Frekvenční analýza
Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit. |
Frekvenční analýza je jednou z metod kryptoanalýzy, využívající statistické zákonitosti konkrétního jazyka k prolomení šifry.[1] Tuto metodu jako první popsal Al-Kindi.[2]
Frekvenční analýza je mocný nástroj pro rozluštění klasických substitučních šifer, především monoalfabetických. Základní princip frekvenční analýzy spočívá v porovnání frekvence jednotlivých znaků zašifrovaného textu se statistickými frekvencemi výskytu daných znaků v konkrétním jazyce. Pro využití této metody je vhodné mít šifru alespoň o délce 200 znaků. Čím delší zašifrovaný text, tím spolehlivější jsou výsledky frekvenční analýzy.[1]
Obsah
Frekvenční analýza monoalfabetických šifer
Frekvenční analýza je velmi silná proti monoalfabetickým šifrám zejména z toho důvodu, že ačkoliv je znak otevřeného textu zašifrován, jeho nová podoba se němění a tedy počet výskytů v daném textu je totožný. Na základě porovnání nejčetnějších znaků v textu a v daném jazyce je možné odhadnout klíč, či jeho část a odvodit otevřený text. Frekvenční analýza není omezena pouze na jednotlivé znaky. Je možné analyzova i například podle četnosti bigramů a trigramů.[2] Kombinací různých předmětů analýzy (jednotlivé znaky, bigramy, trigramy, ...) a jejich souběžným porovnáním s frekvencemi odpovídajích typů v daném jazyce se zvyšuje úspěšnost frekvenční analýzy.[3]
Výpočet frekvenční analýzy
Frekvence jednotlivých znaků v textu se udává v procentech. V šifrovaném textu se spočítá výskyt každého znaku. Frekvence konkrétního znaku je počet jeho výskytů vydělený celkovým počtem znaků šifrovaného textu. Celková tabulka frekvence jednotlivých znaků textu se získá dosazením výsledků výpočtu každého unikátního znaku v textu. Předmětem výpočtu nemusí být pouze jednotlivé znaky, ale například také bigramy, trigramy a podobně.[3]
Nevýhody frekvenční analýzy
Podstatnou podmínkou pro využití statistik plynoucích ze zákonitostí konkrétního jazyka otevřeného textu je znalost o který konkrétní jazyk jde. Bez této znalosti je frekvenční analýza jen těžko proveditelná.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ 1,0 1,1 ŠRÁMEK, Jan. Základní šifrovací systémy a moderní aplikace šifer [online]. Praha: Bankovní institut vysoká škola Praha, 2009. 48 s. [cit. 2018-05-21]. Dostupné také z:<https://theses.cz/id/60n0xn/>. Bakalářská práce. Bankovní institut vysoká škola Praha. Katedra informačních technologií. Vedoucí práce Vladimír Beneš
- ↑ 2,0 2,1 2,2 ŠŮSTAL, Ondřej. Aplikace pro kryptoanalýzu substitučních šifer [online]. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2015, 55 s. [cit. 2018-05-20]. Dostupné také z: http://hdl.handle.net/10563/34256. Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Fakulta aplikované informatiky, Ústav automatizace a řídicí techniky. Vedoucí práce Roman Šenkeřík.
- ↑ 3,0 3,1 PODSTATA, Josef. Kryptoanalýza klasických šifer [online]. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2016, 45 s. [cit. 2018-05-23]. Dostupné také z: https://theses.cz/id/spahu1. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra informatiky. Vedoucí práce Eduard Bart.
Související články
Asymetrická_kryptografie
Historický vývoj kryptografie v období světových válek
Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika
Jednoduchá monoalfabetická šifra
Moderní použití kryptologie
Symetrická_kryptografie
Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA)
Šifry
Základní pojmy v kryptologii
Základní rozdělení kryptologie
Klíčová slova
Kryptoanalýza, Šifra, Dešifrování, Šifrovací klíč, Klasické šifry