Kvalitativní výzkum: Porovnání verzí
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
− | Kvalitativní výzkum má za cíl hlubší porozumění zkoumané skutečnosti. Je používán tehdy, kdy [[ | + | Kvalitativní výzkum má za cíl hlubší porozumění zkoumané skutečnosti. Je používán tehdy, kdy [[kvantitativní výzkum]] nepostačuje daným účelům a nelze jej proto pro řešení výzkumného problému použít. |
=== Definice === | === Definice === |
Verze z 1. 7. 2015, 15:18
Kvalitativní výzkum má za cíl hlubší porozumění zkoumané skutečnosti. Je používán tehdy, kdy kvantitativní výzkum nepostačuje daným účelům a nelze jej proto pro řešení výzkumného problému použít.
Obsah
Definice
Jednotná definice neexistuje, jelikož se jedná o velice široký pojem, zahrnující značnou škálu přístupů. Nelze také jednoznačně stanovit fáze takového výzkumu, protože např. analýza dat a jejich sběr může probíhat současně, výzkumník může během sběru dat vyhodnotit, zda nepoloží v dalším kole rozhovorů jinou otázku a podobně. Teorie vzniká také během výzkumu a nikoli na jeho počátku. Zpráva z kvalitativního výzkumu zpravidla zahrnuje:
- popis místa konání
- citace
- rozhovory
- poznámky z terénu
a podobně. [1]
Příklad
V knihovnické oblasti se lze setkat se strukturovanými, polostrukturovanými i nestrukturovanými rozhovory, například pokud chceme zjistit spokojenost uživatelů s nabízenou službou.
Pro úplné porozumění danému výzkumnému problému je vhodné zkombinovat oba základní typy: kvalitativní i kvantitativní výzkum.
Srovnání s kvantitativním výzkumem
V následující tabulce jsou uvedeny některé rozdíly mezi kvantitativním a kvalitativním výzkumem.[1][2]
Kvantitativní výzkum | Kvalitativní výzkum |
---|---|
zpravidla větší počet respondentů | menší počet respondentů |
metody: dotazníky, testy, měření | osobní rozhovory |
vysoká míra strukturovanosti | méně strukturovanosti |
zkoumání okrajové | zkoumání problémů do hloubky, konkrétněji |
časově méně náročný sběr dat | časově náročný sběr dat |
dedukce z výsledků (postup od obecného k jednotlivému) |
indukce z výsledků (úsudek směřující od jednotlivého k obecnému) |
možnost zobecnění | nemožnost zobecnění |
testování teorií, hypotéz | vytváření teorií |
výzkumník je vně situace | výzkumník je uvnitř, přítomen situaci |
Odkazy
Reference
- ↑ 1,0 1,1 HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum : základní teorie, metody a aplikace. 2. přeprac. a aktual. vyd. Praha : Portál, 2008. 408 s. ISBN 978-80-7367-485-4.
- ↑ Typy výzkumů. In: vyzkumy.knihovna.cz [online]. PARTSIP, KISK FF MUNI, (c) 2012 [cit. 2015-07-01]. Dostupné z: http://vyzkumy.knihovna.cz/ucebnice/typy-vyzkumu.
Doporučená literatura
- DE VAUS, David. Research Design in Social Research. SAGE Publications Ltd, 2001. 296 s. ISBN 9780761953463.
Klíčová slova
informační věda, metody informační vědy, výzkum, dotazník, rozhovor, kvantitativní, kvalitativní