Problematika alternativních škol a didaktických přístupů. Modernizace obsahu vzdělání a jejich odraz v základních školských dokumentech.: Porovnání verzí

 
Řádek 1: Řádek 1:
'''
+
<br />
== Alternativní škola (vzdělávání) ==
+
==Alternativní škola (vzdělávání)==
'''
+
<br />
  
* nejednotnost vymezení
+
*nejednotnost vymezení
* je obecný termín označující takové školní vzdělávání, které je odlišné od vzdělávání nabízeného státem nebo jinými tradičními institucemi; AŠ jsou obvykle spojeny s radikálními koncepcemi vzdělávání, jako je např. odmítání formálního kurikula či formálních metod výuky
+
*je obecný termín označující takové školní vzdělávání, které je odlišné od vzdělávání nabízeného státem nebo jinými tradičními institucemi; AŠ jsou obvykle spojeny s radikálními koncepcemi vzdělávání, jako je např. odmítání formálního kurikula či formálních metod výuky
* občas jako synonymum soukromé školy (školy fungující mimo sektor veřejných škol, např. církevní školy) či školy, kde se platí školné (za poplatky se nabízejí zvláštní služby)
+
*občas jako synonymum soukromé školy (školy fungující mimo sektor veřejných škol, např. církevní školy) či školy, kde se platí školné (za poplatky se nabízejí zvláštní služby)
* odlišují se částečně svými cíli, učebními obsahy, formami učení, organizací školního života a spoluprací s rodiči (nabízejí jinou možnost učení) – uplatňují nestandartní, inovativní, experimentální formy, obsahy či metody vzdělávání
+
*odlišují se částečně svými cíli, učebními obsahy, formami učení, organizací školního života a spoluprací s rodiči (nabízejí jinou možnost učení) – uplatňují nestandartní, inovativní, experimentální formy, obsahy či metody vzdělávání
* vznikly z kritiky vůči tradičním (veřejným) školám a jsou považovány za reformní školy; vliv na vznik měl také rozvoj vědy, techniky a lidského poznání (informační exploze)
+
*vznikly z kritiky vůči tradičním (veřejným) školám a jsou považovány za reformní školy; vliv na vznik měl také rozvoj vědy, techniky a lidského poznání (informační exploze)
 +
 
 +
<br />
 +
===Standardní škola===
  
'''
 
=== Standardní škola ===
 
'''
 
 
= reprezentuje zavedené normy; je to tzv. předepsaný vzor
 
= reprezentuje zavedené normy; je to tzv. předepsaný vzor
  
=== Odlišnost AŠ může spočívat v jiných ===
+
===Odlišnost AŠ může spočívat v jiných===
 
 
* způsobech organizace výuky nebo života dětí ve škole
+
*způsobech organizace výuky nebo života dětí ve škole
* kurikulárních programech (změny v obsahu či cílech vzdělávání)
+
*kurikulárních programech (změny v obsahu či cílech vzdělávání)
* parametrech edukačního prostředí (např. jiné uspořádání učebny, jiná komunikace s žáky, častost komunikace s žáky, apod.)
+
*parametrech edukačního prostředí (např. jiné uspořádání učebny, jiná komunikace s žáky, častost komunikace s žáky, apod.)
* způsobech hodnocení výkonu žáků (např. slovní hodnocení)
+
*způsobech hodnocení výkonu žáků (např. slovní hodnocení)
* vztazích mezi školou a rodiči
+
*vztazích mezi školou a rodiči
  
== Historie AŠ ==
+
==Historie AŠ==
  
 
Zakladatelem reformní linie byl '''O.Decroly'''. Založil ''„Školu životem pro život“'' (pracovní výchova, respektování zájmů dítěte).  
 
Zakladatelem reformní linie byl '''O.Decroly'''. Založil ''„Školu životem pro život“'' (pracovní výchova, respektování zájmů dítěte).  
Řádek 30: Řádek 30:
 
Jedním ze zakladatelů ''Společnosti pro novou výchovu'' byl '''A.Férriére'''. Napsal dílo: ''„Činná škola“''. Jeho zásady:
 
Jedním ze zakladatelů ''Společnosti pro novou výchovu'' byl '''A.Férriére'''. Napsal dílo: ''„Činná škola“''. Jeho zásady:
 
 
* vychovatel se musí vžít do osobnosti dítěte, aby mohl rozvinout všechny jeho schopnosti
+
*vychovatel se musí vžít do osobnosti dítěte, aby mohl rozvinout všechny jeho schopnosti
* každá výchova by měla probíhat podle zájmu dítěte
+
*každá výchova by měla probíhat podle zájmu dítěte
  
 
U nás byl nejvýznamnějším představitelem '''V.Příhoda'''.  
 
U nás byl nejvýznamnějším představitelem '''V.Příhoda'''.  
  
== Vlastnosti a funkce AŠ ==
+
==Vlastnosti a funkce AŠ==
  
 
Každá AŠ má své specifické rysy. Obecné rysy shodné pro všechny AŠ:
 
Každá AŠ má své specifické rysy. Obecné rysy shodné pro všechny AŠ:
 
 
* je zaměřena pedocentricky (zaměřeno na individualitu
+
*je zaměřena pedocentricky (zaměřeno na individualitu
* je aktivní (rozhovory, skupinové a individuální práce, projektové vyučování, kreativní umělecká činnost, atd.) – rozvoj aktivity a odpovědnosti žáka
+
*je aktivní (rozhovory, skupinové a individuální práce, projektové vyučování, kreativní umělecká činnost, atd.) – rozvoj aktivity a odpovědnosti žáka
* komplexní výchova dítěte (nejen intelektuální ale i emoční a sociální rozvoj)
+
*komplexní výchova dítěte (nejen intelektuální ale i emoční a sociální rozvoj)
* formy a postupy vzdělávání jsou utvářeny společně žáky, učiteli i rodiči
+
*formy a postupy vzdělávání jsou utvářeny společně žáky, učiteli i rodiči
* princip „z života pro život“ (zapojení žáků do světa práce)
+
*princip „z života pro život“ (zapojení žáků do světa práce)
* flexibilita rozvrhu a organizace dne
+
*flexibilita rozvrhu a organizace dne
* učitele je v roli poradce (partnera)
+
*učitele je v roli poradce (partnera)
* žák rozhoduje o pořadí plnění úkolů
+
*žák rozhoduje o pořadí plnění úkolů
* důraz na vnitřní motivaci (touha objevovat)
+
*důraz na vnitřní motivaci (touha objevovat)
* důraz na spolupráci ve skupinách
+
*důraz na spolupráci ve skupinách
* využití prostorů mimo třídu (školu)
+
*využití prostorů mimo třídu (školu)
* důraz na rozvoj tvořivosti a iniciativy
+
*důraz na rozvoj tvořivosti a iniciativy
  
=== Funkce ===
+
===Funkce===
  
 
 
# '''Kompenzační''' – nahrazení nedostatků standardních škol  
+
#'''Kompenzační''' – nahrazení nedostatků standardních škol
# '''Diverzifikační''' – pluralita vzdělávání  
+
#'''Diverzifikační''' – pluralita vzdělávání
# '''Inovační''' – prostor pro experimentování a inovaci vzdělávání  
+
#'''Inovační''' – prostor pro experimentování a inovaci vzdělávání
  
== Typy AŠ ==
+
==Typy AŠ==
 
 
 
 
 
'''1. Klasické reformní školy'''
 
'''1. Klasické reformní školy'''
  
* '''Waldorfská škola''' – zakladatelem byl R.Steiner; 12-ti letá škola integrovaného typu; základní stupeň tvoří 1.-8. ročník, vyšší stupeň 9.-12. ročník (+mateřská škola); podřízena tomu, aby podněcovala a rozvíjela aktivitu dítěte, jeho zájmy a potřeby; obsah vzdělávání je rozdělen časově do určitých bloků, v nichž se žáci zabývají soustavně po určitou dobu týmiž předměty; důraz je kladen na esteticko-výchovné a pracovní předměty; žáci nejsou hodnoceny známkami, ale jejich výkony se oceňují charakteristikami (+doporučení pro další rozvoj žáka); učitelé plánují výuku ve spolupráci s žáky (a rodiči); princip harmonické spolupráce (namísto soutěživosti);
+
*'''Waldorfská škola''' – zakladatelem byl R.Steiner; 12-ti letá škola integrovaného typu; základní stupeň tvoří 1.-8. ročník, vyšší stupeň 9.-12. ročník (+mateřská škola); podřízena tomu, aby podněcovala a rozvíjela aktivitu dítěte, jeho zájmy a potřeby; obsah vzdělávání je rozdělen časově do určitých bloků, v nichž se žáci zabývají soustavně po určitou dobu týmiž předměty; důraz je kladen na esteticko-výchovné a pracovní předměty; žáci nejsou hodnoceny známkami, ale jejich výkony se oceňují charakteristikami (+doporučení pro další rozvoj žáka); učitelé plánují výuku ve spolupráci s žáky (a rodiči); princip harmonické spolupráce (namísto soutěživosti);
  
* '''Montessoriovská škola''' – zakladatelka M.Montessori; základní východisko je vytvářet takové edukační prostředí, které umožňuje normální, přirozený vývoj dětí; důraz na senzitivní fáze (úkolem je připravovat podněty a prostředky specifické pro tyto fáze); zásadní roli hrají specifické pomůcky (ke cvičení činností praktického života; pro rozvoj smyslů, řeči, matematických schopností, atd.); vychovatel ustupuje do pozadí; důraz na vnitřní tvořivost dítěte; heslo: „Pomoz mi, abych to mohl udělat sám“; slučování dětí různého věku (nerozdělování podle ročníků); kosmická výchova (vztah člověka a přírodního prostředí); projektové vyučování;
+
*'''Montessoriovská škola''' – zakladatelka M.Montessori; základní východisko je vytvářet takové edukační prostředí, které umožňuje normální, přirozený vývoj dětí; důraz na senzitivní fáze (úkolem je připravovat podněty a prostředky specifické pro tyto fáze); zásadní roli hrají specifické pomůcky (ke cvičení činností praktického života; pro rozvoj smyslů, řeči, matematických schopností, atd.); vychovatel ustupuje do pozadí; důraz na vnitřní tvořivost dítěte; heslo: „Pomoz mi, abych to mohl udělat sám“; slučování dětí různého věku (nerozdělování podle ročníků); kosmická výchova (vztah člověka a přírodního prostředí); projektové vyučování. Současné pedagogické přístupy inspirované Montessori a waldorfskou pedagogikou zdůrazňují také význam přímého kontaktu dítěte s přírodou. Přirozené prostředí poskytuje dětem množství podnětů pro samostatné objevování, rozvoj zvídavosti a smyslového vnímání. Společně strávený čas v přírodě může podporovat nejen poznávání okolního světa, ale také vztah dítěte k životnímu prostředí a jeho vnitřní motivaci k učení.<ref>Dvedeti.cz, ''Jak probudit dětskou zvídavost k přírodě: Montessori, Waldorf a společný čas'', Dostupné z: https://www.dvedeti.cz/jak-probudit-detskou-zvidavost-k-prirode-montessori-waldorf-a-spolecny-cas</ref>
 
 
* '''Freinetovská (pracovní) škola''' – zakladatel C.Freinet; idea: „Z života – pro život – prací“; nutnost vybavit třídu pracovními koutky z oblasti přírodních věd a techniky, domácích prací, umělecké tvorby a jazykové komunikace;  
+
*'''Freinetovská (pracovní) škola''' – zakladatel C.Freinet; idea: „Z života – pro život – prací“; nutnost vybavit třídu pracovními koutky z oblasti přírodních věd a techniky, domácích prací, umělecké tvorby a jazykové komunikace;
  
* '''Jenská škola''' (jenský plán) – zakladatel P.Petersen; rozdělení podle věkových skupin, ne podle ročníků; týdenní pracovní plán skupiny; „školní obytný pokoj“ – místnost, na jejímž vytváření se podílí děti;  
+
*'''Jenská škola''' (jenský plán) – zakladatel P.Petersen; rozdělení podle věkových skupin, ne podle ročníků; týdenní pracovní plán skupiny; „školní obytný pokoj“ – místnost, na jejímž vytváření se podílí děti;
 
 
* '''Daltonská škola''' – zakladatelka H.Parkhurst; princip svobody žáka a jeho vlastní odpovědnosti; každý má svůj plán na jeden měsíc (žák postupuje svým tempem a je zodpovědný za úspěch učení); důraz na spolupráci a osobní zkušenosti; střídání mezi výukou v rámci celé třídy a individuální prací na úkolech;
+
*'''Daltonská škola''' – zakladatelka H.Parkhurst; princip svobody žáka a jeho vlastní odpovědnosti; každý má svůj plán na jeden měsíc (žák postupuje svým tempem a je zodpovědný za úspěch učení); důraz na spolupráci a osobní zkušenosti; střídání mezi výukou v rámci celé třídy a individuální prací na úkolech;
 
 
 
'''2. Církevní školy'''
 
'''2. Církevní školy'''
Řádek 80: Řádek 80:
  
 
České alternativy: Zdravá škola (škola podporující bio-psycho-sociální zdraví); Otevřená škola; Začít spolu; Projektové vyučování; Čtením a psaním ke kritickému myšlení;
 
České alternativy: Zdravá škola (škola podporující bio-psycho-sociální zdraví); Otevřená škola; Začít spolu; Projektové vyučování; Čtením a psaním ke kritickému myšlení;
 +
 +
<br />
 +
 +
== Reference ==
 +
<references />
  
  

Aktuální verze z 9. 3. 2026, 14:04


Alternativní škola (vzdělávání)


  • nejednotnost vymezení
  • je obecný termín označující takové školní vzdělávání, které je odlišné od vzdělávání nabízeného státem nebo jinými tradičními institucemi; AŠ jsou obvykle spojeny s radikálními koncepcemi vzdělávání, jako je např. odmítání formálního kurikula či formálních metod výuky
  • občas jako synonymum soukromé školy (školy fungující mimo sektor veřejných škol, např. církevní školy) či školy, kde se platí školné (za poplatky se nabízejí zvláštní služby)
  • odlišují se částečně svými cíli, učebními obsahy, formami učení, organizací školního života a spoluprací s rodiči (nabízejí jinou možnost učení) – uplatňují nestandartní, inovativní, experimentální formy, obsahy či metody vzdělávání
  • vznikly z kritiky vůči tradičním (veřejným) školám a jsou považovány za reformní školy; vliv na vznik měl také rozvoj vědy, techniky a lidského poznání (informační exploze)


Standardní škola

= reprezentuje zavedené normy; je to tzv. předepsaný vzor

Odlišnost AŠ může spočívat v jiných

  • způsobech organizace výuky nebo života dětí ve škole
  • kurikulárních programech (změny v obsahu či cílech vzdělávání)
  • parametrech edukačního prostředí (např. jiné uspořádání učebny, jiná komunikace s žáky, častost komunikace s žáky, apod.)
  • způsobech hodnocení výkonu žáků (např. slovní hodnocení)
  • vztazích mezi školou a rodiči

Historie AŠ

Zakladatelem reformní linie byl O.Decroly. Založil „Školu životem pro život“ (pracovní výchova, respektování zájmů dítěte).

Dalším představitele byl P.Petersen. Kniha: „Nové výchovy v rámci neoevropského kulturního hnutí“. Odsoudil: dělení předmětů na hlavní a vedlejší, intelektuální povahu školy, systém zkoušení, vydávání vysvědčení, operování se strachem žáka a omezování pohybu ve škole. Jeho koncepce se stala teoretickým základem AŠ.

Jedním ze zakladatelů Společnosti pro novou výchovu byl A.Férriére. Napsal dílo: „Činná škola“. Jeho zásady:

  • vychovatel se musí vžít do osobnosti dítěte, aby mohl rozvinout všechny jeho schopnosti
  • každá výchova by měla probíhat podle zájmu dítěte

U nás byl nejvýznamnějším představitelem V.Příhoda.

Vlastnosti a funkce AŠ

Každá AŠ má své specifické rysy. Obecné rysy shodné pro všechny AŠ:

  • je zaměřena pedocentricky (zaměřeno na individualitu
  • je aktivní (rozhovory, skupinové a individuální práce, projektové vyučování, kreativní umělecká činnost, atd.) – rozvoj aktivity a odpovědnosti žáka
  • komplexní výchova dítěte (nejen intelektuální ale i emoční a sociální rozvoj)
  • formy a postupy vzdělávání jsou utvářeny společně žáky, učiteli i rodiči
  • princip „z života pro život“ (zapojení žáků do světa práce)
  • flexibilita rozvrhu a organizace dne
  • učitele je v roli poradce (partnera)
  • žák rozhoduje o pořadí plnění úkolů
  • důraz na vnitřní motivaci (touha objevovat)
  • důraz na spolupráci ve skupinách
  • využití prostorů mimo třídu (školu)
  • důraz na rozvoj tvořivosti a iniciativy

Funkce

  1. Kompenzační – nahrazení nedostatků standardních škol
  2. Diverzifikační – pluralita vzdělávání
  3. Inovační – prostor pro experimentování a inovaci vzdělávání

Typy AŠ

1. Klasické reformní školy

  • Waldorfská škola – zakladatelem byl R.Steiner; 12-ti letá škola integrovaného typu; základní stupeň tvoří 1.-8. ročník, vyšší stupeň 9.-12. ročník (+mateřská škola); podřízena tomu, aby podněcovala a rozvíjela aktivitu dítěte, jeho zájmy a potřeby; obsah vzdělávání je rozdělen časově do určitých bloků, v nichž se žáci zabývají soustavně po určitou dobu týmiž předměty; důraz je kladen na esteticko-výchovné a pracovní předměty; žáci nejsou hodnoceny známkami, ale jejich výkony se oceňují charakteristikami (+doporučení pro další rozvoj žáka); učitelé plánují výuku ve spolupráci s žáky (a rodiči); princip harmonické spolupráce (namísto soutěživosti);
  • Montessoriovská škola – zakladatelka M.Montessori; základní východisko je vytvářet takové edukační prostředí, které umožňuje normální, přirozený vývoj dětí; důraz na senzitivní fáze (úkolem je připravovat podněty a prostředky specifické pro tyto fáze); zásadní roli hrají specifické pomůcky (ke cvičení činností praktického života; pro rozvoj smyslů, řeči, matematických schopností, atd.); vychovatel ustupuje do pozadí; důraz na vnitřní tvořivost dítěte; heslo: „Pomoz mi, abych to mohl udělat sám“; slučování dětí různého věku (nerozdělování podle ročníků); kosmická výchova (vztah člověka a přírodního prostředí); projektové vyučování. Současné pedagogické přístupy inspirované Montessori a waldorfskou pedagogikou zdůrazňují také význam přímého kontaktu dítěte s přírodou. Přirozené prostředí poskytuje dětem množství podnětů pro samostatné objevování, rozvoj zvídavosti a smyslového vnímání. Společně strávený čas v přírodě může podporovat nejen poznávání okolního světa, ale také vztah dítěte k životnímu prostředí a jeho vnitřní motivaci k učení.[1]
  • Freinetovská (pracovní) škola – zakladatel C.Freinet; idea: „Z života – pro život – prací“; nutnost vybavit třídu pracovními koutky z oblasti přírodních věd a techniky, domácích prací, umělecké tvorby a jazykové komunikace;
  • Jenská škola (jenský plán) – zakladatel P.Petersen; rozdělení podle věkových skupin, ne podle ročníků; týdenní pracovní plán skupiny; „školní obytný pokoj“ – místnost, na jejímž vytváření se podílí děti;
  • Daltonská škola – zakladatelka H.Parkhurst; princip svobody žáka a jeho vlastní odpovědnosti; každý má svůj plán na jeden měsíc (žák postupuje svým tempem a je zodpovědný za úspěch učení); důraz na spolupráci a osobní zkušenosti; střídání mezi výukou v rámci celé třídy a individuální prací na úkolech;

2. Církevní školy

U nás po listopadu 1989. Vyučují se předměty jako je náboženství a latina. Důraz na cizí jazyky (učí je dříve než na státních školách). Uplatňování ideologických principů (etika, tradice, postoje). Příprava pro takové profese, které nejsou pokryty standardními školami (příprava pro charitativní a náboženskou činnost, atd.).

3. Moderní alternativní školy

České alternativy: Zdravá škola (škola podporující bio-psycho-sociální zdraví); Otevřená škola; Začít spolu; Projektové vyučování; Čtením a psaním ke kritickému myšlení;


Reference

  1. Dvedeti.cz, Jak probudit dětskou zvídavost k přírodě: Montessori, Waldorf a společný čas, Dostupné z: https://www.dvedeti.cz/jak-probudit-detskou-zvidavost-k-prirode-montessori-waldorf-a-spolecny-cas


Zdroje

Průcha, J. (2004). Alternativní školy a inovace ve vzdělávání. Praha: Portál.