Aristoteles

Aristoteles byl řecký myslitel, badatel a učitel. Společně se Sokratem a Platonem patří mezi filosofy klasické řecké filosofie. Stal se nejvýznamnějším Platonovým žákem a vychovatelm Alexandra Makedonského. Jeho rozsáhlé encyklopedické dílo položilo základy mnoha věd. Aristoteles se narodil roku 384 ve Stageiře, umírá v roce 322 v Chalkidě.

život

Aristotelés se narodil roku 383 ve Stageiře v severním Řecku. Jeho otec byl dvorním lékařem makedonského krále Filipa II. Když Aristotelovi bylo 17 let, odešel do Athén a po dobu asi 20 let byl Platonovým žákem a spolupracovníkem na akademii. Po Platonově smrti stál v čele akadémie Speusippos a Aristotelés odešel do maloasijského Assu, kam akademiky už dlouho lákal tamější vládce. V roce 343 byl králem Filippem pozván do Pelly, aby se mohl stát vychovatelem jeho syna Alexandra. Poté se Aristotelés vrátil do Athén, kde v roce 335 zakládá školu, jež měla rozsahem zájmů a svou plánovitostí práce překonat Akadémii. Athény opouští v roce 323, když znovu převládají protimakedonské nálady a odchází do Chalkidy, kde roku 322 také umírá.

hlavní myšlenky

logické Organon

V díle Organon Aristotelés rozlišuje podstatu (úsiá, jsoucnost) a akcidenty ("případky")
Akcidentem je vše to, co může být na něčem a nemůže tedy existovat samo o sobě. Takovými pojmy jsou například kvantita, kvalita, vztah.
Podstatou je to, co může nést akcidenty, třeba člověk, nebo kámen.
Soud je v Aristotelově podání spojení dvou pojmů, subjektu a predikátu. To je například "Sókratés je člověk", nebo "Člověk je smrtelný." Soudy také tvoří hierarchii podle své obecnosti. Například "Člověk je smrtelný." je obecnějším soudem než "Sókratés je člověk".
Důkaz potom spočívá ve správném zařazení soudu do hierarchie, kde soudy obecnější rozhodují o soudech méně obecných. Aby tahle operace byla správná, musíme mít potvrzenou platnost obecnějšího soudu, se kterým pracujeme. Znamená to, že pokud je potvrzen obecnější soud "člověk je smrtelný" a soud "Sókratés je člověk" pak platí konkluze, že "Sokrates je smrtelný". Je to důkaz ve smyslu dedukce, který aplikuje obecnější poznání na méně obecný případ téhož rodu. Formou důkazu je sylogismus, což je závěr ze dvou soudů, jež mají společný("střední") pojem. Naším společným střením pojmem je pojem "Sókratés"

filosofie a věda

Aristotelés podal systematické rozdělení filosofie

Aristotelův pohled na duši