Norbert Wiener: Porovnání verzí

(opravy, doplnění informací a citací)
Řádek 1: Řádek 1:
'''Norbert Wiener''' (26. listopadu 1894, Kolumbie, Missouri, USA – 18. března 1964 Stockholm, Švédsko) byl americký matematik a filozof a je považován za zakladatele [[Kybernetika|kybernetiky]] coby vědy. Vyučoval matematiku na Massachusettském technologickém institutu (MIT).
+
'''Norbert Wiener''' (26. listopadu 1894, Kolumbie, Missouri, USA – 18. března 1964 Stockholm, Švédsko) byl americký matematik a filozof ruského původu a je spolu s [[Arturo Rosenblueth|Arturo Rosenbluethem]] považován za zakladatele [[Kybernetika|kybernetiky]] coby vědy. Vyučoval matematiku na Massachusettském technologickém institutu (MIT).
 
== Biografie ==
 
== Biografie ==
 
=== Mládí a studium ===
 
=== Mládí a studium ===
Wiener byl jako dítě považován za zázračného. Jeho otec Leo Wiener, historik, lingvista a překladatel, učil slovanské jazyky na Harvardu. Norberta většinu jeho dětství a mládí učili doma. <br />
+
Wiener byl jako dítě považován za zázračného. Jeho otec Leo Wiener, historik, lingvista a překladatel, učil slovanské jazyky na Harvardu a Norberta část jeho dětství učil doma. Ve škole byl pak Norbert v některých oblastech výrazně napřed, v jiných naopak zaostával, přesto ji dokončil již v 11 letech (jeho spolužákům bylo kolem 18 let)<ref name="mareš">MAREŠ, Milan. <i>Slova, která se hodí, aneb, Jak si povídat o matematice, kybernetice a informatice</i>. Vyd. 1. Praha: Academia, 2006, 348 s.</ref>. <br />
Ve svých 11 letech nastoupil na vysokou školu Tufts College. Za tři roky obdržel bakalářský titul v oblasti matematiky a poté nastoupil na Harvard, kde měl v plánu studovat zoologii. Ale po roce se studia vzdal a přestoupil na Cornellskou univerzitu, kde se věnoval studiu filozofie. <br />
+
Poté nastoupil na Tufts College (dnes Tufts Univerzity). Za tři roky obdržel bakalářský titul v oblasti matematiky a poté nastoupil na Harvard, kde začal studovat zoologii. Po roce studia nakrátko přestoupil na Cornellskou univerzitu a začal na popud otce studovat filosofii, kterou ovšem ukončil opět na Harvardu. V roce 1912 zde Wiener obdržel titul Ph.D za dizertační práci z oblasti matematické logiky. <br />
Další rok se Wiener vrátil opět na Harvard a pokračoval ve studiu filozofie, kde se také více začal věnovat matematické filozofii. V roce 1912 Wiener obdržel titul Ph.D za dizertační práci z oblasti matematické logiky.
+
Později chvíli studoval na Cambridgi v Anglii u [[Bertrand Russell|Bertranda Russella]] a v Německu v Göttingenu pod [[David Hilbert|Davidem Hilbertem]]. Nakonec se ale vrátil zpět do USA.<ref name="britannica">Norbert Wiener: biography- American mathematician. In: Encyclopedia Britannica [online]. 2013 [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.britannica.com/EBchecked/topic/643306/Norbert-Wiener</ref>
Později chvíli studoval na Cambridgi v Anglii a v Německu v Göttingenu. Nakonec se ale vrátil zpět do USA.<ref>Norbert Wiener: biography- American mathematician. In: Encyclopedia Britannica [online]. 2013 [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.britannica.com/EBchecked/topic/643306/Norbert-Wiener</ref>
 
  
 
=== Kariéra a působení na MIT ===
 
=== Kariéra a působení na MIT ===
Když vypukla druhá světová válka, chtěl narukovat, ale byl odmítnut kvůli špatnému zraku. Dlouhou dobu procházel různými zaměstnáními. Živil se například jako spisovatel pro encyklopedie, novinář nebo jako učitel na univerzitě v Maine.<br />
+
Když vypukla první světová válka, chtěl narukovat, ale byl odmítnut kvůli špatnému zraku. Pracoval pak pro General Electric,  psal hesla pro encyklopedii, byl novinářem a učitelem na univerzitě v Maine.<ref name="britannica"/><br />
Až v roce 1919 získal místo profesora matematiky na MIT. Již v pětadvaceti letech se stal docentem. Věnoval se teorii pravděpodobnosti a náhodným procesům. Jeden druh náhodného procesu je dodnes pojmenován jako Wienerův bílý šum. Také se zabýval lineárními prostory, topologií, teorií potenciálu, teorií čísel, teorií integrálu a analytickými funkcemi.<br />
+
Roku 1919 získal místo profesora matematiky na MIT. Již v 25 letech se stal docentem, ve 37 řádným profesorem. Na MIT Wiener působil až do svého důchodu. Věnoval se teorii pravděpodobnosti a náhodným procesům - jeden druh náhodného procesu je dodnes nazýván Wienerův bílý šum. Zabýval se i lineárními prostory a topologií, teoriemi potenciálu, čísel a integrálu, analytickými funkcemi a dalšími obory.<ref name="mareš"/><br />
Během práce pro MIT často cestoval po Evropě, kam se také vrátil po svatbě s Margaret Engemannovou. Většinu času strávil v Göttingenu nebo v Cambridge. Náplní jeho práce byl Brownův pohyb, Fourierův integrál, Dirichletovy problémy, harmonická analýza, Tauberianovy teorémy a další problémy. V období druhé světové války vybudoval teorii predikce stacionárních časových řad a použil ji pro řízení protiletadlového dělostřelectva.
+
''"Během práce pro MIT často cestoval po Evropě, kam se také vrátil po svatbě s Margaret Engemannovou. Většinu času strávil v Göttingenu nebo v Cambridge. Náplní jeho práce byl Brownův pohyb, Fourierův integrál, Dirichletovy problémy, harmonická analýza, Tauberianovy teorémy a další problémy. V období druhé světové války vybudoval teorii predikce stacionárních časových řad a použil ji pro řízení protiletadlového dělostřelectva."''<ref name="wiener">Matematik a filozof, který ovlivnil podobu světa. 3 pól: Magazín plný pozitivní energie [online]. 2014 [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.3pol.cz/cz/rubriky/biografie/101-matematik-a-filozof-ktery-ovlivnil-podobu-sveta</ref>  
Wiener zůstal na fakultě MIT až do svého odchodu do důchodu.<ref name="wiener">Matematik a filozof, který ovlivnil podobu světa. 3 pól: Magazín plný pozitivní energie [online]. 2014 [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.3pol.cz/cz/rubriky/biografie/101-matematik-a-filozof-ktery-ovlivnil-podobu-sveta</ref>  
 
  
 
=== Wiener a kybernetika ===
 
=== Wiener a kybernetika ===
Norbert Wiener nejvíce proslul jako spolutvůrce slova kybernetika (z řeckého kybernétes – lodivod či kormidelník) a jako její zakladatel coby vědy. Vlastní výraz kybernetika poprvé použil, i když v trochu jiné souvislosti, už slavný francouzský fyzik André Marie Ampére (1775–1836), když navrhl v roce 1834 klasifikaci věd a nazval tak dosud neexistující, ale jím předpovězenou vědu o řízení lidské společnosti.<ref name="wiener">Matematik a filozof, který ovlivnil podobu světa. 3 pól: Magazín plný pozitivní energie [online]. 2014 [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.3pol.cz/cz/rubriky/biografie/101-matematik-a-filozof-ktery-ovlivnil-podobu-sveta</ref> <br />
+
Norbert Wiener je především znám jako "otec kybernetiky". Samotné slovo kybernetika pochází z řeckého kybernetés - kormidelník. Použil jej již v roce 1834 fyzik André Marie Ampére, který jako kybernetiku označil vědu o řízení lidské společnosti. <ref name="wiener">Matematik a filozof, který ovlivnil podobu světa. 3 pól: Magazín plný pozitivní energie [online]. 2014 [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.3pol.cz/cz/rubriky/biografie/101-matematik-a-filozof-ktery-ovlivnil-podobu-sveta</ref> Wiener sám pak kybernetiku definuje jako vědu o řízení a sdělování v živých organismech a strojích. <br />
První knihou, ve které se více věnoval základním aspektům kybernetiky je '''''Kybernetika neboli řízení a sdělování v živých organismech a strojích''''', která v originále vyšla v roce 1948. Hlavním obsahem knihy je velmi náročný výklad teoretických základů nové vědy, která v krátkém čase vedla k dalekosáhlým výsledkům v oblasti elektronických automatů a zasahuje do mnoha dalších oborů praxe i výzkumu. Je spíše určena vědeckým a technickým pracovníkům.
+
První knihou, ve které se Wiener více věnoval základním aspektům kybernetiky je '''''Kybernetika neboli řízení a sdělování v živých organismech a strojích''''', která v originále vyšla v roce 1948. Hlavním obsahem knihy je velmi náročný výklad teoretických základů nové vědy, která v krátkém čase vedla k dalekosáhlým výsledkům v oblasti elektronických automatů a zasahuje do mnoha dalších oborů praxe i výzkumu. Rychle stala velmi oblíbenou mezi širokým spektrem vědeckých pracovníků.<ref name="britannica"/>
  
 
[[Soubor:Norbert wiener.jpg|200px|náhled|vpravo|Norbert Wiener]]
 
[[Soubor:Norbert wiener.jpg|200px|náhled|vpravo|Norbert Wiener]]
Řádek 37: Řádek 35:
 
=== Použitá literatura ===
 
=== Použitá literatura ===
 
* WIENER, Norbert. The human use of human beings: Cybernetics and society. New York: Doubleday anchor books, 1954, s. 2.
 
* WIENER, Norbert. The human use of human beings: Cybernetics and society. New York: Doubleday anchor books, 1954, s. 2.
* Norbert Wiener: biography- American mathematician. In: Encyclopedia Britannica [online]. 2013 [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.britannica.com/EBchecked/topic/643306/Norbert-Wiener
 
* Matematik a filozof, který ovlivnil podobu světa. 3 pól: Magazín plný pozitivní energie [online]. 2014 [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.3pol.cz/cz/rubriky/biografie/101-matematik-a-filozof-ktery-ovlivnil-podobu-sveta
 
 
* Norbert Wiener: Biography [online]. [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.norbertwiener.umd.edu/NW/biography.html
 
* Norbert Wiener: Biography [online]. [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.norbertwiener.umd.edu/NW/biography.html
  

Verze z 23. 1. 2016, 21:07

Norbert Wiener (26. listopadu 1894, Kolumbie, Missouri, USA – 18. března 1964 Stockholm, Švédsko) byl americký matematik a filozof ruského původu a je spolu s Arturo Rosenbluethem považován za zakladatele kybernetiky coby vědy. Vyučoval matematiku na Massachusettském technologickém institutu (MIT).

Biografie

Mládí a studium

Wiener byl jako dítě považován za zázračného. Jeho otec Leo Wiener, historik, lingvista a překladatel, učil slovanské jazyky na Harvardu a Norberta část jeho dětství učil doma. Ve škole byl pak Norbert v některých oblastech výrazně napřed, v jiných naopak zaostával, přesto ji dokončil již v 11 letech (jeho spolužákům bylo kolem 18 let)[1].
Poté nastoupil na Tufts College (dnes Tufts Univerzity). Za tři roky obdržel bakalářský titul v oblasti matematiky a poté nastoupil na Harvard, kde začal studovat zoologii. Po roce studia nakrátko přestoupil na Cornellskou univerzitu a začal na popud otce studovat filosofii, kterou ovšem ukončil opět na Harvardu. V roce 1912 zde Wiener obdržel titul Ph.D za dizertační práci z oblasti matematické logiky.
Později chvíli studoval na Cambridgi v Anglii u Bertranda Russella a v Německu v Göttingenu pod Davidem Hilbertem. Nakonec se ale vrátil zpět do USA.[2]

Kariéra a působení na MIT

Když vypukla první světová válka, chtěl narukovat, ale byl odmítnut kvůli špatnému zraku. Pracoval pak pro General Electric, psal hesla pro encyklopedii, byl novinářem a učitelem na univerzitě v Maine.[2]
Roku 1919 získal místo profesora matematiky na MIT. Již v 25 letech se stal docentem, ve 37 řádným profesorem. Na MIT Wiener působil až do svého důchodu. Věnoval se teorii pravděpodobnosti a náhodným procesům - jeden druh náhodného procesu je dodnes nazýván Wienerův bílý šum. Zabýval se i lineárními prostory a topologií, teoriemi potenciálu, čísel a integrálu, analytickými funkcemi a dalšími obory.[1]
"Během práce pro MIT často cestoval po Evropě, kam se také vrátil po svatbě s Margaret Engemannovou. Většinu času strávil v Göttingenu nebo v Cambridge. Náplní jeho práce byl Brownův pohyb, Fourierův integrál, Dirichletovy problémy, harmonická analýza, Tauberianovy teorémy a další problémy. V období druhé světové války vybudoval teorii predikce stacionárních časových řad a použil ji pro řízení protiletadlového dělostřelectva."[3]

Wiener a kybernetika

Norbert Wiener je především znám jako "otec kybernetiky". Samotné slovo kybernetika pochází z řeckého kybernetés - kormidelník. Použil jej již v roce 1834 fyzik André Marie Ampére, který jako kybernetiku označil vědu o řízení lidské společnosti. [3] Wiener sám pak kybernetiku definuje jako vědu o řízení a sdělování v živých organismech a strojích.
První knihou, ve které se Wiener více věnoval základním aspektům kybernetiky je Kybernetika neboli řízení a sdělování v živých organismech a strojích, která v originále vyšla v roce 1948. Hlavním obsahem knihy je velmi náročný výklad teoretických základů nové vědy, která v krátkém čase vedla k dalekosáhlým výsledkům v oblasti elektronických automatů a zasahuje do mnoha dalších oborů praxe i výzkumu. Rychle stala velmi oblíbenou mezi širokým spektrem vědeckých pracovníků.[2]

Norbert Wiener

Dalším stěžejním dílem z oblasti kybernetiky je Kybernetika a společnost z roku 1950. V orginále The human use of Human beings. Kapitoly pojednávají o dějinách kybernetiky, pokroku a entropii, dvou způsobech komunikativního chování, o mechanismu a dějinách jazyka. České vydání bylo rozšířeno o dvě stati.

Publikace

  • 1948 - Cybernetics or the Control and Communication in the Animal and the Machine
  • 1950 - The Human Use of Human Beings (český překlad vyšel v roce 1963 pod názvem Kybernetika a společnost)
  • 1953 - Ex-Prodigy: My Childhood and Youth
  • 1956 - I am a Mathematician (český překlad vyšel v roce 1970 pod názvem Můj život - Norbert Wiener), je zde zmínka o jeho setkání s Masarykem.
  • 1958 - Nonlinear Problems in Random Theory
  • 1959 - The Tempter
  • 1964 - God & Golem, Inc.: A Comment on Certain Points Where Cybernetics Impinges on Religion - román

Odkazy

Reference

  1. 1,0 1,1 MAREŠ, Milan. Slova, která se hodí, aneb, Jak si povídat o matematice, kybernetice a informatice. Vyd. 1. Praha: Academia, 2006, 348 s.
  2. 2,0 2,1 2,2 Norbert Wiener: biography- American mathematician. In: Encyclopedia Britannica [online]. 2013 [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.britannica.com/EBchecked/topic/643306/Norbert-Wiener
  3. 3,0 3,1 Matematik a filozof, který ovlivnil podobu světa. 3 pól: Magazín plný pozitivní energie [online]. 2014 [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.3pol.cz/cz/rubriky/biografie/101-matematik-a-filozof-ktery-ovlivnil-podobu-sveta

Použitá literatura

Externí odkazy

Související články

Kyberprostor
Kybernetika
Umělá inteligence

Klíčová slova

MIT, matematika, kybernetika, logika