22. Struktura Mezinárodní klasifikace nemocí (část „F“ Duševní poruchy a poruchy chování)

Verze z 24. 9. 2018, 16:50, kterou vytvořil Tomas.Slezak (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „=Typy a strategie lékařské klasifikace= Základní klasifikační strategií (taxonomií), kterou v lékařství používáme, je nozologie nozologie …“)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Typy a strategie lékařské klasifikace

Základní klasifikační strategií (taxonomií), kterou v lékařství používáme, je nozologie nozologie = metodologie stanovení diagnózy nemoci a jejich příčin, systém koncepcí a teorií, které přispívají ke strategii klasifikace subjektivních příznaků (symptomů), objektivních příznaků (znaků), jejich seskupení (syndromů), poruch a nemocí. nozografie = označování nemocí a chorobných stavů názvy denominace = pojmenování skupin fenoménů (příznaků, rysů) společným názvem klasifikace = vymezení klasifikační kategorie určitými deskriptivními znaky (kritérii)


Dělení klasifikace

podle taxonomické strategie na: fyletickou (esenciální) aristotelovské pojetí; podstatou je hledání původních objektů, z nich vznikly objekty mladší. př.: Darwinův evoluční systém fenetickou (numerickou) spočívá na empirickém pozorování viditelných znaků (fenoménů) a výpočtech, které vedou ke statistické definici skupin na základě maximálního počtu sdílených znaků.; na tomto principu je založená MKN – 10 i DSM – V.

podle konečného produktu na: monotetickou jednotlivé kategorie se od sebe liší hodnotou jediné proměnné nebo několika málo proměnných, které svou podstatou znamenají organizační princip systému.; př.: periodická soustava chemických prvků polytetickou vychází z kategorií, které sdílejí proporcionálně velké množství vlastností, ale nemusí nezbytně sdílet kteroukoli z jednotlivých vlastností; MKN – 10, DSM-5

podle kognitivních operací na inferenční usuzuje stejnou měrou na základě pozorovatelných skutečností i předpokládaných souběžných znaků či dějů empirickou vychází výhradně z pozorovatelných znaků nebo jevů. tradiční lékařská klasifikace byla převážně inferenční, současné klasifikační systémy, včetně MKN – 10 a DSM – V jsou převážně klasifikacemi empirickými.


Vývoj klasifikace duševních poruch

psychiatrie se v Evropě stávala lékařským oborem s vědeckými ambicemi v polovině 18. stol. V oblasti duševních poruch se v té době vědělo o příčinách tak málo, že jakékoli realistické snahy o klasifikaci musely vycházet z deskriptivního dělení podle symptomatiky a případně z průběhu nemoci. Úvahy o etiopatogenezi se pohybovaly více v rovině spekulací než důkazů.

Snaha o nozologickou klasifikaci duševních poruch, vysvětlující jejich příčiny nebo patofyziologii, vedla zejména počátkem 20. století k vytváření různých teorií a škol. Jednalo se převážně o fyletické, monotetické a interferenční systémy. Psychiatrie tak od začátku trpěla vývojem velkého množství různých a vzájemně obtížně srovnatelných klasifikací s velmi rozmanitou terminologií. MKN vyčlenila psychiatrii jako samostatný obor až od 6. decenální revize v roce 1948. Teprve 8. revize (1965) byla v roce 1974 doplněna vysvětlujícím glosářem za účelem zlepšení konsenzu v porozumění obsahu jednotlivých klasifikačních kategorií. Začátek soudobé epochy klasifikace duševních poruch můžeme datovat rokem 1980 – byla vydána DSM III. Tvůrci vycházeli ze skutečnosti, že žádná z dosavadních teoretických koncepcí duševních poruch nebyla prokázána jako obecně platná a že zahrnutí etiologických teorií by bylo překážkou při použití manuálu kliniky i výzkumníky s různou teoretickou organizací. DSM III zahrnuje převážně popisy klinických projevů, málokdy jak k poruchám dochází, je často nazývána deskriptivní a poněkud ateoretická. Při tvorbě manuálu byl kladen důraz na zvýšení validity diagnóz detailní klinickou deskripcí laboratorními studiemi maximální možnou delimitací jednotlivých poruch studiem průběhových variant genetickými studiemi Principy a postupy při tvorbě DSM III byly do značné míry převzaty a použity při vývoji 10. decenální revize MKN (MKN – 10 byla vydána v roce 1992).


MKN – 10

zřetelná je snaha o popis jednotlivých poruch jasně a dostatečně. Kritéria zařazující a vylučující jsou používána pokud možno vyváženě Klasifikace byla vytvořena netradičním způsobem s několika historickými prioritami: poprvé byla kapitola o duševních poruchách zpracována v několika různých verzích pro různé uživatele pro klinickou praxi a výuku pro výzkum pro praktické lékaře (primární péči) kapitola byla vyvíjena synchronně v několika světových jazycích a současně v 112 klinických centrech 39 zemí.

Víceosá diagnostika I. Osa: klinické diagnózy (duševní a somatické poruchy) II. Osa: stupeň postižení (v péči o vlastní osobu, v práci, v rodině a domácnosti a v širším sociálním kontextu), III. Osa: související faktory (vybrané zátěžové faktory z kapitoly Z, MKN – 10) diagnostické převodníky (pro usnadnění převodů diagnóz z MKN – 9)

Diagnostické nástroje pro usnadnění klinického vyšetření – podrobné popisy znaků, symptomů, syndromů s doprovodnými návody postupů vyšetření. Např. SCAN 2.1 (Schedules for Clinical Assessment in Neuropsychiatry, version 2.1) – kompatibilní s MKN – 10 a DSM – IV (jestli s DSM – V bohužel nevím, zdroj je starší, než 5. revize).



Reliabilita a validita diagn. kritérií a kategorií klasifikací DSM-IV a MKN 10

oba systémy obsahují na rozdíl od všech předchozích klasifikací přesně definovaná diagnostická kritéria, která jsou návodem k vytvoření každé jednotlivé diagnózy. Tím byla významně zvýšena reliabilita shody kliniků i výzkumníků při tvorbě diagnóz. výhodu vysoké reliability snižuje skutečnost, že diagnostická kritéria, vymezující jednotlivé duševní poruchy, se často navzájem překrývají. Tzn. že určité kritérium může být vlastní několika poruchám ( = jeho specifita je nízká). Dalším limitujícím faktorem reliability je rozptyl klinického úsudku při diagnostice příznaků. Klinický úsudek závisí na mnoha faktorech – délka klinické praxe, úroveň klinických dovedností, míra empatie a klinické intuice, kulturní zázemí posuzovatele i posuzovaného Validita - diagnostické kategorie obou systémů byly vytvořeny převážně na základě návrhů expertů. Jejich základem je především dohoda o tom, že určité charakteristiky zřetelně vydělují podskupinu pacientů a že tyto charakteristiky jsou dostatečně specifické (tj. pokud možno se neobjevují, nebo se objevují jenom zřídka, u jiných podskupin duševních poruch). Jedná se tak o nejnižší úroveň diagnostické validity. Vyšší úrovně validity je možné dosáhnout až empirickými důkazy o jedinečnosti průběhu nebo vyústění poruchy, o specifické odpovědi na určitý typ léčby, o definovaném biologickém nebo psychosociálním základu poruchy. Diagnostické kategorie klasifikačních systémů DSM IV a MKN – 10 jsou považovány pouze za vstupní diagnostické hypotézy (v rámci výzkumu v psychiatrii). Diagnóza podle DSM IV nebo MKN 10 v naprosté většině tedy neznamená nozologickou jednotku (= nemoc), ale pouze „poruchu“ (= syndrom, který je s větší určitostí vydělitelný od ostatních stavů, a je pravděpodobné, že by mohly reprezentovat nemoc.) Validita stanovených poruch souvisí se správností klinického úsudku (viz výše). Klinické diagnózy stanovované zkušenými psychiatry jsou všeobecně považovány za validnější („zlatý standard“).


Důležitá upozornění a omezení při používání MKN – 10 a DSM IV

a) Léčba každého pacienta musí být individuální. vzhledem k problematické validitě nesmí být mechanicky stanovená na základě diagnózy př. ne každého pacienta s diagnózou „depresivní epizoda“ je vhodné léčit antidepresivy


b) Výzkumníci a začátečníci by se měli vyhýbat zobecňování při zařazování pacientů do diagnostických skupin může tak uniknout multifaktoriální podstata jednotlivých poruch není například vhodné zjednodušování na „schizofrenik“ nebo „fobik“ …

c) Není vhodné vycházet z předpokladu, že porucha diagnostikovaná podle DSM nebo MKN je plnohodnotným ekvivalentem nozologické diagnózy (nemoci). Diagnostikujeme především syndrom, který může být v jednodušším případě důsledkem definovatelné množiny příčin, v méně příznivém případě dokonce důsledkem různých množin různých příčin!

d) Klinické popisy a diagnostická vodítka nemohou nahradit učební texty (chybí tam psychoterapie, kazuistické příklady, …

e) Změny v klasifikaci bude možné provádět jen na základě důkladně prověřených výsledků získaných výzkumem, je třeba brát v úvahu, že mezinárodní přijetí nové klasifikační soustavy trvá vždy poměrně dlouho. Další kompletní revize se nepředpokládá dříve než za 20 let po uvedení oficiální verze. Kompletní přípravy MKN – 11 byly však již zahájeny . Dsm – 5 už je na světě od r. 2013, v češtině byla vydaná v r. 2015.


Kritika soudobých klasifikačních systémů duševních poruch

V podstatě viz výše. Můžeme považovat klasifikace MKN a DSM za validnější než jejich předchůdce? Které ze slabin MKN a DSM jsou skutečným problémem? Nakolik je validní současný diagnostický proces? Psychiatrické operační klasifikační systémy jsou nezbytným kompromisním řešením stávajících problémů v oblasti znalostí etiopatogeneze, průběhu a prognózy duševních poruch. Je třeba dobře znát a správně chápat podstatu kompromisů, aby nedocházelo k omylům a zkreslením významu těchto klasifikací. Někdy až příliš odvážná rétorika psychiatrů vedla k tomu, že společnosti zajišťující ekonomiku zdravotnictví (zejména pojišťovny) trvají na tom, že když příznaky pacienta splňují kritéria některé poruchy, např. některého ze subtypů schizofrenie nebo rekurentní depresivní poruchy, musí být přesně stanovena psychofarmaka, která se mohou použít, a léčba nesmí tato ustanovení překročit (týká se např. problému terapeutických standardů). Psychiatři se ocitli mezi dvěma protipóly: na jedné straně nechtějí zastávat názor, že každý pacient je zcela jedinečným individuem z hlediska definice poruchy na druhé straně nemohou s plnou zodpovědností říci, že všechny případy určité diagnostické kategorie splňují přesně vymezená diagnostická kritéria. Některá tvrzení o přesnosti současné diagnostiky přehlížejí skutečnost, že etiologie duševních poruch stále ještě není známa. Ze soudobého diagnostického a klasifikačního procesu se někdy příliš citelně vytrácí pacient se svým individuálním příběhem. Klasifikační manuály znamenají velký pokrok, ale poskytují jen část informací, které psychiatr k validnímu diagnostickému procesu potřebuje. Odpovídají více méně průřezu psychopatologie v jednom časovém bodu, neberou v úvahu rodinu a osobní anamnézu, průběh a vyústění choroby, reakci na psychofarmaka, laboratorní vyšetření apod. Nevypovídají téměř nic o individuálním příběhu pacienta a jeho jedinečném prožívání sebe a okolního světa. ________________________________________________________________


Poruchy duševní a poruchy chování (F00-F99)

Patří sem: poruchy psychického vývoje Nepatří sem: příznaky, znaky a abnormální klinické a laboratorní nálezy nezařazené jinde (R00-R99)


Tato kapitola obsahuje následující oddíly: F00-F09 Organické duševní poruchy včetně symptomatických F10-F19 Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním psychoaktivních látek F20-F29 Schizofrenie, poruchy schizotypální a poruchy s bludy F30-F39 Afektivní poruchy (poruchy nálady) F40-F48 Neurotické, stresové a somatoformní poruchy F50-F59 Syndromy poruch chování, spojené s fyziologickými poruchami a somatickými faktory F60-F69 Poruchy osobnosti a chování u dospělých F70-F79 Mentální retardace F80-F89 Poruchy psychického vývoje F90-F98 Poruchy chování a emocí se začátkem obvykle v dětství a v dospívání F99 Neurčená duševní porucha Pro tuto kapitolu jsou stanoveny následující položky s hvězdičkou: F00* Demence u Alzheimerovy nemoci F02* Demence u jiných nemocí zařazených jinde


F00-F09 Organické duševní poruchy včetně symptomatických F00 Demence u Alzheimerovy choroby F00.0 Demence u Alzheimerovy choroby s časným začátkem F00.1 Demence u Alzheimerovy choroby s pozdním začátkem F00.2 Demence u Alzheimerovy choroby, atypický nebo smíšený typ F00.9 Demence u Alzheimerovy choroby nespecifikovaná _______________________________________________________________ F01 Vaskulární demence F01.0 Vaskulární demence s akutním začátkem F01.1 Multifaktorová demence F01.2 Subkortikální vaskulární demence F01.3 Smíšená kortikální a subkortikální vaskulární demence F01.8 Jiná vaskulární demence F01.9 Vaskulární demence nespecifikovaná _______________________________________________________________ F02 Demence u chorob klasifikovaných jinde F02.0 Demence u Pickovy choroby F02.1 Demence u Creutzfeldtovy-Jakobovy choroby F02.2 Demence u Huntingtonovy choroby F02.3 Demence u Parkinsonovy choroby F02.4 Demence u infekce HIV F02.8 Demence u ostatních chorob klasifikovaných jinde _______________________________________________________________ F03 Nespecifikovaná demence _______________________________________________________________ Pátý znak specifikuje demenci (F00 – F03) podle přidružených příznaků: .x0 Bez přidružených příznaků .x1 Přidružené příznaky, zvláště bludy .x2 Přidružené příznaky, zvláště halucinace .x3 Přidružené příznaky, zvláště deprese .x4 Jiné přidružené nebo smíšené příznaky _______________________________________________________________ F04 Organický amnestický syndrom jiný než vyvolaný alkoholem a jinými drogami _______________________________________________________________ F05 Delirium jiné než vyvolané alkoholem nebo jinými drogami F05.0 Delirium bez přítomnosti demence F05.1 Delirium nasedající na demenci F05.8 Jiné delirium F05.9 Delirium nespecifikované _______________________________________________________________ F06 Jiné duševní poruchy vznikající následkem onemocnění, poškození nebo dysfunkce mozku nebo následkem somatického onemocnění F06.0 Organická halucinóza F06.1 Organická katatonní porucha F06.2 Organický syndrom s bludy (schizoformní) F06.3 Organické afektivní poruchy .30 Organická manická porucha .31 Organická bipolární porucha .32 Organická depresivní porucha .33 Organická smíšená afektivní porucha F06.4 Organická úzkostná porucha F06.5 Organická dissociativní porucha F06.6 Organická emoční labilita nebo astenická porucha F06.7 Mírná kognitivní porucha F06.8 Jiné specifikované duševní poruchy při mozkovém poškození a dysfunkci a při somatickém onemocnění F06.9 Nespecifikovaná duševní porucha při poškození a dysfunkci mozku a somatickém onemocnění _______________________________________________________________ F07 Poruchy osobnosti a poruchy chování vyvolané onemocněním, poškozením nebo dysfunkcí mozku F07.0 Organicky podmíněná porucha osobnosti F07.1 Postencefalitický syndrom F07.2 Postkomoční syndrom F07.8 Jiné organicky podmíněné poruchy osobnosti a chování vyvolané onemocněním, poškozením nebo dysfunkcí mozku F07.9 Nespecifikované organicky podmíněné poruchy osobnosti a chování vyvolané onemocněním, poškozením nebo dysfunkcí mozku _______________________________________________________________ F09 Nespecifikované organické nebo symptomatické duševní poruchy _______________________________________________________________

F10 – F19 Duš. poruchy a poruchy chování vyvolané účinkem psychoakt. látek F10 Poruchy vyvolané požíváním alkoholu F11 Poruchy vyvolané požíváním opioidů F12 Poruchy vyvolané požíváním kanabinoidů F13 Poruchy vyvolané užíváním sedativ nebo hypnotik F14 Poruchy vyvolané požíváním kokainu F15 Poruchy vyvolané požíváním jiných stimulancií (včetně kofeinu) F16 Poruchy vyvolané požíváním halucinogenů F17 Poruchy vyvolané užíváním tabáku F18 Poruchy vyvolané užíváním organických rozpouštědel F19 Poruchy vyvolané požíváním několika látek a požíváním jiných psychoaktivních látek _______________________________________________________________ Čtvrtý a pátý znak specifikují klilnický obraz:

Flx.0 Akutní intoxikace .00 Nekomplikovaná .01 S traumatem nebo s jiným tělesným postižením .02 S jinou zdravotní komplikací .03 S deliriem .04 S poruchami vnímání .05 S kómatem .06 S křemi .07 Patologická intoxikace _______________________________________________________________ Flx.1 Škodlivé užívání _______________________________________________________________ Flx.2 Syndrom závislosti .20 V současnosti abstinuje .21 V současnosti abstinuje, ale v chráněném prostředí .22 V současnosti abstinuje při klinicky evidovaném udržovacím nebo substitučním režimu .23 V současnosti abstinuje, avšak při léčbě averzními nebo blokujícími látkami .24 V současnosti užívá látku (aktivní závislost) .25 Souvislé užívání .26 Epizodické užívání (dipsomanie) _______________________________________________________________ Flx.3 Odvykací stav .30 Nekomplikovaný .31 S křečemi _______________________________________________________________ Flx.4 Odvykací stav s deliriem .40 Bez křečí .41 S křečemi _______________________________________________________________ Flx.5 Psychotická porucha .50 Schizoformní .51 Převážně bludná .52 Převážně halucinatorní .53 Převážně polymorfní .54 S převahou depresivních příznaků .55 S převahou manických příznaků .56 Smíšená _______________________________________________________________ Flx.6 Amnestický syndrom _______________________________________________________________ Flx.7 Reziduální stav a psychotická porucha s pozdním začátkem .70 Psychotické reminiscence (flashbacky) .71 Porucha osobnosti nebo chování .72 Reziduální afektivní porucha .73 Demence .74 Jiné přetrvávající narušení kognitivních funkcí .75 Psychotická porucha s pozdním začátkem _______________________________________________________________ Flx.8 Jiné duševní poruchy a poruchy chování _______________________________________________________________ Flx.9 Nespecifikovaná duševní porucha a porucha chování _______________________________________________________________

F20 – F29 Schizofrenie, schozoformní poruchy a poruchy s bludy F20 Schizofrenie F20.0 Paranoidní schizofrenie F20.1 Hebefrenní schizofrenie F20.2 Katatonní schizofrenie F20.3 Nediferencovaná schizofrenie F20.4 Poschizofrenní deprese F20.5 Reziduální schizofrenie F20.6 Simplexní Schizofrenie F20.8 Jiná schizofrenie F20.9 Schizofrenie nespecifikovaná

Pátý znak specifikuje průběh: .x0 Chronický .x1 V epizodách s postupným defektem .x2 V epizodách se stabilním defektem .x3 V epizodách s remisemi .x4 Neúplná remise .x5 Úplná remise .x8 Jiný _______________________________________________________________ F21 Schizotypní porucha _______________________________________________________________ F22 Trvalé duševní poruchy s bludy F22.0 Porucha s bludy F22.8 Jiné trvalé poruchy s bludy F22.9 Trvalá porucha s bludy nespecifikovaná _______________________________________________________________ F23 Akutní a přechodné psychotické poruchy F23.0 Akutní polymorfní psychotická porucha bez příznaků schizofrenie F23.1 Akutní polymorfní psychotická porucha s příznaky schizofrenie F23.2 Akutní schizoformní psychotická porucha F23.3 Jiné akutní psychotické poruchy s převahou bludů F23.8 Jiné akutní a přechodné psychotické poruchy F23.9 Akutní a přechodná psychotická porucha nespecifikovaná

Pátý znak označuje eventuální přítomnost přidruženého akutního stresu: .x0 Bez spojitosti s akutním stresem .x1 Ve spojitosti s akutním stresem _______________________________________________________________ F24 Indukovaná porucha s bludy _______________________________________________________________ F25 Schizoafektivní poruchy F25.0 Schizoafektivní porucha, manický typ F25.1 Schizoafektivní porucha, depresivní typ F25.2 Schizoafektivní porucha, smíšený typ F25.8 Jiné schizoafektivní poruchy F25.9 Schizoafektivní porucha nespecifikovaná _______________________________________________________________ F28 Jiné neorganické psychotické poruchy _______________________________________________________________ F29 Nespecifikovaná neorganická psychóza _______________________________________________________________

F30 – F39 Poruchy nálady (afektivní poruchy) F30 Manická epizoda F30.0 Hypomanie F30.1 Mánie bez psychotických příznaků F30.2 Mánie s psychotickými příznaky F30.8 Jiné manické epizody F30.9 Manická epizoda nespecifikovaná _______________________________________________________________ F31 Bipolární afektivní porucha F31.0 Bipolární afektivní porucha, současná epizoda hypomanická F31.1 Bipolární af. porucha, současná epizoda manická bez psychotických příznaků F31.2 Bipolární af. porucha, současná epizoda manická s psychotickými příznaky F31.3 Bipolární af. porucha, současná epizoda středně těžké nebo mírné deprese .30 bez somatických příznaků .31 se somatickými příznaky F31.4 Bipolární af. porucha, současná epizoda těžké deprese bez psychotických příznaků F31.5 Bipolární af. porucha, současná epizoda těžké deprese s psychotickými příznaky F31.6 Bipolární afektivní porucha, současná epizoda smíšená F31.7 Bipolární afektivní porucha, současně v remisi F31.8 Jiné bipolární afektivní poruchy F31.9 Bipolární afektivní porucha nespecifikovaná _______________________________________________________________ F32 Depresivní epizoda F32.0 Mírná depresivní epizoda .00 Bez somatických příznaků .01 Se somatickými příznaky F32.1 Středně těžká depresivní epizoda .10 Bez somatických příznaků .11 Se somatickými příznaky F32.2 Těžká depresivní epizoda bez psychotických příznaků F32.3 Těžká depresivní epizoda s psychotickými příznaky F32.8 Jiné depresivní epizody F32.9 Depresivní epizoda nespecifikovaná _______________________________________________________________ F33 Periodická (rekurentní) depresivní porucha F33.0 Periodická (rekurentní) depresivní porucha, současná epizoda mírná .00 Bez somatických příznaků .01 Se somatickými příznaky F33.1 Periodická (rekurentní) depresivní porucha, současná epiozoda středně těžká .10 Bez somatických příznaků .11 Se somatickými příznaky F33.2 Periodická (rekurentní) depr. por., současná epizoda těžká bez psychotických příznaků F33.3 Periodická (rekurentní) depr. por., současná epizoda těžká s psychotickými příznaky F33.4 Periodická (rekurentní) depresivní porucha, současně v remisi F33.8 Jiné periodické (rekurentní) depresivní poruchy F33.9 Periodická (rekurentní) depresivní porucha nespecifikovaná _______________________________________________________________ F34 Trvalé poruchy nálady (afektivní poruchy) F34.0 Cyklotymie F34.1 Dystymie F34.8 Jiné trvalé poruchy nálady (afektivní poruchy) F34.9 Trvalá porucha nálady (afektivní porucha) nespecifikovaná _______________________________________________________________ F38 Jiné poruchy nálady (afektivní poruchy) F38.0 Jiné jediné poruchy nálady (afektivní poruchy) .00 smíšená afektivní epizoda F38.1 Jiné periodické (rekurentní) poruchy nálady (afektivní poruchy) .10 Krátká periodická (rekurentní depresivní porucha) F38.8 Jiné specifikované poruchy nálady (afektivní poruchy) _______________________________________________________________ F39 Nespecifikovaná porucha nálady (afektivní porucha) _______________________________________________________________

F40 – F49 Neurotické poruchy, poruchy vyvolané stresem a somatoformní poruchy F40 Fobické a úzkostné poruchy F40.0 Agorafobie .00 Bez panické poruchy .01 S panickou poruchou F40.1 Sociální fobie F40.2 Specifické (izolované) fobie F40.8 Jiné fobické úzkostné poruchy F40.9 Fobická úzkostná porucha nespecifikovaná _______________________________________________________________ F41 Jiné úzkostné poruchy F41.0 Panická porucha (epizodická paroxyzmální úzkost) F41.1 Generalizovaná úzkostná porucha F41.2 Smíšená úzkostně depresivní porucha F41.3 Jiné smíšené úzkostné poruchy F41.8 Jiné specifikované úzkostné poruchy F41.9 Úzkostná porucha nespecifikovaná _______________________________________________________________ F42 Obsedantně kompulzivní porucha F42.0 Převážně obsedantní myšlenky nebo ruminace F42.1 Převážně nutkavé akty (kompulzivní rituály) F42.2 Smíšené obsedantní myšlenky a jednání F42.8 Jiné obsedantně kompulzivní poruchy F42.9 Obsedantně kompulzivní porucha nespecifikovaná _______________________________________________________________ F43 Reakce na závažný stres a poruchy přizpůsobení F43.0 Akutní reakce na stres F43.1 Posttraumatická stresová porucha F43.2 Poruchy přizpůsobení .20 Krátkodobá depresivní reakce .21 Protrahovaná depresivní reakce .22 Smíšená úzkostná a depresivní reakce .23 S převládající poruchou jiných emocí .24 S převládající poruchou chování .25 Se smíšenou poruchou emocí a chování .28 S jinými specifikovanými převládajícími symptomy F43.8 Jiné reakce na závažný stres F43.9 Reakce na závažný stres nespecifikovaná _______________________________________________________________ F44 Dissociativní (konverzní) poruchy F44.0 Dissociativní amnézie F44.1 Dissociativní fuga F44.2 Dissociativní stupor F44.3 Trans a stavy posedlosti F44.4 Dissociativní poruchy motoriky F44.5 Dissociativní křeče F44.6 Dissociativní porucha citlivosti a poruchy senzorické F44.7 Smíšené dissociativní (konverzní) poruchy F44.8 Jiné dissociativní (konverzní) poruchy .80 Ganserův syndrom .81 Mnohočetná porucha osobnosti .82 Přechodně dissociativní (konverzní) por. vyskytující se v dětství a v adolescenci .88 Jiné specifikované dissociativní (konverzní) poruchy F44.9 Dissociativní (konverzní) porucha nespecifikovaná _______________________________________________________________ F45 Somatoformní poruchy F45.0 Somatizační porucha F45.1 Nediferencovaná somatizační porucha F45.2 Hypochondrická porucha F45.3 Somatoformní vegetativní dysfunkce .30 Srdce a kardiovaskulární systém .31 Horní gastrointestinální trakt .32 Dolní gastrointestinální trakt .33 Respirační systém .34 Urogenitální systém .38 Jiný orgán nebo systém F45.4 Přetrvávající somatoformní bolestivá porucha F45.8 Jiné somatoformní poruchy F45.9 Somatoformní porucha nespecifikovaná _______________________________________________________________ F48 Jiné neurotické poruchy F48.0 Neurastenie F48.1 Depersonalizační a derealizační syndrom F48.8 Jiné specifikované neurotické poruchy F48.9 Neurotická porucha nespecifikovaná _______________________________________________________________

F50 – F59 Behaviorální syndromy spojené s fyziologickými poruchami a somatickými faktory F50 Poruchy příjmu potravy F50.0 Mentální anorexie F50.1 Atypická mentální anorexie F50.2 Mentální bulimie F50.3 Atypická mentální bulimie F50.4 Přejídání spojené s jinými psychickými poruchami F50.5 Zvracení spojené s jinými psychickými poruchami F50.8 Jiné poruchy příjmu potravy F50.9 Porucha příjmu potravy nespecifikovaná _______________________________________________________________ F51 Neorganické poruchy spánku F51.0 Neorganická nespavost F51.1 Neorganická hypersomnie F51.2 Neorganické poruchy rytmu spánek – bdění F51.3 Somnambulizmus (náměsíčnictví) F51.4 Noční děsy F51.5 Noční můry (úzkostné sny) F51.8 Jiné neorganické poruchy spánku F51.9 Neorganická porucha spánku nespecifikovaná _______________________________________________________________ F52 Sexuální dysfunkce nevyvolaná organickou poruchou nebo nemocí F52.0 Nedostatek nebo ztráta sexuální touhy F52.1 Odpor k sexu (sexualitě) a nedostatečné prožívání sexuální slasti .70 Odpor .71 Nedostatečné prožívání sexuální slasti F52.2 Selhání genitální odpovědi F52.3 Dysfunkční orgazmus F52.4 Předčasná ejakulace F52.5 Neorganický vaginizmus F52.6 Neorganická dyspareunie F52.7 Hypersexualita F52.8 Jiná sexuální dysfunkce nevyvolaná organickou poruchou nebo nemocí F52.9 Nespecifikovaná sexuální dysfunkce nevyvolaná organickou poruchou nebo nemocí _______________________________________________________________ F53 Duševní poruchy a poruchy chování spojené s šestinedělím neklas. jinde F53.0 Mírné duševní poruchy a poruchy chování spojené s šestinedělím neklasifikované jinde F53.1 Závažné duševní poruchy a poruchy chování spojené s šestinedělím neklas. Jinde F53.8 Jiné duševní poruchy a poruchy chování spojené s šestinedělím neklas. Jinde F53.9 Duševní porucha spojená s šestinedělím nespecifikovaná _______________________________________________________________ F54 Psychické a behaviorální faktory spojené s poruchami nebo chorobami klasifikovanými jinde _______________________________________________________________ F55 Abúzus látek nevyvolávajících závislost F55.0 Antidepresiva F55.1 Laxativa F55.2 Analgetika F55.3 Antacida F55.4 Vitaminy F55.5 Steroidy nebo hormony F55.6 Přírodní nebo lidové preparáty F55.8 Jiné látky nevyvolávající závislost F55.9 Nespecifikované _______________________________________________________________ F59 Nespecifikované behaviorální syndromy spojené s fyziologickými dysfunkcemi a somatickými faktory _______________________________________________________________

F60 – F69 Poruchy osobnosti a chování u dospělých F60 Specifické poruchy osobnosti F60.0 Paranoidní porucha osobnosti F60.1 Schizoidní porucha osobnosti F60.2 Dissociální porucha osobnosti F60.3 Emočně nestabilní porucha osobnosti .30 Impulzivní typ .31 Hraniční typ F60.4 Histriónská porucha osobnosti F60.5 Anankastická porucha osobnosti F60.6 Anxiózní (vyhýbavá) porucha osobnosti F60.8 Jiné specifické poruchy osobnosti F60.9 Porucha osobnosti nespecifikovaná _______________________________________________________________ F61 Smíšené a jiné poruchy osobnosti F61.0 Smíšené poruchy osobnosti F61.1 Nepříznivé změny osobnosti _______________________________________________________________ F62 Přetrvávající změny osobnosti, které nelze přisoudit hrubému poškození nebo nemoci mozku F62.0 Přetrvávající změna osobnosti po katastrofické události F62.1 Přetrvávající změna osobnosti po psychickém onemocnění F62.8 Jiné přetrvávající změny osobnosti F62.9 Přetrvávající změna osobnosti nespecifikovaná _______________________________________________________________ F63 Návykové a impulzní poruchy F63.0 Patologické hráčství F63.1 Patologické zakládání požárů (pyromanie) F63.2 Patologické kradení (kleptomanie) F63.3 Trichotillomanie F63.8 Jiné návykové a impulzivní poruchy F63.9 Návyková a impulzivní porucha nespecifikovaná _______________________________________________________________ F64 Poruchy pohlavní identity F64.0 Transsexualizmus F64.1 Transvestitizmus dvojí role F64.2 Porucha pohlavní identity v dějství (dětství?) F64.8 Jiné poruchy pohlavní identity F64.9 Porucha pohlavní identity nespecifikovaná _______________________________________________________________ F65 Poruchy sexuální preference F65.0 Fetišismus F65.1 Fetišistický transvestitsmus F65.2 Exhibicionismus F65.3 Voyerství F65.4 Pedofilie F65.5 Sadomasochismus F65.6 Mnohočetné poruchy sexuální preference F65.8 Jiné poruchy sexuální preference F65.9 Porucha sexuální preference nespecifikovaná _______________________________________________________________ F66 Psychické a behaviorální poruchy spojené se sexuálním vývojem a orientací F66.0 Porucha sexuálního vyzrávání F66.1 Egodystonická sexuální orientace F66.2 Porucha sexuálních vztahů F66.8 Jiné poruchy psychosexuálního vývoje F66.9 Porucha psychosexuálního vývoje nespecifikovaná

Pátý znak označuje spojení s .x0 Heterosexualitou .x1 Homosexualitou .x2 Bisexualitou .x8 Jinou, včetně prepubertální _______________________________________________________________ F68 Jiné poruchy osobnosti a chování u dospělých F68.0 Zpracovávání tělesných symptomů z psychických důvodů F68.1 Záměrné vyvolávání nebo předstírání somatických nebo psychických symptomů nebo tělesné či psychické neschopnosti (předstíraná porucha) F68.8 Jiné specifikované poruchy osobnosti a chování u dospělých _______________________________________________________________ F69 Nespecifikovaná porucha osobnosti a chování u dospělých _______________________________________________________________

F70 – F79 Mentální retardace (duševní opoždění) F70 Lehká mentální retardace F71 Středně těžká mentální retardace F72 Těžká mentální retardace F73 Hluboká mentální retardace F78 Jiná mentální retardace F79 Nespecifikovaná mentální retardace

Čtvrtý znak určuje rozsah přidruženého postižení chování: x.0 Žádné nebo minimální postižení chování x.1 Výrazné postižení chování vyžadující pozornost nebo léčbu x.8 Jiná postižení chování x.9 Bez zmínky o postižení chování _______________________________________________________________

F80 – F89 Poruchy psychického vývoje F80.0 Specifické vývojové poruchy řeči a jazyka F80.1 Expresivní porucha řeči F80.2 Receptivní porucha řeči F80.3 Získání afázie s epilepsií (Landuův – Kleffnerův syndrom) F80.8 Jiné vývojové poruchy řeči a jazyka F80.9 Vývojová porucha řeči a jazyka nespecifikovaná _______________________________________________________________ F81 Specifické vývojové poruchy školních dovednosti F81.0 Specifická porucha čtení F81.1 Specifická porucha psaní F81.2 Specifická porucha počítání F81.3 Smíšená porucha školních dovedností F81.8 Jiné vývojové poruchy školních dovedností F81.9 Vývojová porucha školních dovedností nespecifikovaná _______________________________________________________________ F82 Specifikovaná vývojová porucha motorické funkce _______________________________________________________________ F83 Smíšené specifické vývojové poruchy _______________________________________________________________ F84 Pervazivní vývojové poruchy F84.0 Dětský autizmus F84.1 Atypický autizmus F84.2 Rettův syndrom F84.3 Jiná desintegrační porucha v dětství F84.4 Hyperaktivní porucha spojená s mentální retardací a stereotypními pohyby F84.5 Aspergerův syndrom F84.8 Jiné perevazivní vývojové poruchy F84.9 Pervazivní vývojová porucha nespecifikovaná _______________________________________________________________ F88 Jiné poruchy psychického vývoje _______________________________________________________________ F89 Nespecifikovaná porucha psychického vývoje _______________________________________________________________

F90 – F98 Poruchy chování a emocí se začátkem obvykle v dětství a v adolescenci F90 Hyperkinetické poruchy F90.0 Porucha aktivity a pozornosti F90.1 Hyperkinetická porucha chování F90.8 Jiné hyperkinetické poruchy F90.9 Hyperkinetická porucha nespecifikovaná _______________________________________________________________ F91 Poruchy chování F91.0 Porucha chování ve vztahu k rodině F91.1 Nesocializovaná porucha chování F91.2 Socializovaná porucha chování F91.3 Porucha opozičního vzdoru F91.8 Jiné poruchy chování F91.9 Porucha chování nespecifikovaná _______________________________________________________________ F92 Smíšené poruchy chování a emocí F92.0 Depresivní porucha chování F92.8 Jiné smíšené poruchy chování a emocí F92.9 Smíšená porucha chování a emocí nespecifikovaná _______________________________________________________________ F93 Emoční poruchy se začátkem specifickým pro dětství F93.0 Separační úzkostná porucha v dětství F93.1 Fobická úzkostná porucha v dětství F93.2 Sociální úzkostná porucha v dětství F93.3 Porucha sourozenecké rivality F93.8 Jiné emoční poruchy v dětství F93.9 Emoční porucha v dětství nespecifikovaná _______________________________________________________________ F94 Poruchy sociálních vztahů se vznikem specifickým pro dětství a adolescenci F94.0 Elektivní mutizmus F94.1 Reaktivní porucha v příchylnosti v dětství F94.2 Dezinhibovaná příchylnost v dětství F94.8 Jiné poruchy sociálních vztahů v dětství F94.9 Porucha sociálních vztahů v dětství nespecifikovaná _______________________________________________________________ F95 Tikové poruchy F95.0 Přechodná tiková porucha F95.1 Chronická motorická nebo vokální tiková porucha F95.2 Kombinovaná vokální a mnohočetná motorická tiková porucha (Tourettův syndrom) F95.8 Jiné tikové poruchy F95.9 Tiková porucha nespecifikovaná _______________________________________________________________ F98 Jiné poruchy chování a emocí začínající obvykle v dětství a v adolescenci F98.0 Neorganická enuréza F98.1 Neorganická eknopréza F98.2 Porucha příjmu jídla v útlém a dětském věku F98.3 Pika infantilní a v dětství F98.4 Poruchy se stereotypními pohyby F98.5 Koktavost (zadrhávání) F98.6 Breptavost F98.8 Jiné specifik. poruchy chování a emocí začínajících obvykle v dětství a v adolescenci F98.9 Nespecifik. poruchy chování a emocí začínajících obvykle v dětství a v adolescenci _______________________________________________________________

F99 Nespecifikovaná duševní porucha F99 Duševní porucha jinde nespecifikovaná _______________________________________________________________


Zdroj:

Höschl, C., Švestka, J. (eds.): Psychiatrie (2002)