Karl Ludwig von Bertalanffy: Porovnání verzí

Řádek 10: Řádek 10:
 
Tradiční modely uzavřených systémů, založené na klasické fyzice a [[Druhé větě termodynamické]]<ref name="http://www.wikiskripta.eu/index.php/Termodynamick%C3%A9_v%C4%9Bty">http://www.wikiskripta.eu/index.php/Termodynamick%C3%A9_v%C4%9Bty</ref>
 
Tradiční modely uzavřených systémů, založené na klasické fyzice a [[Druhé větě termodynamické]]<ref name="http://www.wikiskripta.eu/index.php/Termodynamick%C3%A9_v%C4%9Bty">http://www.wikiskripta.eu/index.php/Termodynamick%C3%A9_v%C4%9Bty</ref>
 
, se pro popis živých systémů nehodí. Bertalanffy říká, že “běžné fyzikální formulace nelze z principu použít pro živé systémy jakožto otevřené systémy v ustáleném stavu, a můžeme se dohadovat, že řada rysů živých systémů, jež se podle fyzikálních zákonů zdají paradoxní, je důsledkem této skutečnosti.”
 
, se pro popis živých systémů nehodí. Bertalanffy říká, že “běžné fyzikální formulace nelze z principu použít pro živé systémy jakožto otevřené systémy v ustáleném stavu, a můžeme se dohadovat, že řada rysů živých systémů, jež se podle fyzikálních zákonů zdají paradoxní, je důsledkem této skutečnosti.”
Obecná teorie systémů tedy hledá společné zákonitosti živých i společenských systémů a nachází například tyto: komplexnost dynamickou rovnováhu, zpětné vazby a samoorganizaci.
+
Obecná teorie systémů tedy hledá společné zákonitosti živých i společenských systémů a nachází například tyto: komplexnost dynamické rovnováhy, zpětné vazby a samoorganizaci.
  
Ludwig von Bertalanffy také definuje několik druhů rovnováhy systémů: Pravá rovnováha uzavřených systémů, což je stav maximální entropie, v němž se makroskopické stavové veličiny nemění, i když mikroskopické děje dále probíhají. Dynamická rovnováha otevřených systémů, to jest: Průtoková rovnováha nastává v otevřených systémech, když se charakteristická veličina udržuje na stálé hodnotě dík primární regulaci. Homeostatická rovnováha, jež se udržuje sekundární regulací (zpětnou vazbou) díky zvláštnímu informačnímu systému. Tyto principy a na nich založené teorie lze podle Bertalanffyho snadno zobecnit a aplikovat i v kybernetice a jiných oblastech věd, včetně společenských.  <ref name="http://www2.iim.cz/wiki/index.php/Obecn%C3%A1_te orie_syst%C3%A9m%C5%AF">http://www2.iim.cz/wiki/index.php/Obecn%C3%A1_teorie_syst%C3%A9m%C5%AF</ref>
+
Ludwig von Bertalanffy také definuje několik druhů rovnováhy systémů: Pravá rovnováha uzavřených systémů, což je stav maximální entropie, v němž se makroskopické stavové veličiny nemění, i když mikroskopické děje dále probíhají. Dynamická rovnováha otevřených systémů, to jest: Průtoková rovnováha nastává v otevřených systémech, když se charakteristická veličina udržuje na stálé hodnotě dík primární regulaci. Homeostatická rovnováha, jež se udržuje sekundární regulací (zpětnou vazbou) díky zvláštnímu informačnímu systému. '''Tyto principy a na nich založené teorie lze podle Bertalanffyho snadno zobecnit a aplikovat i v kybernetice a jiných oblastech věd, včetně společenských'''.  <ref name="http://www2.iim.cz/wiki/index.php/Obecn%C3%A1_te orie_syst%C3%A9m%C5%AF">http://www2.iim.cz/wiki/index.php/Obecn%C3%A1_teorie_syst%C3%A9m%C5%AF</ref>
  
 
== Život ==
 
== Život ==

Verze z 15. 2. 2016, 19:50

Karl Ludwig von Bertalanffy, rakouský biolog a filozof, jeden ze zakladatelů Obecné teorie systémů (General Systém Theory, GST).

Obecná teorie systémů (General System Theory, GST)

Bertalanffyho teorie systémů vychází z předpokladu, že živé organismy jsou otevřené systémy, jež si se svým okolím vyměňují látky a energii a nedají se tedy popsat běžnými fyzikálními modely pro systémy uzavřené. Jeho teorie zdůrazňuje holismus oproti redukcionismu a organismus staví proti mechanismu.[1]

Otevřené systémy

Tradiční modely uzavřených systémů, založené na klasické fyzice a Druhé větě termodynamické[2] , se pro popis živých systémů nehodí. Bertalanffy říká, že “běžné fyzikální formulace nelze z principu použít pro živé systémy jakožto otevřené systémy v ustáleném stavu, a můžeme se dohadovat, že řada rysů živých systémů, jež se podle fyzikálních zákonů zdají paradoxní, je důsledkem této skutečnosti.” Obecná teorie systémů tedy hledá společné zákonitosti živých i společenských systémů a nachází například tyto: komplexnost dynamické rovnováhy, zpětné vazby a samoorganizaci.

Ludwig von Bertalanffy také definuje několik druhů rovnováhy systémů: Pravá rovnováha uzavřených systémů, což je stav maximální entropie, v němž se makroskopické stavové veličiny nemění, i když mikroskopické děje dále probíhají. Dynamická rovnováha otevřených systémů, to jest: Průtoková rovnováha nastává v otevřených systémech, když se charakteristická veličina udržuje na stálé hodnotě dík primární regulaci. Homeostatická rovnováha, jež se udržuje sekundární regulací (zpětnou vazbou) díky zvláštnímu informačnímu systému. Tyto principy a na nich založené teorie lze podle Bertalanffyho snadno zobecnit a aplikovat i v kybernetice a jiných oblastech věd, včetně společenských. [1]

Život

LvB Album 7.jpeg

Karl Ludwig von Bertalanffy se narodil 19. září 1901 v Atzgersdorfu u Vídně. Studoval v Innsbrucku a ve Vídni filozofii a později biologii. V letech 1934 - 48 byl docentem a poté profesorem na Vídeňské univerzitě. V roce 1948 emigroval z Rakouska. Po emigraci působil krátce na londýnské univerzitě a potom převážně na univerzitách v Kanadě a v USA. Byl členem a zakladatem řady evropských a amerických vědeckých společností a nadací, autorem více než 270 vědeckých publikací. Zemřel 12. června 1972 v Buffalu, stát New York.[3]

Působení na univerzitách a vědeckých ústavech

  • 1948 – 1949 Londýn
  • 1949 – 1954 Ottawa
  • 1955 – 1958 Los Angeles
  • 1958 – 1960 Topeca, Kansas
  • 1961 – 1969 Edmonton, Alberta
  • 1970 – 1972 Buffalo

Publikace

Česky: BERTALANFFY, Ludwig von. Člověk - robot a myšlení: Psychologie v moderním světe. 1. Praha: Svoboda, 1972.

  • 1928, Kritische Theorie der Formbildung, Borntraeger. Anglicky: Modern Theories of Development: An Introduction to Theoretical Biology, Oxford University Press, New York: Harper, 1933
  • 1930, Lebenswissenschaft und Bildung, Stenger, Erfurt 1930
  • 1937, Das Gefüge des Lebens, Leipzig: Teubner.
  • 1940, Vom Molekül zur Organismenwelt, Potsdam: Akademische Verlagsgesellschaft Athenaion.
  • 1949, Das biologische Weltbild, Bern: Europäische Rundschau. Anglicky: Problems of Life: An Evaluation of Modern Biological and Scientific Thought, New York: Harper, 1952.
  • 1953, Biophysik des Fliessgleichgewichts, Braunschweig: Vieweg. 2. vyd. Berlin: Akademischer Verlag, 1977
  • 1953, "Die Evolution der Organismen", in Schöpfungsglaube und Evolutionstheorie, Stuttgart: Alfred Kröner Verlag, pp 53-66
  • 1955, "An Essay on the Relativity of Categories." Philosophy of Science, Vol. 22, No. 4, pp. 243–263.
  • 1959, Stammesgeschichte, Umwelt und Menschenbild, Schriften zur wissenschaftlichen Weltorientierung Vol 5. Berlin: Lüttke
  • 1962, Modern Theories of Development, New York: Harper
  • 1967, Robots, Men and Minds: Psychology in the Modern World, New York: George Braziller, 1969 hardcover: ISBN 0-8076-0428-3, paperback: ISBN 0-8076-0530-1
  • 1968, General System theory: Foundations, Development, Applications, New York: George Braziller, revised edition 1976: ISBN 0-8076-0453-4
  • 1968, The Organismic Psychology and Systems Theory, Heinz Werner lectures, Worcester: Clark University Press.
  • 1975, Perspectives on General Systems Theory. Scientific-Philosophical Studies, E. Taschdjian (eds.), New York: George Braziller, ISBN 0-8076-0797-5
  • 1981, A Systems View of Man: Collected Essays, editor Paul A. LaViolette, Boulder: Westview Press, ISBN 0-86531-094-7

Odkazy

Reference

  1. 1,0 1,1 http://www2.iim.cz/wiki/index.php/Obecn%C3%A1_teorie_syst%C3%A9m%C5%AF
  2. http://www.wikiskripta.eu/index.php/Termodynamick%C3%A9_v%C4%9Bty
  3. BERTALANFFY, Ludwig von. Člověk - robot a myšlení: Psychologie v moderním světe. 1. Praha: Svoboda, 1972.

Použitá literatura

BERTALANFFY, Ludwig von. Člověk - robot a myšlení: Psychologie v moderním světe. 1. Praha: Svoboda, 1972.

CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: Úvod do informační vědy. 2. Praha: Karolinum, 2008. ISBN 978 - 80 - 246 - 1037 - 5.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Ludwig_von_Bertalanffy

http://www2.iim.cz/wiki/index.php/Obecn%C3%A1_teorie_syst%C3%A9m%C5%AF

Externí odkazy

http://www2.iim.cz/wiki/index.php/Obecn%C3%A1_teorie_syst%C3%A9m%C5%AF

https://wikisofia.cz/index.php/Teorie_syst%C3%A9m%C5%AF

http://www.wikiskripta.eu/index.php/Termodynamick%C3%A9_v%C4%9Bty