Pojednejte o vývoji katalogizačních pravidel v České republice

Verze z 3. 7. 2016, 10:19, kterou vytvořil Michal.Bily (diskuse | příspěvky) (Založení stránky)

Českou katalogizační praxi v průběhu 20. Století významně ovlivnily 1.) Pruské instrukce 2.) Sovětská pravidla 3.) Anglo-americká pravidla

Vznik republiky - JAROMÍR BORECKÝ (1869-1951) - ředitel Veřejné a univerzitní knihovny v Praze, básník, hudební kritik, orienta-lista - Pravidla katalogu základního (1925) - silně závislá na Pruské instrukci (1899) - Používala se do 50. Let 20. Století Další předválečná pravidla - ZDENĚK VÁCLAV TOBOLKA (1874-1951) - ředitel knihovny Národního shromáždění - Jeho pravidla vycházela z potřeb instituce - „Pravidla, jimiž se řídí budování abecedního seznamu jmenného“ - Pravidla poměrně jednoduchá - v některých veřejných knihovnách - LADISLAV JAN ŽIVNÝ (1872-1949) - teoretik, práce orientoval na anglo-americké přístupy; uvedl jako první zása-dy pro popis pod korporativním autorem Po válce - 1950 – „Prozatímní pravidla abecedního jmenného seznamu“ - Kolektivní dílo (JAROSLAV DRTINA, 1908-1967) - odpoutání od pruské instrukce - Pravidla poměrně stručná, určitý vliv ještě anglo-americký (sovětská nebyla dokončena) - Nepostihovala speciální druhy dokumentů, velkým knihovnám nevyhovovala Pravidla jmenného katalogu - MIROSLAV NÁDVORNÍK (1921-1989) - Orientace na Sovětská pravidla - 1. Vyd. 1959- dopracování Prozatímních pravidel - Určena velkým a středním knihovnám - 1960 - Pravidla jmenného katalogu pro střední a menší knihovny - 1972 - Pravidla jmenného záznamu speciálních dokumentů a analytického popis ČSN - ČSN - 01 0195 Bibliografický a katalogizační záznam, schválena 6. 10. 1964, s účinností od 1. 4. 1965 - Norma měla být závazná – účel – sjednocení katalogizační praxe - Norma vycházela z Nádvorníkových pravidel - Vliv Pařížské konference - Přesto četné rozdíly mezi knihovnami (neexistovala směna záznamů) 2. Vyd. Pravidel jmenného katalogu - 1969 - Pařížské principy, zejména – korporace v záhlaví - Používány do konce 80. Let 20. Stol. ISBD - Neodrazila se v Nádvorníkových pravidlech - Experimentálně použita r. 1982, provozně pak od roku 1983 pro záznamy české národní bibliografie Transformace - 80. Léta - 1993 – počátky automatizace - ASNB-K (Automatizovaný systém české národní knižní bibliografie) - Cíl - tisk sešitů národní bibliografie - Nebyla to databáze, ale pracovní listy - Součástí projektu však analýza mezinárodních standardů - ISBD - Záznamy dobře strukturovány => snadná konvertibilita v následných letech - Automatizovaný systém zpracování fondů (ASZF) - 1987 - Zpracování anglické literatury - Databázová struktura, ISBD - Vzniká základ datové struktury => Obecná datová struktura - 1988 - => vzniká formát: „Výměnný formát“ 1989 Výměnný formát - Jádrem systému MAKS (Modulární automatizovaný knihovnický systém) - Nadstavba databázového systému CDS/ISIS - MAKS vychází z UNIMARC - Díky MAKS prosazení ISBD ještě předtím, než byla u nás vydána (např. Tisk již ve struktuře ISBD) Revize ČSN 01 0195 - Začátek 90. Let - potřeba nových pravidel - Revize vyšla r. 1992 pod názvem „Bibliografický záznam“ - Implementace ISBD, svým rozsahem však nemohla nahradit pravidla Nová katalogizační pravidla - Vypracována v průběhu roku 1992 - Diskutováno převzetí AACR2R – zamítnuto - Pravidla vycházela z AACR2R, respektovala ISBD, integrovala vše moderní a pozitivní z dalších katalogizačních pravidel domácích i zahraničních - Kolektiv veden doc. HANOU VODIČKOVOU - „Pravidla jmenného popisu“ - Měla být vydána r. 1993; fixace na tištěný výstup, malá zkušenost s automatizací, výměnou záznamů apod. Transformace II - 1994- - Závěry diskusí - je nutné se orientovat na mezinárodní výměnu záznamů => pozastavení prací na vlastních pravidlech, nutnost přeložit AACR2R - Rozhodnutí ohledně UNIMARC - 2004 - MARC 21 RDA – 2015

Oficiální instrukcí v období celé předmnichovské republiky a dále až do roku 1950 byla Pravidla katalogu základního s dodatkem o popisu spisů drobných vydaná v roce 1925. Po roce 1948 vznikla potřeba vydání nových pravidel. Důvody byly věcné (existující instrukce již byly zastaralé), ale také ideologické - knihovník se stává aktivním politicko-výchovným pracovníkem a propagátorem hodnotné literatury uložené v knihovně, podle sovětského vzoru. V této atmosféře vycházejí v roce 1950 Prozatímní pravidla abecedního jmenného seznamu. Absence návodu pro zpracování speciálních dokumentů a počátek rozdělení knihovnictví a dokumentace (které se v dalších letech ještě prohloubilo) vedly v roce 1952 ke vzniku další instrukce s názvem Jednotný katalogizační předpis pro literární služ-bu. Českou katalogizační praxi významně ovlivnila na několik desetiletí Pravidla jmenného katalogu, která vznikla v roce 1959 dopracováním Prozatímních pravidel a byla určena velkým a středním knihovnám všech typů.

Zdroje

Reference


Související články

Klíčová slova