Kvalitativní výzkum: Porovnání verzí
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
=== Definice === | === Definice === | ||
Jednotná definice neexistuje, jelikož se jedná o velice široký pojem, zahrnující značnou škálu přístupů. Nelze také jednoznačně stanovit fáze takového výzkumu, protože např. analýza dat a jejich sběr může probíhat současně, výzkumník může během sběru dat vyhodnotit, zda nepoloží v dalším kole rozhovorů jinou otázku a podobně. Teorie vzniká také během výzkumu a nikoli na jeho počátku. | Jednotná definice neexistuje, jelikož se jedná o velice široký pojem, zahrnující značnou škálu přístupů. Nelze také jednoznačně stanovit fáze takového výzkumu, protože např. analýza dat a jejich sběr může probíhat současně, výzkumník může během sběru dat vyhodnotit, zda nepoloží v dalším kole rozhovorů jinou otázku a podobně. Teorie vzniká také během výzkumu a nikoli na jeho počátku. | ||
− | Zpráva z kvalitativního výzkumu zpravidla zahrnuje: popis místa konání | + | Zpráva z kvalitativního výzkumu zpravidla zahrnuje: |
+ | * popis místa konání | ||
+ | * citace | ||
+ | * rozhovory | ||
+ | * poznámky z terénu | ||
+ | a podobně. <ref> HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum : základní teorie, metody a aplikace. 2. přeprac. a aktual. vyd. Praha : Portál, 2008. 408 s. ISBN 978-80-7367-485-4.</ref> | ||
=== Příklad === | === Příklad === | ||
Řádek 36: | Řádek 41: | ||
| výzkumník je vně situace || výzkumník je uvnitř, přítomen situaci | | výzkumník je vně situace || výzkumník je uvnitř, přítomen situaci | ||
|} | |} | ||
+ | |||
<references/> | <references/> |
Verze z 1. 7. 2015, 14:50
Kvalitativní výzkum má za cíl hlubší porozumění zkoumané skutečnosti. Je používán tehdy, kdy kvantitavní výzkum nepostačuje daným účelům a nelze jej proto pro řešení výzkumného problému použít.
Definice
Jednotná definice neexistuje, jelikož se jedná o velice široký pojem, zahrnující značnou škálu přístupů. Nelze také jednoznačně stanovit fáze takového výzkumu, protože např. analýza dat a jejich sběr může probíhat současně, výzkumník může během sběru dat vyhodnotit, zda nepoloží v dalším kole rozhovorů jinou otázku a podobně. Teorie vzniká také během výzkumu a nikoli na jeho počátku. Zpráva z kvalitativního výzkumu zpravidla zahrnuje:
- popis místa konání
- citace
- rozhovory
- poznámky z terénu
a podobně. [1]
Příklad
V knihovnické oblasti se lze setkat se strukturovanými, polostrukturovanými i nestrukturovanými rozhovory, například pokud chceme zjistit spokojenost uživatelů s nabízenou službou.
Pro úplné porozumění danému výzkumnému problému je vhodné zkombinovat oba základní typy: kvalitativní i kvantitativní výzkum.
Srovnání s kvantitativním výzkumem
V následující tabulce jsou uvedeny některé rozdíly.[2]
Kvantitativní výzkum | Kvalitativní výzkum |
---|---|
zpravidla větší počet respondentů | menší počet respondentů |
metody: dotazníky, testy, měření | osobní rozhovory |
vysoká míra strukturovanosti | méně strukturovanosti |
zkoumání okrajové | zkoumání problémů do hloubky, konkrétněji |
časově méně náročný sběr dat | časově náročný sběr dat |
dedukce z výsledků (postup od obecného k jednotlivému) |
indukce z výsledků (úsudek směřující od jednotlivého k obecnému) |
možnost zobecnění | nemožnost zobecnění |
testování teorií, hypotéz | vytváření teorií |
výzkumník je vně situace | výzkumník je uvnitř, přítomen situaci |
- ↑ HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum : základní teorie, metody a aplikace. 2. přeprac. a aktual. vyd. Praha : Portál, 2008. 408 s. ISBN 978-80-7367-485-4.
- ↑ Typy výzkumů. In: vyzkumy.knihovna.cz [online]. PARTSIP, KISK FF MUNI, (c) 2012 [cit. 2015-07-01]. Dostupné z: http://vyzkumy.knihovna.cz/ucebnice/typy-vyzkumu.