Komunitní funkce knihoven: Porovnání verzí

Řádek 67: Řádek 67:
 
== Odkazy ==
 
== Odkazy ==
  
=== Zdroj ===
+
 
EVJÁKOVÁ, Michaela. Komunitní funkce veřejných knihoven jako jedna z cest získávání potencionálních čtenářů [online]. Praha, 2013 [cit. 2017-12-29]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/96895/. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce PhDr. Anna Stöcklová.
 
 
=== Reference ===
 
=== Reference ===
 
<references/>
 
<references/>

Verze z 4. 1. 2018, 18:59

Komunitní funkce knihoven v České republice i v zahraničí je jedním ze způsobů získávání nových čtenářů a návštěvníků knihovnických institucí. Slovo komunita má původ v latinském výrazu „communitas“ a v překladu znamená společenstvo, společenství. Tímto slovem se označuje skupina lidí, kteří žijí ve stejné lokalitě nebo které spojuje místo společných zájmů (pracoviště, škola, ...). Knihovna s komunitní funkcí tedy napomáhá dobrému soužití lidí v místě svého působení a snaží se podporovat dobré vztahy mezi lidmi.[1]

S rozvojem informačních technologií se čím dál tím více hovoří o úpadku knihoven, proto knihovny hledají nové cesty a směry, jak zkvalitnit a inovovat své služby. Jedním z cílů knihoven je zapojit nejrůznější cílové skupiny do veřejného života v dané oblasti. Aby knihovny zajistily co nejširší nabídku služeb spolupracují s dalšími institucemi (muzea, galerie, archivy, vzdělávací instituce atp.)[1]

Komunitní aktivity

Komunitní aktivity jsou ty, které oslovují obyvatele regionálně příslušných lokalit. Řadí se mezi ně volnočasové a vzdělávací aktivity, jež knihovnické instituce poskytují veřejnosti s ohledem na specifické potřeby cílových skupin. Knihovny se pomocí těchto aktivit snaží být nejen místem mezigeneračního setkávání, seznámení obyvatel rozdílných etnik, národností, ale také prostorem pro lidi z různých sociálních poměrů. V některých bodech se služby pro cílové skupiny prolínají.[1]

Druhy komunitních aktivit dle cílových skupin:

  • aktivity pro děti a mládež

Mezi projekty v této kategorii patří například geocaching s literárním přesahem nebo Noc s Andersenem. V rámci filmového festivalu Město čte knihu v Šumperku vznikla akce Babičky a dědečkové čtou dětem pohádky bratří Čapků. Nejen pro děti je možné zakládání čtenářských klubů.[1]

  • aktivity pro rodiny

Mezi tyto aktivity lze zařadit například vzdělávací a osvětové akce pro rodiče s tématy z oblasti výchovy, předškolního a školního vzdělávání.[1]

  • aktivity pro seniory

Krajská knihovna v Pardubicích zorganizovala projekt Čteme dětem pohádky… S babičkou? S dědečkem? Za podpory Nadace Open Society Fund Praha vznikl projekt Senioři vítáni. Jedná se o projekt, který má oslovovat a motivovat všechny organizace, které plánují realizovat některý z programů pro starší lidi. K projektu se přidalo několik organizací jako domov důchodců, komunitní centrum, občanské sdružení po svaz ochránců přírody a hospic. Městská knihovna Sedlčany zapojila seniory jakožto lektory různých kurzů v tzv. Klubu vzájemného porozumění. Další akcí této knihovny je projekt Jsem senior na Sedlčansku a mám zkušenosti. Zn. Chcete je využít?[1]

  • aktivity pro nezaměstnané

Uživatelé z řad nezaměstnaných mají pro vyhledávání pracovních příležitostí či pracovní video hovory k dispozici bezplatný internet. Nejen pro tuto kategorii se najdou knihovny, které pořádají kurzy obecné gramotnosti, informační gramotnosti, jazykové kurzy nebo kurzy komunikačních dovedností.[1]

  • aktivity pro menšinové skupiny

Úřad vlády ČR financoval projekt Multikulturního centra Praha Knihovny pro všechny – Evropské strategie pro multikulturní vzdělávání. Na to navazuje projekt Knihovny pro všechny, na němž se podílely další čtyři evropské knihovny.[1]

  • aktivity pro zdravotně handicapované

Základem pro všechny skupiny zdravotně handicapovaných osob je zajištění přístupu a nabídky elektronických služeb. Také roznáška či rozvážka je velkým plusem nejen pro osoby se sníženou pohyblivostí.[1]

Jednotlivé služby a aktivity lze rozlišit dle následujících druhů handicapu:

a) zrakový

Osoby se zrakovým znevýhodněním mají možnost naučit efektivně pracovat se speciálně upraveným softwarem. Další alternativou mohou být různé hudební programy, hmatové výstavy aj.

b) sluchový

Tlumočník do znakové řeči představuje jednu z variant, která zprostředkovává komunikaci pro neslyšící s okolím. Většina knihoven si však tlumočníka nemůže dovolit zaplatit.

c) tělesný

Bezbariérový přístup je pro tento druh znevýhodnění nezbytný a bývá zprostředkován bezbariérovým výtahem či instalováním hydraulických plošin pro vozíčkáře.

d) mentální

Pro mentálně znevýhodněné mohou některé knihovny nabízet kurzy informační gramotnosti, dále různé besídky a výstavy jejich výtvarných prací.[1]

  • aktivity pro sociálně nepřizpůsobivé

Pro tuto oblast se doporučuje spolupráce s externími organizacemi (neziskové organizace a různá občanská sdružení).[1]

Komunitní aktivity knihoven ve světě

V zahraničí se některé knihovny soustředí mimo běžných cílových skupin i na jiné cílové skupiny, kterým zatím Česká republika nevěnuje přílišnou pozornost. Jednou z takových skupin je například komunita gayů a lesbiček. Americká asociace ALA (American Library Association) vytvořila portfolio hlavních zdrojů tohoto tématu. Díky asociaci ALA vznikla také organizace GLBTRT (Gay, Lesbian, Bisexual and Transgender Round Table), která má sloužit informačním potřebám profesionálních knihoven, ale také má zpřístupňovat informace pro individuální potřeby jednotlivců z řad gayů, lesbiček, bisexuálů a členů transgender komunit.[1]

The Welcome To Your Library (WTYL) je program, který vznik ve Spojeném království. Přistěhovalcům a žadatelům o azyl nabízí užitečné zdroje informací týkajících se např. oblasti práva. Napomáhá spolupráci mezi souvisejícími organizacemi a snaží se zvýšit povědomí přistěhovalců o službách nabízených knihovnami.[1]

V zemích jako USA a Polsko, kde se vyskytují četné náboženské skupiny, knihovny spolupracují s církvemi.[1]

Propagace komunitních aktivit

Aby se veřejnost o komunitních aktivitách dozvěděla je zapotřebí efektivního marketingu. Jednou z možných cest jsou nástroje Public Relation (TV, rozhlas, tisk, internet).[1] Úprava a přehlednost webových stránek knihoven se na propagaci také podílejí. Úspěšnost knihovny se odvíjí nejen od kvalitních služeb, ale závisí i na její schopnosti něčím se odlišit od ostatních knihoven.

Odkazy

Reference

  1. 1,00 1,01 1,02 1,03 1,04 1,05 1,06 1,07 1,08 1,09 1,10 1,11 1,12 1,13 1,14 EVJÁKOVÁ, Michaela. Komunitní funkce veřejných knihoven jako jedna z cest získávání potencionálních čtenářů [online]. Praha, 2013 [cit. 2017-12-29]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/96895/. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce PhDr. Anna Stöcklová.

Použitá literatura

  • EVJÁKOVÁ, Michaela. Komunitní funkce veřejných knihoven jako jedna z cest získávání potencionálních čtenářů [online]. Praha, 2013 [cit. 2017-12-29]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/96895/. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce PhDr. Anna Stöcklová.

Externí odkazy

Komunitní role veřejných knihoven
Noc s Andersenem
Komunitní knihovna
Aktivity knihoven

Související články

American Library Asociation
Služby veřejných knihoven
Veřejná knihovna
Knihovnické vzdělávací akce a konference

Klíčová slova

komunitní aktivity, služby knihoven, cílová skupina, projekt