Erich Fromm: Porovnání verzí

Řádek 1: Řádek 1:
* Společné znaky s Eriksonem
+
'''Erich Fromm''' (23. března 1900 Frankfurt nad Mohanem, Německo – 18. března 1980 Locarno, Švýcarsko) byl německý '''sociální psycholog''', '''[[Psychoanalýza|psychoanalytik]]''', '''sociolog''', '''humanistický filosof''' a '''[[demokracie|demokratický]] [[socialismus|socialista]]'''. Pocházel z ortodoxně židovské rodiny a během svého mládí se setkal s antisemitismem a nenávistí vůči židům. Získal doktorát v psychologii, avšak věnoval se i sociologii a filosofii. Pokusil se o '''syntézu''' myšlenek '''[[Sigmund Freud|Sigmunda Freuda]]''' a '''[[Karl Marx|Karla Marxe]]'''. Marxovy pojmy tvořily obecný rámec, který naplnil Freudovými idejemi. V Berlíně získal '''psychoanalytický výcvik''' a seznámil se s [[Karen Horneyová|Karen Horneyovou]]. Nejprve vycházel z klasické freudovské [[Psychoanalýza|psychoanalýzy]], později se však od ní odchýlil, stále se však pokládal za Freudova žáka. Před [[nacismus|nacismem]] uprchl do USA, kde stejně jako Horneyová učil psychoanalýzu. Ta se ale postavila proti tomu, aby učil psychoanalýzu bez lékařského vzdělání. Bylo jí dáno za pravdu, takže Fromm společně s několika dalšími kolegy na protest odešel. Nějakou dobu žil v Mexiku, pak se odstěhoval do Švýcarska, kde po několika letech zemřel.
:* Postfreudovské zaměření
+
 
:* Zájem o sociokulturní činitele
+
 
* Jejich teorie jsou označovány jako '''psychosociální teorie osobnosti'''
 
:* Tohoto pojmu užil Erikson
 
== Život ==
 
* Narozen ve Frankfurtu nad Mohanem v ortodoxní židovské rodině
 
:* Pocítil antisemitismus a nesnášenlivost vůči židům
 
* Psychologii si zvolil jako hlavní předmět svých univerzitních studií (získal doktorát)
 
:* Věnoval se ale i filozofii a sociologii
 
* Zaujaly ho myšlenky Freuda a Marxe
 
:* Pokusil se o vytvoření syntézy těchto teorií
 
:* Marxovy sociální pojmy tvořily obecný rámec, který naplnil Freudovými myšlenkami
 
* Psychoanalytický výcvik získal v Berlíně, kde se seznámil s K. Horneyovou
 
* Nejdříve se držel klasické Freudovské psychoanalýzy, později se od ní odchýlil
 
:* Stále se ale pokládal za Freudova žáka, nepostavil se proti němu
 
* Odešel do USA, působil v Chicagu a New Yorku
 
:* Zde vyučoval kurzy psychoanalýzy stejně jako Karen Horneyová
 
:* Ta se ale postavila proti tomu aby vyučoval bez lékařského vzdělání
 
:* Bylo jí dáno za pravdu a Fromm na protest odešel a s ním několik dalších
 
* Nějakou dobu žil v Mexiku a později se přestěhoval do Švýcarská kde po několika ltetech zemřel
 
 
== Teorie ==
 
== Teorie ==
* Psycholog, ale i historik, sociolog a filozof
+
 
:* Vnímal život člověka v celkové perspektivě společnosti
+
Fromm vnímal '''život člověka ve vztahu ke společnosti jako celku'''. Zdůrazňoval význam '''sebeuvědomění''' a uvědomění si své '''vnitřní hodnoty'''.
* Zdůrazpoval důležitost sebeuvědomění a uvědomění si své vnitřní hodnoty
+
 
* K prosazení své svobody je třeba
+
K prosazení své '''svobody''' jednotlivec musí:
:* Činit hodnotová rozhodnutí
+
* Činit '''[[hodnoty (sociologie)|hodnotová]] rozhodnutí'''
:* Rozvíjet produktivní zaměření života
+
* Rozvíjet '''produktivní zaměření''' života
:* Objevit krásu a moc altruistických postojů
+
* Objevit krásu a moc '''[[altruismus|altruistických]]''' postojů
* Za hlavní problém moderní společnosti pokládal volbu mezi „robotismem“ a „humanistickým socialismem“
+
 
:* Na společenství se má každý aktivně a odpovědně podílet, práce má být smysluplná a pracující mají mít možnost využívat kapitálu
+
Za hlavní problém [[moderní společnost|moderní společnosti]] pokládal volbu mezi „'''robotismem'''“ a „'''humanistickým [[socialismus|socialismem]]'''“. Na společenství se má každý aktivně a odpovědně podílet, práce má být smysluplná a pracující mají mít možnost využívat kapitálu. To odpovídá [[Alfred Adler|Adlerově]] vizi společnosti jako '''spolupracujícího [[společenství]]'''.
:* Odpovídá Adlerově vizi společnosti jako spolupracujícího společenství
+
 
::* '''Pojem osobnosti'''
+
=== Pojem osobnosti ===
* Osobnost = celek zděděných a získaných duševních vlastností, které jsou pro jedince příznačné a činí každého jednotlivce jedinečným
+
'''Osobnost''' chápe jako '''celek zděděných a získaných duševních vlastností''', které jsou pro jedince příznačné a činí každého jednotlivce jedinečným.
* Rozlišil 2 složky osobnosti:
+
 
:* Temperament
+
Rozlišil dvě základní složky osobnosti:
::* Zděděný, konstituční a trvalý
+
* '''[[Temperament]]''' - je zděděný, konstituční a trvalý, představuje hlavní nástroj osobnosti
::* Hlavní nástroj osobnosti
+
* '''[[Charakter]]''' - míra, v níž jedinec uspěl v umění žít (vlastní problém etiky), utváří se hodnotovými volbami
:* Charakter
+
 
::* míra, v níž jedinec uspěl v umění žít (vlastní problém etiky)
+
Základní '''vzorce charakterových zaměření''':
::* utváří se hodnotovými volbami
+
* '''Produktivní charakter''' - obdarování druhých prostřednictvím '''[[Láska|lásky]] a [[práce]]'''
::* '''Produktivní a nonproduktivní charakter'''
+
* '''Neproduktivní charakter''' - předpoklad, že jedinec není schopen produkovat, takže vše, co potřebuje, musí dostat od druhých. Může toho docílit pasivním chováním nebo vykořisťováním.
* Dva základní vzorce charakterových zaměření
+
 
* '''Produktivní charakter'''
+
Tyto vzorce jsou založeny na dvou '''procesech''':
:* Obdarování druhých prostřednictvím lásky a práce
+
* '''[[Socializace jedince|Socializace]]''' - vytváření si vztahu k druhým a k sobě, ochota poskytovat péči, souvisí s produktivním charakterem
* '''Neproduktivní charakter'''
+
* '''Asimilace''' - člověk získává nebo si přisvojuje žádoucí předměty, souvisí s neproduktivním charakterem
:* Předpoklad že jedinec není schopen produkovat, takže vše co potřebuje musí dostat od druhých
+
 
:* Může toho docílit pasivním chováním nebo vykořispování
+
U vyvážené osobnosti jsou oba procesy vhodně smíšeny a projevují se trvalým vzorcem.
* Tyto vzorce jsou založeny na dvou procesech:
+
 
:* Socializace
+
'''Neproduktivní orientace''' (pod vlivem produktivního charakteru ztrácejí negativní význam a podporují růst):
::* Vytváření si vztahu k druhým a ksobě
+
* '''Receptivní orientace''' - člověk očekává veškeré zajištění z vnějších zdrojů
::* Ochota poskytovat péči
+
* '''Kořistnická orientace''' - člověk je odhodlán získat to, co potřebuje tím, že si to vezme nebo uloupí, kanibalistické chování
::* Souvisí s produktivním charakterem
+
* '''Hromadivá orientace''' - snaha uchovávat si nashromážděný majetek, obrany proti zásahům vnějšího světa do jeho věcí
:* Asimilace
+
* '''Tržní orientace''' - člověk se řídí zásadou, že vše, co potřebuje, se získává procesem výměny (lidské osobnosti jsou tedy na prodej stejně jako jiné druhy zboží)
::* Člověk získává nebo si přisvojuje žádoucí předměty
+
 
::* Souvisí s neproduktivním charakterem
+
==== Lidské potřeby a láska ====
* U vyvážené osobnosti jsou oba procesy vhodně smíšeny a projevují se trvalým vzorcem
+
 
* Neproduktivní orientace (pod vlivem produktivního charakteru ztrácejí negativní význam a podporují růst):
+
Pět '''hlavních potřeb''':
:* '''Receptivní orientace'''
+
* Potřeba '''vztaženosti'''
::* Člověk očekává veškeré zajištění z vnějších zdrojů
+
* Potřeba '''transcendence'''
:* '''Kořistnická orientace'''
+
* Potřeba '''zakořeněnosti'''
::* Člověk je odhodlán získat to, co potřebuje tím, že si to vezme nebo uloupí
+
* Potřeba '''identity'''
::* Kanibalistické chování
+
* Potřeba '''orientačního rámce'''
:* '''Hromadivá orientace'''
+
 
::* snaha uchovávat si nashromážděný majetek
+
Zralá osoba je schopná tyto potřeby integrovat. Je schopná důvěrného vztahu k druhému člověku. '''Zralá láska''' vyplývá z '''produktivní charakterové orientace''' a je sjednocením za současného uchování vlastní integrity. Láska je aktivní silou v člověku a v terapii má uzdravující moc.
::* obrany proti zásahům vnějšího světa do jeho věcí
 
:* '''Tržní orientace'''
 
::* Člověk se řídí zásadou že vše, co potřebuje, se získává procesem výměny
 
::* Lidské osobnosti jsou na prodej stejně jako jiné druhy zboží
 
::* '''Lidské potřeby a láska'''
 
* Pět hlavních potřeb:
 
:* Potřeba vztaženosti
 
:* Potřeba transcendence
 
:* Potřeba zakořeněnosti
 
:* Potřeba identity
 
:* Potřeba orientačního rámce
 
* Zralá osoba je schopná tyto potřeby integrovat
 
:* Je schopná důvěrného vztahu k druhému člověku
 
* Zralá láska vyplývá z produktivní charakterové orientace
 
* Zralá láska je sjednocením za současného uchování vlastní integrity
 
* Láska je aktivní silou v člověku
 
* Zásada uzdravující moci lásky na terapii
 
  
 
[[Kategorie: Dějiny psychologie|*]]
 
[[Kategorie: Dějiny psychologie|*]]
 
[[Kategorie: Psychologie osobnosti|*]]
 
[[Kategorie: Psychologie osobnosti|*]]
 +
[[Kategorie: Soudobá sociologie|*]]

Verze z 5. 12. 2014, 14:23

Erich Fromm (23. března 1900 Frankfurt nad Mohanem, Německo – 18. března 1980 Locarno, Švýcarsko) byl německý sociální psycholog, psychoanalytik, sociolog, humanistický filosof a demokratický socialista. Pocházel z ortodoxně židovské rodiny a během svého mládí se setkal s antisemitismem a nenávistí vůči židům. Získal doktorát v psychologii, avšak věnoval se i sociologii a filosofii. Pokusil se o syntézu myšlenek Sigmunda Freuda a Karla Marxe. Marxovy pojmy tvořily obecný rámec, který naplnil Freudovými idejemi. V Berlíně získal psychoanalytický výcvik a seznámil se s Karen Horneyovou. Nejprve vycházel z klasické freudovské psychoanalýzy, později se však od ní odchýlil, stále se však pokládal za Freudova žáka. Před nacismem uprchl do USA, kde stejně jako Horneyová učil psychoanalýzu. Ta se ale postavila proti tomu, aby učil psychoanalýzu bez lékařského vzdělání. Bylo jí dáno za pravdu, takže Fromm společně s několika dalšími kolegy na protest odešel. Nějakou dobu žil v Mexiku, pak se odstěhoval do Švýcarska, kde po několika letech zemřel.


Teorie

Fromm vnímal život člověka ve vztahu ke společnosti jako celku. Zdůrazňoval význam sebeuvědomění a uvědomění si své vnitřní hodnoty.

K prosazení své svobody jednotlivec musí:

Za hlavní problém moderní společnosti pokládal volbu mezi „robotismem“ a „humanistickým socialismem“. Na společenství se má každý aktivně a odpovědně podílet, práce má být smysluplná a pracující mají mít možnost využívat kapitálu. To odpovídá Adlerově vizi společnosti jako spolupracujícího společenství.

Pojem osobnosti

Osobnost chápe jako celek zděděných a získaných duševních vlastností, které jsou pro jedince příznačné a činí každého jednotlivce jedinečným.

Rozlišil dvě základní složky osobnosti:

  • Temperament - je zděděný, konstituční a trvalý, představuje hlavní nástroj osobnosti
  • Charakter - míra, v níž jedinec uspěl v umění žít (vlastní problém etiky), utváří se hodnotovými volbami

Základní vzorce charakterových zaměření:

  • Produktivní charakter - obdarování druhých prostřednictvím lásky a práce
  • Neproduktivní charakter - předpoklad, že jedinec není schopen produkovat, takže vše, co potřebuje, musí dostat od druhých. Může toho docílit pasivním chováním nebo vykořisťováním.

Tyto vzorce jsou založeny na dvou procesech:

  • Socializace - vytváření si vztahu k druhým a k sobě, ochota poskytovat péči, souvisí s produktivním charakterem
  • Asimilace - člověk získává nebo si přisvojuje žádoucí předměty, souvisí s neproduktivním charakterem

U vyvážené osobnosti jsou oba procesy vhodně smíšeny a projevují se trvalým vzorcem.

Neproduktivní orientace (pod vlivem produktivního charakteru ztrácejí negativní význam a podporují růst):

  • Receptivní orientace - člověk očekává veškeré zajištění z vnějších zdrojů
  • Kořistnická orientace - člověk je odhodlán získat to, co potřebuje tím, že si to vezme nebo uloupí, kanibalistické chování
  • Hromadivá orientace - snaha uchovávat si nashromážděný majetek, obrany proti zásahům vnějšího světa do jeho věcí
  • Tržní orientace - člověk se řídí zásadou, že vše, co potřebuje, se získává procesem výměny (lidské osobnosti jsou tedy na prodej stejně jako jiné druhy zboží)

Lidské potřeby a láska

Pět hlavních potřeb:

  • Potřeba vztaženosti
  • Potřeba transcendence
  • Potřeba zakořeněnosti
  • Potřeba identity
  • Potřeba orientačního rámce

Zralá osoba je schopná tyto potřeby integrovat. Je schopná důvěrného vztahu k druhému člověku. Zralá láska vyplývá z produktivní charakterové orientace a je sjednocením za současného uchování vlastní integrity. Láska je aktivní silou v člověku a v terapii má uzdravující moc.