Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft

Verze z 19. 10. 2018, 19:02; Tereza.Hrychová (diskuse | příspěvky)

Vlastnictví

Vlastnictví dělíme na tři druhy: vlastnictví k věcem movitým, vlastnictví k věcem nemovitým a duševní vlastnictví. Jedná se o právo k dané věci, ale také ve smyslu majetku. Jedná se o moc osoby nad danou věcí, která je předmětem jejího vlastnického práva. Dává jí to moc věc užít, ale zároveň to chrání před zneužitím, či zcizením dané věci jinou osobou. Vlastnictví patří k právům absolutním. Vlastník je hájen proti všem. Toto právo může využívat pouze vlastník.(Špaček, 2003, s.18)

Duševní vlastnictví

Duševnímu vlastnictví se rozumí výsledek nějaké duševní činnosti osoby, která má na tento výsledek právo. Práva k duševnímu vlastnictví se děli na dvě skupiny:

  1. Průmyslové vlastnictví – pod tento pojem spadají tyto typ práv: patenty, ochranné známky, průmyslové vzory, užitné vzory a vynálezy.
  2. Autorská práva a práva s nimi související - tato práva jsou chráněna zákonem Umožňují tvůrcům duševní lidské činnosti mít kontrolu nad výsledkem jejich tvůrčí činnosti. (Duševní vlastnictví, 2010, s.8)

Duševním vlastnictvím se celosvětově zabývá mezinárodní organizace World Intellectual Property Organization (WIPO) založená v roce 1967. K jejímu vzniku přispěla úmluva, která definuje jednotlivé druhy duševního vlastnictví. V současné době platí aktualizovaná verze z roku 1971 z Paříže.

Autorská práva

Autorské právo se dělí na dva druhy:

  1. Právo osobnostní – spojeno s osobností autora, nepřevoditelné
  2. Právo majetkové – souvisí s dědickým řízením

V autorském právu dává každému jedinci osobnostní právo na svůj produkt, který byl výsledkem tvůrčí lidské (duševní) činnosti. Autorství vzniká okamžikem vzniku tvůrčího díla a je automaticky chráněn autorským zákonem. V České republice existuje zákon č. 121/2000 Sb. O právu autorském a jeho novelizace zákonem č.81/2005 Sb., která je doplněna o otázky autorských práv spojených se vstupem do Evropské unie. Dle výše uvedených zákonů je předmětem autorského práva dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoliv objektivně vnímatelné podobě.(Autorské právo, 2014, s.9)

Dílem se rozumí :

  • Dílo slovesné vyjádřené řečí nebo písmem
  • Dílo hudební
  • Dílo dramatické
  • Dílo hudebně dramatické
  • Dílo choreografické a dílo pantomimické
  • Dílo fotografické
  • Dílo audiovizuální
  • Dílo výtvarné
  • Dílo architektonické
  • Dílo užitého umění
  • Dílo kartografické
  • Počítačový program
  • Databáze

Autorské právo se nevztahuje na:

  • úřední díla,
  • výtvory tradiční lidové kultury,
  • politický projev a řeč,
  • námět díla,
  • denní zpráva,
  • myšlenka,
  • postup, princip, metoda, objev, vědecká teorie, matematický a obdobný vzorec, statistický graf a podobný předmět sám o sobě. (Telec, I.,Tůma, P., 2006, s.29)

Osobnostní autorská práva dávají tvůrci právo dílo zveřejnit, osobovat si autorství, zveřejnění (jakým způsobem, např. pseudonym, anonym apod.), nedotknutelnost díla. Tato práva zanikají smrtí autora. Práva jsou nepřevoditelná a autor se jich nemůže vzdát. Po smrti autora se mluví o tzv. majetkových autorských právech, jejichž obsahem je právo dílo užít, právo na odměnu při opětném prodeji originálu uměleckého díla, právo na odměnu v souvislosti s rozmnožováním díla pro osobní potřebu. (Telec, I.,Tůma, P., 2006, s.37) Tato práva trvají 70 let po autorově smrti.

Autorský zákon vysvětluje, co je jeho, kdo je z hlediska práva nositelem a držitelem autorských práv. Kdy autorské právo vzniká, kdy zaniká. Jaká existuje právní ochrana autorství. Jaké jsou výjimky z této ochrany. Kdo má právo dílo užít, rozmnožit, jaká jsou majetková práva, co se považuje za výtvor lidské činnosti atd.(Autorské právo, 2014)

Práva s autorským právem související - těmito právy se rozumí:

  • Právo výkonného umělce k jeho uměleckému výkonu
  • Právo výrobce zvukového záznamu k jeho záznamu
  • Právo výrobce zvukově-obrazového záznamu k jeho prvotnímu záznamu
  • Právo nakladatele na odměnu v souvislosti se zhotovením rozmnoženiny jím vydaného díla pro osobní potřebu [Telec, I.,Tůma, P., 2006]

Nestátní organizace, které jsou kolektivními správci práv:

  • OSA - Ochranný svaz autorský, www.osa.cz
  • DILIA - Divadelní, literární, audiovizuální agentura, www.dilia.cz
  • INTERGRAM - Nezávislá společnost výkonných umělců a výrobců zvukových a zvukově obrazových záznamů, www.intergram.cz
  • OOA-S - Ochranná organizace autorská - Sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl, www.ooas.cz
  • GESTOR - Ochranný svaz autorský, www.gestor.cz

Copyright

Jedná se o anglický termín pro označení autorských práv. Copyright je značka, která identifikuje vlastnictví, rok vydání a tvůrce autora k danému dílu. Značka musí být na každé rozmnoženině díla. Copyright se vztahuje na stejná díla jako autorský zákon České republiky. Copyright v sobě svou povahou obsahuje dva základní aspekty: ekonomické a morální. Za poskytnutí svého díla někomu dalšímu za účelem použití může tvůrce požadovat finanční ohodnocení. Z morálního hlediska dává všem na srozuměnou, že dílo je něčím majetkem a není volně k užití. Z tohoto statusu se může dílo zakázat např. reprodukovat apod. (WIPO, 2014)

Copyleft

Copyleft je zvláštní druh autorského práva. Pokud autor dá své dílo (ať už upravené či nikoliv) k použití někomu dalšímu, dává mu tím souhlas se šířením tohoto díla dál. Tato myšlenka je pak konkrétně aplikovatelná na softwarové licence. Základ úspěšnosti na tzv. svobodný software. Příkladem copyleftové licence je GNU GPL. Autorem myšlenky copyleftu je Richard Stallman.

Odkazy

Použitá literatura

  • Autorské právo, Průmyslová práva: rekodifikace. Ostrava: Sagit, 2014. ISBN 978-80-7488-047-6.
  • Duševní vlastnictví: příručka osvědčených postupů : 10 praktických doporučení pro lepší integraci duševního vlastnictví do obchodní činnosti. 1. čes. vyd. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2010, 54 s. ISBN 978-807-2820-849.
  • JEŽEK, Jiří, Jindřich ŠPAČEK, David ŠTROS et al. Prosazování práv z duševního vlastnictví: Učební texty [online]. HP, 2003[cit. 2014-05-28]. Dostupné z: www.dusevnivlastnictvi.cz/assets/
  • STALLMAN, Richard. Copyleft: pragmatic idealism. In: GNU operating system [online]. 2014 [cit. 2014-05-28]. Dostupné z:http://www.gnu.org/philosophy/pragmatic.html
  • WIPO. World Intellectual Property Organization [online]. [cit. 2014-05-28]. Dostupné z: http://www.wipo.int
  • TELEC, Ivo a Pavel TŮMA. Přehled práva duševního vlastnictví. 2., upr. vyd. Brno: Doplněk, 2006, 114 s. ISBN 978-80-7239-198-1.