Psychické stavy: Porovnání verzí

Řádek 11: Řádek 11:
 
*Obsahu duševní činnosti:
 
*Obsahu duševní činnosti:
 
**Poznávací (údiv, nuda, …).
 
**Poznávací (údiv, nuda, …).
**Volní (nerozhodnost, vypětí, …).
+
**[[Volní procesy jako komponenty systému vědomé regulace jednání|Volní]] (nerozhodnost, vypětí, …).
**Citové (smutek, radost, …).
+
**[[Nálada|Citové]] (smutek, radost, …).
  
 
*Druhu situací, které jsou s nimi spojeny: hypnóza (změněný stav vědomí), halucinatorní stav ad.
 
*Druhu situací, které jsou s nimi spojeny: hypnóza (změněný stav vědomí), halucinatorní stav ad.
Řádek 18: Řádek 18:
 
S přihlédnutím k jednotlivým složkám psychicky můžeme uvažovat také o stavech:
 
S přihlédnutím k jednotlivým složkám psychicky můžeme uvažovat také o stavech:
  
*Vědomí – normální bdění, spánek, změněné stavy vědomí, patické stavy vědomí při organických či duševních poruchách apod.
+
*[[Vědomí]] – normální bdění, spánek, změněné stavy vědomí, patické stavy vědomí při organických či duševních poruchách apod.
*Pozornosti – záměrná / bezděčná, selektivní, rozdělená ad.
+
*[[Pozornost|Pozornosti]] – záměrná / bezděčná, selektivní, rozdělená ad.
*Emocí – nálady, afekty, vášně.
+
*[[Emoce|Emocí]] – nálady, afekty, vášně.
 
*Aktivace – stavy organismu, nízká až vysoká aktivace.
 
*Aktivace – stavy organismu, nízká až vysoká aktivace.
  
Řádek 28: Řádek 28:
 
<references />
 
<references />
  
=== Literatura ===
+
===Literatura===
 
Balcar, K. (1991). ''Úvod do studia psychologie osobnosti''. Chrudim: Mach.
 
Balcar, K. (1991). ''Úvod do studia psychologie osobnosti''. Chrudim: Mach.
  
 
Hartl, P., & Hartlová, H. (2000). ''Psychologický slovník''. Praha: Portál.
 
Hartl, P., & Hartlová, H. (2000). ''Psychologický slovník''. Praha: Portál.
 
<br />
 
<br />

Verze z 9. 1. 2020, 20:35

Jako psychické stavy označujeme takové psychické jevy, které odrážejí okamžité nastavení psychiky ve vztahu k situaci. Nejde pouze o citové vyladění – týkají se všech psychických obsahů a procesů, které přímo vytvářejí nebo ovlivňují. Jde o konstelaci převažujících psychických procesů a činitelů, které jedince v dané chvíli charakterizují ve vztahu k jeho psychickým vlastnostem[1].

Psychický stav lze vymezit vůči jiným psychickým jevům – procesům a vlastnostem:

  • Psychický proces je aktuálně probíhající změnou, jehož je psychický stav vnitřní podmínkou. Př. proces aktivního učení se textu je podmíněn aktuálním psychickým stavem (nudou, zaujetím aj.).
  • Psychická vlastnost je trvale přítomný, stálý rys psychiky. Psychické vlastnosti do značné míry ovlivňují frekvenci a podobu zažívaných psychických stavů. Př. úzkostnost jako psychická vlastnost predikuje častější výskyt úzkostných stavů.

Dělení psychických stavů

Psychické stavy můžeme rozdělit dle[2]:

  • Obsahu duševní činnosti:
    • Poznávací (údiv, nuda, …).
    • Volní (nerozhodnost, vypětí, …).
    • Citové (smutek, radost, …).
  • Druhu situací, které jsou s nimi spojeny: hypnóza (změněný stav vědomí), halucinatorní stav ad.

S přihlédnutím k jednotlivým složkám psychicky můžeme uvažovat také o stavech:

  • Vědomí – normální bdění, spánek, změněné stavy vědomí, patické stavy vědomí při organických či duševních poruchách apod.
  • Pozornosti – záměrná / bezděčná, selektivní, rozdělená ad.
  • Emocí – nálady, afekty, vášně.
  • Aktivace – stavy organismu, nízká až vysoká aktivace.

Odkazy

Reference

  1. Hartl, P., & Hartlová, H. (2000). Psychologický slovník. Praha: Portál.
  2. Balcar, K. (1991). Úvod do studia psychologie osobnosti. Chrudim: Mach.

Literatura

Balcar, K. (1991). Úvod do studia psychologie osobnosti. Chrudim: Mach.

Hartl, P., & Hartlová, H. (2000). Psychologický slovník. Praha: Portál.