4. Typy kvalitativních a kvantitativních výzkumů

Typy kvalitativního výzkumu

Případová studie

Případové studie lze dělit dle různých hledisek. Pro naši představu uvádíme dvě dělení. Autorem prvního z nich je Stake (dle Hendl, 2016, str. 105-106)[1]. Ten rozlišuje případové studie na:

  • Intrinsitní studie - v takovém případě se výzkumník případu věnuje kvůli němu samému, a chce poznat právě tento případ. Používá se například u fenoménů, které nejsou tak známé.
  • Instrumentální případy - Výzkumník usiluje o poznání toho, jak a proč fenomén existuje v jeho době. Nedělá specifické závěry o případech, ale snaží se o závěry, které jdou ještě za daný případ. Postup je, že vybereme obecnější jev - např. stres, a poté vyhldeáváme případy, které fenomén reprezentují a zkoumáme je.
  • Kolektivní studie - jedná se o hloubkové zkoumání vícero instrumentálních případů. Jde nám o teoretizování v širším kontextu. Je využitelná v komparativních výzkumech, při testování teorie a její úpravě a rozvíjení.

Yin (dle Hendl, 2016, str. 108)[1] navrhuje zase dělení dle účelu:

  • Cílem exploratorní studie je prozkoumat strukturu případu, která není známá, a vztahy, které v něm působí. Usiluje o definování hypotéz, otázek ,nebo i o navržení teorie pro další výzkum.
  • Explanatorní studie se snaží odhalit příčinné řetězce u případu a díky nim ho vysvětlit.
  • Deskriptivní se snaží o kompletní popis fenoménu.
  • Evaluační studie má za cíl popis, exploraci či explanaci, díky nimž může hodnotit nějaký program či intervenci.

Mezi nevýhody tohoto přístupu patří obtížná zobecnitelnost výsledků, těžké ověření spolehlivosti a také náchylnost ke zkreslení zaujatostí výzkumníka.[2]

Má ale i mnoho výhod - například srozumitelnost případových studií i laikům, možnost zachytit jedinečné vlastnosti, faktory a okolnosti související s případem. Studie mají velmi blízký vztah k realitě, neboť nedokážou zkoumat nic, co se v reálném životě neděje. Výsledky napomáhají porozumět i jiným obdobným případům. Případová studie může být dělána jedním výzkumníkem, tedy nevyžaduje výzkumný tým. Také umožňují zkoumat takové případy, kdy nedokážeme kontrolovat nepředvídatelné události, které by mohly výsledky jiných výzkumů zkreslit.[2]

Fenomenologický (hermeneutický) výzkum

Zakotvená teorie (grounded theory)

Etnografický výzkum

Biografický výzkum

Akční výzkum

Kritický výzkum

Zkoumání dokumentů

Typy kvantitativního výzkumu

Mapující výzkum

Korelační výzkum

Kvaziexperimentální výzkum

Experimentální výzkum

Odkazy

Reference

  1. 1,0 1,1 Hendl, J. (2016). Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace (Čtvrté, přepracované a rozšířené vydání). Praha: Portál.
  2. 2,0 2,1 Švaříček, R., & Šeďová, K. (2014). Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách (Vyd. 2.). Praha: Portál.

Použitá literatura

Externí odkazy a doporučená literatura

Tyto použité zdroje obsahují četné informace navíc k typům kvalitativních výzkumů, včetně konkrétních příkladů aplikace typů:

  • Hendl, J. (2016). Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace (Čtvrté, přepracované a rozšířené vydání). Praha: Portál.
  • Švaříček, R., & Šeďová, K. (2014). Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách (Vyd. 2.). Praha: Portál.


Související články

3. Kvalitativní a kvantitativní výzkum, vzájemné porovnání 14. Metody sběru dat – vzájemné porovnání 15. Pozorování – typy, možnosti a meze 16. Analýza stop a výsledků činnosti – typy, možnosti a meze 17. Rozhovor – typy, možnosti a meze 18. Psychologické testy – typy, možnosti a meze 19. Kvaziexperimentální studie „ex post facto“ – typy, možnosti a meze 20. Experimenty – typy, možnosti a meze 23. Sběr a zpracování dat v kvalitativních studiích 24. Sběr a zpracování dat v kvantitativních studiích 26. Interpretace dat

Klíčová slova

metodologie - kvalitativní výzkum - kvantitativní výzkum