Logika: Porovnání verzí

Řádek 1: Řádek 1:
'''Logika''' (''z řeckého λoγoς'') zkoumá způsob vyvozování závěrů a způsob předpokladů. V běžné řeči se ,,logikou‘‘ označuje myšlenková cesta, která vedla k daným závěrům.
+
{{Redakce
 +
|zdroje
 +
|citace
 +
|kategorie_a_portály
 +
|synonyma_a_název
 +
|členění_a_nadpisy
 +
|obrázky_a_licence
 +
|prolinkování
 +
|pravopis
 +
|typografie
 +
}}'''Logika''' (''z řeckého λoγoς'') zkoumá způsob vyvozování závěrů a způsob předpokladů. V běžné řeči se ,,logikou‘‘ označuje myšlenková cesta, která vedla k daným závěrům.
  
 
Logika je účinným nástrojem mnoha vědních disciplín i každodenní mezilidské komunikace.  
 
Logika je účinným nástrojem mnoha vědních disciplín i každodenní mezilidské komunikace.  

Verze z 9. 1. 2017, 22:14

Postup redakčního zpracování

K redakční kontrole ještě zbývá zdrojekategorieduplicityčleněníobrázky a licenceprolinkovánípravopis

V článku bylo zkontrolováno

Dokážete-li některé z doporučených úprav provést, směle se do nich pusťte! V případě jakýchkoli nejasností se můžete podívat do nápovědy nebo se nás zeptat, rádi Vám pomůžeme.


Logika (z řeckého λoγoς) zkoumá způsob vyvozování závěrů a způsob předpokladů. V běžné řeči se ,,logikou‘‘ označuje myšlenková cesta, která vedla k daným závěrům.

Logika je účinným nástrojem mnoha vědních disciplín i každodenní mezilidské komunikace.

Logika je jednou z věd, jejichž cílem není předkládat člověku co si má myslet, ale spíše kultivovat jeho myšlení, poskytovat nástroje k zodpovězení otázky, jak můžeme myslet, aby byl v souladu se svými zájmy, potřebami a svým svědomím a aby dosahoval svých „komunikačních“ cílů.

Vývoj logiky

Původně byla součástí filozofie, studující obecně platící zákonitosti myšlení, v současnosti je považována za samostatnou disciplínu (logika klasická). Teoretické základy logiky (logika antická) byly položeny:

  • Aristotelem (formalizovaný systém, princip sporu, princip vyloučení třetího, učení o sylogismu)
  • Eukleidem (odlišení axiómů od teorémů, první axiomatický systém)
  • Stoiky (výroková logika)

a byly rozpracovány ve středověku metodou Scholastiky.

Filozoficky středověká logika byla ovlivněna sporem o povahu univerzálií a ve svých aplikacích byla spjata s teologií.

Na základě středověké logiky byla v 17. století vyvinuta tzv. logika tradiční. F. Bacon položil na počátku novověku základy induktivní logiky (viz též indukce). V následné Leibnizově reformě logiky jsou anticipovány problémy logické syntaxe - logiky matematické a byla vyslovena myšlenka kalkulu. První kroky k uskutečnění Leibnizových myšlenek byly v díle B. Bolzana a G. Boolea, další rozvoj je spjat zejména s J. G. Fregen, D. Hilbertem, B. Russelem, A. N. Whiteheaden, K. Gödelem, A. Tarskim, J. Lukasiwiczem a dalšími.

Zejména pod dojmem výsledků moderních věd (kvantová fyzika), byl probuzen intenzivnější zájem i o logiky staročínské a staroindické, které byly často stavěny na základech odlišných od evropské aristotelské logiky (preferují oproti pojmu kauzality pojem synchronicity, nepracují s principem sporu a vyloučení třetího).

Směry logiky

  • Neformální logika studuje problematiku správné argumentace v přirozeném jazyce.
  • Formální logika definuje a studuje abstraktní odvozovací pravidla (tj. „formy úsudků“), jejichž platnost nezávisí na významu pojmů, které v nich vystupují.
  • Pojmem matematická logika se obvykle myslí dvě různé oblasti výzkumu:
  • a) aplikace poznatků z oblasti formální logiky na matematiku (např. snaha „vnořit“ matematiku do logiky ve formě konečného systémů axiomů a odvozovacích pravidel);
  • b) aplikace matematických struktur a technik ve formální logice (např. teorie modelů, teorie důkazů, apod.)

Významní logikové

Odkazy

Použitá literatura

  • Velký slovník naučný. Praha: Diderot, 1999. Encyklopedie Diderot. ISBN 80-902723-1-2.
  • Matematická logika. Teaching: Antonín Kučera [online]. MUNI, 2016 [cit. 2016-11-13]. Dostupné z: http://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf
  • NYTROVÁ, Olga a Marcela PIKÁLKOVÁ. Etika a logika v komunikaci. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského Praha, 2007. ISBN 978-80-86723-45-7.

Externí odkazy

Související články

Klíčová slova

Pravdivost, Nutná pravda, Logika, Historie logiky, Vývoj Logiky, Přední logikové