Prenatální období a jeho členění, škodlivé faktory prenatálního vývoje

Úvod

Začněme takovým pozvolným vstupem do tohoto ontogenetického období. Zájem o prenatální období je relativně nedávný. Až v posledních desetiletích se začal výrazně měnit postoj k tomuto období, a to i na základě technického pokroku, rozvoj:

  • Sonografie
  • Ultrazvuku
  • Mikrokamery
  • Termovize (infračervené kamery, které ukazují teplotní pole měřeného objektu)
  • Videozáznamy z nitroděložního života plodu [1]

Thomas Verny

  • Kanadský porodník
  • Jeden z prvních odborníků, který formuloval závěry vyplývající z pozorování pomocí nových technologií
  • Předpokládal, že zkušenosti z prenatálního období formují jedincovy postoje a očekávání vůči sobě samému (a snad po narození i vůči okolí)
  • Dílo: Skrytý život nenarozeného člověka (dílo, které vyzvalo všechny odborníky, aby vystoupili se svými výzkumy)
  • Rozlišil 3 druhy komunikace:
  1. Fyziologická komunikace
  • Zprostředkovatel: krev procházející placentou
  • Proudění různých látek obsažených v krvi (např. krevní cukr či adrenalin)
  • Projevuje se např. v případě, že matka prožívá stresfyziologické reakce matky

2. Smyslová komunikace

  • Plod vnímá některé smyslové podněty (např. masírování břicha či mateřský hlas)
  • Jediný možný projev nelibosti dítěte: jeho pohybová aktivita

3. Emoční a racionální postoj matky k plodu

  • Spočívá v tom, že matka nějakým způsobem prožívá existenci plodu, soustřeďuje na něj svoji pozornost a uvažuje o něm [2]

Gabriela Gloger-Tippelt

  • Věnovala se psychologickým fázím těhotenství
  1. Fáze nejistoty (trvá cca do 12. týdne)
  2. Tvoří se obraz dítěte „v hlavě“ matky (trvá cca do 15. týdne)
  3. Konkretizační fáze – matka vnímá dítě "v břiše" s jeho vlastním rytmem života i úmysly (kolem 20. týdne)
  4. Fáze anticipace budoucího dítěte "v náručí" (přípravná fáze) – matka si dítě představuje jako konkrétní bytost (kolem 30. týdne) [1]

Další průkopníci:

  • Hilgarda Rauh
  • Fedor Freybergh
  • Heinz F. R. Prechtl

Vztah a interakce matka - dítě

  • Zásadní!
  • Spojení mezi nimi plní placenta (jakékoli změny v těle matky se tak projeví i v těle dítěte, např. hormonální změny v krvi, pohybové či tlakové změny)
  • Plod reaguje v nitroděložním prostředí na různé podněty a to i selektivně, aby na něj mohly působit pouze ty, které jsou pro něj nějakým způsobem žádoucí. Jeho schopnost reagovat se postupem času rozvíjí.
  • Plod se v průběhu fetální fáze dokáže naučit reagovat odlišně na známé/neznámé typy podnětů, především ty, které jsou intenzivnější (je tedy schopen nejjednodušších forem učení)
  • Chování plodu je již v průběhu těhotenství individuálně typické (především to jsou projevy temperamentu)- přetrvává i po narození
  • Prenatální období trvá 30-45 týdnů (280 dní / 9 měsíců)[2]

Vývoj

  • Jako první začíná vývoj centrálního nervového systému, nervové buňky s oporou gliových putují na místa příštích funkcí. Nejdříve dozrávají míšní neurony (řídí základní životní pochody)
  • Gliové buňky se regenerují během celého života
  • Nervové buňky se od určitého okamžiku nerozmnožují (ve kterém okamžiku? Záleží na dané funkci)
  • Jako první je ustanoveno zrakové centrum a umístění očí [1]

Diferenciace

  • Progresivní změna od obecnějšího ke konkrétnějšímu (od jednoduššího ke komplexnějšímu)
  • Např. u prenatálního motorického vývoje [1]

Integrace

  • Opačný proces
  • Předpoklad k celistvosti a komplexnosti reakcí plodu [1]

Růst mozku

  • 2 vývojové skoky
  1. Prudký nárůst počtu nervových buněk (3. - 5. gestační měsíc) – ohrožení vývoje fetálního mozku
  2. Období značné diferenciace nervových buněk, tvorba dendritů a synapsí, nárůst gliových buněk (začátek: několik týdnů před porodem, vrchol: 3. – 4. postnatální měsíc) [1]
  • Gestační věk = počet týdnů strávený v děloze od početí [3]

Růst mozku- vývojové principy

  1. Různé oblasti mozku i smyslové orgány se rozvíjejí dle rozdílných časových plánů (heretochronně)
  2. Vývoj znamená nárůst, ale i selekci a ubývání. Už v prenatální fázi dochází k oběma těmto procesům (odumírání nervových buněk)
  3. Projevuje se enormní plasticita mozkových funkcí
  4. Mozek a smyslové orgány se nejdříve vyvíjejí nezávisle na sobě (mozek tedy není odkázán na stimulaci prostřednictvím smyslových orgánů) a k jejich propojení dojde cca mezi 25. -27. týdnem. Smyslové orgány jsou před porodem funkční, ale často nejsou v plné míře aktivovány stimuly. [1]

Stimuly

  • Již mezi 13. – 15. gestačním týdnem vnímá plod chuť amniotické tekutiny a spotřebuje jí více, pokud je obohacena o sacharidy či naopak méně, pokud je hořká.
  • Kolem 32. týdne reaguje celý povrch těla plodu na dotykové podněty (umí rozeznat tlak, bolest či lehký dotek [1]

Rizikové faktory

  • Negativní psychická vyladěnost matky!
  • Extrémní věk matky (mladší než 17 či naopak starší než 35 let
  • Výška a váha ženy před těhotenstvím (ženy obézní, ženy s nízkou váhou či drobné postavy)
  • Vývojové anomálie dělohy
  • Chronická onemocnění ženy (např. diabetes)
  • Předešlá těhotenství (poruchy v jeho délce, umělé přerušení těhotenství apod.)
  • Onemocnění matky v průběhu těhotenství (žloutenka, AIDS, Rh imunologický konflikt apod.)
  • Výživa matky v těhotenství (podvýživa, extrémní způsoby stravování, nesprávný poměr živin)
  • Vícečetná těhotenství
  • Aplikace léků v těhotenství
  • Vrozené vady (chybné dědičné informace na úrovni chromozomu – Downův syndrom, na úrovni genu- rozštěp patra, vady způsobené viry a makrobiálními faktory)
  • Předčasný porod
  • Kontakt matky s ionizačním zářením
  • Sociální faktory: abúzus drog (i před těhotenstvím), nepříznivé ekonomické podmínky, zaměstnání ženy, regionální vlivy, rodinné prostředí [1]

Členění

  1. Období blastemové
  • Období od oplození do uhnízdění blastocyty
  • Masa buněk, ze kterých vzniká embryo
  • Vytvoření 3 zárodečných listů
  • Trvá necelé tři týdny (na konci vzniká nervová trubice – základ nervového systému)
  1. Embryonální období
  • Vytvářejí se všechny hlavní orgánové základy
  • Trvá do 12. týdne (konec prvního trimestru)
  • Embryo citlivé na nejrůznější vlivy (případný vznik vývojových vad)
  1. Fetální období
  • Dokončování vývoje orgánových systémů (některé dokonce již začínají fungovat)
  • Trvá od 12. týdne do porodu [2]


Zdroje

Reference

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 1,6 1,7 1,8 ŠULOVÁ, Lenka. Raný psychický vývoj dítěte. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2010.
  2. 2,0 2,1 2,2 VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie: dětství a dospívání. Vyd. 2., dopl. a přeprac. Praha: Karolinum, 2012.
  3. Novorozenec – WikiSkripta [online]. [cit. 2016-2-27]. Dostupné z: http://www.wikiskripta.eu/index.php/novorozenec