Digitální knihovny v oblasti kulturního dědictví – výběr a charakteristika dvou zástupců: Porovnání verzí

Řádek 49: Řádek 49:
 
* '''Jazyk rozhraní''': čeština / angličtina  
 
* '''Jazyk rozhraní''': čeština / angličtina  
 
* '''Je vhodná pro''': badatele kulturních a historických institucí, studenty, učitele a laiky
 
* '''Je vhodná pro''': badatele kulturních a historických institucí, studenty, učitele a laiky
 +
* Datum spuštění: 2003
 +
* Vhodné pro: studenty, badatele, učitele, laiky
 +
* Provozovatel: Národní digitální knihovny NK ČR (jedná se o jeden z jejich projektů - další jsou Národní digitální knihovny jsou Kramerius (digitalizované novodobé dokumenty) a WebArchiv (publikování digitálních dokumentů)
 
* Je subagregátorem Europeany pro oblast historických fondů
 
* Je subagregátorem Europeany pro oblast historických fondů
 
* uživatelské rozhraní bylo navrženo ke snadnému vyhledávání a prohlížení dokumentů
 
* uživatelské rozhraní bylo navrženo ke snadnému vyhledávání a prohlížení dokumentů
 
* umožňuje vytváření osobních kolekcí a virtuálních dokumentů. Uživatelé i přispěvatelé obsahu si tak mohou vytvořit vlastní virtuální knihovnu z agregovaného obsahu a sdílet výsledky své práce se studenty, kolegy a ostatními uživateli. <ref name=":2810">O Manuscriptoriu. Manuscriptorium [online]. [cit. 2021-10-28]. Dostupné z: http://www.manuscriptorium.com/cs/o-manuscriptoriu</ref>
 
* umožňuje vytváření osobních kolekcí a virtuálních dokumentů. Uživatelé i přispěvatelé obsahu si tak mohou vytvořit vlastní virtuální knihovnu z agregovaného obsahu a sdílet výsledky své práce se studenty, kolegy a ostatními uživateli. <ref name=":2810">O Manuscriptoriu. Manuscriptorium [online]. [cit. 2021-10-28]. Dostupné z: http://www.manuscriptorium.com/cs/o-manuscriptoriu</ref>
 +
* umožňuje jednoduché a pokročilé vyhledávání
 +
* Jazyk rozhraní: anglický a český jazyk
 +
* preferuje komunikaci mezi systémy prostřednictvím protokolu OAI-PMH (umožňuje sklízení metadatových záznamů v digitálních repozitáří)
 +
* data jsou získávána importem nebo prostřednictvím harvestingu
  
 
zaměřena na digitalizaci evropských starých tisků a rukopisů
 
zaměřena na digitalizaci evropských starých tisků a rukopisů
 
je největší digitální knihovnou historických dokumentů v Evropě
 
je největší digitální knihovnou historických dokumentů v Evropě
jeden z projektů Národní digitální knihovny NK ČR. Další programy Národní digitální knihovny jsou Kramerius (digitalizované novodobé dokumenty) a WebArchiv (publikování digitálních dokumentů).
+
 
 
Manuscriptorium chce být specializovanou platformou pro staré rukopisy s hladkým přístupem pro veřejnost a tím pádem zjednodušit práci výzkumných pracovníků a badatelů z celého světa. Manuscriptorium má za cíl zpřístupnit pět milionů stran dokumentů z 90 evropských institucí. Nezpřístupňuje na internetu pouze digitalizované rukopisy a staré tisky, ale i informace o historických knižních fondech, jako například studie a další elektronické dokumenty  
 
Manuscriptorium chce být specializovanou platformou pro staré rukopisy s hladkým přístupem pro veřejnost a tím pádem zjednodušit práci výzkumných pracovníků a badatelů z celého světa. Manuscriptorium má za cíl zpřístupnit pět milionů stran dokumentů z 90 evropských institucí. Nezpřístupňuje na internetu pouze digitalizované rukopisy a staré tisky, ale i informace o historických knižních fondech, jako například studie a další elektronické dokumenty  
  

Verze z 28. 10. 2021, 17:27

Stránka ve výstavbě
Inkwell icon - Noun Project 2512.svg Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit. Inkwell icon - Noun Project 2512.svg

Digitální knihovna

Dle definice TDKIV je digitální knihovna integrovaný systém zahrnující soubor elektronických informačních zdrojů a služeb umožňující získávání, zpracovávání, vyhledávání a využívání informací v tomto systému uložených. Digitální knihovny jsou zpřístupňovány prostřednictvím počítačových sítí. Účelem budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, případně i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích, uložených ve fondu knihovny. [1] Digitální knihovnou může být jak malá osobní knihovna, tak velká distribuovaná sbírka dokumentů podobající se knihovně, archivu, galerii nebo muzeu. Obsahem digitálních knihoven nejsou jen textové informace (knihy, časopisy, rukopisy apod.), ale také obrazové materiály (fotografie, obrazy, mapy apod.), zvukové nahrávky, video, filmy, báze dat, software či trojrozměrné objekty. [2]

Konkrétní výhody digitální knihovny:

  • umožňuje přístup k dokumentům 24 hodin denně,
  • umožňuje přístup k informacím takřka bezprostředně bez ohledu na vzdálenost, která uživatele dělí od počítače, na kterém jsou informace uloženy [2]
  • umožňuje současný přístup více uživatelům ke stejnému dokumentu, který knihovna vlastní v jediném exempláři
  • digitalizace chrání ohrožené exempláře tím, že nedochází k jejich fyzickému půjčování. Dochází tak tedy k ochraně knihovního fondu.
  • dokumenty v digitální knihovně mohou být volně organizovány do tematických (virtuálních) sbírek [3]
  • rychlejší a efektivnější vyhledávání a prohlížení obsahu
  • možné sdílení digitálního obsahu celosvětově
  • rychlejší a snažíš aktualizování obsahu [4]

Digitální a klasické knihovny

Potenciální možnosti digitálních knihoven jdou nad rámec možností klasických knihoven s fyzickými dokumenty a projevují se např. možnostmi neomezené globální integrace digitálních repozitářů v celosvětovém měřítku, novými formami a formáty informací, možností permanentní aktualizace informace uložené v digitální knihovně nebo zcela novými typy služeb (přeformátováváním dokumentů do různých formátů či jazykových verzí, vytvářením složených děl, vyjednáváním autorských a přístupových práv aj.). Přes tyto a další odlišnosti mají oba typy knihoven řadu shodných rysů:

Europeana

Europeana logo

Europeana je evropská digitální knihovna, která tvoří rozhraní k milionům knih, obrazů, filmů, muzejních předmětů a archiválií, které byly digitalizovány po celé Evropě. Do Europeany přispělo více než 2000 institucí z celé Evropy. Mezi nimi jsou mezinárodně známá jména jako Rijksmuseum v Amsterodamu, British Library a Louvre. K dispozici jsou digitální dokumenty z národních i regionálních archivů, muzeí a knihoven členských zemí Evropské unie. Uživatelé tak mají možnost prozkoumat evropské kulturní a vědecké dědictví od pravěku až po současnost. [6] Byla spuštěna v listopadu 2008 jako modelový projekt evropské brány umožňující uživatelům internetu vyhledávání a přímý přístup k digitalizovaným knihám, mapám, malbám, novinám, fotografiím, fragmentům filmových děl a všem druhům audiovizuálních dokumentů ze sbírek evropských kulturních institucí. [7]

Umožňuje přístup k informacím různých paměťových organizací. Digitální objekty, které může uživatel na portálu Europeany najít, nejsou uloženy v centrálním počítači. Zůstávají konkrétní kulturní instituci, která je umístí na svých sítích. Europeana shromažďuje související informace, nebo metadata, včetně malého obrázku. Uživatel informace zobrazí v této formě, a pokud chce získat přístup ke kompletnímu obsahu, může přejít na stránku původní instituce a zobrazit veškeré dostupné informace. [7]

Základní informace o digitální knihovně Europeana:

  • Spuštění: 2008
  • Provozovatel: Europeana Foundation v Nizozemsku
  • vyhledávání podle: druhu dokumentu, země, jazyka, agregátorů, insitutcí
  • Obsahuje: více než 50 milionům digitalizovaných položek, z toho více než 700 tisíc z České republiky.

digitální knihovna navržená tak, aby evropské vědecké a kulturní dědictví bylo přístupné od prehistorie až po současnost ve formě obrazových, textových, zvukových a video souborů.

  • vznik z iniciativy Evropské komise

poskytuje přístup k různým typům obsahu poskytovaných přidruženými evropskými institucemi. Digitální kopie nejsou uloženy na centrálním počítači, ale zůstávají v příslušné kulturní instituce a její síti. Europeana shromažďuje pouze kontextové informace (metadata) dostupných objektů, včetně malých obrázků. Z ČR jsou největšími přispěvateli Národní památkový ústav, Národní knihovna ČR, Národní filmový archiv a mnoho dalších. V současné době přispívá více než 3.000 institucí ze všech zemí EU a to prostřednictvím svých agregátorů. Manuscriptorium poskytuje záznamy do TEL (The European Library), což je agregátor Europeany, a to znamená, že digitalizované dokumenty Manuscriptoria jsou přístupné i v rámci Europeany.

Manuscriptorium

Manuscriptorium - logo

Manuscriptorium je volně dostupná digitální knihovna, která pomocí propracovaných rešeršních nástrojů umožňuje snadný přístup k soustředěným informacím o historických fondech. Cílem projektu je zpřístupnit existující digitální obsah pomocí jednotných nástrojů tak, aby byl co nejlépe dostupný, a proto digitální knihovna agreguje dokumenty mnoha významných institucí nejen ze zemí Evropské Unie. Slouží jako nejsnadnější cesta pro zjištění informací o fyzickém dokumentu, nebo přímo k zobrazení jeho digitální kopie dokumentu. [8]

Základní informace o digitální knihovně Manuscriptorium:

  • Jazyk rozhraní: čeština / angličtina
  • Je vhodná pro: badatele kulturních a historických institucí, studenty, učitele a laiky
  • Datum spuštění: 2003
  • Vhodné pro: studenty, badatele, učitele, laiky
  • Provozovatel: Národní digitální knihovny NK ČR (jedná se o jeden z jejich projektů - další jsou Národní digitální knihovny jsou Kramerius (digitalizované novodobé dokumenty) a WebArchiv (publikování digitálních dokumentů)
  • Je subagregátorem Europeany pro oblast historických fondů
  • uživatelské rozhraní bylo navrženo ke snadnému vyhledávání a prohlížení dokumentů
  • umožňuje vytváření osobních kolekcí a virtuálních dokumentů. Uživatelé i přispěvatelé obsahu si tak mohou vytvořit vlastní virtuální knihovnu z agregovaného obsahu a sdílet výsledky své práce se studenty, kolegy a ostatními uživateli. [8]
  • umožňuje jednoduché a pokročilé vyhledávání
  • Jazyk rozhraní: anglický a český jazyk
  • preferuje komunikaci mezi systémy prostřednictvím protokolu OAI-PMH (umožňuje sklízení metadatových záznamů v digitálních repozitáří)
  • data jsou získávána importem nebo prostřednictvím harvestingu

zaměřena na digitalizaci evropských starých tisků a rukopisů je největší digitální knihovnou historických dokumentů v Evropě

Manuscriptorium chce být specializovanou platformou pro staré rukopisy s hladkým přístupem pro veřejnost a tím pádem zjednodušit práci výzkumných pracovníků a badatelů z celého světa. Manuscriptorium má za cíl zpřístupnit pět milionů stran dokumentů z 90 evropských institucí. Nezpřístupňuje na internetu pouze digitalizované rukopisy a staré tisky, ale i informace o historických knižních fondech, jako například studie a další elektronické dokumenty

Harvesting metadat je použit v rámci komunikace s dalšími repozitáři spolupracujících institucí. V současné době je použit pro Manuscriptorium nově vytvořený formát TEI P5, který slouží jako interní standard a výměnný formát. Katalog se nazývá OKHF (Otevřený Katalog Historických Fondů) a obsahuje metadata o fyzických dokumentech ve formátu XML. Digitalizované dokumenty jsou přístupné na datových úložištích NK ČR, ale i na úložištích vzdálených partnerů v rámci digitální knihovny. subagretágorem europeana, takže dodává svoje metadata do agregátoru – europeana (jeden z největších portálu který umožňuje přístup ke kultur. dědictví)

Odkazy

Reference

  1. CELBOVÁ, Ludmila. Digitální knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2021-10-08]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000854&local_base=KTD.
  2. 2,0 2,1 TKAČÍKOVÁ, Daniela. Když se řekne digitální knihovna .... Ikaros [online]. 1999, ročník 3, číslo 8 [cit. 2021-10-08]. urn:nbn:cz:ik-10990. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/10990
  3. SMETÁNKOVÁ, Martina. Koncipování obsahu digitální knihovny. Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě [online]. Ostrava, 2019 [cit. 2021-10-24]. Dostupné z:https://www.svkos.cz/data/filemanager/source/studijn%C3%AD%20texty%20pro%20knihovn%C3%ADky/28_Koncipov%C3%A1n%C3%AD_obsahu_digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovny_Smet%C3%A1nkov%C3%A1.pdf
  4. GÁBRIŠOVÁ, Jana. Legislativa digitálních knihoven. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví. 2018. 36 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Martin Krčál, DiS
  5. BARTOŠEK, Miroslav. Digitální knihovny - teorie a praxe. [online]. Masarykova universita v Brně, Ústav výpočetní techniky [cit. 2021-10-24]. Dostupné z: https://core.ac.uk/download/pdf/11879112.pdf
  6. Zahraniční digitální knihovny. Česká digitální knihovna [online]. [cit. 2021-10-28]. Dostupné z: https://www.czechdigitallibrary.cz/cs/zahranicni-digitalni-knihovny/
  7. 7,0 7,1 Europeana. eMuzeum.cz [online]. [cit. 2021-10-28]. Dostupné z: https://emuzeum.cz/informacni-zdroje/digitalizace-sbirek/europeana
  8. 8,0 8,1 O Manuscriptoriu. Manuscriptorium [online]. [cit. 2021-10-28]. Dostupné z: http://www.manuscriptorium.com/cs/o-manuscriptoriu

Doporučená literatura

  • CUBR, Ladislav. Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů. 1. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky, 2010. 154 s. ISBN 978-80-7050-588-5.
  • CELBOVÁ, Ludmila et al. Archivace webu. 1. vyd. Praha: Národní knihovna ČR, 2008. 45 s. ISBN 978-80-7050-562-5.
  • BORGHOFF, Uwe M. et al. Long-term preservation of digital documents: principles and practices. Berlin: Springer, ©2005. xv, 274 s. ISBN 3-540-33639-7.
  • BOUDA, Tomáš a kol. Elektronické knihy v českých knihovnách. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2012. 74 s. ISBN 978-80-210-6000-5.
  • ŽUMER, Maja, ed. National bibliographies in the digital age: guidance and new directions. München: K.G. Saur, 2009. 140 s. IFLA series on bibliographic control; v. 39. ISBN 978-3-598-24287-8.

Související články

Klíčová slova

digitální knihovna, digitalizace, elektronické informační zdroje, kulturní dědictví