Vztahy mezi prvky jazyka

Mezi prvky jazyka počítáme slova, pojmy i větší celky textu, jako jsou věty, výroky, odstavce i celé texty. Tyto jednotlivé prvky mohou mezi sebou zaujímat různé vztahy.[1] Obvykle však nevznikají vztahy mezi prvky z různých úrovní. Např. mezi slovem a celou větou. Mnohé z těchto vztahů znesnadňují tvorbu selekčních jazyků, slovníků a automatické zpracovávání textu[2].

Ekvivalence

Jedná se o vztah rovnocennosti, stejné platnosti slov nebo výrazů.

Homonymie

Homonymie znamená souzvučnost. Jedná se o situaci, kdy existují dvě nebo více stejně znějící slova nebo stejně zapisované podoby různých slov téhož jazyka, které však mají různý, nepříbuzný význam.[3]
Např.:
Kohoutek - vodovodní uzávěr, malý samec kura domácího
Zámek - historická stavba, zabezpečení dveří, situace převahy při hokejové hře
Ženu - mám ženu (manželku), ženu si to autem po dálnici, ženu stádo ovcí

Synonymie

Synonymie znamená souznačnost. Jedná se o existenci dvou, nebo více odlišných forem, především slov, s podobným významem.[3]
Např.:
příklad - ukázka - vzor
mnoho - hodně - moc
protože - jelikož - neboť
V literatuře[4] lze nalézt i detailnější rozčlennění synonymie:

  • lexikální synonymie – různá slova s podobným významem (sirky - zápalky)
  • gramatická synonymie – stejný kořen slova (studenti - studenstvo)
  • kontextuální synonymum – jedno slovo může nahradit jiné slovo jen v konkrétním větném kontextu
  • tematická synonymie– velmi obecné pojmy mohou být nahrazeny přesnějším pojmem bez ztráty obsahu (dokument=kniha, monografie, článek)

Antonymie

Vztah dvou slov, jejichž denotáty mají přesně opačný význam.[3]
Např.:
pomalý - rychlý
dobrý - zlý
plný - prázdný
Vztah antonymie obvykle nezpůsobuje problémy s nejednoznačností. Naopak tento vztah pomáhá definovat význam termínu ve slovnících.

Hierarchie

Hierarchií se označuje vertikální klasifikace jazykových jednotek.[3] Objevují se nám tak termíny nadřazené a podřazené. Mezi nimi platí pravidlo, že nadřízený termín musí plně postihovat termín podřízený. Opačně to však obvykle neplatí.[1] Např.:
pes - šelmy - živočichové
židle - nábytek - vybavení bytu
Airbus - letadlo - dopravní prostředky

Asociace

Souvislost jedné formy s jinou, zvláště v paměti, přičemž výskyt jedné usnadní, nebo umožní vybavení druhé. [3] Např.:
voda - koupání
sníh - bílá - klid - ticho
noc - tma - spánek

Koreference

Totožnost reference mezi dvěma, nebo více složkami ve větě, textu nebo vyjádření. Vyjádřena bývá například koncovkou, slovosledem, zájmenem.[3]
Např.:
Viděl jsem Tomáše. Nesl domů knihu. X Knihu si vzala Eva, zatímco Tomáš zůstal koukat do tabletu. - Slovo knihu jednou znamená entitu, kterou si osoba jménem Tomáš odnáší domů a jindy entitu, kterou (možná ten samý?) Tomáš pohrdl.
Karel potkal Ondru. Ani jej nepozdravil. X Karel potkal Ondru. Ten jej ani nepozdravil. - V každém případě nepozdravil někdo jiný.

Odkazy

Reference

  1. 1,0 1,1 KUČEROVÁ, Helena. Organizace znalostí [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2014, 138 s. [cit. 2016-05-29]. Elektronické studijní texty ÚISK. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/listing.do?categoryId=20240
  2. STROSSA, Petr. Počítačové zpracování přirozeného jazyka. Praha: Oeconomica, 2011. Odborná kniha s vědeckou redakcí. ISBN 978-80-245-1777-3.
  3. 3,0 3,1 3,2 3,3 3,4 3,5 ČERMÁK, František. Jazyk a jazykověda: přehled a slovníky. Vyd. 4., V Karolinu 2., dopl. Praha: Karolinum, 2011. ISBN 9788024619460.
  4. KOVÁŘ, Blahoslav. Věcné pořádání informací a selekční jazyky: pro potřeby ústředních úřadů, výzkumných ústavů, podniků socialistickéko sektoru, vysokých a odborných škol. 2. vyd. Praha: UVTEI, Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1984. Učební texty (ÚVTEI).

Použitá literatura

  • ČERMÁK, František. Jazyk a jazykověda: přehled a slovníky. Vyd. 4., V Karolinu 2., dopl. Praha: Karolinum, 2011. ISBN 9788024619460.
  • KUČEROVÁ, Helena. Organizace znalostí [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2014, 138 s. [cit. 2016-05-29]. Elektronické studijní texty ÚISK. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/listing.do?categoryId=20240
  • STROSSA, Petr. Počítačové zpracování přirozeného jazyka. Praha: Oeconomica, 2011. Odborná kniha s vědeckou redakcí. ISBN 978-80-245-1777-3.

Související články

Lingvistika
Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice

Klíčová slova

Lingvistika, Jazyk