Bútó

Verze z 25. 6. 2017, 15:21; Magdalena.Machovicova (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Bútó, ve Starověku nazývané jako město Per Wadžet, tedy dům bohyně Wadžety, existovalo minimálně od Ramessovského období.

Canal of the Pharaops-es.svg


V dnešní době je město známé jako Tell el-Fara'in. pro archeology je toto město jednou z nejvýznamnějších lokalit, která se nachází nedaleko Rossetského ramene delty Nilu. Ve své době bylo toto město náboženským střediskem pro Dolní Egypt, které tvořilo protiváhu Hierakonpoli. Jak už bylo zmíněno, uctívána zde byla především bohyně Wadžet, ale také bůh Hor a heroické božstvo Džebaut. Vedou se taktéž diskuze, zda-li v predynastickém období nebylo město sídlem neznámé vládnoucí dynastie, jak naznačuje pozdější tradice[1]


Výzkumy

  • Egypt Exploration Society (EES) - mezi lety 1965 - 1967, vedené V. Seton-Williams a D. Charlesworth (soustředěné na Pozdní dobu)
  • Deutsches Archäologisches Institut (DAI) - od roku 1983, vedené Thomasem von der Way (Predynastická doba)[2]

Osídlení

Plán lokality

Na dvou ze tří pahorků města byla objevena sídliště, na třetím chrám.

Predynastické období

Vrstva I - datovaná do 1. pol. 4. tis. př. Kr. [2] Byla zde nalezena jednoduchá architektura místního typu, ale i kopie keramiky Palestinského typu.

Vrstva II - derivát osídlení severoegyptského typu, byl zde nalezen kulturní komplex Maadí - Bútó, tvořený jednoduchou architekturou s dřevěnými konstrukcemi, výplety a s použitím mazanic. Fasády byly zdobené pomocí kolíků, od kterých se odvozuje napojení na Uruckou kulturu[1]. Dále byla nalezena keramika s ornamenty vypichovaných trojúhelníků. Taktéž byla nalezena měd, která odkazuje na napojení k Syropalestinskému kulturnímu kruhu.

Vrstva III a IV - datovaná ke konci Predynastického období, nebo do dynastie 0 . Proběhla změna v materiální kultuře, která byla současná s horizontem Nakkáda II. V rámci architektury byly nalezeny budovy z nepálených cihel. Keramika byla místní i importovaná z Horního Egypta. Nalezeny byly taktéž čepelkové nástroje.[3]

Raně dynastické období

Vrstva V - datovaná na začátek Raně dynastického období. Byly nalezeny stavby z nepálených cihel. Taktéž struktura u které mohlo jít i o palác s rozměry 25x10 metrů se zbytky barevné dekorace, byla zde nalezena keramika, díky které byla tato struktura datována do konce 2. dynastie. Domnělý palác byl zničen požárem a bylo nalezeno i pohřebiště Nakkádského typu. [3]

Stará říše

Tato lokalita již nejspíše ztratila svou důležitost, jelikož o není zmínka v literárních textech. [1] Bylo doloženo jméno panovníka Džoséra na otiscích pečetí, ale osídlení ze Staré říše nebylo archeologicky zachyceno.

Nová říše

Taktéž nebylo archeologicky zachyceno osídlení.

Památky:

  • stéla Thutmose III. nalezena in-situ v prostoru chrámu
  • sochy z období vlády Ramese II. , opět nalezeny v prostoru chrámu[1]

Pozdní doba

Archeologicky byly zachyceny až vrstvy spadající do Pozdní doby. Vykopávky EES se soustředily na prostor sídliště. Byl nalezen chrám, datovaný do 26. dynastie, který byl v písemných pramenech naposledy zmíněn na Stéle Satrapů. Nejspíše však navazuje na původní Ramesovské období.

Řecko - římská doba

Nastává rozmach lokality, spojený s intenzivním osídlením. Na severu lokality byly nalezeny dvoje veřejné lázně, na jihu chrám s výrobním centrem a v západní i severní části lokality pohřebiště.

Odkazy

Reference

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 BARD K., 1999:Encyclopedia of the Archaeology of Ancient Egypt, London: Taylor & Francis.
  2. 2,0 2,1 SNAPE S., 2014: The Complete Cities of Ancient Egypt, London: Thames & Hudson.
  3. 3,0 3,1 KEMP B., 2005: Ancient Egypt: Anatomy of a Civilisation, London: Routledge.

Související články

Klíčová slova

bohyně Wadžet, Ramessovské období, naleziště