Lékařské knihovny
Lékařské knihovny (Medical libraries)
Lékařské (zdravotnické) knihovny jsou specializovanými knihovnami, příp. základními knihovnami se specializovaným knihovním fondem, podle § 13, resp. § 12, Zákona č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), který je platný od 1. 1. 2002, a jsou součástí systému knihoven ČR. Zákon stanoví typy veřejných knihovnických a informačních služeb, poskytovaných neziskově tak, aby byl zajištěn rovný přístup ke všem informacím ve veřejných knihovnách, stanoví povinnost spolupráce při zajišťování meziknihovních služeb, nedostupných dokumentů, a stanoví postup evidence knihoven, správy a ochrany knihovních fondů.[1]
Obsah:
1. Vymezení lékařských (zdravotnických) knihoven a jejich funkce
2. Národní lékařská knihovna
3. Koncepce rozvoje knihoven v ČR
4. Zřizovatelé lékařských (zdravotnických) knihoven
5.1 Lékařské knihovny v ČR
5.2 Vybrané lékařské knihovny ve světě
6. Reference
7. Literatura
8. Externí odkazy
1. Vymezení lékařských knihoven a jejich funkce
Lékařské knihovny (ústavy vědeckých informací, informační střediska) tvoří soustavu veřejných informačních služeb ve zdravotnictví. Jsou zřizovány ve zdravotnických a vzdělávacích zařízeních. Získávají, zpracovávají, ukládají a zpřístupňují odborné zdravotnické informace, které vznikají v procesu poskytování lékařské péče, vědecké práce a dalšího vzdělávání. Téměř všechny se řídí Zákonem č. 257 ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon) a dalšími návaznými předpisy. Dle tohoto zákona jsou zdravotnické knihovny specializovanými knihovnami, příp. základními knihovnami se specializovaným knihovním fondem, podle § 13, resp. § 12 a jsou součástí systému knihoven.[1]
Základní funkce knihoven jsou definované podle § 4 Zákona č. 257/2001 Sb. (knihovní zákon) a spočívají ve:
- zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovního fondu knihovny nebo prostřednictvím meziknihovních služeb z knihovního fondu jiné knihovny
- poskytování ústních bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší
- zprostředkování informací z vnějších informačních zdrojů, zejména informací ze statní správy a samosprávy
- umožnění přístupu k informacím na internetu, ke kterým má knihovna bezplatný přístup[2]
Lékařské (zdravotnické) knihovny zajišťuji získávání, zpracování, ukládání a zpřístupňování odborných zdravotnických informací (OZI) v ČR. Vědecké lékařské informace vznikají v procesu poskytování lékařské péče, vědecké práce a dalšího vzdělávání. Rozvoj vlivem ICT v oblasti knihovnicko-informačních systémů usnadňuje rychlý přístup k publikovaným, případně nepublikovaným informacím a umožňuje tak uživatelům získat informace o diagnostice, terapii a nejnovějších léčebných postupech podporujících efektivní klinickou praxi na úrovni aktuálního stavu poznatků lékařské vědy.
Lékařské a zdravotnické knihovny, které jsou registrovány jako veřejné knihovny na MK ČR v adresáři knihoven evidovaných Ministerstvem kultury (Adresář knihoven) a jsou deklarovány od roku 1994 jako veřejné informační služby ve zdravotnictví (VISZ), se dobrovolně sdružují na regionálním principu. Byla vytipována regionální střediska, která tvoří Regionální síť knihoven a informačních středisek. Zástupci regionů jsou členy konzultační skupiny pro rozvoj regionálních center zdravotnických knihoven v ČR při NLK (REGLEK).[3]
Zdravotnické knihovny jsou zřizovány ve zdravotnických a vzdělávacích zařízeních s cílem zajišťovat informační podporu především pro vědu, výzkum a vzdělávání. Národní síť veřejných informačních služeb ve zdravotnictví (VISZ) se formuje na principech: regionálních center, center pro integrované činnosti lékařských fakult a fakultních nemocnic, specializovaných vzdělávacích, výzkumných a léčebně-preventivních pracovišť a jiných ústředních specializovaných pracovišť, s nepominutelnou úlohou Národní lékařské knihovny.
2. Národní lékařská knihovna (NLK)
Národní lékařská knihovna (NLK) je evidována podle Zákona 257/2001 Sb. jako specializovaná knihovna. Charakteristiku její činnosti stanovuje Zřizovací listina a Statut Národní lékařské knihovny. NLK zajišťuje informační podporu rozvoje vědy a vzdělávání v oblasti medicíny a příbuzných oborů s povinností národní depozitní funkce. Vykonává koordinační, odborné, informační, vzdělávací, analytické, výzkumné, metodické a poradenské činnosti pro oblast zdravotnických informací. Je pověřena uchováváním úplného fondu české lékařské a zdravotnické literatury. Zpracovává a zpřístupňuje národní lékařskou bibliografii Bibliographia Medica Čechoslovaca (BMČ), vytváří souborný katalog zdravotnické literatury v ČR a vytváří českou verzi tezauru Medical Subject Headings (MeSH). Knihovna dále spravuje sbírky Zdravotnického muzea. V neposlední řadě knihovna rozvíjí spolupráci na národní i mezinárodní úrovni, je členem EAHILu (European Association of Health Information and Libraries - Evropské sdružení pro zdravotnické informace a knihovny) a je dokumentačním střediskem WHO (World Health Organization - Světová zdravotnická organizace).
Většina fondu knihovny je uložena ve skladech, jediný volný výběr mají nevázané časopisy z let 2006 - 2008. Jako největší knihovna pro zdravotnictví poskytuje veškeré základní a několik doplňkových služeb. Národní lékařská knihovna samozřejmě poskytuje výpůjční služby, jak prezenční, tak absenční, meziknihovní výpůjční služby, mezinárodní meziknihovní výpůjční služby, reprografické a rešeršní služby. Pro uživatele, kteří mají uzavřenou registrační smlouvu se Státní technickou knihovnou je k dispozici služba zasílání digitálních kopií (prostřednictvím Virtuální polytechnické knihovny). Pro registraci periodik vydávala NLK každoročně Soupis zahraničních lékařských časopisů objednaných do ČR a SR v aktuálním roce a Soupis zahraničních lékařských časopisů docházejících do ČR a SR v roce předchozím. Pro registraci monografií vydávala Novinky zahraniční literatury. Od roku 2005 jsou tyto informace dostupné na webových stránkách knihovny v sekci Katalogy a databáze. K dispozici je také služba RIOS (Rychlá informační obsahová služba), průběžné zasílání kopií obsahových stránek zahraničních časopisů docházejících do NLK. V rámci publikační činnosti knihovna vydává čtyři odborné referátové výběry (Anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicína, Urologie, Radiodiagnostika a Revmatologie) a Lékařskou knihovnu, časopis pro odborné knihovny ve zdravotnictví. V rámci vnější spolupráce knihovna poskytuje metodickou, konzultační, poradenskou činnost, školení, semináře a porady.
Knihovna ke zpracovávání a zpřístupňování informačních fondů používá integrovaný systém MEDVIK (Medicínská virtuální knihovna), který také umožňuje přístup k elektronickým informačním zdrojům dostupným online prostřednictvím internetu, včetně vzdáleného přístupu koncových uživatelů v souladu s licenčními podmínkami producentů elektronických informačních zdrojů. Jedná se zejména o plné texty článků, elektronické časopisy, databáze, elektronické knihy a další online zdroje. Přístup k licencovaným zdrojům je umožněn pouze registrovaným čtenářům NLK s platným čtenářským průkazem. Neregistrovaní uživatelé mohou přistupovat pouze k volně přístupným zdrojům.[4]
3. Koncepce rozvoje knihoven ČR
Zásadním dokumentem pro veřejné knihovny poskytující služby je Koncepce rozvoje knihoven ČR na roky 2011 - 2015. Obsahuje plán činností, které mají napomáhat rozvoji těchto knihoven a jejich služeb. V koncepci je formulována nová vize budoucího rozvoje knihoven v ČR. Dále jsou určovány dílčí cíle, stanovovány úkoly a projekty, které by měly vést k naplnění vize. Knihovníkům napomáhá nastavit podmínky pro vzájemnou spolupráci. Ve spolupráci s ministerstvem kultury určuje priority dotačních programů pro knihovny, které mají klíčový význam pro realizaci koncepce.
Koncepce vymezuje šest základních oblastí a v každé oblasti jsou stanoveny další priority:
- Digitalizace knihovních fondů, ochrana a zpřístupnění kulturního dědictví
- Přístup k informačním zdrojům a službám knihoven
- Podpora vzdělávání a čtenářské gramotnosti
- Rovný přístup ke službám knihoven
- Kvalita, efektivita a marketing služeb knihoven
- Rozvoj lidských zdrojů [3]
4. Zřizovateli lékařských (zdravotnických) knihoven, participujících v síti VISZ, jsou:
- Ministerstvo zdravotnictví
- Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
- Ministerstvo pro místní rozvoj
- Ministerstvo obrany
- Soukromé a církevní subjekty, právnické a fyzické osoby, neziskové organizace apod.
5.1 Lékařské knihovny v ČR:
Adresář knihoven a informačních středisek zdravotnických a vzdělávacích zařízení ČR je dostupný na webu NLK, nebo na knihovny.net
Vybrané lékařské knihovny v ČR:
- Ústav vědeckých informací 1. LF UK
- Ústav vědeckých informací 2. LF UK a FN v Motole
- Středisko vědeckých informací 3. LF UK (Ruská)
- Knihovna univerzitního kampusu MU (LF, PřF)
- Lékařská knihovna LF a FN v Hradci Králové
- Středisko vědeckých informací LF UK v Plzni
- IKEM knihovna
- Státní zdravotní ústav - Středisko vědeckých informací
5.2 Vybrané lékařské knihovny ve světě:
Slovenská republika:
- InfoLib - portál slovenských knihoven (včetně souborných katalogů knih a časopisů)
Svět - lékařské knihovny a souborné katalogy:
- adresář zahraničních souborných katalogů na stránkách Národní knihovny
Evropa
- adresář - souborné katalogy - na stránkách Národní knihovny ČR
- vyhledávání evropských národních knihoven
- Deutsche Zentralbibliothek für Medizin
- GB British Library
- GB Research Libraries UK website
- Francie Národní knihovna
- Rusko Národní knihovna
- Glówna Biblioteka Lekarska - Polsko
- Karolinska Institutet Library - Švédsko
- Francouzské lékařské knihovny
USA
- National Library of Medicine
- USA Library of Congress - (katalog)
6. Reference
- ↑ 1,0 1,1 PESSROVÁ, Hana; LESENKOVÁ, Eva; BOUZKOVÁ, Helena aj. Koncepce rozvoje sítě zdravotnických knihoven na léta 2005-2010 [online]. Praha : Ministerstvo zdravotnictví, 2004 [cit. 2015-01-10]. Dostupný z WWW:<http://www.mzcr.cz/index.php?kategorie=207>.
- ↑ Česko. Zákon č. 257 ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). In Sbírka zákonů České republiky. 2001, částka 98, s. 5683-5692. Dostupný také z WWW:<http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Zakon257.htm >.
- ↑ 3,0 3,1 Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011 – 2015 včetně internetizace knihoven. [cit. 2015-01-10]. Dostupný z WWW:<http://www.mkcr.cz/assets/literatura-a-knihovny/Koncepce_rozvoje_knihoven_2011-2015.pdf>.
- ↑ Národní lékařská knihovna. Národní lékařská knihovna [online]. Praha : Národní lékařská knihovna, 1996 [cit. 2015-01-10]. Dostupný z WWW: <http://www.nlk.cz/nlkcz/>.
7. Literatura:
BOUZKOVÁ, Helena. Zdravotnické knihovny v České republice. In Knihovny současnosti 2004 : sborník z 12. konference, konané ve dnech 14. – 16. září 2004 v Seči u Chrudimi. Brno : Sdružení knihoven ČR, 2004, s. 97-101. ISBN 80-86249-30-1
Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011 – 2015 včetně internetizace knihoven. [cit. 2015-01-10]. Dostupný z WWW:<http://www.mkcr.cz/assets/literatura-a-knihovny/Koncepce_rozvoje_knihoven_2011-2015.pdf>.
ŠPÍRKOVÁ, Radka. Programy rozvoje zdravotnických knihoven. Lékařská knihovna : časopis pro odborné knihovny a informační střediska ve zdravotnictví. 2005, roč. 10, č. 1, s. 2. ISSN 1211-3255.
VOJTKOVÁ, Ivana. Analýza současného stavu sítě lékařských knihoven registrovaných u Ministerstva zdravotnictví ČR. Praha, 2008-07-31. 87 s., 5 příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce PhDr. Anna Stöcklová.
8. Externí odkazy: