Atraktivita

Verze z 14. 4. 2014, 09:17; Kristina.Sarisova (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)


Vymezení pojmu

  • přímo se podílí na vzniku, trvání a kvalitě vztahu
  • můžeme ji vymezit jako ocenění jiné osoby mající pozitivní či negativní směr a hloubku emocionální vazby (intenzitu)
  • atraktivita může nabývat i významu atraktivity skupiny pro jedince a naopak
  • J. L. Moreno - sociometrická metoda měřící stupeň přitažlivosti či odpudivosti členů skupiny, znázornění sociogramem
  • interpersonální atraktivita je osobní a fyzická (Slaměník):
  • osobní atraktivita - zahrnuje osobnostní rysy, názory, hodnoty, přesvědčení...
  • fyzická atraktivita - tedy vzhled, ovlivňuje podstatnou měrou navázání vztahů, výška a váha, rysy obličeje, oblečení, líčení atd., historické, kulturní i interindividuální rozdíly


  • lidé si podle výzkumů volí jedince se srovnatelnou atraktivitou a to jak osobní tak i fyzickou
  • proč vede fyzická atraktivita k tendenci navazovat známost?
  • pravděpodobně pro získání sociální odměny v podobě uznání a obdivu, které se může člověku dostat, když je ve společnosti spatřen s hezkou osobou opačného pohlaví
  • ačkoli k tomu není objektivní důvod, jsou hezcí lidé považováni za inteligentní, úspěšné, sociabilní, příjemné, šťastné, sexuálně přitažlivé, nezávislé…
  • další podmínky interpersonální přitažlivosti:
  • osobnostní faktory
  • fyzická blízkost
  • kulturní a sociální faktory
  • podobnost a komplementarita
  • vzájemná náklonnost
  • vnímaná omylnost

Fyzická blízkost

  • je předpokladem pro uplatnění ostatních podmínek interpersonální přitažlivosti
  • seznamujeme se s lidmi, kteří se pohybují v našem okolí (se kterými se stýkáme nejčastěji)

Podobnost a komplementarita

  • další významné faktory při vzniku vztahu
  • matching phenomenon - fenomén odpovídající úrovně = utváření vztahu mezi partnery na základě přibližně stejné úrovně atraktivity
  • je tradicí, že se velký význam připisuje podobnosti názorů morálních, etických, politických, náboženských, životních postojů atd.
  • postojová blízkost tvoří základ pro vznik těsnějšího přátelského vztahu, důležitá hlavně v počátku vztahu, Newcombe zjistil, že čím větší rozsah postojů je souhlasně přijímán, tím těsnější a stabilnější je interpersonální vztah
  • podobnost vlastností, schopností a potřeb:
  • osobnostní podobnost má pro utváření vztahů větší vliv, než protikladné osobnostní vlastnosti
  • přesto ale dominantní + submisivní nebo extravertní + introvertní jedinec mohou vytvořit harmonický vztah
  • hypotéza komplementárních potřeb (R. F. Winch) - své osobní nedostatky napravujeme výběrem partnera, který je v těchto oblastech naopak silný

Vzájemná náklonnost

  • máme rádi lidi, kteří mají rádi nás
  • E. Aronson - nejsme nejvíce přitahováni k lidem, kteří jsou nám jednoznačně nakloněni, ale k těm, kteří nám zprvu nakloněni nebyli, ale postupně jsme si získali jejich náklonnost

Vnímaná omylnost (percieved fallibility)

  • chyby a omyly druhých nám ukazují, že jsme jen lidé a nejsme neomylní
  • u úspěšných lidí nám tento fakt učinit tyto lidi bližší a sympatičtější
  • záleží na sebeúctě pozorovatelů, zda jedinec, který se dopustil omylu v jejich očích stoupne nebo klesne
  • lidé s extrémní sebeúctou (vysokou i nízkou) nemají rádi "nešikovné" lidi


Teorie atraktivity

Teorie rovnováhy - F. Heider

  • je koncipována pod vlivem Lewinovy teorie pole
  • základem je kognitivní struktura se třemi objekty a jejich vzájemnými vztahy
  • v triádě vzniká několik kombinací vztahů, jejich charakter určuje stav rovnováhy či nerovnováhy
  • obecně platí, že rovnováha je prožívána příjemně, nerovnováha nepříjemně
  • podle Slaměníka mohou nastat tři stavy:
  1. rovnovážný stav - dva lidé se mají rádi a mají společný názor na nějaký třetí subjekt
  2. narušená rovnováha - stav, kdy dva lidé se mají rádi, ale rozcházejí se v názoru na diskutovaný objekt
  3. nerovnováha - stav, kdy lidé nejsou spojeni těsným vztahem, a tudíž souhlas a nesouhlas názorů na nějaký objekt není důležitý

Model emocionálního posílení - D. Byrne

  • základním předpokladem je, že atraktivitu posilují ti, kteří nás odměňují především emocionálně pozitivními reakcemi
  • atraktivita je výsledkem odměn, které získáváme od druhých lidí za své chování a názory
  • odměnou může být:
  1. pozitivní emocionální reakce (pochvala, ocenění a uznání, pomoc v nouzi, starostlivost a péče, ochota naslouchat, pochopení atd.)
  2. materiální odměny (darování peněz, věci)
  • Byrne se opírá o Festingera a jeho teorii sociálního srovnávání
  • teorie odměny později vydala dva principy a sice princip rovnosti a princip minimaxu:
  1. princip minimaxu - naší snahou je minimalizovat náklady, tedy to co do vztahu vkládáme, a maximalizovat zisky, když vztah nabízí více odměn, než vyžaduje ocenění, budeme se snažit v něm pokračovat
  2. princip rovnosti - je založen na srovnání vkladů obou partnerů, pokud jsou vklady na obou stranách vyrovnány, bude vztah harmonický, pokud ne, pak ten, kdo vkládá více se bude cítit nespokojen
  • model emocionálního posílení zahrnuje také jakékoliv posílení spojené s odměnou plynoucí z interpersonálního vztahu


Teorie podobnosti konstruktů - Kelly

  • přitažlivost závisí na podobnosti konstruktů (interpretací světa)
  • souvisí s názorovou a postojovou podobností

Zdroje