Carl Gustav Jung

Verze z 29. 10. 2013, 11:56, kterou vytvořil Anna.Vojtiskova (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka: == Carl Gustav Jung (26. 7. 1875 – 6. 6. 1961) == *Zakladatel školy analytické psychologie (Analytická teorie) == Život == • narozen ve Švýcarsku<br /> • b…)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Carl Gustav Jung (26. 7. 1875 – 6. 6. 1961)

  • Zakladatel školy analytické psychologie (Analytická teorie)

Život

• narozen ve Švýcarsku

• byl individualista a považoval se za introvertní a osamělé dítě

• oproti Freudovi byl přijímán odbornou i širokou veřejností

• hodně cestoval, aby mohl pozorovat jednotlivé kultury

• byl vzdělán ve filozofii, antropologii, náboženství, mytologii a středověké antropologii

• Freud ho považoval za ideálního mluvčího psychoanalýzy, protože nebyl Žid

Teorie

Osobnost - samostatný systém

• Jung přijal mnohé principy psychoanalýzy, ale nesouhlasí s tím, že sexuální pudy by byly hlavní činitele lidské psychiky

• Osobnost nazýval psýché a chápal ji jako samostatnou soustavu

• Každý člověk je schopný vyjádřit svou jedinečnost ve vztahu k okolí

• Ego pokládal spíše za aktivní než reaktivní

• Kladl důraz na minulost jedince, ale rozšířil svou perspektivu daleko za bod ontogenické dimenze

• Do fylogenetické dimenze zahrnoval navíc jak lidské, tak i živočišné předky

• Chápal nevědomí pozitivněji, než klasická psychoanalýza

• Předpokládá zděděné kolektivní nevědomí a osobní nevědomí

• Za zralého a dobře přizpůsobeného člověka považoval toho, který dosáhl vysokého stupně sebeuskutečnění

• Zavedl též pojem celistvost – zásadní jednota osobnosti

Struktura psyché

• Osobnost sestává ze čtyř hlavních subsystémů:

  • Kolektivní nevědomí – asi polovina osobnosti, jeho součástí jsou archetypy, zasahuje do něj část bytostného Já
  • Osobní nevědomí – druhá polovina osobnosti, jeho součástí jsou komplexy a ego
  • Ego (vědomé já) – součást osobního nevědomí, částečně do něj zasahuje bytostné já
  • Bytostné Já – na pomezí mezi kolektivním nevědomím a egem

• Psychickou energii též nazývá libido, ale tento termín chápe jako obecnou energii, nikoli pouze sexuální

Kolektivní nevědomí

• Tuto součást nevědomí psyché zdědila

Kolektivní nevědomí je nejhlubší společný jmenovatel všech lidí

• Obsahuje negativní i pozitivní zkušenosti lidských i zvířecích předků

• Jung nepojímá nevědomí, jako možné ohrožení ega, ale spíš jako zdroj moudrosti v lidském životě

  • Jacobiová – navrhla možnost k lepšímu pochopení jeho teorie

- V základě leží ústřední energie, která vplývá do psýché posloupností vrstev předků až do konkrétní osoby, tato energie je nevyčerpatelný zdroj

• Jednotlivé vrstvy zahrnují:

- Zvířecí předky
- Prehistorické lidské předky
- Předky v rase
- Předky v národě
- Předky v kmeni
- Předky v rodině

• Ústřední energie tedy přenáší zkušenosti mnoha generací předků do psýché

Archetypy

  • Archetyp uchovává:

- Tajemství přejatá od předků
- Jádra prapůvodních představ spjatých s přírodními jevy
- Tendence nabité silným emočním obsahem

  • Název přejal ze spisů křesťanského učence Augustina
  • Přirovnání k soustavě os krystalu: každá již v sobě obsahuje prvotvar jako archetyp, který obsahuje jádro představy, které napomáhá utváření konkrétních představ
  • Některé archetypy se osamostatnili jako samostatné entity:
Persona

- Archetyp, který pomáhá jedinci uchovat si svou individualitu při podřizování se požadavkům společnosti
- Tyto požadavky jsou dány: zvyky, hodnotami a konvenčním chováním
- Maska vytvořená proto, aby na jedné straně vyvolávala u druhých určitý dojem a na druhé straně skryla pravou identitu jedince
- Nesmí ale ovládnout psyché a nahradit vědomá rozhodnutí jedince

Animus a anima

- Dvě modality téhož archetypu
- Animus je přítomen v ženách, pomáhá jim chápat a ocepovat mužnost mužů a naopak
- Každému pohlaví přináší vlastnosti pohlaví opačného
- Tento archetyp ale nesmí v osobnosti převládnout
- Poskytuje základ psychologického vysvětlení bisexuality u lidí

Stín

- Představuje tendenci k primitivním formám života, typickým pro zvířata
- Měl by být přijat jako pravá součást osobnosti
- Mělo by se sním zacházet jako s odvrácenou stranou vlastní povahy
- Stín dodává psýché její reálnost a životnost

Osobní nevědomí

• Jedinec jej nedědí z minulosti, ale získává ho
• Vynořuje se z citů, myšlenek a interpersonálních zážitků, které byly zapomenuty, vytěsněny, potlačeny, nebo zmizely z vědomí jiným způsobem
• Velice připomíná Freudovo předvědomí

Komplexy

• Obsahy spjaté s osobními zážitky jedince
• Sám Jung tento pojem zavedl
Psychické prvky, které se vymkly kontrole osobního vědomí a samostatně existují v „temné oblasti“ psyché
• Vyvíjejí se z konstelací zážitků – myšlenek, rozhodnutí a činů
• Síla komplexu závisí na:

- Účincích zážitku ve vztahu k okolí
- Citových dispozicích a povaze jedince

• Vznikají z významných a často traumatických osobních zážitků
• Představují neukončené záležitosti jedince v života
• Neřešené mohou být pro osobní vývoj velmi škodlivé • Vědomím úsilím lze komplex rozřešit a přinést tak třeba nový náhled na život