Regrese k průměru: Porovnání verzí
(→Odkazy) |
|||
Řádek 29: | Řádek 29: | ||
=== Reference === | === Reference === | ||
<references /> | <references /> | ||
+ | === Zdroj === | ||
+ | Hendl, J. (2012). Přehled statistických metod: analýza a metaanalýza dat (4., rozš. vyd.). Praha: Portál. | ||
=== Klíčová slova === | === Klíčová slova === | ||
cognitive bias, rozhodování, kognitivní psychologie | cognitive bias, rozhodování, kognitivní psychologie | ||
+ | === Externí odkazy === | ||
+ | [https://www.youtube.com/watch?v=sxMllckUWaw Popis Regrese k průměru na YouTube] | ||
+ | |||
[[Kategorie: Statistika|*]] | [[Kategorie: Statistika|*]] | ||
[[Kategorie: Metodologie|*]] | [[Kategorie: Metodologie|*]] | ||
[[Kategorie: Psychologie|*]] | [[Kategorie: Psychologie|*]] |
Verze z 22. 6. 2017, 12:00
Regrese k průměru (regrese ke středu) je statistický fenomén, který může negativně ovlivnit interní validitu výzkumné studie[1].
- Obecně regrese k průměru říká, že pokud budeme mít měření, které je v nějakém směru extrémní a poté ho zopakujeme, bude toto další měření pravděpodobně extrémní méně.
- Regrese k průměru je způsobená náhodnou chybou
- Regresi k průměru musíme zohlednit v některých typech statistické analýzy, například v kvaziexperimenálních výzkumech
- S tímto fenomeném se setkáváme především v situacích, kdy se výběr jedinců do experimentální skupiny řídí podle hodnoty proměnné, která má být zvolenou intervencí ovlivněná [1].
Obsah
Historie
- Regresi k průměru objevil F.Galton v roce 1886 na základě studie, která řešila výšku potomků vysokých lidí:
Synové vysokých rodičů sice byli v průměru vyšší než byli jejich rodiče, zároveň ale individuálně nedosahují extrémních hodnot předchozí generace. Jako kdyby se jedinci postupně "vraceli k průměru". Vypadá to, jakoby se snížili oproti otcům, ale celé to plyne jen z toho, že průměr z jednoho vzorku má tendenci spíš se blížit celkovému průměru populace než k něčemu extrémnímu[2]. |
Příklady zkreslení
- Studenti s horším výsledkem testu z matematiky jsou zařazeni do doučovacího kurzu. Po jeho absolvování jsou u těchto studentů zjištěny v průměru hodnoty lepší pro test sestavený podobným způsobem. Tato změna se zdůvodňuje působením kurzu[1].
Prokletí časopisu Sport Illustrated
V Sports Illustrated, americkém fotografickém sportovním magazínu, se každý rok na obálce objeví nejlepší hráč basketu. Podle prokletí se poté, co se hráč na na obálce objeví zhorší. Ve skutečnosti jde o regresi- podává-li hráč jeden rok extrémně dobré výsledky, je vysoká pravděpodobnost že rok další budou tyto výsledky méně extrémní.[3]
Vzorec pro Procento regrese k průměru
Můžete odhadnout, kolik procent regrese k průměru se v dané situaci nachází. Vzorec je následující[4]:
Kde:
- procento regrese k průměru
- vzájemný vztah mezi těmito dvěma opatřeními
Mohou nastat tyto 4 případy:
(tj, 0%) regrese k průměru v tomto případě není
je zde 50% regrese k průměru
je zde 80% regrese k průměru
zde je 100% regrese k průměru
Odkazy
Reference
- ↑ 1,0 1,1 1,2 Hendl, J. (2012). Přehled statistických metod: analýza a metaanalýza dat. (4., rozš. vyd., 734 s.) Praha: Portál.
- ↑ Healy, Goldstein- Regression to the mean: http://www.bristol.ac.uk/cmm/team/hg/full-publications/1978/regression-to-the-mean.pdf
- ↑ Kahneman, D. (2011). Thinking, fast and slow. (1st ed., 499 s.) New York: Farrar, Straus and Giroux.
- ↑ Research metods: Knowledge base. Retrieved from: http://www.socialresearchmethods.net/kb/regrmean.php
Zdroj
Hendl, J. (2012). Přehled statistických metod: analýza a metaanalýza dat (4., rozš. vyd.). Praha: Portál.
Klíčová slova
cognitive bias, rozhodování, kognitivní psychologie