Údolí králů: Porovnání verzí
Značky: editace z Vizuálního editoru, možná chyba ve Vizuálním editoru |
Značky: editace z Vizuálního editoru, možná chyba ve Vizuálním editoru |
||
Řádek 2: | Řádek 2: | ||
=== Lokalita === | === Lokalita === | ||
− | Jedná se o nevelké [[wádí]], které bylo v pleistocénu vyhloubeno deštěm a erozí do silné vápencové vrstvy, pokrývající další břidlicovou vrstvu. Lokalita byla vybrána jako pohřebiště panovníků zřejmě z několika důvodů, mezi něž patří jak geologické složení, tak nesnadný přístup, blízkost nilského údolí i Théb, ale i tvar hory El-Kurn ("Roh"), který připomíná pyramidu, symbol slunečního božstva, ale mohl být taky spojován s hadí | + | Jedná se o nevelké [[wádí]], které bylo v pleistocénu vyhloubeno deštěm a erozí do silné vápencové vrstvy, pokrývající další břidlicovou vrstvu. Lokalita byla vybrána jako pohřebiště panovníků zřejmě z několika důvodů, mezi něž patří jak geologické složení, tak nesnadný přístup, blízkost nilského údolí i Théb, ale i tvar hory El-Kurn ("Roh"), který připomíná pyramidu, symbol slunečního božstva, ale mohl být taky spojován s hadí bohyní Meretseger ("Ta, která miluje ticho").<ref>Siliotii, A. 2000 : Údolí králů: thébská pohřebiště a chrámy : podrobný průvodce", 2. vyd. Čestlice: Rebo Productions.</ref> |
Celekm se zde nachází 65 hrobek, z nichž 21 očísloval J. G. Wilkinson v roce 1827<ref> Bard, K.; Schubert, S.B. 1999: "Encyclopedia of the archaeology of ancient Egypt", 1st published. London: Routledge.</ref>, ostatní byly očíslovány dle pořadí svého nalezení. Kromě 26 panovníků jsou zde pohřbeni i někteří další členové královské rodiny, kněží a úředníci. Je zde ale i na dvě desítky šachet, jejichž hloubení bylo přerušeno z neznámých důvodů. | Celekm se zde nachází 65 hrobek, z nichž 21 očísloval J. G. Wilkinson v roce 1827<ref> Bard, K.; Schubert, S.B. 1999: "Encyclopedia of the archaeology of ancient Egypt", 1st published. London: Routledge.</ref>, ostatní byly očíslovány dle pořadí svého nalezení. Kromě 26 panovníků jsou zde pohřbeni i někteří další členové královské rodiny, kněží a úředníci. Je zde ale i na dvě desítky šachet, jejichž hloubení bylo přerušeno z neznámých důvodů. |
Verze z 8. 3. 2015, 17:16
Údolí králů (arabsky Bíbán el-Mulúk, dosl. "Brána králů"), je lokalita v oblasti Západních Théb (asi 1 km na západ od dnešního Luxoru), kde byla pohřbena většina panovníků egyptské Nové říše.
Obsah
Lokalita
Jedná se o nevelké wádí, které bylo v pleistocénu vyhloubeno deštěm a erozí do silné vápencové vrstvy, pokrývající další břidlicovou vrstvu. Lokalita byla vybrána jako pohřebiště panovníků zřejmě z několika důvodů, mezi něž patří jak geologické složení, tak nesnadný přístup, blízkost nilského údolí i Théb, ale i tvar hory El-Kurn ("Roh"), který připomíná pyramidu, symbol slunečního božstva, ale mohl být taky spojován s hadí bohyní Meretseger ("Ta, která miluje ticho").[1]
Celekm se zde nachází 65 hrobek, z nichž 21 očísloval J. G. Wilkinson v roce 1827[2], ostatní byly očíslovány dle pořadí svého nalezení. Kromě 26 panovníků jsou zde pohřbeni i někteří další členové královské rodiny, kněží a úředníci. Je zde ale i na dvě desítky šachet, jejichž hloubení bylo přerušeno z neznámých důvodů.
Výzdoba i půdorysy hrobek se mění podle doby i konkrétního majitele a žádné dvě hrobky nejsou identické. Není jisté, který panovník byl na tomto místě pohřben jako první. Thutmose I. je prvním panovníkem, který v Údolí králů pohřben jistě byl[3], a naopak posledním faraonem zde pohřbeným byl Ramesse XI. V pozdějších dobách, kdy byly královské hrobky často vykrádány, byly některé královské mumie přeneseny na jiná místa (např. skrýš v Dér el-Bahrí).
Místa královských pohřbů
Místo pro faraonův hrob vybíral vezír a architekti, přičemž panovník je musel samozřejmě potvrdit. Na počátku Nové říše byly královské hrobky často umisťovány u paty útesů, jelikož v případě dešťů (které však byly v Egyptě velmi ojedinělé), přes tyto útesy stékala voda a před vchodem do hrobky se tak navršila kamenná suť, která jej postupně zakryla. Už v pozdné 18.dynastii a následně i v dynastii devatenácté se královské pohřby ukládaly spíše v níže položených svaných, ve 20. dynastii pak na výchozy skalního podloží. Za dob 18.dynastie měla hrobka v ideálním případě zůstat po pohřbu uzavřená, naopak v 19. a 20.dynastii byly uzavřeny jen pohřební komora a místnosti s výbavou, zbytek hrobky měl zůstat částečně přístupný z rituálních důvodů. Osy hrobů se pohybují v romezí od 68° do 357°, výzdoba byla na zdi umisťována podle osy východ-západ. Postupem času bylo ovšem v Údolí králů čím dál tím méně místa, a jelikož toto pohřebiště nemělo přesný plán, stávalo se, že při hloubení hrobky se narazilo na hrobku starší (jsou zdokumentovány minimálně 3 případy, kdy k takové situaci došlo).[4]
Budování hrobek
Když bylo vybráno vhodné místo pro panovníkův pohřeb, proběhly zakládácí rituály. Bylo vyhloubeno 4 nebo 5 velkých jam, do kterých se vkládaly různé předměny - náboženské symboly, keramické i kamenné nádoby, miniatury a kopie zemědělských nástrojů, a dokonce i potraviny. Tento zakládací depozit byl objeven u 9 hrobek, není ovšem vyloučeno, že se nacházel v každé hrobce.
Informace u budování královských hrobek především z nápisů a předmětů z nedalké vesnice Dér el-Medíny, kde bydleli lidé, kteří na těchto hrobkách pracovali. Tak kameníci byli rozděleni na dvě čety, levou a pravou, z nichž každá čítala několik desítek mužů, v jejichž čele stál předák. Na jedné hrobce mohlo pracovat asi 50-60 dělníků.
S budováním hrobky se začínalo vždy velmi záhy po nástupu nového faraona na trůn. Dělníci používali nástroje z rohovce, kterými narušili vápencové podloží, z nichž byly nalezeny mnohé expempláře - úhelníky, sekery, dláta, kladiva, nebo závěsné olovnice.Na některých stěnách a stropech jsou dochovány kontrolní značky, které tam dělníci vyznačeli kvůli udržení přesného směru. V egyptském muzeu v Turíně je uložen dochovaný plán hrobky Ramesse IV. (KV 2).
Postup samotného budování hrobky byl následovný: nejdříve byly označeny rozměry, podle kterých byly vykopány chodby, pak byly zarovnány stěny a strop a upraveny rohy dveří. Posléze byl vnitřek hrobky pokryt tenkou vrstvou omítky, na který se nanášela výzdoba.[4]
Výzdoba hrobek
Hrobky v Údolé králů jsou bohatě zdobeny náboženskými výjevy. V případě, že byl na místě hladký kámen, byla použita technika reliéfu, v případě horší kvality podkladu se malovalo na silnou vrstvou sádry. Nejprve se na omítku vyznačily pole a registry, do kterých byly červené namalovány obrysy postav a nakresleny hieroglyfy. Potom byly černě opraveny případné chyby nebo změněny proporce. načeny pole a registry, červeně obrysy postav a hieroglyfů, černě upraveny proporce, případně opraveny chyby. Nejstarší hrobky v Údolí králům mají většinou zdobenou jen pohřební komoru, v pozdějších obdobích se výzdoba rozšiřuje. Motivem jsou často výjevy a pasáže z podsvětních knih, náboženských textů, vzniklých v Nové říše, které byly původně královské, ale později se objevují i v hrobkách nekrálovských osob a hodnostářů.[4]
Hrobky
Reference
- ↑ Siliotii, A. 2000 : Údolí králů: thébská pohřebiště a chrámy : podrobný průvodce", 2. vyd. Čestlice: Rebo Productions.
- ↑ Bard, K.; Schubert, S.B. 1999: "Encyclopedia of the archaeology of ancient Egypt", 1st published. London: Routledge.
- ↑ Maříková Vlčková a kol. 2009: "Hroby, hrobky a pohřebiště starých Egypťanů", Praha.
- ↑ 4,0 4,1 4,2 Weeks, K. R. : 2002 "Údolí králů: hrobky a zádušní chrámy západních Théb", vyd. 1. Čestlice: Rebo Productions.
Další literatura
Creasman, P.P. 2013: "Archaeological research in the Valley of the Kings and ancient Thebes: papers presented in honor of Richard H. Wilkinson", S. n.: University of Arizona Egyptian Expedition.
Reeves, N. C.; Wilkinson, R.H. 1997: "The complete Valley of the Kings: tombs and treasures of Egypt's greatest pharaohs. reprinted", London: Thames and Hudson.
Weeks, K.R; Hetherington, N.: The valley of the Kings: a site management handbook. 1st pub. Cairo: American University in Cairo Press.