Kvalitativní výzkum: Porovnání verzí
Řádek 26: | Řádek 26: | ||
|- | |- | ||
|} | |} | ||
+ | |||
+ | |||
+ | <references/> |
Verze z 1. 7. 2015, 14:34
Kvalitativní výzkum má za cíl hlubší porozumění zkoumané skutečnosti. Je používán tehdy, kdy kvantitavní výzkum nepostačuje daným účelům a nelze jej proto pro řešení výzkumného problému použít.
Definice
Jednotná definice neexistuje, jelikož se jedná o velice široký pojem, zahrnující značnou škálu přístupů. Nelze také jednoznačně stanovit fáze takového výzkumu, protože např. analýza dat a jejich sběr může probíhat současně, výzkumník může během sběru dat vyhodnotit, zda nepoloží v dalším kole rozhovorů jinou otázku a podobně. Teorie vzniká také během výzkumu a nikoli na jeho počátku. Zpráva z kvalitativního výzkumu zpravidla zahrnuje: popis místa konání, citace, rozhovory, poznámky z terénu a podobně. [1]
Příklad
V knihovnické oblasti se lze setkat se strukturovanými, polostrukturovanými i nestrukturovanými rozhovory, například pokud chceme zjistit spokojenost uživatelů s nabízenou službou.
Pro úplné porozumění danému výzkumnému problému je vhodné zkombinovat oba základní typy: kvalitativní i kvantitativní výzkum.
Srovnání s kvantitativním výzkumem
Kvantitativní výzkum | Kvalitativní výzkum |
---|---|
zpravidla větší počet respondentů | menší počet respondentů |
metody: dotazníky, testy, měření | osobní rozhovory, různě strukturované |
zkoumání okrajové | zkoumání problémů do hloubky, konkrétněji |
časově méně náročný sběr dat | časově náročný sběr dat |
dedukce z výsledků (postup od obecného k jednotlivému) |
indukce z výsledků (úsudek směřující od jednotlivého k obecnému) z výsledků |
- ↑ HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum : základní teorie, metody a aplikace. 2. přeprac. a aktual. vyd. Praha : Portál, 2008. 408 s. ISBN 978-80-7367-485-4.