dosahovat až +35 mV. Podnět k otevření kanálů pro K+ → odchází z nervové buňky – množství zhruba odpovídá množství příchozího sodíku. | + | * <big>Teorie membránového potenciálu vysvětluje přenos vrzuchu</big> |
| + | *V klidovém stavu membránový potenciál dosahuje hodnot -50 až -90 mV (-70 mV) dáno rozležením iontů (intracelulární (K+ a A- = bílkoviny a organické aminokyseliny) a extracelulární (Na+ a Cl-)) | ||
| + | *vlivem vzruchové aktivity dojde ke změně rozložení iontů na membráně,což otevře sodíkové kanály a stoupá propustnost pro Na+ ,který putuje po koncentračním spádu do [[Neuron|nervové buňky]]. | ||
| + | *Dojde k přepólování membrány a zvýšení koncentrace kladných iontů uvnitř buňky. | ||
| + | *Změna napětí na membráně může dosahovat až +35 mV. Podnět k otevření kanálů pro K+ → odchází z nervové buňky – množství zhruba odpovídá množství příchozího sodíku. | ||
*Akční potenciál = 105 mV | *Akční potenciál = 105 mV | ||
| − | + | '''Vzruchová výbavnost dána''' | |
| − | * prostorovou sumací – dostatečné množství vzruchů na ploše synapse | + | * prostorovou sumací – dostatečné množství vzruchů na ploše [[neuron#synapse|synapse]] |
* časovou sumací – vzruchy vznikají v dostatečně krátkém časovém rozmezí | * časovou sumací – vzruchy vznikají v dostatečně krátkém časovém rozmezí | ||
| − | + | === Zákon vše nebo nic === | |
| − | === | + | Zákon "Vše nebo nic" vlastně zjednodušeně říká, že vzruch nemůže být velký nebo malý, krátký nebo dlouho trvající apod. |
| − | + | * Mohou tedy nastat pouze dva případy- Buď vzruch '''vznikne nebo nevznikne'''<ref>Radil, T. (1975). Základy neurofyziologie: pro studující psychologie. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.</ref> | |
| − | * | + | == Reference == |
| − | + | <references /> | |
| − | + | [[Kategorie: Neurofyziologie|*]] | |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
Aktuální verze z 20. 8. 2014, 17:48
Nervový vzruch vzniká podrážděním smyslového orgánu, přenášející vzruch, který putuje dostředivou (senzorickou) drahou do centrální nervové soustavy. Tam se vzruch vyhodnotí a odstředivou (motorickou) drahou jde do výkonného orgánu, který se zachová podle vyhodnocení.
- Aby došlo k vyvolání vzruchu, musí podnět splňovat určitou specifikaci (modalita podnětu -vzruch musí odpovídat receptoru)[1]
Receptory rozdělujeme na:
- Zároveň je vyvolání vzruchu podmíněno i určitou kvalitou i kvantitou podnětu (síla a délka trvání podnětu)
- Vznik vzruchu podmíněn kvalitou nervového systému, fungováním synapse, kvalitou a kvantitou vzruchu, schopností regenerace
Membránový potenciál
Membránový potenciál je rozdíl elektrického potenciálu mezi dvěma stranami biologické membrány(synapse)
- Teorie membránového potenciálu vysvětluje přenos vrzuchu
- V klidovém stavu membránový potenciál dosahuje hodnot -50 až -90 mV (-70 mV) dáno rozležením iontů (intracelulární (K+ a A- = bílkoviny a organické aminokyseliny) a extracelulární (Na+ a Cl-))
- vlivem vzruchové aktivity dojde ke změně rozložení iontů na membráně,což otevře sodíkové kanály a stoupá propustnost pro Na+ ,který putuje po koncentračním spádu do nervové buňky.
- Dojde k přepólování membrány a zvýšení koncentrace kladných iontů uvnitř buňky.
- Změna napětí na membráně může dosahovat až +35 mV. Podnět k otevření kanálů pro K+ → odchází z nervové buňky – množství zhruba odpovídá množství příchozího sodíku.
- Akční potenciál = 105 mV
Vzruchová výbavnost dána
- prostorovou sumací – dostatečné množství vzruchů na ploše synapse
- časovou sumací – vzruchy vznikají v dostatečně krátkém časovém rozmezí
Zákon vše nebo nic
Zákon "Vše nebo nic" vlastně zjednodušeně říká, že vzruch nemůže být velký nebo malý, krátký nebo dlouho trvající apod.
- Mohou tedy nastat pouze dva případy- Buď vzruch vznikne nebo nevznikne[2]