Vlastnosti: Porovnání verzí

Řádek 10: Řádek 10:
  
 
'''Kretschmerova teorie'''
 
'''Kretschmerova teorie'''
# 1.pyknik-postava malá,obézni,povaha optimistická,společenský,otevřený,časté mániodepresivní poruchy,cyklotiní temperament
+
# pyknik-postava malá,obézni,povaha optimistická,společenský,otevřený,časté mániodepresivní poruchy,cyklotiní temperament
# 2.astenik-postava vysoká,chudá,intorvert,chladný,sklon k schyzofrenii,schyzotiní temperamen
+
# astenik-postava vysoká,chudá,intorvert,chladný,sklon k schyzofrenii,schyzotiní temperamen
# 3.atletik-postava stredně vysoká,svalnatá,sklon k epilepsii <ref>http://www.britannica.com/EBchecked/topic/452993/personality#ref415056</ref>  
+
# atletik-postava stredně vysoká,svalnatá,sklon k epilepsii <ref>http://www.britannica.com/EBchecked/topic/452993/personality#ref415056</ref>  
  
 
==== Hippokratova teorie tělních tekutin ====
 
==== Hippokratova teorie tělních tekutin ====
Řádek 27: Řádek 27:
  
 
C.G.Jung zavedl dvojí kategorii povahy podle zaměření libida:
 
C.G.Jung zavedl dvojí kategorii povahy podle zaměření libida:
# '''1. intovertní typ''': orientovaní do svého nitra,je plachý, ve společnosti nejistý, velice málo průbojný, prožívá bohatý a intenzivní vnitřní život s hlubokými city
+
# ''' intovertní typ''': orientovaní do svého nitra,je plachý, ve společnosti nejistý, velice málo průbojný, prožívá bohatý a intenzivní vnitřní život s hlubokými city
# '''2.extrovertní typ''': orientovaní na vnější svět,je otevřený k ostatním, aktivní, snadno se přizpůsobuje změnám, velice přístupný.
+
# '''extrovertní typ''': orientovaní na vnější svět,je otevřený k ostatním, aktivní, snadno se přizpůsobuje změnám, velice přístupný.
  
 
Později klasifikaci doplnil o čtyři základní funkce lidské psychiky 1.myšlení,citení=racionální funkce, 2.vnímání, intuice=iracionální funkce.<ref>Feist Jess(1985).Theories of personality.(1.vydání,108.s).Canada:Saunders College Publishing</ref>
 
Později klasifikaci doplnil o čtyři základní funkce lidské psychiky 1.myšlení,citení=racionální funkce, 2.vnímání, intuice=iracionální funkce.<ref>Feist Jess(1985).Theories of personality.(1.vydání,108.s).Canada:Saunders College Publishing</ref>
Řádek 42: Řádek 42:
 
=== Schopnosti ===
 
=== Schopnosti ===
  
Schopnosti jsou psychofyzické dispozice k výkonu.Obvykle jsou pojímány jako naučené,získané dispozice na rozdíl od '''nadání''',které je považovano za vrozený předpoklad k výkonu.Schopnosti jsou pak chápány jako zkušeností,například školením či výcvikem,rozvinuté nadáni.Nejednotně je chápán '''talent''':buď jako mimořádné nadání,nebo jako mimořádné schopnosti.
+
Schopnosti jsou psychofyzické dispozice k výkonu.Obvykle jsou pojímány jako naučené,získané dispozice na rozdíl od '''nadání''',které je považovano za vrozený předpoklad k výkonu.Schopnosti jsou pak chápány jako zkušeností,například školením či výcvikem,rozvinuté nadáni.Nejednotně je chápán '''talent''':buď jako mimořádné nadání,nebo jako mimořádné schopnosti.'''<ref>Milan Nakonečný (2009). Psychologie osobnosti.(2.vydání, 194s.).Praha: Nakladatelství Academia.</ref>
 
 
  
  
 +
'''Inteligence''' je obecná schopnost řešit problémy,schopnost adaptace existujíci vedle specifických schopností i komplex mentálního výkonu.
  
  

Verze z 27. 11. 2014, 11:30

Vlasnosti

Psychické vlastnosti jsou trvalejšími charakteristikami osobnosti, jejichž uspořádání je typické pro toho kterého člověka. Jsou pojímány buď jako popisné charakteristiky osobnosti, tj. zobecnění projevů chování, nebo – častěji – jako jeho vnitřní determinanty (dispozice, rysy).[1]. Mezi psychické vlastnosti řadíme například temperament, schopnosti, charakter, motivy, postoje, volní vlastnosti.

Temperament

„Temperamentem nazýváme obecně charakterictické celkové projevy afektivity v obouch jejích hlavních faktorech: dráždivosti a popudu"(Kretschmer,1963,s.201).Dráždivost pak vykazuje dvě, pro temperament základní,navzájem nezávislé citové škály neboli dimenze temperamentu: 1.)psychestetickou,mezi póly senzibilní a tupý 2.)diatetickou, mezi póly veselý a smutný. Kretchmer vyslovil zároveň přesvěčení,že podstata temperamentu je biochemická,slovo temperament pro něj zahrnuje afektivní,vegetativní,humorální a morfologické vlohy organizmu což se projevuje ve jednotě afektu a činnosti vegetativní nervové soustavy.[2]

Kretschmerova teorie

  1. pyknik-postava malá,obézni,povaha optimistická,společenský,otevřený,časté mániodepresivní poruchy,cyklotiní temperament
  2. astenik-postava vysoká,chudá,intorvert,chladný,sklon k schyzofrenii,schyzotiní temperamen
  3. atletik-postava stredně vysoká,svalnatá,sklon k epilepsii [3]

Hippokratova teorie tělních tekutin

Hippokrates rozdělil osobnosti podle převažujících tekutin v těle (krev, hlen, žlutá a černá žluč):

  • Sangvinik - krev, vyrovnaný, veselý,nestálý, společenský,, hovorný, nenucený, čilý, optimistický
  • Melancholik - černá žluč, přecitlivělý, náladový, úzkostný, rezervovaný, tichý
  • Cholerik - žluč, vznětlivý, ale spolehlivý a stálý, neklidný, útočný, impulzivní, aktivní, výbušný
  • Flegmatik - hlen, vyrovnaný, lhostejný, obezřetný, rozvážný, spolehlivý, klidný, stálý názor

Hippokratova teorie byla později zpracována slavným antickým lékařem Galénem.[4]

Jungova koncepce psychologických typů

C.G.Jung zavedl dvojí kategorii povahy podle zaměření libida:

  1. intovertní typ: orientovaní do svého nitra,je plachý, ve společnosti nejistý, velice málo průbojný, prožívá bohatý a intenzivní vnitřní život s hlubokými city
  2. extrovertní typ: orientovaní na vnější svět,je otevřený k ostatním, aktivní, snadno se přizpůsobuje změnám, velice přístupný.

Později klasifikaci doplnil o čtyři základní funkce lidské psychiky 1.myšlení,citení=racionální funkce, 2.vnímání, intuice=iracionální funkce.[5]

[6]

50px]náhled

Teórie H. Eysencka

Nalezl dvě zákl. dimenze rysů:

  • 1.extraverze - introverze
  • 2.neuroticismus (labilita) - stabilita

Jsou ortogonální a statisticky nezávislé,jejich kombinací vznikají 4 typy osobnosti - sangvinik, cholerik , flegmatik, melancholik - většina lidí u středu.[7].


Schopnosti

Schopnosti jsou psychofyzické dispozice k výkonu.Obvykle jsou pojímány jako naučené,získané dispozice na rozdíl od nadání,které je považovano za vrozený předpoklad k výkonu.Schopnosti jsou pak chápány jako zkušeností,například školením či výcvikem,rozvinuté nadáni.Nejednotně je chápán talent:buď jako mimořádné nadání,nebo jako mimořádné schopnosti.[8]


Inteligence je obecná schopnost řešit problémy,schopnost adaptace existujíci vedle specifických schopností i komplex mentálního výkonu.













  1. "http://pfyziollfup.upol.cz/castwiki/?p=2426
  2. Milan Nakonečný (2009). Psychologie osobnosti.(2.vydání, 170s.).Praha: Nakladatelství Academia.
  3. http://www.britannica.com/EBchecked/topic/452993/personality#ref415056
  4. Milan Nakonečný (2009). Psychologie osobnosti.(2.vydání, 172s.).Praha: Nakladatelství Academia.
  5. Feist Jess(1985).Theories of personality.(1.vydání,108.s).Canada:Saunders College Publishing
  6. http://mujweb.cz/richnovotny/skripta05.htm
  7. http://www.psychoweb.cz/psychologie/hans-j--eysenck--rysy-faktory-empirie--superrysy-extroverze-neuroticismus-psychoticismus/
  8. Milan Nakonečný (2009). Psychologie osobnosti.(2.vydání, 194s.).Praha: Nakladatelství Academia.

Externí odkazy