Etika informačního specialisty
Způsob jednání a chování informačního specialisty při práci s informacemi. Toto jednání a chování by mělo být v souladu s morálními, právními a lidskými hledisky. K.Janoš uvádí, že každá lidská činnost, každá profese vyžaduje uplatňování morálních principů, neboť to činí člověka člověkem. A dále budou-li zprostředkovatelé informací známí svými ušlechtilými morálními postoji, získají větší úctu uživatelů a dodají i vážnost svému povolání.
B.Drobíková uvádí hermeneutické otázky se kterými se informační specialista potýká v závislosti na přísunu fixovaných informací, jejich porozumění, zpracování a vyhledávání. Tyto otázky tedy můžeme shrnout názvem:
Obsah
Etika přístupu k uživatelům
- Jaké informace získat, jak interpretovat zájem uživatelů a vyjít jim vstříct?
- Jak informace zpracovat, aby jim uživatelé porozuměli?
- Je interpretace informace a porozumění jí konzistentí v čase?
- Jak informace uložit do báze dat, tak aby byly kdykoliv v budoucnosti přístupné, bez ohledu na vývoj nových technologií v počítačovém průmyslu?
- Jak vyhledat informace, které byly uloženy člověkem s jiným předporozuměním?
Schopnosti informačního pracovníka
- Schopnost zformulovat data do podoby použitelných informací a pomoci uživateli, jak v záplavě informací nacházet, vybírat a kriticky posuzovat ty které jsou relevantní.
- Uvědomění si, že lidské poznání velmi rychle postupuje a v žádném bodě v čase není možno popsat informaci naprosto adekvátně.
- Usilování o všestrannou dostupnost informací, bez ohledu na místo jejich uložení a učit se novým technologiím.
- Vzdělávání se v sociálně – komunikačních vědách.
Etika informačního pracovníka z hlediska práva
- Respekt k intelektuálnímu vlastnictví autorů (copyright).
- Respekt k jedinci, který má právo na svobodný přístup k informacím a k informačním zdrojům, bez ohledu na politická, ideologická a náboženská hlediska a bez jakékoliv cenzury.
- Poskytování služeb jedincům, bez ohledu na jejich národnost, rasu, náboženství, pohlaví a sociální status.
Etika informačního pracovníka z hlediska morálky
- Respekt k soukromí uživatelů dat, jednotlivec se sám rozhoduje, zda odhalí vlastní identitu při sdělování informací. J.Burgetová uvádí ochranu soukromí jednotlivce jako jeden z hlavních cílů komunikační sítě.
- Princip srozumitelné, přesné a věrohodné reprezentace dat a informací.
- Sdělování informací, které jsou pravdivé, vyloučit polopravdy, dvojsmysly apod.
- Princip nepoškozování, nezneužívání a nefalzifikování dat a informací.
- Princip důvěrnosti – jistota, že informace sdělovaná mezi dvěma účastníky a chápána jako důvěrná, nebude odhalena nepovolanému.
- Princip přispívání k tomu, aby informace příznivě působila na morální rozvoj společnosti.
- Nebýt pasivní k lavině pseudoinformací, jejichž následkem je to, že se stále méně lidí zajímá o duchovní rozvoj.
Zdroje
CEJPEK, Jíří. Informace, komunikace a myšlení. dotisk druhého vydání. praha: karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-1037-5.
BURGETOVÁ, Jarmila. Zamyšlení nad otázkami etiky knihovnické a informační profese. Národní knihovna knihovnická revue. 2004, roč. 15, č. 1, s. 3-6. Dostupné z: knihovna.nkp.cz/NKKR0401/0401003.html
DROBÍKOVÁ, Barbora. Hermeneutika, informační etika a organizace informací. PAIDEIA: PHILOSOPHICAL E-JOURNAL OF CHARLES UNIVERSITY [online]. 2007, IV, 1-2 [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: www.pedf.cuni.cz/paideia/download/hermeneutika.pdf
JANOŠ, Karel. Informační etika. [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: www.knihovnictvi.wz.cz/soubory/inf.etika.PDF
Skip, kodex etiky českých knihovníků. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: skip.nkp.cz/CoKodex.htm