Batismus

Verze z 30. 7. 2014, 23:27; Nikola.Frollova (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Batismus je systém řízení originálně a dynamicky rozvinutý českým podnikatelem Tomášem Baťou.[1]

  • V obvyklém dělení vědeckého managementu tento systém řadíme do evropského proudu klasického vědeckého managementu reprezentovaným např. Maxem Webrem (byrokracie) nebo Vilfredem, Paretem (ekonomické optimum, princip 80:20)
  • Oproti americkému proudu (Ford, Taylor) je evropský mnohem více teoretický, proto se zde Baťa inspirovaný pobytem v Americe se svým praktickým provedením zcela vymyká.[2]

Znaky Batismu

  • Detailní plánování výnosů i nákladů

Samospráva

  • na všech hierarchických stupních snaha o co největší míru autonomie.
  • hospodářská střediska (celků dělených ne dle druhu výroby, ale dle druhu výrobku), vlastní nákupy materiálu a prodej výrobků.
  • V čele střediska byl řídící pracovník, který nesl plnou odpovědnost za hospodaření a výrobu ve svém útvaru, měl však také pravomoc samostatně rozhodovat.
  • dílny - částí středisek, ve kterých převládala snaha zefektivnit výrobu zainteresováním dělníků

Příklad: Dělník koupil kůži na vykrajování od svého mistra. Výměry byly vykalkulovány tak, že bylo stanoveno, kolik dílců se musí z kůže vysekat, a přitom stanovena její celková cena. Když dělník nevykrájel předepsaný počet, zaplatil zbytek z vlastní kapsy, naopak z nadvýroby byl odměněn.(Snaha přeměnit dělnické Myšlení v podnikatelské)


  • na druhou stranu přísná kontrola, díky pečlivému plánování a pravidelným poradám měl Baťa neustálý přehled o celém podniku (+ pojízdná kancelář, na principech výtahu)
  • Účást na zisku - její míra závisela na výši pozice pracovníka. Byla dobrovolná a jen někteří ji mohli získat. Dle důležitosti funkce se také zvyšoval podíl na ztrátách. Část výplaty však vždy tvořila variabilní mzda
  • Variabilní mzda byla uložena na účtech zřízených firmou, z kterých mohli zaměstnanci pravidelně vybírat, složila však taky jako kauce při zavinění ztrát, z části se tedy odečítal podíl na ztrátě. Tento vklad byl však úročen 10% procenty, aby kompenzoval případné riziko vysokých ztrát a motivoval zaměstnance nechávat peníze na účtech. To umožnilo kumulovat velké množství kapitálu a baťova firma se tak mohla stát nezávislou na bankách.

Sociální aspekty

  • baťova továrna otvírala brány do civilizovaného světa valašskému obyvatelstvu. Vlastní konzumy, cestovní kancelář, ubytovací komplexy, vzdělávací internáty pro mladé chlapce, závodní stravování, zajištění sportovních areálů a kulturních akcí, na pracovišti zákaz alkoholu i cigaret, zákaz neohlášeného opuštění pracoviště.
  • Naproti tomu vysoká kontrola i v osobním životě (neohlášené kontroly udržování baťovských domků, zákaz angažovanosti v politice a odborech, důraz na osobní hygienu) Což je jediný aspekt kritiky Batismu
  • Shrnutí baťova testamentu: Každé podnikání, jež vědomě neslouží veřejnosti, musí nutně zajíti.[3]

Shrnutí ideologie Batismu

  • Souhrn názorů na společenský život, jehož základem byla these o společném zájmu a prospěchu Bati, zaměstnanců a veřejnosti v podnikatelství, podporovaná účastí na zisku, byla vlastně základem celé soustavy řízení, a samospráva jednotek pouze jejich organizační formou. [4]

Kritika

  • Přílišná autonomie systému neochraňovala podnikatelsky méně obratné jedince a dokonce zaměstnance uzavírala do kruhu vzájemného podvádění se.
  • „Stávalo se velmi často, že mistr, který materiál prodával, se snažil dělníka ošidit. Totéž pak dělal dělník při převzetí materiálu, snažil se ošidit mistra. Aby obstál, dosáhl vyšší mzdy, propašoval často i vědomě k předání obuvnické dílně vadné dílce. Byl prostě nucen krást, protože sám byl okraden.“[5]
  • Kritika kontroly a zásahů v osobním životě[6]

Zdroje

  1. Petrusek, M & Vodáková A. Velký sociologický slovník. Praha: Karolinum, 1996.
  2. Veber, J. Management: základy, moderní manažerské přístupy, výkonnost a prosperita. 2., aktualiz. vyd. Praha: Management Press, 2009
  3. Ševeček, O. Zrození Baťovy průmyslové metropole: továrna, městský prostor a společnost ve Zlíně 1900-1938. 1. vyd. roku 2009. České Budějovice: Bohumír NĚMEC - VEDUTA, 2009. VEBER, Jaromír. Management: základy, moderní manažerské přístupy, výkonnost a prosperita. 2., aktualiz. vyd. Praha: Management Press, 2009
  4. Toman, M. Baťova soustava řízení – minulost či budoucnost?: 1,2. In: Im intuitivní marketing [online]. 2013 [cit. 2014-03-24]. Dostupné z:http://www.intuitivnimarketing.cz/search/node/ba%C5%A5a?page=1
  5. Svatopluk, T. Pravá tvář Batismu. Praha: SNPL, 1959.
  6. Marek, M & Strobach,V. Náš cíl: člověk, lidé, rodiny…: Identita, disciplína a řád v baťovském koncernu. In: Deník Referendum [online]. 2012 [cit. 2014-03-24]. Dostupné z: http://www.davidmikolas.cz/dejepis/texty/devitka/ck-martin-marek-vit-strobach-nas-cil-clovek-lide-rodiny-das-10-2011.pdf