Vzácné knihy a rukopisy: Porovnání verzí

(Založena nová stránka s textem „Kategorie:Hesla ke zpracování UISK“)
 
Řádek 1: Řádek 1:
 
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]
 
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]
 +
 +
'''Vzácné knihy a rukopisy''' jsou vzácné pro neobvyklost obsahu či provedení a jsou zároveň kulturním přínosem.
 +
 +
 +
=== '''Rukopisy''' ===
 +
 +
I když stáří písemných památech hraje v nahlížení na jejich vzácnost nezpochybnitelnou roli, ne všechny staré [[rukopisy]] můžeme hodnotit jako vyloženě vzácné. Například knihy pro potřebu výuky na univerzitách byly ve středověku opisovány relativně často a s větším důrazem na rychlou produkci než na estetiku.<ref name="Pavlát">PAVLÁT, Leo: ''Tajemství knihy''. Albatros 1982.</ref> Za kritérium tedy můžeme považovat především:
 +
*důkaz historicky významných skutečností (např.: Zlatá bula sicilská)
 +
*texty zachované v málo exemplářích umožňující nám získat nové informace
 +
*díla dokumentující průlom ve vývoji technik nebo lidském přístupu (např.: B-42)
 +
*individuální zásahy do díla z doby blízké vzniku díla (např.: komentáře (glosy) opisovačů – jaký vliv mohou mít na vnímání historie ukazuje příklad glos v opise Mater verborum z knihovny pražského Národního muzea. I když se ukázalo, že většina glos je padělek zhotovený pravděpodobně Václavem Hankou, ovlivnili celou jednu generaci českých badatelů. <ref name="Sklenář">SKLENÁŘ, Karel: ''Slepé uličky archeologie''. Československý spisovatel, 1977.</ref>
 +
*ojedinělost provedení, například ilustrací, použitého materiálu, formátu nebo vazby (např.: Codex gigas)
 +
 +
=== '''Staré tisky''' ===
 +
 +
Pro tištěné knihy platí obdobná kritéria, jako pro rukopisné. Tedy především četnost, provedení a individuální zásahy v době blízké vzniku díla, například ručně doplňované iniciály v inkunábulích.
 +
Hodnotu starých tisků snižují především pozdější převazby, při nichž navíc často docházelo k oříznutí knižního bloku, dále poškození užitím či nevhodným skladováním a nekompletnost. Jak se stav knihy projeví na jejím ohodnocení můžeme porovnat například v katalogu Bohemica 1500/1800.<ref name="Voit">VOIT, Petr: ''Bohemica 1500/1800 – katalog''. Antikvariát Meissner, Praha 1996.</ref>
 +
 +
=== '''Bibliofilie''' ===
 +
 +
Z novodobé produkce za vzácné lze považovat knihy, které jsou vytvářeny jako komplexní umělecká díla a jako taková jsou předmětem sběratelství. Krom použití kvalitních materiálů a zpravidla vyššího podílu ruční práce při výrobě, obsahují individualizační prvky. Takto speciálně vypravená často bývá malá část nákladu vydaná paralelně se standardní emisí, avšak ani tituly vydané pouze jako bibliofilie nejsou ojedinělé.
 +
Mezi atributy které odlišují bibliofilie od běžné produkce patří zejména:
 +
*limitovaný počet kusů s číslováním jednotlivých kusů (obdobné s číslováním grafických listů)
 +
*kvalitnější provedení které knihu odlišuje od stejného titulu ve standardní produkci (typicky kvalitnější papír nebo vazba)
 +
*podpis autora, překladatele, ilustrátora a pod.
 +
*jako ilustrace mohou být použity originální grafické listy místo reprodukcí
 +
 +
=== Reference ===
 +
 +
<references />
 +
 +
=== Klíčová slova ===
 +
Vzácné knihy, rukopisy, staré tisky, bibliofilie

Verze z 10. 11. 2016, 15:19


Vzácné knihy a rukopisy jsou vzácné pro neobvyklost obsahu či provedení a jsou zároveň kulturním přínosem.


Rukopisy

I když stáří písemných památech hraje v nahlížení na jejich vzácnost nezpochybnitelnou roli, ne všechny staré rukopisy můžeme hodnotit jako vyloženě vzácné. Například knihy pro potřebu výuky na univerzitách byly ve středověku opisovány relativně často a s větším důrazem na rychlou produkci než na estetiku.[1] Za kritérium tedy můžeme považovat především:

  • důkaz historicky významných skutečností (např.: Zlatá bula sicilská)
  • texty zachované v málo exemplářích umožňující nám získat nové informace
  • díla dokumentující průlom ve vývoji technik nebo lidském přístupu (např.: B-42)
  • individuální zásahy do díla z doby blízké vzniku díla (např.: komentáře (glosy) opisovačů – jaký vliv mohou mít na vnímání historie ukazuje příklad glos v opise Mater verborum z knihovny pražského Národního muzea. I když se ukázalo, že většina glos je padělek zhotovený pravděpodobně Václavem Hankou, ovlivnili celou jednu generaci českých badatelů. [2]
  • ojedinělost provedení, například ilustrací, použitého materiálu, formátu nebo vazby (např.: Codex gigas)

Staré tisky

Pro tištěné knihy platí obdobná kritéria, jako pro rukopisné. Tedy především četnost, provedení a individuální zásahy v době blízké vzniku díla, například ručně doplňované iniciály v inkunábulích. Hodnotu starých tisků snižují především pozdější převazby, při nichž navíc často docházelo k oříznutí knižního bloku, dále poškození užitím či nevhodným skladováním a nekompletnost. Jak se stav knihy projeví na jejím ohodnocení můžeme porovnat například v katalogu Bohemica 1500/1800.[3]

Bibliofilie

Z novodobé produkce za vzácné lze považovat knihy, které jsou vytvářeny jako komplexní umělecká díla a jako taková jsou předmětem sběratelství. Krom použití kvalitních materiálů a zpravidla vyššího podílu ruční práce při výrobě, obsahují individualizační prvky. Takto speciálně vypravená často bývá malá část nákladu vydaná paralelně se standardní emisí, avšak ani tituly vydané pouze jako bibliofilie nejsou ojedinělé. Mezi atributy které odlišují bibliofilie od běžné produkce patří zejména:

  • limitovaný počet kusů s číslováním jednotlivých kusů (obdobné s číslováním grafických listů)
  • kvalitnější provedení které knihu odlišuje od stejného titulu ve standardní produkci (typicky kvalitnější papír nebo vazba)
  • podpis autora, překladatele, ilustrátora a pod.
  • jako ilustrace mohou být použity originální grafické listy místo reprodukcí

Reference

  1. PAVLÁT, Leo: Tajemství knihy. Albatros 1982.
  2. SKLENÁŘ, Karel: Slepé uličky archeologie. Československý spisovatel, 1977.
  3. VOIT, Petr: Bohemica 1500/1800 – katalog. Antikvariát Meissner, Praha 1996.

Klíčová slova

Vzácné knihy, rukopisy, staré tisky, bibliofilie