Psychické stavy
Verze z 9. 1. 2020, 20:35, kterou vytvořil Tadeas.Janda (diskuse | příspěvky)
Jako psychické stavy označujeme takové psychické jevy, které odrážejí okamžité nastavení psychiky ve vztahu k situaci. Nejde pouze o citové vyladění – týkají se všech psychických obsahů a procesů, které přímo vytvářejí nebo ovlivňují. Jde o konstelaci převažujících psychických procesů a činitelů, které jedince v dané chvíli charakterizují ve vztahu k jeho psychickým vlastnostem[1].
Psychický stav lze vymezit vůči jiným psychickým jevům – procesům a vlastnostem:
- Psychický proces je aktuálně probíhající změnou, jehož je psychický stav vnitřní podmínkou. Př. proces aktivního učení se textu je podmíněn aktuálním psychickým stavem (nudou, zaujetím aj.).
- Psychická vlastnost je trvale přítomný, stálý rys psychiky. Psychické vlastnosti do značné míry ovlivňují frekvenci a podobu zažívaných psychických stavů. Př. úzkostnost jako psychická vlastnost predikuje častější výskyt úzkostných stavů.
Dělení psychických stavů
Psychické stavy můžeme rozdělit dle[2]:
- Obsahu duševní činnosti:
- Druhu situací, které jsou s nimi spojeny: hypnóza (změněný stav vědomí), halucinatorní stav ad.
S přihlédnutím k jednotlivým složkám psychicky můžeme uvažovat také o stavech:
- Vědomí – normální bdění, spánek, změněné stavy vědomí, patické stavy vědomí při organických či duševních poruchách apod.
- Pozornosti – záměrná / bezděčná, selektivní, rozdělená ad.
- Emocí – nálady, afekty, vášně.
- Aktivace – stavy organismu, nízká až vysoká aktivace.
Odkazy
Reference
Literatura
Balcar, K. (1991). Úvod do studia psychologie osobnosti. Chrudim: Mach.
Hartl, P., & Hartlová, H. (2000). Psychologický slovník. Praha: Portál.