Teorie mobilizace zdrojů

Charakteristika

• zahrnuje nejvlivnější teorie soc. hnutí posledních 40 let v USA
• vznik kolem roku 1970 - to bylo překvapivé, protože 60. a 70. léta byla jinak znakem blahobytu v USA a nikdo nečekal žádnou vlnu protestů, proto se začaly rozvíjet nové teorie
• přelomové situace - hnutí za občanská práva (černochů), boj proti chudobě, odpor proti válce ve Vietnamu
• v roce 1977 – konference na Vanderbiltově univerzitě, kde se ustanovily základní body:

1. sociální hnutí už nevznikají jen iracionálně z nějaké nespokojenosti se systémem, ale jsou to situace logicky racionálně zvážené
2. získávání prostředků/zdrojů – čas, peníze, dovednosti
3. + schopnost je využívat – klíčový je moment organizace
4. mobilizace lidí/mas k dosažení cílů hnutí – zájem médií, získávání příznivců

Rozdíly oproti Evropě:

• státní aparát v USA se rozvíjel velmi pomalu a byl poměrně slabý, a tak se nevytvářeli možnosti k odporu
• vysoká míra tolerance v USA k existenci různých druhů dobrovolných občanských sdružení

První pokusy o vysvětlení, proč soc.hnutí v té době vznikala:

• podle Ingelharta - vysvětluje sociální hnutí tak, že se změnila doba a mladí chtěli změnu hodnot (přivést do života postmateriální hodnoty; oprostit se od přílišného vlivu vlády;...)

- (mladá generace byla zajištěná, a tak stoupla v potřebách o stupeň výš (seberealizace, sebevyjádření) – to ale vysvětlovalo pouze případy studentských hnutí, nikoliv však soc.hnutí obecně

• podle Olsona - v případě sociálních hnutí funguje teorie racionální volby, kdy člověk zvažuje náklady a zisky (na základě toho se pak každý rozhoduje, jestli hnutí podpoří či ne)

- (také ale říká, že kdyby takhle zvažoval každý, tak nikdo nemá důvod zapojit se do kolektivní aktivity, protože zisky budou dostupné všem, naproti tomu náklady vydá jen někdo) – takže všichni budou čekat až to vybojuje někdo jiný

Kritika

• našly se ale i případy, kterým se podařilo dosáhnout cílů i bez nutných zdrojů - byla to např. hnutí nezaměstnaných dělníků či hnutí za práva černochů, která dosáhla svých cílů pouze prostřednictvím např. stávek a pasivních protestů
• když hnutí později dostala organizovanou podobu, tak podobných akcí (stávek apod.) ubylo a celkově to těmto hnutím vůbec nepomohlo ( spíše naopak - to Weber a Michels nazývají černou rukou byrokracie)

Dva hlavní proudy

a) Politický – model politického procesu - Tilly, Oberschall, Gamson – aktivistický (RM I)

b) Podnikatelský – McCarthy a Zald - spíš ekonomické důvody (RM II)

Anthony Oberschall – sociální hnutí jako federace organizací

Základní dimenze, se kterými pracoval:

a) jaké jsou zdroje konfliktů ( viz 1. a 2. )

b) proč lidé jednají kolektivně (viz 3.)

c) jaké mají příležitosti k takovému jednání (viz 4.)

1. Teorie masové společnosti - konflikty přicházejí s rychlými společenskými změnami;změny působí dezorganizaci ve společnosti a tak hnutí vznikají častěji a větší; příznivcem se stávají nejvíce izolovaní a nespokojení lidé (z historie např. ti co nechtěli New Deal)

2. Teorie relativní deprivace - sociální hnutí jsou reakcí některých soc.skupin na pocit zhoršení jejich společenského postavení vůči jiným skupinám (zaměřuje se na psychické stavy a emoce)

3. Schopnost jednat kolektivně - rozšířil Olsonovu teorii o sociálně charakterové zisky (už nejde jen o peníze či deklarovaná práva, ale i o vyšší status, možnost mobility, získání moci, (atd.)

• jako základní kámen pro zrod sociálního hnutí vidí Oberschall volné seskupení lidí, často malé přátelské skupiny, které se promění v organizaci sociálního hnutí ( ta jsou zaožená na síti vztahů, ve které není jasná hierarchie, výborně zde funguje komunikace a mezi členy se vytváří solidarita)

4. Struktura příležitostí k jednání – jakou roli hraje sociální kontrola