Hlavní metody výzkumu digital humanities, jejich zapojení do tradičního humanitního a společenskovědního výzkumu: Porovnání verzí

 
(Není zobrazeno 37 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Pracuje se}}
+
==Digital humanities==
[[Digital humanities]] (DH) je oblast výzkumu, která vzniká spojením [[Výpočetní technika|výpočetní techniky]] s humanitními obory. Zaměřují na [[Digitalizace|digitalizaci]] a analyzování materiálů které souvisí s tradičními humanitními obory (např. historie, filozofie, [[lingvistika]], literatura, umění a archeologie), kterým poskytuje nástroje výpočetní techniky (např. [[Problematika vizualizace dat v kontextu digital humanities|datové vizualizace]], vyhledávání [[Informace|informací]], [[Metody dobývání znalostí z databází (data mining)|data mining]] a [[Elektronické publikování|digitální publikování]]). Jedním z cílů DH je integrovat [[Počítač|počítačové]] technologie do své vědecké činnosti (např. používání analytických technik textu, interaktivní hry nebo [[multimédia]] v tradičním umění. <ref name="dali">BLÁHA, Dalibor. Digital Humanities. WikiKnihovna.cz [online]. [cit. 2022-02-02]. Dostupné z: https://wiki.knihovna.cz/index.php/Digital_Humanities</ref> Digital humanities chápou jako předmět svého studia celý kulturní záznam, od prehistorie až po současnost. Digital humanities překračují hranice textového privilegia a důraz kladou na grafické metody výstavby a uspořádání vědění, na design coby nedílnou složku výzkumu, na [[Transmedialita|transmedialitu]] a rozšířené pojetí humanitního vědění určeného pro všechny smysly. Také se vyznačují větším důrazem na výstavbu nových nástrojů, prostředí a platforem spoluautorského vědeckého výzkumu a na kurátorství coby rozhodujícího rysu vědecké praxe. <ref name="davi">VICHNAR, David. Digital_humanities. H7O.cz [online]. [cit. 2022-02-02]. Dostupné z: http://www.h7o.cz/digital_humanities/</ref>
+
[[Digital humanities]] (DH) je oblast výzkumu, která vzniká spojením [[Výpočetní technika|výpočetní techniky]] s humanitními obory. Zaměřuje se na [[Digitalizace|digitalizaci]] a analyzování materiálů, které souvisí s tradičními humanitními obory (např. historie, filozofie, [[lingvistika]], literatura, umění a archeologie), kterým poskytuje nástroje výpočetní techniky (např. [[Problematika vizualizace dat v kontextu digital humanities|datovou vizualizaci]], vyhledávání [[Informace|informací]], [[Metody dobývání znalostí z databází (data mining)|data mining]] a [[Elektronické publikování|digitální publikování]]). Jedním z cílů DH je integrovat [[Počítač|počítačové]] technologie do své vědecké činnosti (např. používání analytických technik textu, interaktivní hry nebo [[multimédia]] v tradičním umění. <ref name="dali">BLÁHA, Dalibor. Digital Humanities. WikiKnihovna.cz [online]. [cit. 2022-02-02]. Dostupné z: https://wiki.knihovna.cz/index.php/Digital_Humanities</ref> Digital humanities chápou jako předmět svého studia celý kulturní záznam od prehistorie až po současnost. Překračují hranice textového privilegia a důraz kladou na grafické metody výstavby a uspořádání vědění, na design coby nedílnou složku výzkumu, na [[Transmedialita|transmedialitu]] a rozšířené pojetí humanitního vědění určeného pro všechny smysly. Také se vyznačují větším důrazem na výstavbu nových nástrojů, prostředí a platforem spoluautorského [[1. Vědecká metoda, vědecký výzkum a metodologie|vědeckého výzkumu]] a na [[Digitální kurátorství|kurátorství]] coby rozhodujícího rysu vědecké praxe. <ref name="davi">VICHNAR, David. Digital_humanities. H7O.cz [online]. [cit. 2022-02-02]. Dostupné z: http://www.h7o.cz/digital_humanities/</ref>
  
'''Nevýhody digital humanities'''
+
'''Výhody digital humanities'''
  
*nutnost [[Informační technologie (IT)|IT]] specialistů a často i vlastních serverů (což může být nákladné)
+
*digitalizace pramenů usnadňuje práci badatelům, kteří mohou zkoumat určité historické období z tepla domova;
*DH je vyčítána převaha výzkumných projektů nad těmi pedagogickými
+
*umožňuje jednoduší přístup k historickým pramenům;
*uvědomění si, že není možné matematicky nebo graficky vyjádřit vše. V angloamerickém světě je považováno za problém hluchota k problémům rasy, pohlaví a jiným multikulturním aspektům.
+
*díky přístupu může bourat překážky mezi vědci a „nevědci“.
*digital humanities může být také vyčítáno zabíjení [[Kritické myšlení|kritického myšlení]] a manipulace, které je buď úmyslná, nebo daná nerespektováním pravidel tvorby grafů, map aj. <ref name="škv">ŠKVRŇÁK, Jan. Digital humanities – naděje pro historii?. Středověk - české i světové dějiny období středověkého, hrady, šlechta [online]. 2015 [cit. 2022-02-02]. Dostupné z: http://www.e-stredovek.cz/view.php?cisloclanku=2015120002</ref>
 
  
'''Výhody digital humanities'''
+
'''Nevýhody digital humanities'''
  
*digitalizace pramenů usnadňuje práci badatelům, kteří mohou zkoumat svoje období z tepla domova.
+
*nutnost [[Informační technologie (IT)|IT]] specialistů a často i vlastních [[Server|serverů]] (což může být nákladné);
 +
*DH je vyčítána převaha výzkumných projektů nad pedagogickými;
 +
*matematicky nebo graficky není možné vyjádřit vše;
 +
*digital humanities může být také vyčítáno "zabíjení" [[Kritické myšlení|kritického myšlení]] a manipulace, která je buď úmyslná, nebo daná nerespektováním pravidel tvorby grafů, map aj. <ref name="škv">ŠKVRŇÁK, Jan. Digital humanities – naděje pro historii?. Středověk - české i světové dějiny období středověkého, hrady, šlechta [online]. 2015 [cit. 2022-02-02]. Dostupné z: http://www.e-stredovek.cz/view.php?cisloclanku=2015120002</ref>
  
 
'''V rámci DH se můžeme zabývat:'''
 
'''V rámci DH se můžeme zabývat:'''
  
*prostorem a časem ([[data]] je možné využívat v čase a prostoru)
+
*prostorem a časem (jinými slovy [[data]] je možné využívat v čase a prostoru)
 
*[[Vizualizace informací|vizualizací informací]]
 
*[[Vizualizace informací|vizualizací informací]]
 
*vytvářením a vývojem digitálních sbírek pro výzkum
 
*vytvářením a vývojem digitálních sbírek pro výzkum
 
*využíváním velkých sbírek textů
 
*využíváním velkých sbírek textů
 
*vytvářením digitálních edic <ref name="marek">MAREK, Jindřich. Digitální metody a nástroje, vizualizace dat - Principy digital humanities. Moodle UK pro výuku 1 [online]. 2020 [cit. 2022-02-02]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/pluginfile.php/608572/mod_resource/content/3/principy_dh_07.pdf</ref>
 
*vytvářením digitálních edic <ref name="marek">MAREK, Jindřich. Digitální metody a nástroje, vizualizace dat - Principy digital humanities. Moodle UK pro výuku 1 [online]. 2020 [cit. 2022-02-02]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/pluginfile.php/608572/mod_resource/content/3/principy_dh_07.pdf</ref>
 +
 +
==Metody výzkumu digital humanities==
  
 
'''Vybrané metody DH'''
 
'''Vybrané metody DH'''
  
*[[distant reading]]  
+
*[[distant reading]]
*[[cultural analytics]]  
+
*[[kulturní analytika]]
 
*vizuální využívání dat
 
*vizuální využívání dat
 
*výzkumné [[Analýza dat. Popište hlavní přístupy k analýze dat a popište je na podrobných příkladech. Uveďte hlavní zásady při plánování a realizaci studie využívající metod analýzy dat|analýzy dat]]
 
*výzkumné [[Analýza dat. Popište hlavní přístupy k analýze dat a popište je na podrobných příkladech. Uveďte hlavní zásady při plánování a realizaci studie využívající metod analýzy dat|analýzy dat]]
Řádek 32: Řádek 36:
 
*[[analýza sociálních sítí]] <ref name="marek" />
 
*[[analýza sociálních sítí]] <ref name="marek" />
  
===Cultural analytics===
+
===Kulturní analytika===
Kulturní analytika označuje použití výpočetních technologií pro práci s rozsáhlým souborem vizuálních kulturních dat, a to digitalizovaných i původně digitálních. <ref name="minař">MINAŘÍKOVÁ, Pavla. Kulturní analytika. WikiKnihovna.cz [online]. [cit. 2022-02-02]. Dostupné z: https://wiki.knihovna.cz/index.php/Kulturn%C3%AD_analytika</ref> Kulturními daty neboli objekty kulturní analytiky se rozumí jak digitalizovaná výtvarná umělecká díla, knihy, časopisy, filmy apod., tak data vytvořená přímo v prostředí digitálních médií. V kontrastu s digitálním humanismem má být středem zájmu kulturní analytiky především „[…] analýza a vizualizace velkých souborů vizuálních a mediálních dat obzvlášť současných dat dostupných na webu“. Charakteristickými rysy kulturní analytiky jsou tedy například výstupy v podobě obrazů a videozáznamů, digitální zpracování a analýza zkoumaných objektů, interaktivní vizualizace nebo práce s objekty a vizualizace ve vysokém rozlišení. Každý objekt podrobený kulturní analýze je předán softwaru, jenž data zpracuje, a podle dané metodiky je změřen, analyzován a redukován do konkrétních měřitelných parametrů. Tento software obsahuje nástroje, které dokážou například pro konkrétní obraz vytvořit hodnoty vyjadřující barevné vlastnosti nebo strukturu obrazu, jas, kontrast apod. Takto získaná číselná data pak mohou být na základě předem naprogramovaného algoritmu dále zpracována a porovnána s hodnotami ostatních objektů. Výstupem kulturní analýzy je pak vizualizace získaných dat. Tento způsob prezentace výsledků analýzy může sloužit například k odkrytí dříve těžko viditelných vlastností zkoumaných objektů.
+
Kulturní analytika označuje použití výpočetních technologií pro práci s rozsáhlým souborem vizuálních kulturních dat, a to jak digitalizovaných, tak i původně digitálních. <ref name="minař">MINAŘÍKOVÁ, Pavla. Kulturní analytika. WikiKnihovna.cz [online]. [cit. 2022-02-02]. Dostupné z: https://wiki.knihovna.cz/index.php/Kulturn%C3%AD_analytika</ref> Kulturními daty neboli objekty kulturní analytiky se rozumí jak digitalizovaná výtvarná umělecká díla, knihy, časopisy, filmy apod., tak data vytvořená přímo v prostředí [[Nová média|digitálních médií]]. V kontrastu s digital humanities má být středem zájmu kulturní analytiky především analýza a vizualizace velkých souborů vizuálních a mediálních dat (obzvlášť současných dat dostupných na [[Www|webu]]).  
 +
 
 +
'''Charakteristickými rysy kulturní analytiky jsou:'''
 +
* výstupy v podobě obrazů a videozáznamů,  
 +
* digitální zpracování a analýza zkoumaných objektů,  
 +
* interaktivní vizualizace nebo práce s objekty,
 +
* vizualizace ve vysokém rozlišení.  
 +
 
 +
Každý objekt podrobený kulturní analýze je předán [[Software|softwaru]], který data zpracuje a podle dané metodiky je změřen, analyzován a redukován do konkrétních měřitelných parametrů. Tento software obsahuje nástroje, které dokážou například pro konkrétní obraz vytvořit hodnoty vyjadřující barevné vlastnosti nebo strukturu obrazu, jas, kontrast apod. Takto získaná číselná data pak mohou být na základě předem naprogramovaného [[Algoritmus|algoritmu]] dále zpracována a porovnána s hodnotami ostatních objektů. Výstupem kulturní analýzy je pak vizualizace získaných dat. Tento způsob prezentace výsledků analýzy může sloužit například k odkrytí dříve těžko viditelných vlastností zkoumaných objektů.
  
 
'''Kulturní analytika dodržuje tyto základní principy:'''  
 
'''Kulturní analytika dodržuje tyto základní principy:'''  
# zpracovává kulturní data,
 
# vizualizuje originální data,
 
# pracuje s velkými daty
 
# využívá funkce softwaru
 
  
Kulturní analytika nedává konkrétní řešení nebo jasné odpovědi. Výsledky této analýzy je třeba dále zkoumat a podrobit interpretaci. Kulturní analytika umožňuje vnímat velké množství dat ve vzájemných souvislostech, pomáhá vidět skrytou povahu věcí, které běžné analytické nástroje nedokážou odhalit. To je také jedním z důvodů, proč se o kulturní analytice nemluví primárně jako o vizualizaci dat. Jejím hlavním účelem totiž není funkce estetická, ale funkce informační a analytická.
+
#zpracovává kulturní data,
 +
#vizualizuje originální data,
 +
#pracuje s [[Problematika velkých dat. Big data.|velkými daty]],
 +
#využívá funkce softwaru.
  
V roce 2007 Lev Manovich založil Software Studies Initiative za účelem teoretického výzkumu důsledků využívání počítačových metod pro studium kultury a za účelem vývoje technik a softwarových nástrojů, které by umožnily vědcům v humanitních a sociálně vědních oborech pracovat s obrovskými vizuálními soubory dat. Software Studies Initiative nabízí v rámci kulturní analytiky několik standardních nástrojů a metod pro zpracování kulturních dat, vzhledem k jejich povaze, tedy otevřenosti na úrovni zdrojových kódů a užitím volně šiřitelného softwaru. Je možné a také poměrně snadné tyto postupy upravit dle potřeb vlastního výzkumu.
+
Kulturní analytika nedává konkrétní řešení nebo jasné odpovědi. Výsledky této analýzy je třeba dále zkoumat a podrobit interpretaci. Kulturní analytika umožňuje vnímat velké množství dat ve vzájemných souvislostech, pomáhá vidět skrytou povahu věcí, které běžné analytické nástroje nedokážou odhalit. To je také jedním z důvodů, proč se o kulturní analytice nemluví primárně jako o vizualizaci dat. Jejím hlavním účelem totiž není funkce estetická, ale funkce informační a analytická. <ref name="šik">ŠIK, Viktor. Kulturní analytika: nástroj vizualizace velkých dat a prostředek analýzy kultury softwaru. TIM ezin [online]. 2013 [cit. 2022-02-03]. ISSN 1805-2606 Dostupné z: https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/129948/3_TIMezin_3-2013-1_8.pdf?sequence=1 </ref>
  
 +
'''Kulturní analytika se tedy skládá z několika kroků:'''
  
Jedním z projektů, který Software Studies Initiative vytvořili a který využívá této techniky koláže, je vizualizace 4535 obálek časopisu Time (z let 1923–2009) představená na výstavě Mapping Time v roce 2009. (Douglass – Manovich, 2009a). Tento poměrně vysoký počet mediálních objektů byl
+
#vytvoření [[dataset|datasetu]] (= nejprve musíme "sebrat" relevantní data),
zpracován vizualizačním nástrojem ImagePlot [14], který vyvinuli přímo v Software Studies Initiative. <ref name="šik">ŠIK, Viktor. Kulturní analytika: nástroj vizualizace velkých dat a prostředek analýzy kultury softwaru. TIM ezin [online]. 2013 [cit. 2022-02-03]. ISSN 1805-2606 Dostupné z: https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/129948/3_TIMezin_3-2013-1_8.pdf?sequence=1 </ref>
+
#poté provedeme automatickou analýzu, která je založena na vizuálních prvcích,
 +
#výsledkem analýzy je vizuální uspořádání generovaných výsledků. <ref name="marek" />
  
'''Skládá se z několika kroků:'''
+
====Software Studies Initiative====
 +
V roce 2007 [[Lev Manovich]] založil [http://lab.softwarestudies.com/2008/07/arthistoryviz-mining-200000-images-of.html Software Studies Initiative] za účelem teoretického výzkumu důsledků využívání počítačových metod pro studium kultury a za účelem vývoje technik a softwarových nástrojů, které by umožnily vědcům v humanitních a sociálně vědních oborech pracovat s obrovskými vizuálními soubory dat. Software Studies Initiative nabízí v rámci kulturní analytiky několik standardních nástrojů a metod pro zpracování kulturních dat, vzhledem k jejich povaze, tedy otevřenosti na úrovni [[Zdrojový kód|zdrojových kódů]] a užitím volně šiřitelného softwaru. Je možné a také poměrně snadné, tyto postupy upravit dle potřeb vlastního výzkumu.
  
#vytvoření datasetu (= nejprve sebrat relevantní data)
+
Jedním z projektů, který Software Studies Initiative vytvořili a který využívá této techniky koláže je vizualizace 4535 obálek časopisu Time (z let 1923–2009) představená na výstavě Mapping Time v roce 2009. Tento poměrně vysoký počet mediálních objektů byl zpracován vizualizačním nástrojem ImagePlot, který vyvinuli přímo v Software Studies Initiative. <ref name="šik">ŠIK, Viktor. Kulturní analytika: nástroj vizualizace velkých dat a prostředek analýzy kultury softwaru. TIM ezin [online]. 2013 [cit. 2022-02-03]. ISSN 1805-2606 Dostupné z: https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/129948/3_TIMezin_3-2013-1_8.pdf?sequence=1 </ref>
#poté provedeme automatickou analýzu, která je založena na vizuálních prvcích
 
#výsledkem analýzy je vizuální uspořádání generovaných výsledků <ref name="marek">MAREK, Jindřich. Digitální metody a nástroje, vizualizace dat - Principy digital humanities. Moodle UK pro výuku 1 [online]. 2020 [cit. 2022-02-02]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/pluginfile.php/608572/mod_resource/content/3/principy_dh_07.pdf</ref>
 
  
Příklady:
+
'''Další příklady využití kulturní analytiky:'''
* [http://lab.softwarestudies.com/2008/07/arthistoryviz-mining-200000-images-of.html Software Studies Initiative]
+
*[http://lab.culturalanalytics.info/2016/04/mondrian-vs-rothko.html Mondrian vs Rothko: Revealing the Comparative "Footprints" of the Modern Painters]
* [http://lab.culturalanalytics.info/2016/04/mondrian-vs-rothko.html Mondrian vs Rothko: Revealing the Comparative "Footprints" of the Modern Painters]
+
*[http://lab.culturalanalytics.info/2017/11/visual-earth-first-study-to-analyze.html Visual Earth: the first study to analyze the growth of image sharing on Twitter around the world]
* [http://lab.culturalanalytics.info/2017/11/visual-earth-first-study-to-analyze.html Visual Earth: the first study to analyze the growth of image sharing on Twitter around the world]
+
*[https://www.flickr.com/photos/culturevis/sets/72157629776801019 Impressionism - Flickr]
* [https://www.flickr.com/photos/culturevis/sets/72157629776801019 Impressionism - Flickr]
 
  
 
===Social network analysis===
 
===Social network analysis===
 
[[File:Social Network Analysis Visualization.png|thumb|Social Network Analysis Visualization]]
 
[[File:Social Network Analysis Visualization.png|thumb|Social Network Analysis Visualization]]
Záhladem je sociogram (= grafické vyjádření vztahů osoby k jiným osobám). Základní prvky sociogramu pak jsou vrchol (představuje jej osoba) a hrana (jedná se o vztahy mezi vrcholem nimi). Vztahy pak mohou být orientované (= vztahy jednosměrné) anebo neorientované (vztah je oboustraný).
+
Analýza [[Sociální síť|sociální sítě]] chápe sociální síť jako systém propojení uzlů (individuálních aktérů) prostřednictvím hran (jejich vztahů). Rozkrývá pozice a vazby jednotlivých uzlů v síti (lidí, počítačů, skupin, webů, [[Organizace|organizací]] apod.) a z výsledků tvoří obrázek sítě, případně předkládá detailní strukturu vazeb. Na rozdíl od běžného výzkumu společnosti či chování jedince, který se zabývá sociálními jednotkami, se soustředí na vazby mezi nimi. Jednotkou analýzy není jedinec, ale entita skládající se ze skupiny jedinců a vazeb mezi nimi. <ref name="šem">ŠEMBEROVÁ, Kristina. Možnosti analýzy online sociálních sítí na příkladu výzkumu chování uživatelů Facebooku v závislosti na jejich temperamentu, Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví, Studia nových médií, Praha 2011, 115 stran, vedoucí diplomové práce Mgr. Jan Brejcha.</ref> Výsledkem je tedy mapa graficky znázorňující všechny prvky zkoumaného sociálního systému a jejich vztahy (resp. vybrané charakteristiky jednotlivých vztahů vyjádřené vhodným způsobem graficky). Charakteristikou může být třeba vzájemná sympatie či antipatie nebo pravidelná vzájemná [[komunikace]] a spolupráce, která je důležitá například pro výměnu znalostí a informací. <ref>Analýza sociální sítě (Social Network Analysis). In: ManagementMania.com [online]. Wilmington (DE) 2011-2022, 20.01.2017 [cit. 03.02.2022]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/analyza-socialni-site</ref> Používá se především v sociálních a behaviorálních vědách (od poloviny 30. let), v ekonomii, [[Marketing|marketingu]] a průmyslovém inženýrství. Pramení v antropologii, [[Sociální psychologie - základní informace|sociální psychologii]] a sociologii. Analýza sociálních sítí zkoumá buď celou síť (sociocentrická analýza), nebo síť jedince (egocentrická analýza), centrem může být buď jeden uzel nebo vícero uzlů. <ref name="šem">ŠEMBEROVÁ, Kristina. Možnosti analýzy online sociálních sítí na příkladu výzkumu chování uživatelů Facebooku v závislosti na jejich temperamentu, Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví, Studia nových médií, Praha 2011, 115 stran, vedoucí diplomové práce Mgr. Jan Brejcha.</ref>
  
vlastnosti grafu a jeho prvků: např. stupeň (souvisí s počtem stavů, který má dotyčný s okolím), modularita (vyjadřuje, jak moc je ta síť variantní), eigenvector-centrality apod.
+
Analýzu vzájemnosti, rovnováhy sítě, přenosu informací, schopnosti vytvářet clustery a strukturní vyváženost představují [[Sociogram|sociogramy]] (= grafické vyjádření vztahů osoby k jiným osobám), sociomatice, teorie grafů, dyády, triády a podskupiny a bloková modelace. <ref name="šem">ŠEMBEROVÁ, Kristina. Možnosti analýzy online sociálních sítí na příkladu výzkumu chování uživatelů Facebooku v závislosti na jejich temperamentu, Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví, Studia nových médií, Praha 2011, 115 stran, vedoucí diplomové práce Mgr. Jan Brejcha.</ref>
 
 
 
 
Analýza sociální sítě chápe sociální síť jako systém propojení uzlů (individuálních aktérů) prostřednictvím hran (jejich vztahů). Rozkrývá pozice a vazby jednotlivých uzlů v síti (lidí, počítačů, skupin, webů, organizací apod.) a z výsledků tvoří obrázek sítě, případně předkládá detailní strukturu vazeb. Na rozdíl od běžného výzkumu společnosti či chování jedince, který se zabývá sociálními jednotkami, se soustředí na vazby mezi nimi. Jednotkou analýzy není jedinec, ale „entita skládající se ze skupiny jedinců a vazeb mezi nimi,“<ref name="šem">ŠEMBEROVÁ, Kristina. Možnosti analýzy online sociálních sítí na příkladu výzkumu chování uživatelů Facebooku v závislosti na jejich temperamentu, Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví, Studia nových médií, Praha 2011, 115 stran, vedoucí diplomové práce Mgr. Jan Brejcha.</ref> Výsledkem je tedy mapa graficky znázorňující všechny prvky zkoumaného sociálního systému a jejich vztahy (resp. vybrané charakteristiky jednotlivých vztahů vyjádřené vhodným způsobem graficky). Charakteristikou může být třeba vzájemná sympatie či antipatie nebo pravidelná vzájemná komunikace a spolupráce, která je důležitá například pro výměnu znalostí a informací. <ref>Analýza sociální sítě (Social Network Analysis). In: ManagementMania.com [online]. Wilmington (DE) 2011-2022, 20.01.2017 [cit. 03.02.2022]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/analyza-socialni-site</ref> Používá se především v sociálních a behaviorálních vědách (od poloviny 30. let), v ekonomii, marketingu a průmyslovém inženýrství. Pramení v antropologii, sociální psychologii a sociologii. Analýza sociálních sítí zkoumá buď celou síť (sociocentrická analýza), nebo síť jedince (egocentrická analýza), centrem může být buď jeden uzel nebo vícero. <ref name="šem">ŠEMBEROVÁ, Kristina. Možnosti analýzy online sociálních sítí na příkladu výzkumu chování uživatelů Facebooku v závislosti na jejich temperamentu, Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví, Studia nových médií, Praha 2011, 115 stran, vedoucí diplomové práce Mgr. Jan Brejcha.</ref>
 
 
 
Analýzu vzájemnosti, rovnováhy sítě, přenosu informací, schopnosti vytvářet clustery a strukturní vyváženost představují sociogramy, sociomatice, teorie grafů, dyády, triády a podskupiny a bloková modelace <ref name="šem">ŠEMBEROVÁ, Kristina. Možnosti analýzy online sociálních sítí na příkladu výzkumu chování uživatelů Facebooku v závislosti na jejich temperamentu, Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví, Studia nových médií, Praha 2011, 115 stran, vedoucí diplomové práce Mgr. Jan Brejcha.</ref>
 
  
 
===Distant reading===
 
===Distant reading===
Termín distant reading („čtení na dálku“) poprvé použil v roce 2000 Franco Moretti. Jedná se o analýza literatury nikoliv na základě četby určitých textů, ale agregováním velkých objemů dat (big data) (např. počítače čtou texty nebo obrazy bez lidské interakce, lineárně, bez preferencí a strukturace). <ref name="marek">MAREK, Jindřich. Digitální metody a nástroje, vizualizace dat - Principy digital humanities. Moodle UK pro výuku 1 [online]. 2020 [cit. 2022-02-02]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/pluginfile.php/608572/mod_resource/content/3/principy_dh_07.pdf</ref> Je založeno na schopnosti automatického zpracování a analýzy velkého objemu textů, kdy jsou v rámci takové množiny většinou statisticky vyhodnocovány vztahy mezi jednotlivými prvky či množinami prvků, a to na základě určitého kvantifikovatelného příznaku. Takovým příznakem může být žánr, ale třebas i autorský styl definovaný na základě vybrané skupiny stylotvorných prostředků, tematické či motivické prvky atd. Distanční čtení je typem strukturální analýzy založené na kvantitativních metodách, která se soustředí na vztahové relace v rámci rozsáhlých textových oblastí. Nezpochybnitelnou předností takového přístupu je především schopnost analytického zpracování velkého objemu textů, které je metodologicky koherentní, soustředěné a exaktní. <ref name="richard">ZMĚLÍK, Richard. Close reading nebo Distant reading? Academia.edu [online]. 2018 [cit. 2022-02-02]. Dostupné z: https://www.academia.edu/38050149/Close_reading_nebo_Distant_reading</ref>
+
Termín distant reading („[[Čtení a čtenářské dovednosti|čtení]] na dálku“) poprvé použil v roce 2000 [[Franco Moretti]]. Jedná se o analýzu literatury nikoliv na základě četby určitých textů, ale agregováním velkých objemů dat (big data) (např. počítače čtou texty nebo obrazy bez lidské interakce, lineárně, bez preferencí a strukturace). <ref name="marek">MAREK, Jindřich. Digitální metody a nástroje, vizualizace dat - Principy digital humanities. Moodle UK pro výuku 1 [online]. 2020 [cit. 2022-02-02]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/pluginfile.php/608572/mod_resource/content/3/principy_dh_07.pdf</ref> Je založena na schopnosti automatického zpracování a analýzy velkého objemu textů, kdy jsou v rámci takové množiny (většinou statisticky) vyhodnocovány vztahy mezi jednotlivými prvky či množinami prvků, a to na základě určitého kvantifikovatelného příznaku. Takovým příznakem může být žánr, ale třeba i autorský styl definovaný na základě vybrané skupiny stylotvorných prostředků, tematické či motivické prvky atd. Distanční čtení je typem strukturální analýzy založené na [[Kvantitativní výzkum|kvantitativních metodách]], která se soustředí na vztahové relace v rámci rozsáhlých textových oblastí. Nezpochybnitelnou předností takového přístupu je především schopnost analytického zpracování velkého objemu textů, které je metodologicky koherentní, soustředěné a exaktní. <ref name="richard">ZMĚLÍK, Richard. Close reading nebo Distant reading? Academia.edu [online]. 2018 [cit. 2022-02-02]. Dostupné z: https://www.academia.edu/38050149/Close_reading_nebo_Distant_reading</ref>
  
 
==Odkazy==
 
==Odkazy==
Řádek 87: Řádek 93:
 
*SCHREIBMAN, Susan, ed., SIEMENS, Raymond George, ed. a UNSWORTH, John, ed. A new companion to digital humanities. This edition first published. Malden, USA: Wiley Blackwell, 2016. xviii, 567 stran. Blackwell companions to literature and culture. ISBN 978-1-118-68059-9.
 
*SCHREIBMAN, Susan, ed., SIEMENS, Raymond George, ed. a UNSWORTH, John, ed. A new companion to digital humanities. This edition first published. Malden, USA: Wiley Blackwell, 2016. xviii, 567 stran. Blackwell companions to literature and culture. ISBN 978-1-118-68059-9.
 
*GARDINER, Eileen a MUSTO, Ronald G. The digital humanities: a primer for students and scholars. New York, NY: Cambridge University Press, 2015. xiii, 273 stran. ISBN 978-1-107-60102-4.
 
*GARDINER, Eileen a MUSTO, Ronald G. The digital humanities: a primer for students and scholars. New York, NY: Cambridge University Press, 2015. xiii, 273 stran. ISBN 978-1-107-60102-4.
* Cultutal Analytics Lab. Dostupné z: http://lab.culturalanalytics.info
+
*Cultutal Analytics Lab. Dostupné z: http://lab.culturalanalytics.info
* MANOVICH, Lev. Cultural Data: Possibilities and Limitations of Digitized Archives. In: Oliver Grau, ed., with Wendy Coones and Viola Rühse, Museum and Archive on the Move. Changing Cultural Institutions in the Digital Era. Berlin, Boston: De Gruyter, 2017, s. 259-276.
+
*MANOVICH, Lev. Cultural Data: Possibilities and Limitations of Digitized Archives. In: Oliver Grau, ed., with Wendy Coones and Viola Rühse, Museum and Archive on the Move. Changing Cultural Institutions in the Digital Era. Berlin, Boston: De Gruyter, 2017, s. 259-276.
* MORETTI, Franco. Distant reading. London: Verso, 2013.
+
*MORETTI, Franco. Distant reading. London: Verso, 2013.
* ROGERS, Richard. Digital methods. Cambridge: The MIT Press, 2013.
+
*ROGERS, Richard. Digital methods. Cambridge: The MIT Press, 2013.
  
 
===Související články===
 
===Související články===
Řádek 101: Řádek 107:
 
*[[Digitální kurátorství]]
 
*[[Digitální kurátorství]]
 
*[[Metody výzkumu knižní kultury (tradiční i v rámci digital humanities)]]
 
*[[Metody výzkumu knižní kultury (tradiční i v rámci digital humanities)]]
 
+
*[[Teorie sítí a nová média]]
 
===Klíčová slova===
 
===Klíčová slova===
 
digital humanities, DH, metody digital humanities, distant reading, social network analysis, cultural analytics
 
digital humanities, DH, metody digital humanities, distant reading, social network analysis, cultural analytics
 
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
 
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
 
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]
 
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]

Aktuální verze z 18. 2. 2022, 10:25

Digital humanities

Digital humanities (DH) je oblast výzkumu, která vzniká spojením výpočetní techniky s humanitními obory. Zaměřuje se na digitalizaci a analyzování materiálů, které souvisí s tradičními humanitními obory (např. historie, filozofie, lingvistika, literatura, umění a archeologie), kterým poskytuje nástroje výpočetní techniky (např. datovou vizualizaci, vyhledávání informací, data mining a digitální publikování). Jedním z cílů DH je integrovat počítačové technologie do své vědecké činnosti (např. používání analytických technik textu, interaktivní hry nebo multimédia v tradičním umění. [1] Digital humanities chápou jako předmět svého studia celý kulturní záznam od prehistorie až po současnost. Překračují hranice textového privilegia a důraz kladou na grafické metody výstavby a uspořádání vědění, na design coby nedílnou složku výzkumu, na transmedialitu a rozšířené pojetí humanitního vědění určeného pro všechny smysly. Také se vyznačují větším důrazem na výstavbu nových nástrojů, prostředí a platforem spoluautorského vědeckého výzkumu a na kurátorství coby rozhodujícího rysu vědecké praxe. [2]

Výhody digital humanities

  • digitalizace pramenů usnadňuje práci badatelům, kteří mohou zkoumat určité historické období z tepla domova;
  • umožňuje jednoduší přístup k historickým pramenům;
  • díky přístupu může bourat překážky mezi vědci a „nevědci“.

Nevýhody digital humanities

  • nutnost IT specialistů a často i vlastních serverů (což může být nákladné);
  • DH je vyčítána převaha výzkumných projektů nad pedagogickými;
  • matematicky nebo graficky není možné vyjádřit vše;
  • digital humanities může být také vyčítáno "zabíjení" kritického myšlení a manipulace, která je buď úmyslná, nebo daná nerespektováním pravidel tvorby grafů, map aj. [3]

V rámci DH se můžeme zabývat:

  • prostorem a časem (jinými slovy data je možné využívat v čase a prostoru)
  • vizualizací informací
  • vytvářením a vývojem digitálních sbírek pro výzkum
  • využíváním velkých sbírek textů
  • vytvářením digitálních edic [4]

Metody výzkumu digital humanities

Vybrané metody DH

Kulturní analytika

Kulturní analytika označuje použití výpočetních technologií pro práci s rozsáhlým souborem vizuálních kulturních dat, a to jak digitalizovaných, tak i původně digitálních. [5] Kulturními daty neboli objekty kulturní analytiky se rozumí jak digitalizovaná výtvarná umělecká díla, knihy, časopisy, filmy apod., tak data vytvořená přímo v prostředí digitálních médií. V kontrastu s digital humanities má být středem zájmu kulturní analytiky především analýza a vizualizace velkých souborů vizuálních a mediálních dat (obzvlášť současných dat dostupných na webu).

Charakteristickými rysy kulturní analytiky jsou:

  • výstupy v podobě obrazů a videozáznamů,
  • digitální zpracování a analýza zkoumaných objektů,
  • interaktivní vizualizace nebo práce s objekty,
  • vizualizace ve vysokém rozlišení.

Každý objekt podrobený kulturní analýze je předán softwaru, který data zpracuje a podle dané metodiky je změřen, analyzován a redukován do konkrétních měřitelných parametrů. Tento software obsahuje nástroje, které dokážou například pro konkrétní obraz vytvořit hodnoty vyjadřující barevné vlastnosti nebo strukturu obrazu, jas, kontrast apod. Takto získaná číselná data pak mohou být na základě předem naprogramovaného algoritmu dále zpracována a porovnána s hodnotami ostatních objektů. Výstupem kulturní analýzy je pak vizualizace získaných dat. Tento způsob prezentace výsledků analýzy může sloužit například k odkrytí dříve těžko viditelných vlastností zkoumaných objektů.

Kulturní analytika dodržuje tyto základní principy:

  1. zpracovává kulturní data,
  2. vizualizuje originální data,
  3. pracuje s velkými daty,
  4. využívá funkce softwaru.

Kulturní analytika nedává konkrétní řešení nebo jasné odpovědi. Výsledky této analýzy je třeba dále zkoumat a podrobit interpretaci. Kulturní analytika umožňuje vnímat velké množství dat ve vzájemných souvislostech, pomáhá vidět skrytou povahu věcí, které běžné analytické nástroje nedokážou odhalit. To je také jedním z důvodů, proč se o kulturní analytice nemluví primárně jako o vizualizaci dat. Jejím hlavním účelem totiž není funkce estetická, ale funkce informační a analytická. [6]

Kulturní analytika se tedy skládá z několika kroků:

  1. vytvoření datasetu (= nejprve musíme "sebrat" relevantní data),
  2. poté provedeme automatickou analýzu, která je založena na vizuálních prvcích,
  3. výsledkem analýzy je vizuální uspořádání generovaných výsledků. [4]

Software Studies Initiative

V roce 2007 Lev Manovich založil Software Studies Initiative za účelem teoretického výzkumu důsledků využívání počítačových metod pro studium kultury a za účelem vývoje technik a softwarových nástrojů, které by umožnily vědcům v humanitních a sociálně vědních oborech pracovat s obrovskými vizuálními soubory dat. Software Studies Initiative nabízí v rámci kulturní analytiky několik standardních nástrojů a metod pro zpracování kulturních dat, vzhledem k jejich povaze, tedy otevřenosti na úrovni zdrojových kódů a užitím volně šiřitelného softwaru. Je možné a také poměrně snadné, tyto postupy upravit dle potřeb vlastního výzkumu.

Jedním z projektů, který Software Studies Initiative vytvořili a který využívá této techniky koláže je vizualizace 4535 obálek časopisu Time (z let 1923–2009) představená na výstavě Mapping Time v roce 2009. Tento poměrně vysoký počet mediálních objektů byl zpracován vizualizačním nástrojem ImagePlot, který vyvinuli přímo v Software Studies Initiative. [6]

Další příklady využití kulturní analytiky:

Social network analysis

Social Network Analysis Visualization

Analýza sociální sítě chápe sociální síť jako systém propojení uzlů (individuálních aktérů) prostřednictvím hran (jejich vztahů). Rozkrývá pozice a vazby jednotlivých uzlů v síti (lidí, počítačů, skupin, webů, organizací apod.) a z výsledků tvoří obrázek sítě, případně předkládá detailní strukturu vazeb. Na rozdíl od běžného výzkumu společnosti či chování jedince, který se zabývá sociálními jednotkami, se soustředí na vazby mezi nimi. Jednotkou analýzy není jedinec, ale entita skládající se ze skupiny jedinců a vazeb mezi nimi. [7] Výsledkem je tedy mapa graficky znázorňující všechny prvky zkoumaného sociálního systému a jejich vztahy (resp. vybrané charakteristiky jednotlivých vztahů vyjádřené vhodným způsobem graficky). Charakteristikou může být třeba vzájemná sympatie či antipatie nebo pravidelná vzájemná komunikace a spolupráce, která je důležitá například pro výměnu znalostí a informací. [8] Používá se především v sociálních a behaviorálních vědách (od poloviny 30. let), v ekonomii, marketingu a průmyslovém inženýrství. Pramení v antropologii, sociální psychologii a sociologii. Analýza sociálních sítí zkoumá buď celou síť (sociocentrická analýza), nebo síť jedince (egocentrická analýza), centrem může být buď jeden uzel nebo vícero uzlů. [7]

Analýzu vzájemnosti, rovnováhy sítě, přenosu informací, schopnosti vytvářet clustery a strukturní vyváženost představují sociogramy (= grafické vyjádření vztahů osoby k jiným osobám), sociomatice, teorie grafů, dyády, triády a podskupiny a bloková modelace. [7]

Distant reading

Termín distant reading („čtení na dálku“) poprvé použil v roce 2000 Franco Moretti. Jedná se o analýzu literatury nikoliv na základě četby určitých textů, ale agregováním velkých objemů dat (big data) (např. počítače čtou texty nebo obrazy bez lidské interakce, lineárně, bez preferencí a strukturace). [4] Je založena na schopnosti automatického zpracování a analýzy velkého objemu textů, kdy jsou v rámci takové množiny (většinou statisticky) vyhodnocovány vztahy mezi jednotlivými prvky či množinami prvků, a to na základě určitého kvantifikovatelného příznaku. Takovým příznakem může být žánr, ale třeba i autorský styl definovaný na základě vybrané skupiny stylotvorných prostředků, tematické či motivické prvky atd. Distanční čtení je typem strukturální analýzy založené na kvantitativních metodách, která se soustředí na vztahové relace v rámci rozsáhlých textových oblastí. Nezpochybnitelnou předností takového přístupu je především schopnost analytického zpracování velkého objemu textů, které je metodologicky koherentní, soustředěné a exaktní. [9]

Odkazy

Reference

  1. BLÁHA, Dalibor. Digital Humanities. WikiKnihovna.cz [online]. [cit. 2022-02-02]. Dostupné z: https://wiki.knihovna.cz/index.php/Digital_Humanities
  2. VICHNAR, David. Digital_humanities. H7O.cz [online]. [cit. 2022-02-02]. Dostupné z: http://www.h7o.cz/digital_humanities/
  3. ŠKVRŇÁK, Jan. Digital humanities – naděje pro historii?. Středověk - české i světové dějiny období středověkého, hrady, šlechta [online]. 2015 [cit. 2022-02-02]. Dostupné z: http://www.e-stredovek.cz/view.php?cisloclanku=2015120002
  4. 4,0 4,1 4,2 4,3 MAREK, Jindřich. Digitální metody a nástroje, vizualizace dat - Principy digital humanities. Moodle UK pro výuku 1 [online]. 2020 [cit. 2022-02-02]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/pluginfile.php/608572/mod_resource/content/3/principy_dh_07.pdf
  5. MINAŘÍKOVÁ, Pavla. Kulturní analytika. WikiKnihovna.cz [online]. [cit. 2022-02-02]. Dostupné z: https://wiki.knihovna.cz/index.php/Kulturn%C3%AD_analytika
  6. 6,0 6,1 ŠIK, Viktor. Kulturní analytika: nástroj vizualizace velkých dat a prostředek analýzy kultury softwaru. TIM ezin [online]. 2013 [cit. 2022-02-03]. ISSN 1805-2606 Dostupné z: https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/129948/3_TIMezin_3-2013-1_8.pdf?sequence=1
  7. 7,0 7,1 7,2 ŠEMBEROVÁ, Kristina. Možnosti analýzy online sociálních sítí na příkladu výzkumu chování uživatelů Facebooku v závislosti na jejich temperamentu, Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví, Studia nových médií, Praha 2011, 115 stran, vedoucí diplomové práce Mgr. Jan Brejcha.
  8. Analýza sociální sítě (Social Network Analysis). In: ManagementMania.com [online]. Wilmington (DE) 2011-2022, 20.01.2017 [cit. 03.02.2022]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/analyza-socialni-site
  9. ZMĚLÍK, Richard. Close reading nebo Distant reading? Academia.edu [online]. 2018 [cit. 2022-02-02]. Dostupné z: https://www.academia.edu/38050149/Close_reading_nebo_Distant_reading

Doporučená literatura

  • Defining digital humanities: a reader [online]. Farnham, Surrey: Ashgate, [2013], ©2013 [cit. 2022-02-03]. ISBN 978-1-4094-6964-3. Dostupné z: http://ebookcentral.proquest.com/lib/natl-ebooks/detail.action?docID=1426876.
  • MILLSON-MARTULA, Christopher, ed. a GUNN, Kevin B., ed. The digital humanities: implications for librarians, libraries, and librarianship. First published. London: Routledge, Taylor & Francis Group, 2019. xii, 494 stran. ISBN 978-1-138-39316-5.
  • BURDICK, Anne et al. Digital_humanities. Překlad David Vichnar. Vydání první. Praha: Academia, 2019. 191 stran. XXI. století; sv. 50. ISBN 978-80-200-2865-5.
  • SCHREIBMAN, Susan, ed., SIEMENS, Raymond George, ed. a UNSWORTH, John, ed. A new companion to digital humanities. This edition first published. Malden, USA: Wiley Blackwell, 2016. xviii, 567 stran. Blackwell companions to literature and culture. ISBN 978-1-118-68059-9.
  • GARDINER, Eileen a MUSTO, Ronald G. The digital humanities: a primer for students and scholars. New York, NY: Cambridge University Press, 2015. xiii, 273 stran. ISBN 978-1-107-60102-4.
  • Cultutal Analytics Lab. Dostupné z: http://lab.culturalanalytics.info
  • MANOVICH, Lev. Cultural Data: Possibilities and Limitations of Digitized Archives. In: Oliver Grau, ed., with Wendy Coones and Viola Rühse, Museum and Archive on the Move. Changing Cultural Institutions in the Digital Era. Berlin, Boston: De Gruyter, 2017, s. 259-276.
  • MORETTI, Franco. Distant reading. London: Verso, 2013.
  • ROGERS, Richard. Digital methods. Cambridge: The MIT Press, 2013.

Související články

Klíčová slova

digital humanities, DH, metody digital humanities, distant reading, social network analysis, cultural analytics