Interpersonální vztahy, jejich utváření, preference a odmítání, konformita

interpersonální vztahy= individuálně významné vztahy jedince k nejbližším osobám

Při popisování interpersonálních vztahů se nejčastěji setkáváme se slovy blízkost, vzájemná závislost a délka trvání.

Označení interpersonální vztahy lze vnímat jako zastřešující termín, jehož podmnožinou jsou i blízké a osobní vztahy.

Blízké vztahy

Speciální kategorií mezilidských vztahů jsou vztahy blízké. Reis (2008)[1] popisuje jako blízké vztahy ty, které se vyznačují vysokou mírou zaangažovanosti účastníků. Operacionálních definic blízkosti je velmi mnoho, protože různých dimenzí zaangažovanosti je velmi mnoho a mají velmi široké rozpětí. Mezi ně lze zařadit například intimitu, vzájemnou péči, zájem, lásku, znalost jeden druhého apod. Nejčastějším způsobem, jak nahlížet na blízkost, je skrz stupeň vzájemné závislosti (interdependence).

Mc Cubbin a Dahl (1985)[2] popisují vztah jako blízké spojení mezi lidmi, které trvá po určité časové období a uvádí také názor, podle kterého je vztah kdykoli mají dva lidé na sebe vzájemně očekávání. Autoři také tvrdí, že ačkoli pod tento pojem spadají jak milostné, tak přátelské vztahy i vztahy rodičů a dětí, termín vztah se stal tak dominantním ve společnosti, že pod něj spadají různé formy vazeb od chození spolu (dating), přes milenecký poměr (affair), zasnoubení i manželství. Autor komentuje, že obtíže s definováním termínu vztah a široké rozpětí jeho porozumění reflektuje velké množství různých typů partnerského chování.


Blízké vztahy jsou „vztahy, jejichž prostřednictvím osoba ovlivňuje jiné osoby často, silně, v různých sférách činnosti a relativně dlouhou dobu“ (Výrost, 2008, str. 247).[3]

Osobní vztahy

Pro vymezení termínů v oblasti partnerských vztahů je velmi významnou osobností právě Harold H. Kelley (2010)[4], který přišel s označením osobní vztahyosobní vztahy (personal relationships). Za tři základní složky vztahu Kelley považuje:

vzájemná závislost (interdependence), která značí efekt, který na sebe mají osoby zaangažované ve vztahu navzájem.

interakce, která je citlivá vůči benefitům druhého. Jinými slovy jde o ochotu vzdát se něčeho, co chceme ve prospěch toho, co by si přál partner.

• třetím elementem jsou atribuce interakcí. Atribuce se zdají být velmi důležitými pro spokojenost v partnerských vztazích, proto o nich bude blíže pojednáno později.

Osobní vztahy jsou „individuálně významné vztahy jedince k jemu nejbližším osobám“ (Výrost, 2008, str. 246).[5]
=== Teorie sociální výměny/směny (Social Exchange Theory ===

• (rozpracovali Homans a Blau, ale jinak se u ní autorství neuvádí)
• jedinci vstupují do interpersonálních vztahů a udržují je pro prospěch resp. zisk, který jim tento vztah přináší

• poměr zisků a ztrát ve vztahu

• Homans: hlavním ziskem je sociální schválení

• Z této teorie vychází Teorie vzájemné závislosti

Teorie vzájemné závislosti (Kelley, Thibaut)

  • interakce mezi partnery je nejpodstatnějším znakem všech vztahů
  • charakteristiky:
  • stupeň závislosti
  • vzájemná závislost
  • totožnost kýžených výsledků
  • stupeň vzájemné kontroly
  • úroveň závislosti a spokojenosti
  • v blízkých vztazích se partneři ovlivňují nejen na úrovni vnějších projevů chování, ale i ve svém prožívání
  • stádia vztahu:
  • vybírání – zjišťujeme odměny a ceny ve vztazích k různým lidem
  • vyjednávání – experimentace s poskytováním a přijímáním různých typů odměn
  • zavázání se
  • institucionalizace – stanovení



  1. EDITED, by Antony S.R. Manstead and Miles Hewstone. The Blackwell encyclopedia of social psychology. Reprinted. [Oxford, UK: Blackwell Publishers, 2008.
  2. MCCUBBIN, Hamilton I. a Barbara B. DAHL. Marriage and family: individuals and life cycles. New York: Wiley, c1985.
  3. VÝROST, Jozef a Ivan SLAMĚNÍK. Sociální psychologie. 2., přeprac. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2008.
  4. HAROLD, H. Kelley. Personal relationships: their structures and processes. Hillsdale: Lawrence Erlbaum, 1979.
  5. VÝROST, Jozef a Ivan SLAMĚNÍK. Sociální psychologie. 2., přeprac. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2008.