Henry Murray

Verze z 6. 2. 2017, 22:04, kterou vytvořil Pourmarek (diskuse | příspěvky) (vložení a přepsání struktury osobnosti)

Život

Henry A. Murray v roce 1962. Zdroj: Harvardmagazine.com

Henry A. Murray se narodil v New Yorku 13. května 1893. Vyrůstal ve spořádané rodině a mohli bychom jej označit za typického představitele psychologie své doby (privilegovaného bílého američana). Murray nejdříve vystudoval historii na Harvardu (B. A.). Následně přešel ke studiu biologie na Univerzitě v Kolumbii (M. A.) a doktorský titul (Ph. D.) pak získal v biochemii na Univerzitě v Cambridge, kde i v roce 1988 v požehnaném věku 95 let umírá.[1]

Murray se začal věnovat psychologii v roce 1927 po čtení práce Junga a Freuda. Psychologii ve stejném roce začíná na Harvardu vyučovat a v následujících letech se stává ředitelem harvardské psychologické kliniky. Z tohoto období pochází i jeho nejvýznačnější publikace "Explorations in Personality". V rámci své psychologické práce rovněž vytvořil dodnes využívaný Tematický apercepční test (TAT). Tehdejší psychologii kritizoval pro nedostatek pozornosti věnované jedinci ve vztahu k prostředí.[2]

Personologická koncepce osobnosti

Murray vycházel z akademického prostředí, přejímal termíny a formulace ostatních psychologů a zároveň je obohacoval. Ačkoli se zajímal prvně o Jungovu práci, je významně ovlivněn zejména Freudem. Spojil spekulace psychoanalýzy (zejména obecné zaměření na minulost) s umělými metodami akademické psychologie.

Jeho personologie je v jeho pojetí brána jako široká multidisciplinární věda o člověku, uvažující celou osobnost a nikoli pouze subjektivní prožitky. Personologie dle něj tak uvažuje jak vnitřní faktory člověka, tak i faktory interakce mezi lidmi. Sám se ani neuzavíral před jednotlivými metodami - kupř. Murray sám o sobě napsal kvalitativní studii. Murrayho komplexnímu přístupu k psychologii odpovídají i jeho zájmy - kromě psychologie se zabýval i mytologií, vydal velkou studii rozebírajícího Melvillova Moby Dicka a byl jedním z význačných vědců stojících za založením Institutu víry ve vědecké době (Institute of Religion in an Age of Science).[3]

Murrayho pojetí osobnosti

Osobnost je dle Murrayho hypotetickým konstruktem kloubícím vnitřní (fantazie, úsudky, pocity) a vnější procesy (srovnávání se s požadavky okolí). Osobnost je pod neustálým tlakem plynoucím z konfliktu vnitřních a vnějších požadavků - je tak jistým kompromisem mezi oběma.[3]

Struktura osobnosti

Murrayho struktura osobnosti vychází zejména z Freudovy práce, kterou částečně obohacuje:

  • ID je zdrojem energie a místem, z kterého vycházejí impulzy, které nelze akceptovat takové, jaké jsou (Freud); Dle Murrayho však tato složka osobnosti může obsahovat rovněž konstruktivní a akceptovatelné impulzy.
  • EGO kromě potlačování a aktivizace impulzů v Murrayho pojetí disponuje vlastní energií, díky které pomáhá najít vhodnou formu vyjádření impulzům z ID.
  • SUPEREGO jakožto interní regulátor chování, založený zejména na předchozích zkušenostech, může být dle Murrayho i později ovlivněn kupř. zkušenostmi peerů a sociálním prostředím, ve kterém se člověk pohybuje. Ovlivňovat jej mohou i fiktivní (literární, mytologické) postavy.
  • EGO-IDEAL je Murrayho vlastním konceptem blízkým SUPEREGU. Ideální ego se skládá ze všech sebeobrazů člověka v jejich ideální podobě.

Vývoj osobnosti

  • Potřeby a tlaky se vzájemně ovlivpují
  • Potřeba
  • Vše, co jedinec chce a o co se snaží
  • Lze ji identifikovat pomocí vzorců chování, selektivního vnímání, citů a manifestovaného uspokojení
  • Tlak
  • Alfa tlak
  • Objektivní okolnosti vyvolávající tlak
  • Beta tlak
  • Subjektivní zpracování alfa tlaku

Osobnost

  • Struktura – organizace všech integrativních a regulativních procesů
  • Všechny vědomé procesy jsou regulativní, ale naopak to neplatí
  • Jako systém se osobnost nemění, jako struktura je relativně stabilní
  • Zdůrazpuje také význam dětství pro rozvoj osobnosti
  • Jako Freud vytvořil 5 stadií vývoje, v dětství mají ale odlišný obsah
  • Období vývoje osobnosti:
  • Dětství
  • Adolescence
  • Raná dospělost
  • do tohoto období se rozvíjí osobnost a její struktury
  • Střední dospělost
  • rozvinuté struktury jsou uchovávány a zesíleny
  • Období stáří
  • struktura osobnosti se vrací zpět
  • dochází ke ztrátě schopnosti vyvíjet nové struktury
  • Engler, B. (2013). Personality theories. Nelson Education.
  • https://www.britannica.com/biography/Henry-Murray
  • 3,0 3,1 Thetford, W., & Walsh, R. (1985). Theories of Personality and Psychopathology: Schools Derived from Psychology and Philosophy. Kaplan, H. L, and Sadock, B, 1.