Kvalitativní výzkum: Porovnání verzí
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
− | |||
− | |||
Kvalitativní výzkum má za cíl hlubší porozumění zkoumané skutečnosti. Je používán tehdy, kdy [[kvantitavní výzkum]] nepostačuje daným účelům a nelze jej proto pro řešení výzkumného problému použít. | Kvalitativní výzkum má za cíl hlubší porozumění zkoumané skutečnosti. Je používán tehdy, kdy [[kvantitavní výzkum]] nepostačuje daným účelům a nelze jej proto pro řešení výzkumného problému použít. | ||
Verze z 1. 7. 2015, 14:30
Kvalitativní výzkum má za cíl hlubší porozumění zkoumané skutečnosti. Je používán tehdy, kdy kvantitavní výzkum nepostačuje daným účelům a nelze jej proto pro řešení výzkumného problému použít.
Definice
Jednotná definice neexistuje, jelikož se jedná o velice široký pojem, zahrnující značnou škálu přístupů. Nelze také jednoznačně stanovit fáze takového výzkumu, protože např. analýza dat a jejich sběr může probíhat současně, výzkumník může během sběru dat vyhodnotit, zda nepoloží v dalším kole rozhovorů jinou otázku a podobně. Teorie vzniká také během výzkumu a nikoli na jeho počátku. Zpráva z kvalitativního výzkumu zpravidla zahrnuje: popis místa konání, citace, rozhovory, poznámky z terénu a podobně.
Příklad
V knihovnické oblasti se lze setkat se strukturovanými, polostrukturovanými i nestrukturovanými rozhovory, například pokud chceme zjistit spokojenost uživatelů s nabízenou službou.
Pro úplné porozumění danému výzkumnému problému je vhodné zkombinovat oba základní typy: kvalitativní i kvantitativní výzkum.
Srovnání s kvantitativním výzkumem
Kvantitativní výzkum | Kvalitativní výzkum |
---|---|
zpravidla větší počet respondentů | menší počet respondentů |
metody: dotazníky, testy, měření | osobní rozhovory, různě strukturované |
zkoumání okrajové | zkoumání problémů do hloubky, konkrétněji |
časově méně náročný sběr dat | časově náročný sběr dat |
dedukce z výsledků (postup od obecného k jednotlivému) |
indukce z výsledků (úsudek směřující od jednotlivého k obecnému) z výsledků |