Henry Murray: Porovnání verzí

Značky: editace z Vizuálního editoru, možná chyba ve Vizuálním editoru
Značky: editace z Vizuálního editoru, možná chyba ve Vizuálním editoru
Řádek 1: Řádek 1:
 
== Život ==
 
== Život ==
 
[[Soubor:MA14 042 001.jpg|thumb|267x267px|Henry A. Murray v roce 1962. Zdroj: Harvardmagazine.com]]
 
[[Soubor:MA14 042 001.jpg|thumb|267x267px|Henry A. Murray v roce 1962. Zdroj: Harvardmagazine.com]]
Henry A. Murray se narodil v New Yorku 13. května 1893. Vyrůstal ve spořádané rodině a mohli bychom jej označit za typického představitele psychologie své doby (privilegovaného bílého američana). Murray nejdříve vystudoval historii na Harvardu (B. A.). Následně přešel ke studiu biologie na Univerzitě v Kolumbii (M. A.) a doktorský titul (Ph. D.) pak získal v biochemii na Univerzitě v Cambridge, kde i v roce 1988 v požehnaném věku 95 let umírá.<ref>Engler, B. (2013). Personality theories. Nelson Education.</ref>  
+
Henry A. Murray se narodil v New Yorku 13. května 1893. Vyrůstal ve spořádané rodině a mohli bychom jej označit za typického představitele psychologie své doby (privilegovaného bílého američana). Murray nejdříve vystudoval historii na Harvardu (B. A.). Následně přešel ke studiu biologie na Univerzitě v Kolumbii (M. A.) a doktorský titul (Ph. D.) pak získal v biochemii na Univerzitě v Cambridge, kde i v roce 1988 v požehnaném věku 95 let umírá.<ref name=":1">Engler, B. (2013). Personality theories. Nelson Education.</ref>  
  
 
Murray se začal věnovat psychologii v roce 1927 po čtení práce Junga a Freuda. Psychologii ve stejném roce začíná na Harvardu vyučovat a v následujících letech se stává ředitelem harvardské psychologické kliniky. Z tohoto období pochází i jeho nejvýznačnější publikace "Explorations in Personality". V rámci své psychologické práce rovněž vytvořil dodnes využívaný [[Tematický apercepční test|Tematický apercepční test (TAT)]]. Tehdejší psychologii kritizoval pro nedostatek pozornosti věnované jedinci ve vztahu k prostředí.<ref>https://www.britannica.com/biography/Henry-Murray</ref>
 
Murray se začal věnovat psychologii v roce 1927 po čtení práce Junga a Freuda. Psychologii ve stejném roce začíná na Harvardu vyučovat a v následujících letech se stává ředitelem harvardské psychologické kliniky. Z tohoto období pochází i jeho nejvýznačnější publikace "Explorations in Personality". V rámci své psychologické práce rovněž vytvořil dodnes využívaný [[Tematický apercepční test|Tematický apercepční test (TAT)]]. Tehdejší psychologii kritizoval pro nedostatek pozornosti věnované jedinci ve vztahu k prostředí.<ref>https://www.britannica.com/biography/Henry-Murray</ref>
Řádek 21: Řádek 21:
  
 
=== Vývoj osobnosti ===
 
=== Vývoj osobnosti ===
*
+
Osobnost se dle Murrayho vyvíjí obdobně jako u Freuda. '''Orální''', '''anální '''a '''falické''' stadium rozšiřuje ještě o '''klaustrální '''(claustral) a '''uretrální''' (urethral) stadium. Klaustrální stadium je klidným stadiem probíhajícím v průběhu prenatálního vývoje dítěte. Uretrální stadium se vyskytuje mezi orálním a análním stadiem a vyznačuje se příjemnými pocity plynoucími z uretrálního eroticismu. Obecně jsou Murrayho vývojové fáze pojímané o něco více šíře než u Freuda.<ref name=":0" /> Sám Murray ve své biografii má problém identifikovat se kupř. s [[Oidipovský komplex|Oidipovským komplexem]].<ref name=":1" />
 +
 
 +
Na Freuda však Murray navazuje kupř. v otázkách deprivace v jednotlivých stádiích, ve kterých i podle něj dochází k fixacím. K tomu ovšem rozpracovává teorii uretrálního a klaustrálního komplexu. Klaustrální komplex dle Murrayho vytváří pasivní, závislou osobnost. [[Ikarův komplex|Uretrální komplex]] pak utváří přespříliš ambiciozní, narcistickou osobnost toužící po nesmrtelnosti. Uretrální komplex bývá častokrát nazýván rovněž [[Ikarův komplex|Ikarovým komplexem]].<ref name=":0" />
 +
 
 +
Obecně pak vývoj člověka dělí na:
 +
# Dětství
 +
# Adolescenci
 +
# Ranou dospělost - do tohoto období se rozvíjí osobnost a její struktury
 +
# Střední dospělost - rozvinuté struktury jsou uchovávány a zesilovány
 +
# Období stáří - struktury osobnosti se vrací a dochází ke ztrátě schopnosti vytvářet struktury nové.
 +
 
 +
== Murrayho pojetí motivace ==
 
* Potřeby a tlaky se vzájemně ovlivpují
 
* Potřeby a tlaky se vzájemně ovlivpují
 
* '''Potřeba'''
 
* '''Potřeba'''
Řádek 35: Řádek 46:
 
:* Všechny vědomé procesy jsou regulativní, ale naopak to neplatí
 
:* Všechny vědomé procesy jsou regulativní, ale naopak to neplatí
 
* Jako systém se osobnost nemění, jako struktura je relativně stabilní
 
* Jako systém se osobnost nemění, jako struktura je relativně stabilní
*
 
::*
 
* Zdůrazpuje také význam dětství pro rozvoj osobnosti
 
 
:* Jako Freud vytvořil 5 stadií vývoje, v dětství mají ale odlišný obsah
 
:* Jako Freud vytvořil 5 stadií vývoje, v dětství mají ale odlišný obsah
* Období vývoje osobnosti:
+
 
:* Dětství
+
:
:* Adolescence
 
:* Raná dospělost
 
::* do tohoto období se rozvíjí osobnost a její struktury
 
:* Střední dospělost
 
::* rozvinuté struktury jsou uchovávány a zesíleny
 
:* Období stáří
 
::* struktura osobnosti se vrací zpět
 
::* dochází ke ztrátě schopnosti vyvíjet nové struktury
 
  
 
[[Kategorie: Dějiny psychologie|*]]
 
[[Kategorie: Dějiny psychologie|*]]
 
[[Kategorie: Psychologie osobnosti|*]]
 
[[Kategorie: Psychologie osobnosti|*]]

Verze z 6. 2. 2017, 22:43

Život

Henry A. Murray v roce 1962. Zdroj: Harvardmagazine.com

Henry A. Murray se narodil v New Yorku 13. května 1893. Vyrůstal ve spořádané rodině a mohli bychom jej označit za typického představitele psychologie své doby (privilegovaného bílého američana). Murray nejdříve vystudoval historii na Harvardu (B. A.). Následně přešel ke studiu biologie na Univerzitě v Kolumbii (M. A.) a doktorský titul (Ph. D.) pak získal v biochemii na Univerzitě v Cambridge, kde i v roce 1988 v požehnaném věku 95 let umírá.[1]

Murray se začal věnovat psychologii v roce 1927 po čtení práce Junga a Freuda. Psychologii ve stejném roce začíná na Harvardu vyučovat a v následujících letech se stává ředitelem harvardské psychologické kliniky. Z tohoto období pochází i jeho nejvýznačnější publikace "Explorations in Personality". V rámci své psychologické práce rovněž vytvořil dodnes využívaný Tematický apercepční test (TAT). Tehdejší psychologii kritizoval pro nedostatek pozornosti věnované jedinci ve vztahu k prostředí.[2]

Personologie

Murray vycházel z akademického prostředí, přejímal termíny a formulace ostatních psychologů a zároveň je obohacoval. Ačkoli se zajímal prvně o Jungovu práci, je významně ovlivněn zejména Freudem. Spojil spekulace psychoanalýzy (zejména obecné zaměření na minulost) s umělými metodami akademické psychologie.

Jeho personologie je v jeho pojetí brána jako široká multidisciplinární věda o člověku, uvažující celou osobnost a nikoli pouze subjektivní prožitky. Personologie dle něj tak uvažuje jak vnitřní faktory člověka, tak i faktory interakce mezi lidmi. Sám se ani neuzavíral před jednotlivými metodami - kupř. Murray sám o sobě napsal kvalitativní studii. Murrayho komplexnímu přístupu k psychologii odpovídají i jeho zájmy - kromě psychologie se zabýval i mytologií, vydal velkou studii rozebírajícího Melvillova Moby Dicka a byl jedním z význačných vědců stojících za založením Institutu víry ve vědecké době (Institute of Religion in an Age of Science).[3]

Murrayho pojetí osobnosti

Osobnost je dle Murrayho hypotetickým konstruktem kloubícím vnitřní (fantazie, úsudky, pocity) a vnější procesy (srovnávání se s požadavky okolí). Osobnost je pod neustálým tlakem plynoucím z konfliktu vnitřních a vnějších požadavků - je tak jistým kompromisem mezi oběma.[3]

Struktura osobnosti

Murrayho struktura osobnosti vychází zejména z Freudovy práce, kterou částečně obohacuje:

  • ID je zdrojem energie a místem, z kterého vycházejí impulzy, které nelze akceptovat takové, jaké jsou (Freud); Dle Murrayho však tato složka osobnosti může obsahovat rovněž konstruktivní a akceptovatelné impulzy.
  • EGO kromě potlačování a aktivizace impulzů v Murrayho pojetí disponuje vlastní energií, díky které pomáhá najít vhodnou formu vyjádření impulzům z ID.
  • SUPEREGO jakožto interní regulátor chování, založený zejména na předchozích zkušenostech, může být dle Murrayho i později ovlivněn kupř. zkušenostmi peerů a sociálním prostředím, ve kterém se člověk pohybuje. Ovlivňovat jej mohou i fiktivní (literární, mytologické) postavy.
  • EGO-IDEAL je Murrayho vlastním konceptem blízkým SUPEREGU. Ideální ego se skládá ze všech sebeobrazů člověka v jejich ideální podobě.

Vývoj osobnosti

Osobnost se dle Murrayho vyvíjí obdobně jako u Freuda. Orální, anální a falické stadium rozšiřuje ještě o klaustrální (claustral) a uretrální (urethral) stadium. Klaustrální stadium je klidným stadiem probíhajícím v průběhu prenatálního vývoje dítěte. Uretrální stadium se vyskytuje mezi orálním a análním stadiem a vyznačuje se příjemnými pocity plynoucími z uretrálního eroticismu. Obecně jsou Murrayho vývojové fáze pojímané o něco více šíře než u Freuda.[3] Sám Murray ve své biografii má problém identifikovat se kupř. s Oidipovským komplexem.[1]

Na Freuda však Murray navazuje kupř. v otázkách deprivace v jednotlivých stádiích, ve kterých i podle něj dochází k fixacím. K tomu ovšem rozpracovává teorii uretrálního a klaustrálního komplexu. Klaustrální komplex dle Murrayho vytváří pasivní, závislou osobnost. Uretrální komplex pak utváří přespříliš ambiciozní, narcistickou osobnost toužící po nesmrtelnosti. Uretrální komplex bývá častokrát nazýván rovněž Ikarovým komplexem.[3]

Obecně pak vývoj člověka dělí na:

  1. Dětství
  2. Adolescenci
  3. Ranou dospělost - do tohoto období se rozvíjí osobnost a její struktury
  4. Střední dospělost - rozvinuté struktury jsou uchovávány a zesilovány
  5. Období stáří - struktury osobnosti se vrací a dochází ke ztrátě schopnosti vytvářet struktury nové.

Murrayho pojetí motivace

  • Potřeby a tlaky se vzájemně ovlivpují
  • Potřeba
  • Vše, co jedinec chce a o co se snaží
  • Lze ji identifikovat pomocí vzorců chování, selektivního vnímání, citů a manifestovaného uspokojení
  • Tlak
  • Alfa tlak
  • Objektivní okolnosti vyvolávající tlak
  • Beta tlak
  • Subjektivní zpracování alfa tlaku

Osobnost

  • Struktura – organizace všech integrativních a regulativních procesů
  • Všechny vědomé procesy jsou regulativní, ale naopak to neplatí
  • Jako systém se osobnost nemění, jako struktura je relativně stabilní
  • Jako Freud vytvořil 5 stadií vývoje, v dětství mají ale odlišný obsah
  1. 1,0 1,1 Engler, B. (2013). Personality theories. Nelson Education.
  2. https://www.britannica.com/biography/Henry-Murray
  3. 3,0 3,1 3,2 3,3 Thetford, W., & Walsh, R. (1985). Theories of Personality and Psychopathology: Schools Derived from Psychology and Philosophy. Kaplan, H. L, and Sadock, B, 1.