Henry Murray

Verze z 6. 2. 2017, 21:44, kterou vytvořil Pourmarek (diskuse | příspěvky) (úprava personologie)

Život

Henry A. Murray v roce 1962. Zdroj: Harvardmagazine.com

Henry A. Murray se narodil v New Yorku 13. května 1893. Vyrůstal ve spořádané rodině a mohli bychom jej označit za typického představitele psychologie své doby (privilegovaného bílého američana). Murray nejdříve vystudoval historii na Harvardu (B. A.). Následně přešel ke studiu biologie na Univerzitě v Kolumbii (M. A.) a doktorský titul (Ph. D.) pak získal v biochemii na Univerzitě v Cambridge, kde i v roce 1988 v požehnaném věku 95 let umírá.[1]

Murray se začal věnovat psychologii v roce 1927 po čtení práce Junga a Freuda. Psychologii ve stejném roce začíná na Harvardu vyučovat a v následujících letech se stává ředitelem harvardské psychologické kliniky. Z tohoto období pochází i jeho nejvýznačnější publikace "Explorations in Personality". V rámci své psychologické práce rovněž vytvořil dodnes využívaný Tematický apercepční test (TAT). Tehdejší psychologii kritizoval pro nedostatek pozornosti věnované jedinci ve vztahu k prostředí.[2]

Personologická koncepce osobnosti

Murray vycházel z akademického prostředí, přejímal termíny a formulace ostatních psychologů a zároveň je obohacoval. Ačkoli se zajímal prvně o Jungovu práci, je významně ovlivněn zejména Freudem. Spojil spekulace psychoanalýzy (zejména obecné zaměření na minulost) s umělými metodami akademické psychologie.

Jeho personologie je v jeho pojetí brána jako široká multidisciplinární věda o člověku, uvažující celou osobnost a nikoli pouze subjektivní prožitky. Personologie dle něj tak uvažuje jak vnitřní faktory člověka, tak i faktory interakce mezi lidmi. Sám se ani neuzavíral před jednotlivými metodami - kupř. Murray sám o sobě napsal kvalitativní studii. Murrayho komplexnímu přístupu k psychologii odpovídají i jeho zájmy - kromě psychologie se zabývali i mytologií, vydal velkou studii rozebírajícího Melvillova Moby Dicka a byl jedním z význačných vědců stojících za založením Institutu víry ve vědecké době (Institute of Religion in an Age of Science).[3]

  • Zkoumá individuální osobnost pomocí TAT
  • Vyvinul tematicko apercepční test (TAT)
  • Mnohoznačné sociální situace, do nichž jedinec projikuje systém svých potřeb a tlaků

Osobnost jako celek tvořený potřebou a tlakem

  • Potřeby a tlaky se vzájemně ovlivpují
  • Potřeba
  • Vše, co jedinec chce a o co se snaží
  • Lze ji identifikovat pomocí vzorců chování, selektivního vnímání, citů a manifestovaného uspokojení
  • Tlak
  • Alfa tlak
  • Objektivní okolnosti vyvolávající tlak
  • Beta tlak
  • Subjektivní zpracování alfa tlaku

Osobnost

  • Struktura – organizace všech integrativních a regulativních procesů
  • Všechny vědomé procesy jsou regulativní, ale naopak to neplatí
  • Jako systém se osobnost nemění, jako struktura je relativně stabilní
  • Struktura osobnosti:
  • Id
  • Všechny impulzy a stimuly
  • Energie, emoce a potřeby
  • Ego
  • Plánuje a organizuje chování, aktivizuje
  • Super-ego
  • Interiorizované kulturní hodnoty
  • Ego-ideal
  • Vytváří se na základě superega
  • Ideální sebe-obraz a zdroj stavění si osobních cílů
  • Zdůrazpuje také význam dětství pro rozvoj osobnosti
  • Jako Freud vytvořil 5 stadií vývoje, v dětství mají ale odlišný obsah
  • Období vývoje osobnosti:
  • Dětství
  • Adolescence
  • Raná dospělost
  • do tohoto období se rozvíjí osobnost a její struktury
  • Střední dospělost
  • rozvinuté struktury jsou uchovávány a zesíleny
  • Období stáří
  • struktura osobnosti se vrací zpět
  • dochází ke ztrátě schopnosti vyvíjet nové struktury
  • Engler, B. (2013). Personality theories. Nelson Education.
  • https://www.britannica.com/biography/Henry-Murray
  • Thetford, W., & Walsh, R. (1985). Theories of Personality and Psychopathology: Schools Derived from Psychology and Philosophy. Kaplan, H. L, and Sadock, B, 1.