Teorie mobilizace zdrojů: Porovnání verzí

 
Řádek 29: Řádek 29:
 
== Anthony Oberschall – sociální hnutí jako federace organizací ==
 
== Anthony Oberschall – sociální hnutí jako federace organizací ==
 
Základní dimenze, se kterými pracoval:
 
Základní dimenze, se kterými pracoval:
:a)   jaké jsou zdroje konfliktů ( viz 1. a 2. )
+
:'''1.   jaké jsou zdroje konfliktů'''
:b)  proč lidé jednají kolektivně (viz 3.)
+
::* ''Teorie masové společnosti'' - konflikty přicházejí s rychlými společenskými změnami;změny působí dezorganizaci ve společnosti a tak hnutí vznikají častěji a větší; příznivcem se stávají nejvíce izolovaní a nespokojení lidé (z historie např. ti co nechtěli New Deal)
:c)  jaké mají příležitosti k takovému jednání (viz 4.)
 
  
:'''1.  Teorie masové společnosti''' - konflikty přicházejí s rychlými společenskými změnami;změny působí dezorganizaci ve společnosti a tak hnutí vznikají častěji a větší; příznivcem se stávají nejvíce izolovaní a nespokojení lidé (z historie např. ti co nechtěli New Deal)
+
::* ''Teorie relativní deprivac''e - sociální hnutí jsou reakcí některých soc.skupin na pocit zhoršení jejich společenského postavení vůči jiným skupinám (zaměřuje se na psychické stavy a emoce)
  
:'''2. Teorie relativní deprivace''' - sociální hnutí jsou reakcí některých soc.skupin na pocit zhoršení jejich společenského postavení vůči jiným skupinám (zaměřuje se na psychické stavy a emoce)
+
:'''2.   proč lidé jednají kolektivně'''  
 +
::*  Olsonova teorie rozšířena o sociálně charakterové zisky (už nejde jen o peníze či deklarovaná práva, ale i o vyšší status, možnost mobility, získání moci, (atd.)
 +
::* základními kameny pro zrod sociálního hnutí jsou podle Oberschalla volná seskupení lidí, často malé přátelské skupiny, které se promění v organizaci sociálního hnutí ( ta jsou zaožená na síti vztahů, ve které není jasná hierarchie, výborně zde funguje komunikace a mezi členy se vytváří solidarita)
  
:'''3. Schopnost jednat kolektivně''' - rozšířil Olsonovu teorii o sociálně charakterové zisky (už nejde jen o peníze či deklarovaná práva, ale i o vyšší status, možnost mobility, získání moci, (atd.) 
+
:'''3.   jaké mají příležitosti k takovému jednání'''  
:* jako základní kámen pro zrod sociálního hnutí vidí Oberschall volné seskupení lidí, často malé   přátelské skupiny, které se promění v organizaci sociálního hnutí ( ta jsou zaožená na síti vztahů, ve které není jasná hierarchie, výborně zde funguje komunikace a mezi členy se vytváří solidarita)
+
::* jakou roli hraje sociální kontrola
  
:'''4. Struktura příležitostí k jednání''' – jakou roli hraje sociální kontrola
+
 
 +
== Charles Tilly – Sociální hnutí jako trs událostí==
 +
Vysvětluje otázku proč soc.hnutí vznikají.
 +
== William Gamson: Sociální hnutí jako politika jinými prostředky==
 +
Vysvětluje otázku jak soc.hnutí vznikají a kdy jsou úspěšná.
 +
 
 +
== John McCarthy a Mayer Zald: Sociální hnutí jako podnikatelská aktivita ==

Verze z 27. 7. 2014, 19:25

Charakteristika

  • zahrnuje nejvlivnější teorie soc. hnutí posledních 40 let v USA
  • vznik kolem roku 1970 - to bylo překvapivé, protože 60. a 70. léta byla jinak znakem blahobytu v USA a nikdo nečekal žádnou vlnu protestů, proto se začaly rozvíjet nové teorie
  • přelomové situace - hnutí za občanská práva (černochů), boj proti chudobě, odpor proti válce ve Vietnamu
  • v roce 1977 – konference na Vanderbiltově univerzitě, kde se ustanovily základní body:
  1. sociální hnutí už nevznikají jen iracionálně z nějaké nespokojenosti se systémem, ale jsou to situace logicky racionálně zvážené
  2. získávání prostředků/zdrojů – čas, peníze, dovednosti
  3. + schopnost je využívat – klíčový je moment organizace
  4. mobilizace lidí/mas k dosažení cílů hnutí – zájem médií, získávání příznivců

Rozdíly oproti Evropě:

  • státní aparát v USA se rozvíjel velmi pomalu a byl poměrně slabý, a tak se nevytvářeli možnosti k odporu
  • vysoká míra tolerance v USA k existenci různých druhů dobrovolných občanských sdružení

První pokusy o vysvětlení, proč soc.hnutí v té době vznikala:

  • podle Ingelharta - vysvětluje sociální hnutí tak, že se změnila doba a mladí chtěli změnu hodnot (přivést do života postmateriální hodnoty; oprostit se od přílišného vlivu vlády;...)
- (mladá generace byla zajištěná, a tak stoupla v potřebách o stupeň výš (seberealizace, sebevyjádření) – to ale vysvětlovalo pouze případy studentských hnutí, nikoliv však soc.hnutí obecně
  • podle Olsona - v případě sociálních hnutí funguje teorie racionální volby, kdy člověk zvažuje náklady a zisky (na základě toho se pak každý rozhoduje, jestli hnutí podpoří či ne)
- (také ale říká, že kdyby takhle zvažoval každý, tak nikdo nemá důvod zapojit se do kolektivní aktivity, protože zisky budou dostupné všem, naproti tomu náklady vydá jen někdo) – takže všichni budou čekat až to vybojuje někdo jiný

Kritika

  • našly se ale i případy, kterým se podařilo dosáhnout cílů i bez nutných zdrojů - byla to např. hnutí nezaměstnaných dělníků či hnutí za práva černochů, která dosáhla svých cílů pouze prostřednictvím např. stávek a pasivních protestů
  • když hnutí později dostala organizovanou podobu, tak podobných akcí (stávek apod.) ubylo a celkově to těmto hnutím vůbec nepomohlo ( spíše naopak - to Weber a Michels nazývají černou rukou byrokracie)

Dva hlavní proudy

a) Politický – model politického procesu - Tilly, Oberschall, Gamson – aktivistický (RM I)
b) Podnikatelský – McCarthy a Zald - spíš ekonomické důvody (RM II)

Anthony Oberschall – sociální hnutí jako federace organizací

Základní dimenze, se kterými pracoval:

1. jaké jsou zdroje konfliktů
  • Teorie masové společnosti - konflikty přicházejí s rychlými společenskými změnami;změny působí dezorganizaci ve společnosti a tak hnutí vznikají častěji a větší; příznivcem se stávají nejvíce izolovaní a nespokojení lidé (z historie např. ti co nechtěli New Deal)
  • Teorie relativní deprivace - sociální hnutí jsou reakcí některých soc.skupin na pocit zhoršení jejich společenského postavení vůči jiným skupinám (zaměřuje se na psychické stavy a emoce)
2. proč lidé jednají kolektivně
  • Olsonova teorie rozšířena o sociálně charakterové zisky (už nejde jen o peníze či deklarovaná práva, ale i o vyšší status, možnost mobility, získání moci, (atd.)
  • základními kameny pro zrod sociálního hnutí jsou podle Oberschalla volná seskupení lidí, často malé přátelské skupiny, které se promění v organizaci sociálního hnutí ( ta jsou zaožená na síti vztahů, ve které není jasná hierarchie, výborně zde funguje komunikace a mezi členy se vytváří solidarita)
3. jaké mají příležitosti k takovému jednání
  • jakou roli hraje sociální kontrola


Charles Tilly – Sociální hnutí jako trs událostí

Vysvětluje otázku proč soc.hnutí vznikají.

William Gamson: Sociální hnutí jako politika jinými prostředky

Vysvětluje otázku jak soc.hnutí vznikají a kdy jsou úspěšná.

John McCarthy a Mayer Zald: Sociální hnutí jako podnikatelská aktivita