Kvalitativní výzkum

Verze z 1. 7. 2015, 14:28, kterou vytvořil Vojtech.Safranek (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „'''Kvalitativní výzkum''' Kvalitativní výzkum má za cíl hlubší porozumění zkoumané skutečnosti. Je používán tehdy, kdy kvantitavní výzk…“)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Kvalitativní výzkum

Kvalitativní výzkum má za cíl hlubší porozumění zkoumané skutečnosti. Je používán tehdy, kdy kvantitavní výzkum nepostačuje daným účelům a nelze jej proto pro řešení výzkumného problému použít.

Jednotná definice neexistuje, jelikož se jedná o velice široký pojem, zahrnující značnou škálu přístupů. Nelze také jednoznačně stanovit fáze takového výzkumu, protože např. analýza dat a jejich sběr může probíhat současně, výzkumník může během sběru dat vyhodnotit, zda nepoloží v dalším kole rozhovorů jinou otázku a podobně. Teorie vzniká také během výzkumu a nikoli na jeho počátku. Zpráva z kvalitativního výzkumu zpravidla zahrnuje: popis místa konání, citace, rozhovory, poznámky z terénu a podobně.[

V knihovnické oblasti se lze setkat se strukturovanými, polostrukturovanými i nestrukturovanými rozhovory, například pokud chceme zjistit spokojenost uživatelů s nabízenou službou.

Pro úplné porozumění danému výzkumnému problému je vhodné zkombinovat oba základní typy: kvalitativní i kvantitativní výzkum.

Srovnání typů výzkumů

Kvantitativní výzkum Kvalitativní výzkum
zpravidla větší počet respondentů menší počet respondentů
metody: dotazníky, testy, měření osobní rozhovory, různě strukturované
zkoumání okrajové zkoumání problémů do hloubky, konkrétněji
časově méně náročný sběr dat časově náročný sběr dat
dedukce z výsledků
(postup od obecného k jednotlivému)
indukce z výsledků
(úsudek směřující od jednotlivého k obecnému) z výsledků