30. Psychologické důsledky ztráty zaměstnání: Porovnání verzí
Značka: editace z Vizuálního editoru |
Značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 12: | Řádek 12: | ||
*Ztráceli prostou každodenní orientaci v čase (rozlišení víkendů od všedních dnů, pravidelné stravování, spánkový režim). | *Ztráceli prostou každodenní orientaci v čase (rozlišení víkendů od všedních dnů, pravidelné stravování, spánkový režim). | ||
*Paradoxně méně intenzivně řešili a hlídali svůj finanční rozpočet. | *Paradoxně méně intenzivně řešili a hlídali svůj finanční rozpočet. | ||
− | *Ubylo styků s přáteli a objevily se indicie, že dochází také k rozvolňování rodinných styků a vztahů. | + | *Ubylo styků s přáteli a objevily se indicie, že dochází také k rozvolňování rodinných styků a vztahů. |
Nejvýznamnějším poznatkem Marienthalské studie bylo rozčlenění sledovaných nezaměstnaných do 4 skupin podle převažujícího postoje k situaci:<ref>Feather, N.T. (1990). ''The Psychological Impact of Unemployment''. London: Springer. </ref> | Nejvýznamnějším poznatkem Marienthalské studie bylo rozčlenění sledovaných nezaměstnaných do 4 skupin podle převažujícího postoje k situaci:<ref>Feather, N.T. (1990). ''The Psychological Impact of Unemployment''. London: Springer. </ref> | ||
− | * '''Rezignace''': absence plánů, žádný konkrétní výhled do budoucna, žádná naděje, extrémní omezení ve všech výdajích a aktivitách kromě skutečně nezbytných, ale zároveň udržování domácnosti, péče o potomstvo a pocit relativní životní spokojenosti (well-being). | + | *'''Rezignace''': absence plánů, žádný konkrétní výhled do budoucna, žádná naděje, extrémní omezení ve všech výdajích a aktivitách kromě skutečně nezbytných, ale zároveň udržování domácnosti, péče o potomstvo a pocit relativní životní spokojenosti (well-being). |
− | * '''Nezlomnost''': pokračující snaha o nalezení nového zaměstnání, zachování péče o domácnost a potomstvo, plánování do budoucna, zachování nadějí, snaha o zachování ostatních aktivit každodenního života. | + | *'''Nezlomnost''': pokračující snaha o nalezení nového zaměstnání, zachování péče o domácnost a potomstvo, plánování do budoucna, zachování nadějí, snaha o zachování ostatních aktivit každodenního života. |
− | * '''Zlomení''': hluboký stav beznaděje a zoufalství, pocity deprese a marnosti, absence snahy o změnu situace a nalezení nového zaměstnání, neustálé srovnávání bezútěšené přítomnosti a lepší minulosti. | + | *'''Zlomení''': hluboký stav beznaděje a zoufalství, pocity deprese a marnosti, absence snahy o změnu situace a nalezení nového zaměstnání, neustálé srovnávání bezútěšené přítomnosti a lepší minulosti. |
+ | *'''Apatie''': pasivita coby dominantní reakce, zanedbávání domácnosti a péče o děti, absence snahy o změnu situace, žádný plán pro blízkou ani vzdálenější budoucnost. | ||
+ | <br /> | ||
==Skupiny ohrožené nezaměstnaností== | ==Skupiny ohrožené nezaměstnaností== | ||
<br /> | <br /> |
Verze z 29. 9. 2020, 13:09
Ztráta zaměstnání představuje potenciálně významný psychosociální stresor nejen pro zaměstnance, který o práci přichází, ale také pro jeho nejbližší okolí, především pro rodinné příslušníky. Propuštění zaměstnance či jeho odchod z práce z jiných důvodů může negativně působit také na pracovní kolektiv a organizační kulturu, kterých byl součástí.
Ztrátu zaměstnání považuje za významný a potenciálně zdraví ohrožující stresor také známý model autorů Holmese a Raheho (Life Changing Units, LCU).[1] Tato teorie zátěže vychází z předpokladu, že určité události lze objektivně vyhodnotit jako stresory – nadměrně zátěžové podněty. Model zahrnuje 43 stresujících životních událostí, kterým je přiřazena určitá bodová váha. Jestliže jedinec dosáhne ve vymezeném časovém rámci jednoho roku v úhrnu 300 bodů, významně u něj podle autorů hrozí rozvoj somatického onemocnění. Položka „propuštění z práce“ je na 8. místě s 47 body, „odchod do důchodu“ na 10. místě s 45 body, „změna finanční situace“ na 16. místě s 38 body. Můžeme přitom předpokládat, že problematika ztráty zaměstnání je natolik komplexním zásahem do života člověka, že může negativně ovlivňovat i další oblasti, a je proto nutné jí věnovat náležitou pozornost.
Obsah
Historie psychologického výzkumu nezaměstnanosti
Dopady nezaměstnanosti coby komplexního sociálního a psychologického fenoménu byly na poli vědecké psychologie poprvé zkoumány ve 30. letech 20. století, v období Velké hospodářské krize. Z tohoto období je významná především dnes již klasická, tzv. Marienthalská studie. Klasický sociografický výzkum s kvantitativními i kvalitativními výzkumy byl proveden výzkumným týmem pod vedením rakousko-britské sociální psycholožky M. Jahody (1907-2001) a sociologů P. Lazarsfelda (1901-1976) a H. Ziesela (1905-1992). Po dobu několika měsíců prováděli výzkum v průmyslovém rakouském městě Marienthal, kde byla v důsledku Velké hospodářské krize uzavřena továrna na zpracování lnu (1929), která představovala zdejšího nejvýznamnějšího zaměstnavatele. Obyvatelé tak byli vystaveni prolongované nezaměstnanosti a všem jejím negativním vlivům.[2]
Marienthalská studie byla významná především svým rozsahem. Vzhledem k multioborové povaze výzkumného týmu se podařilo shromáždit velké množství psychologicky, sociologicky, ekonomicky a lékařsky významných dat, která umožnila náhled do komplexnosti problematiky nezaměstnanosti. Ze studie podle autorů vyplynulo, že "být nezaměstnaný" představuje zcela odlišnou situaci od "mít volný čas":[3]
- Nezaměstnaní se významně méně účastnili veřejného života (v politických či zájmových klubech).
- Opouštěli své koníčky a volnočasové aktivity (ačkoliv volného času měli prokazatelně více než před ztrátou zaměstnání).
- Ztráceli prostou každodenní orientaci v čase (rozlišení víkendů od všedních dnů, pravidelné stravování, spánkový režim).
- Paradoxně méně intenzivně řešili a hlídali svůj finanční rozpočet.
- Ubylo styků s přáteli a objevily se indicie, že dochází také k rozvolňování rodinných styků a vztahů.
Nejvýznamnějším poznatkem Marienthalské studie bylo rozčlenění sledovaných nezaměstnaných do 4 skupin podle převažujícího postoje k situaci:[4]
- Rezignace: absence plánů, žádný konkrétní výhled do budoucna, žádná naděje, extrémní omezení ve všech výdajích a aktivitách kromě skutečně nezbytných, ale zároveň udržování domácnosti, péče o potomstvo a pocit relativní životní spokojenosti (well-being).
- Nezlomnost: pokračující snaha o nalezení nového zaměstnání, zachování péče o domácnost a potomstvo, plánování do budoucna, zachování nadějí, snaha o zachování ostatních aktivit každodenního života.
- Zlomení: hluboký stav beznaděje a zoufalství, pocity deprese a marnosti, absence snahy o změnu situace a nalezení nového zaměstnání, neustálé srovnávání bezútěšené přítomnosti a lepší minulosti.
- Apatie: pasivita coby dominantní reakce, zanedbávání domácnosti a péče o děti, absence snahy o změnu situace, žádný plán pro blízkou ani vzdálenější budoucnost.
Skupiny ohrožené nezaměstnaností
Dopady nezaměstnanosti
Outplacement
Externí nepublikované zdroje
Informace v tomto článku vychází také z přednášek a prezentací doc. PhDr. Milana Rymeše, CSc. v povinném předmětu "Psychologie práce a organizace" na KPS FF UK. Dále vychází také z přednášek a prezentací PhDr. Ing. Martina Pospíchala v povinném předmětu "Personální psychologie" na KPS FF UK.
Odkazy
Reference
- ↑ Holmes, T.H., & Rahe, R.H. (1967). The Social Readjustment Rating Scale. Journal of Psychosomatic Research. 11(2), 213-218.
- ↑ Jahoda, M., Lazarsfeld, P.F., & Ziesel, H. (2002). Marienthal: The Sociopgraphy of an Unemployed Community: With a new introduction by Christian Fleck. London: Transaction Publishers.
- ↑ Klehe, U.C., & van Hooft, E.A.J. (2018). The Oxford Handbook of Job Loss and Job Search. New York: Oxford University Press.
- ↑ Feather, N.T. (1990). The Psychological Impact of Unemployment. London: Springer.
Klíčová slova
Kategorie
Psychologie práce a organizace